Czech military orders and writings

Ktoz jsu bozi boyownici
(how it's written in Hymnal of Jistebnice)

Ktoz jsu bozi boyownici
a zakona jeho
prosstez od boha pomoci
a uffayte w nyeho
ze konecnye wzdicki s nim swytiezite

Kristus wam za skodi stoji
stokrate wiecz slibuye
pakli kto proń źywot slozi
wieczny źywot mieti bude
blaze kazdemu ktoz na prawdye sende

Tent pan welit sse nebaty
zahubci tyelesnych
welit y źywot slozity
pro lasku swich blyznych

Protoz strzelci kopynici
rzadu rytyerskeho
sudlycznyci a czepnyci
lydu rozliczneho
pomnyetez wsichny na pana scyedreho

Neprzatel se nelekayte
na mnozstwie nehledie
pana sweho w srdci mieyte
proń a s nim boyuyte
a przed neprzately neutiekayte

Dawno czechowe rzyekali
a pzyslowie mieli
ze podle dobreho pana
dobra jiezda bywa

Wy pakosti a drabanti
na dusse pomnyete
pro lakomstwie a lupeze
źywotow netratьte
a na korzystech se nezastawuyte

Heslo wsichny pamatuyte
kterez wam wydano
swych hauptmanow pozotuyte
retuj druh druheho
hlediz a drź se kazdy ssiku sweho

A s tiem wesele krzyknete
rzkuc na ne hr na ne
brań swu rukama chutnayte
Boh pan nas krzyknete

Ye Who Are Warriors of God

Ye who are God's warriors,
and of his law,
Pray to God for help
and have faith in Him,
that always with Him you will be victorious.

Christ is worth all your sacrifices,
He will pay you back an hundredfold,
if you give up your life for Him,
you will receive eternal life,
happy is he who dies fighting for the truth.

The Lord commandeth you not to fear
those who harm the body,
and commandeth you to even put your life down
for the love of your fellowmen.

Therefore, crossbowmen, spearmen,
of knightly rank,
halberdiers a macebearers
from all walks of life,
remember always the Lord benevolent.

Do not fear your enemies,
nor gaze upon their number,
Keep the Lord in your hearts,
for Him fight on,
and before enemies you need not flee.

Since ages past Czechs have said
and had proverbs which state,
That if the leader is good,
so too is the campaign.

You beggars and wrongdoers,
remember your soul,
for greed and theft
don't lose your life,
and don't stop for looting.

Remember all of you the password
which was given out,
obey your captains
and defend one another,
stay sharp and everyone keep formation.

And with this happily cry out
saying: At thee! Have at thee!
Grasp the weapon in your hands and shout,
God is our Lord! shout.

Z milosti a z daru Otce a Pána Boha všemohoucího uvěřivše a přijevše osvícení jisté, stálé, ohlášené a důvodné pravdy a zákona Božího:

Nejprvé, abychom slovu Božímu svobodu dali v kázaní všudy, žádného místa nevymlouvajíce, a to v svých srdcích míle přijímajíce, skutečně plnili a drželi, potom i jiné k tomu vedli a učili.

Druhé, abychme tělo a krev Pána našeho Ježíše Krista, Boha všemohoucího, všickni přijímali s bázní, s náboženstvím a s poctivostí, staří i mladí, dítky hned po křtu, a potom vždy dítky, žádných osob nevyměňujíce, je k tomu raději nutili a pudili, nejméně v neděli každý tejden.

Třetí, abychme kněžstvo přivedli a uvedli k životu syna Božího, Pána Jezu Krista, a k životu apoštolskému, a nadání jich a zboží svatokupectví rušili a zkazili s pomocí Boží.

Čtvrté, abychme sami na sobě napřed i v sobě hříchy smrtelné i všední stavovali, rušili a kazili; potom na králích, na knížatech i na páních, na měšťanech, na řemeslnících, na robotěžích i na všech lidech mužského i ženského pohlaví a pokolení, žádných osob nevyměňujíce, starých ani mladých, a vždy s pomocí Pána Boha všemohoucího.

A kdož by těchto kusuov a artikuluov svrchu psaných držeti a jich skutečně vésti i plniti nechtěl, jich pomáhati hájiti a brániti, toho, žádného nevymíně, aniž chcme trpěti na poli mezi sebou i u vojště s Boží pomocí a na hradích, na tvrzech, v městech, v městečkách hrazených i otevřených, ve vsích i ve dvořích, žádného miesta nevyměňujíce ani vymlouvajíce, ale nevynímajíce, všecky všudy napomínati, raditi, puditi, honiti k tomu dobrému s pomocí Pána Boha našeho.

A protož hnuti jsouce duchem dobrým, vědúce a rozomějíce, že všecky tohoto světa věci jsou padúcí a minulé, ale pravda Pána Jezu Krista, Boha všemohoucího, zůstává na věky:

My, Jan bratr Žižka z Kalichu, Jan Roháč z Dubě, Aleš z Rysmburka a z Vřešťova, Jan z Počtajna na Žampachu, Boček z Kunstatu a odjinud z Jevišovic, Bartoš a Bernart, bratří z Valečova, Bartoš, Jan, Martin, bratří z Vysoké; a my, purgmistři a konšelé i všecky obce města Hradce nad Labem a Čáslavi; my, Beneš z Mokrovús, Jaroslav z Kalichu, Václav Ho ryna z Honbic, Křišťan z Žernosek, Frencl z Litožnic, Jíra z Řečice, Jan z Studené; a my, purgmistr a konšelé i všecka obec města Jaroměře; my, Zdislav Zeman, Vavřinec Polák z Paňova, Blažek z Kralup, Jakub z Březové, Petřík Královec z Příbramě, Jan z Domažlic, Jan z Tehova, Martin z Borovnice, Havel Orebský; a my, purgmistr a konšelé i všecka obec města Dvora; a my, Chústník z Košová, Ondřej z Studené, Šárka z Slavného, Kříž Setník, Beneš Setník, Mikát Brada Odraný, Aleš z Hostačova, Polévka z Hošťky, Mikuláš Orebský, Veta z Chlumčan, Litobor z Trubče, Linhart z Sleze, Beneš z Horošovic, Jan Baštín, Mařík Velek Šeňk, Jíra Roh, Mikuláš Brada, hejtmané, páni, rytíři, panoši, purgmistři, konšelé i všecky obce panské, rytířské, panošské, městské, žádných nevyměňujíce ani vymlouvajíce; my všichni svrchu psaní ke všem i všech prosíme, řádně napomínajíce přikazujeme i chceme tomu, aby řádné poslušenství bylo; nebo skrze neposlušenství a neřádné vejtržky se veliké škody i jsme brávali na bratřích i na statcích a hanbu často od nepřátel Božích a našich trpěli. Již s pomocí Boží a vaší i všech věrných míníce se toho vystříci těmito obyčeji:

Nejprvé, když bychom chtěli vytrhnúti z města kterého, neboli kde se hnouti chtěli z miesta, kdež bychom polem leželi, no aby nižádný napřed nejezdil k městu ani šel, aniž se vezl, sobě místa aneb hospody zastávat, ani se kde polem klad bez dopuštění a rozkázaní města jmenovaného od jmenovaných starších hejtmanuov, kteříž na to a k tomu vydáni a jmenováni budou. A jestliže by se kdo jinde položil a vytrhl neboli postavil bez rozkázaní těch starších, chtěli bychom pomstiti a popraviti nad ním i nad takovým, i k jeho statku i k jeho hrdlu, jakožto k neposlušným, buď kdož buď, kteréhožkoli řádu, žádných osob nevynímajíce.

A když by se chtěli hnouti z toho místa, kdež by polem leželi, s dopuštěním a rozkázáním těch starších jmenovaných aby vytrhli na pole, kdež by místo podobné a hodné bylo k tomu, a tu sebe zčekali, aby se všecko vojsko hnulo z stanoviště.

A žádný aby nezapaloval, buď ani kde jinde pálil, kdybychme táhli nebo leželi, jedno ti, ješto k tomu vydáni a ustaveni budou, a to pod velikou pokutou, aby toho žádní jiní nečinili.

Potom, než by se ihned z města hnuli, prvé než by které věci činili a rozkázali, aby se nejprv Pánu Bohu modlili, kleknouc a padnouc před tělem Božím a před tváří Boží, když vytržení bude z vojska anebo z města, aby Pán Buoh všemohoucí ráčil svou pomoc dáti a tu svou při svátou provésti k své svaté chvále a k rozmnožení toho dobrého a věrným k spasení a ku pomoci.

Pak potom lidi aby šikovali nebo zřídili, každou rotu pod své korúhve, heslo aby bylo pověděno, a potom aby se hned i hnuli a tak táhli, která napřed rota bude šikována ten den pod svejmi korúhvemi; a jiní aby se v ně nemísili, ani jim překáželi, ani se kam odtrhali. Jakož komu kde a jakž které roty nebo korúhve šikovány budou, aby tak táhli v svém šiku a pohromadě, jedni k druhejm se nemísejíce, a to opatrně, napřed i nazad i na stranách vojska ostříhajíce i sami sebe, jakož komu kde od starších poručeno bude.

A jestliže by Buoh neuchoval, že by kterou škodu vzeli skrze jich neopatrnosti a zmeškání které neb těch hejtmanův u vojště, neboli na vartách nebo na poli neb v strážech, kdež jim poručeno bude a svěřeno od starších a od obcí, žádných osob nevyměňujíce, mínieť i chtie nad námi hejtmané i všecky obce k nim toho zříti i jim k hrdlóm popraviti, i k statkuom, a pomstiti, buď kníže, pán nebo ktožkolivěk, žádných osob nevyměňujíce, ani vymlouvajíce.

Ale jestliže by kde Pán Buoh dal nepřátely přemoci a porazili, města, tvrze, hradu dobyti, táhnouce polem nebo polem ležíce, kterých kořistí dobyti: aby ten vzatek a ty kořisti sneseny, svedeny, svezeny a na hromadu skladeny byly, kdež by bylo tomu místo ukázáno a jmenováno od starších, buďto mnoho nebo málo. A k tomu aby byli vydáni a voleni starší ze všech obcí, los panských, rytířských, městčích i robotěncuov, aby věrně způsobili ty věci chudým i bohatým, a spravedlivě, jakž na koho sluší, rozdány a rozděleny byly, aby nižádný sám sobě nebral, ani co kdo zachoval. Jestli pak že by co kto vzal neboli zachoval, a to bylo usvědčeno dobrejm, svědomím, k tomu takovému chtěli by popraviti, k jeho hrdlu i k statku, buď kdož buď, žádných osob nevynímajíce, jakožto k zloději Božímu a obecnému, jakož se jest stalo Achanovi pro čepici dcer královských a pro plášť, neboli jinou smrtí, buďto kníže, pán, rytíř nebo panoše, měštěnín, řemeslník nebo sedlák, i žádného nevymlouvajíce ani k vosobám hledíce a zříce, s pomocí Boží takovým činiti nad nimi pomstu.

Dále sváruov, křikuov a potrhání aby žádných nebylo u vojště ani mezi námi.

Jestliže by kdo koho bil, ranil, ochromil nebo zabil, bud nad ním pomstěno podlé zákona Božího, jako Pán Buoh dopustí, žádného nevyměňujíce ani k vosobám zříce.

Dále vězte, že kdo by se kolivěk kradl nebo šel nebo jel aneb vezl od nás z vojsky, když bychom polem táhli nebo leželi, bez odpuštění starších jmenovaných svrchu, a znamení jistého nebude míti, buď kníže, pán, rytíř, panoše, měštěnín, řemeslník nebo robotěž nebo kterýžkolivěk člověk, a byl by popaden, že chtí k jeho hrdlu i k statku popraviti jakožto nad zlodějem nevěrným, jenž se krade od pře Boží a věrných bratří z vojsky, kdež vojsko bude nebo leží.

Také nechcem trpěti mezi sebou nevěrných, neposlušných, lhářuov, zlodějův, kostkářův, loupežníkuov, plundréřuov, opilcuov, lajcí, smilníkuov, cizoložníkuov, smilnic a cizoložnic i všech zjevných hříšníkuov a hříšnic; ty všeckny z sebe chcme puditi a honiti, nad nimi popravovati s pomocí Trojice svaté vedlé zákona Božího.

Míníť také bratr Žižka i jiní páni, hejtmané, rytíři, panoše, měšťané, řemeslníci i robotěži svrchu psaní a jmenovaní, i všecky obce s pomocí Boží a obecní ze všech neřáduov trestati i biti, trestáním honiti, mrskati, biti i zabíjeti, stínati, věšeti, topiti, páliti i všemi pomstami mstíti, kteréž pomsty na zlé slušejí vedlé zákona Božího, nižádných osob nevynímajíce ze všech stavuov, mužského i ženského pohlaví.

A tak budeme-li zachovávali, činiti a plniti artikule svrchu psané a spasitelné. Pán Buoh bude s námi svú svatů milostí a pomocí, neb to přísluší k boji Božímu tak činiti, dobře, křesťansky, v lásce zřízeni, v bázni Boží živu bejti, své žádosti, potřeby i naděje v Pánu Bohu setrvale bez pochybení položiti, čekajíce od něho věčné odplaty.

I prosímeť vás, milé obce, ve všech a ze všech krajin, knížat, pánuov, rytířuov, panoší, měšťanuov, řemeslníkuov, robotěžuov, sedlákuov i lidí všech stavuov a zvláště napřed všech věrných Čechuov, abyste se k tomu dobrému svolili a nám toho radní a pomocní byli. A my vám zase též držeti, plniti i mstíti chceme, pro milého Pána Boha, pro jeho svaté umučení, pro vysvobození pravdy zákona Božího, svátých a jich zvelebení, ku pomoci věrným církvi svaté a zvláště jazyka českého i slovanského, i všeho křesťanství, ku pozdvižení věrným a ku potupě neústupným a zjevným kacířuom a pokrytým i zloškvrníkům, aby to Pán Buoh všemohoucí nám i vám ráčil svou pomoc dáti a zvítěziti nad nepřáteli svými i našimi, a za nás i s vámi bojovali svou mocí a neodlučovati nás své svaté milosti. Amen.

Budiž Pán Buoh s námi i s vámi, v nichž jste, a kdež se líbí Trojici svaté! A toho pro lepší svědomí a potvrzení a jistotu s větší pilností vedlé duchovenství nad bídný rozum světa tohoto, my svrchu psaní s dobrým rozmyslem vědomě, dobrou volí k tomuto zápisu a listu svolujeme, a svolujeme jej skutečně držeti a zachovati i ostříhati s pomocí nestvořené a na věky požehnané Trojice svaté. Amen.

Tak Pán Buoh dej!

By the grace and gift of the Father and Lord Almighty God, having believed and accepted the enlightenment of certain, steadfast, proclaimed, and justified truth and God's law:

First, let us give freedom to God's word in preaching everywhere, without excluding any place, and accepting it dearly in our hearts, fulfill and hold it truly, then lead and teach others to do the same.

Second, let us all receive the body and blood of our Lord Jesus Christ, God Almighty, with reverence, piety, and honor, old and young, children immediately after baptism, and then always children, without excluding any persons, urging and compelling them to it, at least every Sunday each week.

Third, let us bring and lead the clergy to the life of the Son of God, Lord Jesus Christ, and to the apostolic life, and with God's help abolish and destroy their endowments and the goods of simony.

Fourth, let us first abolish and destroy mortal and venial sins in ourselves, then among kings, princes, lords, townspeople, craftsmen, peasants, and all people, male and female, young and old, always with the help of Almighty God.

And whoever does not want to hold, lead, and fulfill these points and articles written above, help, defend, and protect them, we do not wish to tolerate them in the field among us and in the camp with God's help and in castles, fortresses, towns, fortified and open small towns, in villages and farms, without excluding or excusing any place, but not excluding anyone, admonishing, advising, urging, and chasing them towards the good with the help of our Lord God.

And therefore, moved by a good spirit, knowing and understanding that all the things of this world are fleeting and past, but the truth of the Lord Jesus Christ, God Almighty, remains forever:

We, Jan brother Žižka of Kalich, Jan Roháč of Dubě, Aleš of Rysmburk and Vřešťov, Jan of Počtajna on Žampach, Boček of Kunstát and elsewhere of Jevišovice, Bartoš and Bernart, brothers of Valečov, Bartoš, Jan, Martin, brothers of Vysoká; and we, mayors and councilors and all the communities of the towns of Hradec nad Labem and Čáslav; we, Beneš of Mokrovousy, Jaroslav of Kalich, Václav Horina of Honbice, Křišťan of Žernoseky, Frencl of Litožnice, Jíra of Řečice, Jan of Studená; and we, mayor and councilors and all the community of the town of Jaroměř; we, Zdislav Zeman, Vavřinec Polák of Paňov, Blažek of Kralupy, Jakub of Březová, Petřík Královec of Příbram, Jan of Domažlice, Jan of Tehov, Martin of Borovnice, Havel Orebský; and we, mayor and councilors and all the community of the town of Dvůr; and we, Chústník of Košov, Ondřej of Studená, Šárka of Slavný, Kříž Captain, Beneš Captain, Mikát Brada Odraný, Aleš of Hostačov, Polévka of Hošťka, Mikuláš Orebský, Veta of Chlumčan, Litobor of Trubče, Linhart of Slez, Beneš of Horošovice, Jan Baštín, Mařík Velek Šeňk, Jíra Roh, Mikuláš Brada, commanders, lords, knights, squires, mayors, councilors and all noble, knightly, squire, and municipal communities, without excluding or excusing any; we all, written above, to all and everyone, ask and admonish in order, and command, wanting proper obedience; because through disobedience and improper actions, we have often taken great harm to our brothers and property and often suffered shame from the enemies of God and ours. With God's help and yours and all the faithful, we mean to avoid this with these customs:

First, when we want to depart from any town or move from the place where we have camped, no one should ride ahead to the town or go there, nor travel to reserve a place or inn, nor set up camp without the permission and order of the named elders, commanders who will be appointed and named for this purpose. And if anyone camps or moves without the order of these elders, we wish to avenge and punish him, and such, including his property and life, as disobedient, whoever he may be, of any order, without excluding anyone.

And when they want to move from that place where they have camped, they should set out to the field with the permission and order of the named elders, to a suitable and worthy place, and wait there for the whole army to move from the position.

And no one should set fires or burn anywhere else while we are moving or camped, except those who are appointed and established for this purpose, under a severe penalty, no one else should do this.

Then, before they immediately depart from the town, before they do or command any things, they should first pray to the Lord God, kneeling and bowing before the body of God and before God's face, when departing from the camp or town, so that the Almighty Lord may give his help and carry out his holy cause to his holy glory and the increase of the good and salvation and help to the faithful.

Then let them arrange and organize the people, each company under its banners, let the password be given, and then let them immediately set out and march, the company organized that day under its banners; and others should not mix with them, nor hinder them, nor break away. Wherever and however the companies or banners are organized, let them march in their formation and together, not mixing with each other, and this carefully, guarding the front, back, and sides of the army and themselves, as ordered by the elders.

And if God does not protect them, and they suffer harm due to their negligence or the negligence of the commanders in the camp or on guard posts or in the field or in the watches, where ordered and entrusted by the elders and the communities, without excluding anyone, the commanders and all the communities mean to look into it and execute them, their property, and their lives, as disobedient, whoever they may be, of any order, without excluding or excusing anyone.

But if God allows us to overcome and defeat the enemies, to capture towns, fortresses, castles, and to march through the field or camp, whatever spoils are taken, they should be gathered, collected, transported, and piled up where a place is indicated and named by the elders, whether much or little. For this purpose, elders shall be appointed from all communities, from the noble, knightly, and common people, to honestly distribute these things to the poor and the rich, and fairly, as befits each, so that no one takes for themselves or keeps anything. If anyone takes or keeps anything, and it is proven with good conscience, such a person should be executed for it, both their life and property, whoever they may be, without excluding anyone, as a thief against God and the community, as happened to Achan for the royal daughters' cap and cloak, or by any other death, whether a noble, lord, knight, squire, townsman, craftsman, or peasant, without excluding or excusing anyone, with God's help, thus executing vengeance.

Further, there should be no quarrels, cries, or brawls in the camp or among us.

If anyone beats, injures, cripples, or kills someone, they shall be avenged according to God's law, as the Lord allows, without excluding or excusing anyone.

Further know that whoever sneaks away, goes, rides, or drives away from us from the army, when we are marching or camped, without the permission of the aforementioned elders, and without a certain sign, whether a noble, lord, knight, squire, townsman, craftsman, or peasant, and is caught, they shall be executed, both their life and property, as a faithless thief who sneaks away from God's cause and faithful brothers from the army, wherever the army is or lies.

Also, we do not wish to tolerate among us the unfaithful, disobedient, liars, thieves, gamblers, robbers, looters, drunkards, swindlers, adulterers, fornicators, and all open sinners and sinning women; we wish to drive and chase them away from us, executing them with the help of the Holy Trinity according to God's law.

Brother Žižka and other lords, commanders, knights, squires, townsmen, craftsmen, and peasants written and named above, along with all communities with God's help and communal aid, intend to punish and beat all disorderly conduct, chasing, whipping, beating, killing, beheading, hanging, drowning, burning, and avenging with all appropriate punishments that befit the wicked according to God's law, without excluding any persons of all statuses, male and female.

And if we keep, do, and fulfill the above-written and salvific articles, the Lord God will be with us with his holy grace and help, for it belongs to God's fight to act so, to live well, Christianly, organized in love, to live in the fear of God, to place our desires, needs, and hopes in the Lord God steadfastly without fail, waiting for eternal reward from him.

We also ask you, dear communities, from all and all regions, princes, lords, knights, squires, townsmen, craftsmen, peasants, and people of all statuses, especially first all faithful Czechs, to agree to this good and be willing and helpful to us. And we will, in return, also want to hold, fulfill, and avenge for the dear Lord God, for his holy suffering, for the liberation of the truth of God's law, the saints and their glorification, to help the faithful to the holy church, especially to the Czech and Slavic languages, and all Christianity, to uplift the faithful and to humiliate the stubborn and open heretics and hypocrites and vile people, so that the Almighty Lord may grant us and you his help and victory over his and our enemies, and fight for us and with you with his power, not separating us from his holy grace. Amen.

May the Lord God be with us and with you, wherever you are, and wherever it pleases the Holy Trinity! And for better conscience and confirmation and certainty with greater diligence according to the clergy above the miserable reason of this world, we, the undersigned, knowingly and with good will, agree to this record and letter, and agree to truly hold and keep it with the help of the uncreated and forever blessed Holy Trinity. Amen.

So may the Lord God grant!

Léta Božieho tisícieho čtyrstého třináctého slavné pamětí král Václav Český, když jest pro zprotivenie pana Puoty z Skály proti Jeho Milosti královské kázal obehnati hrad Skálu nadepsaného pána, tyto kusy podepsané a práva vojenská rozkázal s jest slovútnému panoši Hájkovi z Hodětína, podkomořiemu královstvie českého, popsati pro budúcie Čechy bojovné, aby se uměli u vojskách zpravovati; a přikázal jest je u vojště před nadepsaným hradem písařóm vojenským čisti, tak aby je všichni drželi pod pokutami dole psanými. A takto se ve jméno Božie počínají:

Najprvé, aby byly služby Božie všichni, hajtmané i jich poddaní i jim poručení, pilni a neřáduov nižádných aby u vojště nedopúštěli, aby skrze to Pán Buoh nebyl rozhněván.

Item. Všechny hry neslušné a neřádné aby byly stavovány, a zvláště kostky, karty, koule aby nebyly u vojště dopuštěny, neb z toho dopuštěnie mnoho zlého pochodí, jakožto zanetbánie na vartách a na ponuockách i jiné škodné věci vojskám a těm osobám, kteréž hrají. Pakli se kto přesto které hry dopustí, takový bude před vojskem v řetěze čtyři dni veden a úředníku k tomu od nás usazenému deset grošuov musí bez milosti dáti.

Item. Všechna lánie a nestydatá mluvenie aby stála a přestala. Pakli kto bude láti a usvědčen bude, takový čtyři dni před vojskem v řetěze choditi musí.

Item. Kurevstvie aby žádného nebylo dopúštěno u vojště, ani před vojskem, ani okolo vojska, ale aby takové zlé ženy bez milosti pryč hnány a puzeny byly od rychtáře vojenského. A jestliže by toho rychtář zanetbal, tehdy bud k němu hleděno jako k neposlušnému. Pakli by se kto dopustil toho zlého, tomu šilink bude dán bez milosti skrze pračata.

Item. Jestliže by násilé které panně neb panic učinil kdokoli a usvědčen byl, takový bude hrdla zbaven bez milosti.

Item. Kostelové a klášterové aby žádní vybíjeni nebyli ani vypalováni, leč by bylo rozkázáno hajtmany k tomu zřiezenými. A proto vždy aby posvátnými věcmi, jakožto ornáty, kalichy, zvony, kniehami jinými okrasami kostelními a zvláště pak tělem Božím nikakéž nebylo hýbáno ani bráno. Nebo ktož by který kostel vybil, takovému bude ruka uťata. Pakli by kto tělo Božie s pušku aneb kterú jimi svátost vzal a vysypal, takový bude bez milosti upálen.

Item. Jestliže by kto který oltář zbořil nebo obrazy v kosteléch a v klášteřiech zbil nebo na cestách v slúpiech přibité ztrhal a zkazil, ten hodnú pomstú kázán bude vedlé práva vojenského.

Item. Na přátelském bude-li kto bráti jiné věci nežli pokrm sobě skrovný a koňóm obrok, takový bude kázán jako lúpežník.

Item. Koní, krav i jiného dobytka a šatuov na přátelském aby žádný nebral, ani jiných věcí, kteréž k hospodářství příslušejí; neb takový kázán bude jako lúpežník.

Item. Jestliže by kto kterú svádu u vojště počal, takový bude so kázán slušnú pomstú.

Item. Jestliže by kto svú braň na druhého obnažil, takovému bude ruka bez milosti uťata.

Item. Jestliže by kto koho u vojště neb před vojskem skrze svádu zabil, takový bude bez milosti sťat.

Item. Pěší aby všickni v svých houfiech řádem pod korúhvemi a pod praporci šli, jakž a kdež jim přikázáno hajtmany na to vydanými. Pakli by se kteří a čížkoli vytrhli z svých houfuov bez rozkázanie a vuole pánuov hajtmanuov, takoví budú kázáni, jakož na takové slušeli bude.

Item. Jiezdní aby také nikam nejezdili, ale v svých houfiech aby řádně táhli, tak jakž jim hajtmané rozkáží, kterýmž poručeno bude. Pakli by kto přesto, své vuole požívaje, vytrhl se na kterú stranu a v tom jat byl anebo kterú škodu vzal, o takového žádného nechcem státi, ani jim také škod platili. A jiní šlechtici a věrní naši milí též k svým takovým služebníkům se jmieti mají a budú, leč by hajtmané komu kam jeti kázali, takový bez viny bude.

Item. Ktož mají napřed v koněberkách jezdili, aby byli vydáni slušným během, aby z houfuov se nerozjiežděli. Pakli by kteří z houfuov se vytrhli, aby jim koněberky koně brali a nevracovali zase žádnému až u vojště a od každého koně aby deset grošuov vzali, žádnému milosti nečiniece, ani odpúštějíce. Též i pěším aby samostřiely brali, jestliže by z houfuov kam bez odpuštěnie hajtmanuov chodili, aby jim nevracovali až u vojště, když od každého samostřiela dadie po pěti groších.

Item. Kteří houfové mají a dostane se jim který den za vozy jeti neb pěším jiti, aby se žádní nikam nerozjiežděli ani rozcházeli, ale stáli nad vojskem, dokudž se všecko vojsko nepoloží. Pakli by kteří poslušenstvie toho neučinili, ti budú tak trestáni, jakž hajtmanóm vydaným bude rozkázáno a poručeno, nebo skrze takovú neposlušnost mohla by se hanba i škoda státi, ješto bysme se toho neřádi dopustili.

Item. Kterémuž vojsku dostane se napřed taženie, aby se druhé nehýbalo, až by prvnie své vozy zřiedilo. Pakli by se kto s svými vozy vytrhl a vtrhl v jiné šiky vozy z svého šiku, takový bude kázán obyčejem vojenského práva slušnú kázní.

Item. Jestliže by kto, bud jiezdný neb pěší, vytrhna se i chtěl sobě zvláště holdovali přes naše přikázanie nebo tu překáželi, kdež naši hajtmané prvé holdovali, takoví budú kázáni s radů našie rady a šlechticuov, kteréž bychom s sebú měli nebo k tomu vydali.

Item. Pálenic žádného aby žádný nečinil, leč by bylo rozkázáno hajtmany našimi k tomu vydanými. A zvláště byl-li by který zámek dobyt, aby nebyl zapalován bez vuole a rozkázanie týchž hajtmanuov. Pakli by kto přesto zapálil, takový bez milosti upálen bude.

Item. Když bohdá nepřietelé budú na poli v porážce neb na zámku zjímáni, ti všickni aby k našie ruce královské našim hajtmanóm vydáni byli.

Item. Jestliže by kto s vědomím a dopuštěním hajtmanóv, jeda stranú, vězně které zjímaje přivedl, s tiem podlé rady našie učiníme.

Item. Jestliže by kto zbodl nepřietele na harci, tomu má ten kuoň býti dán; a ktož by ten kuoň lapil, tomu jedna kopa grošuov dána býti má od toho, ktož onoho zbodl, ač chce a bude chtieti ten kuoň jmieti.

Item. Bude-li se na koho doptáno, že by jma vězně na koláči pustil nebo holdy vybíral bez povolenie našich hajtmanóv na to vydaných, takoví budú kázáni, jakož na to slušie, právem vojenským.

Item. K osazení ponuocek v noci okolo vozuov a v branách aby od každého vozu kromě komorních a špižierních po jednom bylo vydáváno. Pakli by bylo pilné potřebie, aby bylo viece vydáno vedlé rozkázanie hajtmanuov. A ktož by zanetbal toho učiniti, ten každý aby dva groše dal pokuty tomu hajtmanu, kterýž ponuocky neb varty osazuje.

Item. Také, jakož jest rozkázáno, jakož vína, piva i jiné potřebné věci do vojsky mají voženy a nošeny býti, příkazujem všem, aby těm, ktož by vozili nebo nosili, nebylo na cestách ani u vojskách bráno, ani kterakžkoli překáženo. Pakli by ktokolivěk jim překazil nebo bral, takový bude kázán, jakož na lúpežníka slušie.

Item. Hajtmané, kteříž budú jmenováni nad jiezdnými a pěšími i k zpravování a kladení vozuov, těch aby všickni poslušní byli, nad kýmž budú ustaveni, a nikterakž se jim neprotivili, ani se s nimi potýkali řečí ani skutkem. Pakli by kto, svévolně z poslušenstvie těch hajtmanuav vytrhna se, chtěl své vuole požívati, nad takovým poruštěno bude tak, že se jím jiní kázati budú.

Item. Chcem tomu, aby žádný písařóm vojenským nepřekážel, ani na ně kto kterým právem sahal, leč by v čem nešlechetném shledán byl, to aby před se hajtmané vzeli a v to nahlédli.

Item. Kterýž by koli písař vojenský byl usazen od kteréhokoli pána neb hajtmana nebo od měst času vojenského neb bojovnieho, když by žoldnéřem žold vydáván byl, ten aby měl od kopy jeden groš, buďto že by placeno bylo na poli neb na hradě nebo na městě nebo na kterékoli posádce neb při obležení zámku některého. V tom aby mu nižádný odporen nebyl, dokudž by ta válka stála, kromě když by placeny byly škody, od těch aby nic ho nebral, neb k tomu práva žádného nemá, což by se škod dotýkalo.

Item. Při bitunciech kterýchkoli má písař vojenský seděti a s hajtmany to děliti a vedlé nich v tom má diel jmieti, točíšto od kopy každé po 1 gr. a též i od holduov má jmieti po 1 gr.

Item. Když by který žoldnéř, vezma řádné odpuštěnie z příčin hodných, postavil miesto sebe jiného pacholka hodného, ten, kterýž odjíti má, aby dal písaři zápisného 1 gr. a nový žoldnéř přistupuje aby dal puol groše.

Item. Každý setník neb padesátník nebo rotymajstr, kteréž by kolivěk pod sebú měl, ten aby před písaře všechny přivedl, když by jim měl žold dáván býti; a tu všeliký neb každý desátník aby své dráby osobně před písařem okázal, i když by ponuocky neb varty osazovány měly býti. Pakli by kto písaři toho odporen byl, má býti kázán od hajtmanuov jako neposlušný.

Item. Písař vojenský má zbroj a samostřiely ohledovali vždy jednu v měsieci, aby byli tak nalezeni, jakž sú vyšli. Pakli by kto tomu odpieral, k tomu má hleděno býti jako k neposlušnému.

Item. Na tažení, na picování nebo kdežkolivěk na potkání, kdežto silnější houf neb rota mdlejší rotu postihne nebo potká, aby silnější mdlejším nebrali a nikterakž nepřekáželi, ale u pokoji nechali. Pakli by přes toto rozkázanie kteříkoli silnější mdlejším co pobrali neb překazili, takoví budú kázáni jako lúpežníci.

Item. Kdež se již vojska položie, aby žádný doluov, jimž hebauf řiekají, nekopal ani dělal, neb takový proto kázán bude.

Item. Včelám aby žádný nepřekážel ani vydieral, nebo takovým nebude odpuštěno.

Item. Když vojska lehnú, a že by v noci vzhuoru bylo trúbeno neb voláno, aby každý s svú braní na plac běžel a nikam jinam. Pakli by nepřietelé kde k vozóm přilnuli, tehdy se tam mají obrátiti.

Item. Mezi vozy aby opatrně a s pilností ohně nietili a pálili, tak aby se žádnému škoda nestala a nedála.

Item. Kdežkolivěk, buď to na přátelském neb ne na přátelském, kdež se ženy s uzly a šaty vynesú a na nich i pří nich sedmi, aby jimi žádný nehýbal, ani těm ženám co bral, ani jich přebledoval. Pakli jim přesto kto bráti bude, takový bude kázán jako jiný lúpežník.

Item. Jestliže jsú mezi kterými pány, rytieři, zemany, šlechtici nebo městy neb kýmžkoli která záštie, kyselosti nebo nelibosti, kterakžkolivěk buďto prvé před tiemto polem anebo nynie na poli vzniklé a povstalé, ty všecky aby přestaly a nebyly od

žádného na tom poli zdvíhány a spomínány, aniž které pomsty o to činěny, až domuov z pole vrácenie. Ale bylo-li by kde potřebie, buďto na hard neb u šturmu, aby sobě takoví a všickni jiní vespolek pomáhali, takových kyselostí a záští zlým nikterakž nespomínajíce. Pakli by kto přes toto naše přikázanie usvědčen byl, takový bude kázán právem vojenským.

Item. O mlýniech přikážu jem, aby žádného nepálili, nebořili ani kazili, ani kterých mlýnských želez brali, tak aby tu ku potřebě všech našich vojsk mohlo mleno býti. Pakli by kto proti tomu učinil, budeť jemu bez milosti ruka uťata. Též také jinde ve dvořiech neb v chalupách, zvláště v přátelských, aby žádných zámkuov, řetězuov neb jiných želez kterýchžkolivěk, jakožto šínuov s kol neb hřebíkuov s bran nesbíjeli neb nevybíjeli a nebrali; a také na poli s pluhuov želez neboli s jiných příprav aby nebrali.

Item. Kdež se táhne po přátelském, aby takové nekřesťanské záhuby se chudým lidem nedály, ani překáženo bylo. Chalup aby nevybíjeli, dobytka ani koní aby jim nezajímali, ani ven z vojska nevodili. A žen ovšem aby na pokoji vždy nechali, jim nepřekážejíc. Také kdež se vojsko klade, aby chalup a dvoruov lidem netrhali, ani bořili, a takových nekřesťanských záhub aby nad lidmi nečinili.

Item. Komuž by který kuoň utekl jiezdný, buďto na poli neb kdežkoli, ten kuoň ktož bude moci lapiti, aby lapil, a ktož jej polapí, tomu buď jeden groš dán a od vozníka puol groše.

Item. Rybníkuov malých, ani velikých, ani také haltéřuov žádný aby nekopal, ani také v nich lovil, ani jich spúštěl, leč by komu hajtmané rozkázali.

Item. Pitie před vojskem ať jsú šenkována a osobami od hajtmanuov na to zřiezenými ať jsú sazena A .netoliko pitie, ale i chléb bud sazen, i jiné potřeby, jakožto obrok koňský, tak aby se všem spravedlivé dálo.

Item. Jestliže by se kto toho dopustil, aneb přes to učinil, což se tuto nahoře vypisuje, a na těch chudým lidem překážel, aneb ty věci bral a sobě schoval aneb krčmářům zastavoval, dával, prodával, aneb komu jinému, takový i ti, ktož by od nich co kupovali neb přijímali, pro to budú trestáni jakožto lúpežníci.

Item. U každého vozu aby byli dva vozataje a aby měli lebku a pavézu; a pod vozem aby bylo prkno a řetěz, A při každém vozu aby byla jedna hákovnice se vší přípravú a dvě sekyře, dvě lopatě, dvě kratci, dvě motyce, dva rýče a taras s berlú a jedno kopie s hákem a s praporečkem.

Item. Aby před každým řádem vozuov, když se táhne, šli s motykami, kratcemi, rajči, lopatami a s sekyrami, bylo-li by kde cest potřebie opravováti; a odtud aby neodcházeli pod vsazením do řetězuov za tři dni.

In the year of Our Lord 1413, the illustrious memory of King Wenceslas of Bohemia, when, due to the opposition of Lord Puota of Skála against His Royal Majesty, he ordered the siege of the castle of the aforementioned lord, commanded these signed pieces and military laws to be written down by the renowned squire Hájek of Hodětín, the chamberlain of the Kingdom of Bohemia, for the future warlike Bohemians, so that they would know how to conduct themselves in the military; and he ordered them to be read by the military scribes in the camp before the aforementioned castle, so that everyone would observe them under the penalties written below. And thus, in the name of God, they begin:

First, let all commanders, their subordinates, and those under their command be diligent in divine services, and let no disorder be allowed in the camp, so that the Lord God is not angered.

Item. All indecent and disorderly games, especially dice, cards, and bowling, shall be prohibited in the camp, as their allowance leads to much evil, such as neglect on the guards and watch posts, and other harmful things to the army and the persons who play. If anyone engages in these games despite the prohibition, they shall be paraded in chains before the army for four days and must pay ten groschen to the officer appointed by us without mercy.

Item. All swearing and obscene speech shall cease and desist. If anyone swears and is convicted, they must walk in chains before the army for four days.

Item. No prostitution shall be allowed in the camp, neither before the army nor around it, but such wicked women shall be driven away without mercy by the military constable. If the constable neglects this duty, he shall be regarded as disobedient. If anyone engages in this evil, they shall be given a shilling without mercy through corporal punishment.

Item. If anyone commits violence against any maiden or youth and is convicted, they shall be put to death without mercy.

Item. No churches or monasteries shall be looted or burned unless ordered by the appointed commanders. Therefore, sacred items such as vestments, chalices, bells, books, and other church ornaments, and especially the body of Christ, shall not be touched or taken. Whoever loots a church shall have their hand cut off. If anyone takes the body of Christ with a weapon or any of its sacraments and desecrates it, they shall be burned without mercy.

Item. If anyone demolishes an altar or damages images in churches and monasteries, or tears down and destroys images on roadside columns, they shall be punished with appropriate vengeance according to military law.

Item. If anyone takes anything other than modest food for themselves and fodder for their horses on friendly territory, they shall be punished as a thief.

Item. No one shall take horses, cows, or other livestock and clothing, or any other things belonging to the household on friendly territory; such a person shall be punished as a thief.

Item. If anyone starts a quarrel in the camp, they shall be appropriately punished.

Item. If anyone draws their weapon against another, their hand shall be cut off without mercy.

Item. If anyone kills someone in the camp or in front of the army during a quarrel, they shall be beheaded without mercy.

Item. All infantrymen shall march in their ranks under banners and flags as commanded by the appointed commanders. If anyone breaks away from their ranks without the command and will of the lords commanders, they shall be punished as appropriate.

Item. Similarly, no cavalrymen shall ride off anywhere but shall march properly in their ranks as commanded by the appointed commanders. If anyone, using their own will, breaks away in any direction and is caught or suffers any harm, we shall not be responsible for them nor shall we compensate for any harm they incur. Other noblemen and our loyal friends shall treat their such servants the same way, unless commanders order someone to ride somewhere, in which case they shall be without guilt.

Item. Those who ride ahead with the supply wagons should be properly organized and should not stray from their ranks. If anyone breaks away from their ranks, the supply wagon drivers should take their horses and not return them to anyone until back at the camp, and from each horse they should take ten groschen, showing no mercy or forgiveness. Likewise, infantrymen should have their crossbows taken if they wander away from their ranks without the permission of the commanders, and they should not be returned until back at the camp, when each crossbowman pays five groschen.

Item. On the days when the ranks are assigned to ride or march behind the wagons, no one should stray or wander, but stay with the army until all the troops are settled. If anyone disobeys this order, they shall be punished as commanded and ordered by the appointed commanders, because such disobedience could cause shame and harm, which we would not tolerate.

Item. When it is the turn of a troop to lead the march, the following troop should not move until the first troop has arranged their wagons. If anyone breaks away with their wagons and enters another rank's wagons from their own rank, they shall be punished according to the customary military law.

Item. If anyone, whether cavalry or infantry, breaks away and seeks to make their own gains despite our orders, or interferes where our commanders have already made gains, they shall be punished by the counsel of our council and nobles who are with us or appointed for this purpose.

Item. No one shall make any fires unless ordered by our appointed commanders. Especially if a castle is captured, it shall not be set on fire without the will and order of the same commanders. If anyone sets a fire despite this, they shall be burned without mercy.

Item. When, by God's will, enemies are captured in battle or in a castle, they shall all be handed over to our royal commanders.

Item. If anyone, with the knowledge and permission of the commanders, captures prisoners while riding alone, we shall act according to our counsel.

Item. If anyone strikes down an enemy in battle, they shall be given the enemy's horse; and whoever captures the horse shall be given one kopa of groschen from the one who struck down the enemy, if they want and will keep the horse.

Item. If anyone is found to have released a prisoner from the stocks or collected tributes without the permission of our appointed commanders, they shall be punished according to military law as appropriate.

Item. For setting up night guards around the wagons and at the gates, one person shall be assigned from each wagon, except for the chamber and supply wagons. If there is a greater need, more shall be assigned as ordered by the commanders. Anyone who neglects this duty shall pay a fine of two groschen to the commander who sets the guards or posts.

Item. As it has been ordered that wine, beer, and other necessary supplies are to be brought and carried to the army, we command everyone not to take from those who are transporting or carrying these supplies on the roads or in the camp, nor to hinder them in any way. If anyone hinders or takes from them, they shall be punished as a thief.

Item. Commanders appointed over the cavalry and infantry and in charge of arranging the wagons shall be obeyed by everyone under their command, and no one shall oppose them or quarrel with them in word or deed. If anyone willfully disobeys these commanders and acts on their own will, they shall be punished as an example to others.

Item. We decree that no one shall interfere with the military scribes, nor shall anyone take any legal action against them, unless they are found to have committed some misdeed, in which case the commanders shall take it upon themselves to investigate.

Item. Any military scribe appointed by any lord, commander, or city during wartime or conflict, when mercenaries are being paid, shall receive one groschen per kopa (sixty groschen), whether the payment is made in the field, at a castle, in a city, or at any garrison or siege. No one shall oppose this as long as the war continues, except when damages are being paid; from those, the scribe shall not take anything, as he has no right to what concerns damages.

Item. At any muster, the military scribe shall sit and share the duties with the commanders, and he shall have a share in this, specifically one groschen per kopa, and also one groschen from each tribute collected.

Item. When any mercenary, having received proper leave for valid reasons, appoints another worthy man in his place, the departing mercenary shall pay the scribe one groschen for the registration, and the new mercenary joining shall pay half a groschen.

Item. Each captain, lieutenant, or sergeant, whoever they may have under them, shall bring all their men before the scribe when they are to be paid; and each sergeant shall personally present his men before the scribe when guards or sentries are to be assigned. If anyone opposes the scribe in this, they shall be punished by the commanders as being disobedient.

Item. The military scribe shall inspect the armor and crossbows once a month to ensure they are in the same condition as when they were issued. If anyone refuses this inspection, they shall be regarded as disobedient.

Item. During marches, musters, or any encounters, when a stronger troop meets or overtakes a weaker one, the stronger shall not take anything from or hinder the weaker, but shall leave them in peace. If any stronger troop takes from or hinders the weaker despite this order, they shall be punished as thieves.

Item. When the armies are encamped, no one shall dig or create trenches, known as „hebauf“, for such actions shall be punished.

Item. No one shall disturb or rob beehives, for such actions shall not be forgiven.

Item. When the armies lie down, and if there is a trumpet call or shout in the night, everyone shall run to the designated place with their weapons and nowhere else. If enemies attack the wagons, they shall turn there.

Item. Fires shall be lit and maintained cautiously and diligently among the wagons so that no harm is done.

Item. Wherever it may be, whether on friendly or non-friendly ground, if women with bundles and clothing appear and sit with them, no one shall disturb them, take anything from them, or mistreat them. If anyone takes from them despite this order, they shall be punished as a thief.

Item. If there are any grudges, animosities, or displeasures among any lords, knights, noblemen, cities, or anyone else, whether arising before this campaign or during it, all of these shall cease and not be mentioned or acted upon on this field until the return home from the field. However, if there is a need, whether in battle or during a storming, such persons and everyone else shall help each other without recalling such grudges and animosities. If anyone is convicted of disobeying this order, they shall be punished according to military law.

Item. Regarding mills, I command that no one shall burn, demolish, or damage them, nor take any mill irons, so that they may be used for the needs of all our armies. If anyone acts against this order, their hand shall be cut off without mercy. Likewise, in other places such as farms or cottages, especially friendly ones, no locks, chains, or other irons, such as wheel rims or nails from gates, shall be taken or removed; and no irons from plows or other equipment shall be taken from the fields.

Item. When marching through friendly territory, such unchristian devastation shall not be inflicted upon the poor people, nor shall they be hindered. Cottages shall not be looted, nor shall their livestock or horses be taken or led away from the army. Women shall always be left in peace and not disturbed. Also, where the army camps, cottages and farmhouses shall not be torn down or demolished, and such unchristian devastation shall not be inflicted upon the people.

Item. If any cavalryman's horse escapes, whether in the field or elsewhere, whoever can catch it shall do so, and the one who catches it shall be given one groschen and half a groschen from the wagoner.

Item. No one shall dig or fish in any ponds, small or large, nor drain them, unless ordered to do so by the commanders.

Item. Drinks shall be served before the army by individuals appointed by the commanders, and not only drinks but also bread and other necessities, such as horse fodder, shall be distributed fairly to everyone.

Item. If anyone acts against these orders and hinders the poor people, or takes these things and keeps them for themselves or gives them to tavern keepers, sells them, or gives them to anyone else, such persons and those who buy or receive from them shall be punished as thieves.

Item. Each wagon shall have two drivers, and they shall have a helmet and a pavise; and under the wagon there shall be a plank and a chain. Each wagon shall also have one hook gun with all necessary equipment, two axes, two shovels, two hoes, two picks, two rakes, a barrier with a pole, and one spear with a hook and a small flag.

Item. When the wagons are moving, men with hoes, shovels, rakes, and axes shall march ahead of each row of wagons to repair roads if necessary; and they shall not leave this duty under penalty of three days in chains.

Potom jednoho času táhl jest Žižka do Moravy a podmaňoval sobě lidi; i přitáhl také k Kramicu, a tu jest některý čas ležal. A bratří naň domlúvali, aby někam taženie učinil; a on zpraviv čtyři řady vozuov, a děl což mohl najviece, i táhl jest přes hory do Uher. A tu sú jemu Uhři taženie nebránili, a nikdiež jemu nepřekáželi, chtiec zdaby se ubezpečil i z řádu některak povystúpil, zdaby jej tak kde poraziti mohli. Neb sú se naň velmi silně jezdecky sebrali, a sebravše se naň sú táhli, i množstvie děl měli. A on porozuměv tomu, že dobře nenie, obrátiv sobě k Moravské zemi zase vozy, i takto je zpravil: najprvé sobě lidi u voziech zpravil, jiezdné i pěší, a táhl jest s zavřenými vozy. A takto sobě krajní vozy zpravil: proti každým vozuom se dvěma pavézama, a za ty pavézy po dvú neb po třech střelcích; a to z té příčiny udělal, jest-li žeby mu na tažení chtěli do vozuov skočiti, aby toho ti bránili. Neb ten den těžké mu taženie před nimi přišlo; neb kdež se najméně pozastavil, velmi mu do vojska bili. I nemohl jim nic odolati, ale táhl jest až do noci; a to z té příčiny, aby ho nemohli tak v noci shlednúti, kde se položí, a do vojska mu bíti; a v svém vojště nedal žádných ohňuov dělati. A oni pojezdiec okolo něho, nemajíc kde koňuov vázati, musili do vsí jeti a to podál, aby před ním také bezpečni byli. Tu on poležav, což mu se zdálo, táhl jest nazajtřie k jednomu jezeru, kdežto jezero mezi jedniem vrchem. A takto se u něho položil: jednú stranú k jezeru a druhú stranú pod vršek; a to z té příčiny, chtěli-li by do vojska střieleti, aby jej přestřelovali. A sám takto udělal: pojav pícní vozy, vytočil je na ten vršek, udělal z nich u přední brány baštu i u zadní druhú; i vkopal je, a vkopav je vpravil do nich děla. I nedal jim nikdiež na těch vrších ostati. A tak ten den bezpečně tu ležal i tu noc. Opět potom třetí den od toho jezera táhl jest k jedné vodě, kteráž teče k Narhedu, i položil se u té vody; i tu jest se velmi bál poraženie, aby přepustíc mu něco lidí přes tu vodu, (do zadních vozuov jemu nevskočili. A protož) celú noc vkopával krajní vozy od jednoho břehu až k druhému; a z druhé strany vody přepravil sobě pícní vozy, i též je vkopával tak, aby na ně úprkem jiezdní nemohli. A všecky břehy skopal, aby mohl všemi čtyřmi řady táhnúti přes tu vodu. Kdež oni vpustivše jej do té vody s vozy, i pokusili mu se k zadním vozuom; kdež jest on je od těch zákopuov odbil, kdež sú i pěšky i jezdecky k němu šturmovali. Tu jich je mnoho zranil i pobil; a odbiv je, na onu stranu přepravil se s vozy i s lidem svým. I děkoval pánu Bohu, že mu pán Buoh ráčil pomoci přes tu vodu se přepraviti. I hned táhl jest odtud mezi jedny lesy, kdež jsú bahna a luhové, i položil se takto mezi zákutí; a to z té příčiny, aby k němu z děl biti nemohli. I tu jest přes noc zuostal. Čtvrtý den táhl jest k jezeruom jedněm, a neboli k stavuom, kdež jsú za Trnavú. A tu sobě zpravoval vozy, vybieraje z placních řaduov, a to z té příčiny, kdež mu v krajních vozích v řadích mnoho koní i vozuov polámali i pobili. A tehdáž ho ponechali. A on položiv se u těch stavuov, zpraviv sobě ty všecky věci, v pátý den táhl jest k jedné stráni. Tu sú naň opět přitáhli jezdecky i s děly. A on jest táhl podlé té stráně, že měl jednú stranú obranu, že jemu snáze bylo jedné strany brániti nežli obú. A oni vidúc, že jemu nemohú nic učiniti, i táhli sú pryč od něho; a on položil se na jednom vrchu. Kdež tak pravie lidé, že jest veliká psota a bieda tu na nich byla, tak že za jeden košťál zelený byli by drahně peněz dali; a to z té příčiny, že jim z vozuov nikam nedali, že sú mu jiezdnými silni byli, a naň se dáti pěšky nesměli. Než když kolivěk je k tomu připravili, že sú jiezdní doluov ssedali a pěšky k němu šturmovali, neb se s ním bili, že je vždycky porazil, aneb od něho velmi biti byli. Neb jináč se strojí jezdecky k bitvě a jináč pěšky, že jim to jest neobyčejná věc; neb kdež se mají čemu učiti, zvyknú, žeby musil k tomu nějaký čas býti neb nějaká chvíle.

Šesté taženie Žižkovo, když se hnul od té stráně, kdež se jemu dostalo táhnúti k horám, i kdež mu ten den na jeden řad vozuov přišlo k tažení, že jináč táhnúti nemohl. Tehdá Uhři vidúce to, táhli naň velmi silně, nadějíce se, že již jeho zpráva ani jeho šikové nic jemu neprospějí, že ven z vozuov musejí. A on takto proti tomu strojil, bráně se toho: položil se u samých lesov pod jedním vrškem, a to pro tu příčinu, budú-li k němu z děl bíti, aby jej přestřelovali; a sám s svými děly utekl se k tomu vršku. A potom kázal koně z vozuov vypřahati, a na ně s sekyrami, s lopatami a s rejči vsedati, aby cesty zohledovali, jest-li žeby jemu kde zarubali; a to z té příčiny, aby po stranách na ně na vozy jiní udeřiti nemohli, cesty velmi dobře kázal opraviti. A když měl z lesuov ven vytáhnúti, as za puoldruhých honuov, kázal s jedné strany cesty staré novú cestu dělati, a s druhé strany druhú; a to z té příčiny, aby předtáhnú-li jej nepřátelé, aby tú starú cestú děla a pěší sobě obrátil; a to proto, jest-li žeby mu chtěli toho pole brániti, kudyž jest z lesu měl vyjeti, aby je tudy vystřílel a vybil; jakož se jest pak stalo tak. I takto s oné strany lesuov vozy sobě zpravili: udělal sobě z těch čtyř řaduov, v kterýchž táhl, dva; a pojav sobě pícovní vozy, i protrhl sobě vozy, i udělal sobě z nich řady čtyřmi jakožto zeď, aneb jakožto baštu od jednoho konce lesu až k druhému. A kázal je húžvemi svírati v hromadu, aby mu jich roztrhnúti aneb převraceli tak snadně nemohli. A to udělal proto, jest-li žeby chtěli jemu do vozuov skočiti, aneb děla z zadu pobrati, aby oni tu se bránili za těmi vozy jako za zdí; jakož se pak tak stalo. I takto jest púštěl do lesu, najprvé děla, což mu se zdálo, i pustil něco pěších, a potom padesát vozuov po pravé ruce. A když těch padesát vozuov vyšlo jest, opět dal mezi ně něco pěších, což mu se zdálo; i pustil opět druhých padesát vozuov z levé strany, a opět mezi ně dal něco pěších. A tak vždycky dával, pokudž mu těch vozuov stačilo, po padesáti; a mezi ně pěší dával, pokudž ta potřeba kázala. A to z té příčiny, jest-li žeby mu chtěli na lesích vozataje zbíti, aneb vozy také vybrati, aby ti pěší, kteří jdú mezi vozy, toho bránili. Tehdy kdy poslední vozy púštěl na zad, tehdy obořili se Uhři, chtiec mu děla pobrati. Tehdy oni s toho vršku utáhli za ty pícovní vozy, kdež jest sobě z nich řady zdělal; tu se v těch vozích zavřeli, a pěší se z nich bránili, tak až oni s děly do lesa ujeli, i pěší potom za nimi táhli. A tak se Uhruov nic nebáli; než sú se oni do těch vozuov dobyli, až oni něco i cesty zarubali, aby za nimi jezdecky táhnúti nemohli. To vidúce Uhři, že jemu žádné škody udělati nemohli, i někteří táhli předeň, chtiec mu z lesuov brániti; a někteří táhli domuov, praviec tak, že nenie člověk, než že je čert, že mu ty rozumy dává, neb že se nám ničímž užiti nedá. I takto se jest z lesa vypravoval ven, kdež sú byla nějaká pole mezi nějakými stráněmi: když přitáhl k těm cestám, kdež sobě nové zdělal, najprvé těm padesáti vozuom kázal hnúti tú novú cestu, kterú sobě novú udělal po pravé ruce; i když sú na pole vytáhli, podlé samé stráně, a to z té příčiny, že od pole měli pěší vozy, a za sebú stráně, a tak tudy se jiezdných nebáli. A z druhého řadu po levé straně též kázal hnúti podlé druhé stráně; a tú starú cestú vypustil děla ven z lesa, i byl opanoval sobě to pole. A tak pomalu vždy vozy těmi ven vytahoval; neb sobě byl též také vozy zpravil všecky v jeden řad, že je zprovíjel jako věnec. A to proto udělal, aby oba řady sobě pojednú dělal, aby je sobě z toho pole vytiskl mocnú rukú. Neb tak jemu těch vozuov vždy přibývalo ven, až jimi všemi vytáhl ven. A tak jemu pán Buoh pomohl z Uher vytáhnúti. Ale jakž jest Žižka počal bojovati, najtěžší jemu přišlo.

Then Žižka marched to Moravia and subjugated the people. He also came to Kroměříž/Hranice? and stayed there with his army for a while. The brothers persuaded him to move on. He set up four rows of wagons and as many cannons as he could and marched over the mountains to Hungary. The Hungarians did not obstruct his advance and did not resist anywhere, wanting him to lower his guard and lose order (in the army), so they could defeat him later, as they had a strong cavalry and many cannons. Realizing the danger, he turned back to Moravia with his wagons and organized them as follows: First, he assigned people to the wagons, both cavalry and infantry, and marched with closed rows of wagons. He organized the outermost wagons as follows: For each wagon, two men with pavises were assigned, and behind them, two or three shooters, so that if the Hungarians tried to break into the wagons during the march, they would prevent it. That day was challenging because if he stopped even for a moment, the enemy would attack his army. Since he couldn't defend himself otherwise, he marched until late at night to prevent the Hungarians from seeing where he would camp and attacking him. He ordered his army not to light any fires, and the Hungarians, who still rode around him for a while, eventually had to occupy nearby villages to tether their horses and secure themselves from him. He stayed there as he saw fit, and the next day he marched to a lake with a hill nearby. He camped there, with one side to the lake and the other under the hill, so that if the Hungarians wanted to shoot at him, they would overshoot. He organized the supply wagons, took them up the hill, and made a bastion at the front gate and another at the back gate, burying them and placing cannons in them, thus preventing the Hungarians from occupying the surrounding hills. On the third day from the lake, he marched to a river flowing towards Nyárhíd and camped there. He feared defeat, worrying that they might let part of his people cross the river first and then attack his rear wagons. Therefore, he spent the whole night digging in the outer wagons from one bank to the other and transported the supply wagons to the other bank, burying them there to prevent a cavalry attack. He also fortified both banks to allow all four rows of wagons to cross the river. When the Hungarians allowed him to enter the river with the wagons, they attacked his rear wagons, but he repelled them from the trenches, although they attacked him on foot and horseback. In doing so, he killed and wounded many, and after repelling them, he crossed the river with his wagons and people. He thanked God for helping him cross the river. Immediately, he marched through a forest with swamps and marshy meadows. He camped between the hollows to prevent the enemy from shooting at him with cannons. He stayed there overnight. On the fourth day, he marched to a lake near Trnava. He reorganized the wagons, taking them from the main rows because many had been destroyed and horses killed in the outer rows. They left him alone, and he, after camping by the lakes, arranged the aforementioned matters and on the fifth day marched to a slope. The enemy once again approached with cavalry and cannons. He marched along the slope to defend only one side instead of both. Seeing they could not harm him, they withdrew, and he camped on a hill. People say they faced great hardship and suffering there, to the extent that a fresh cabbage would have been worth a fortune. This was because the Hungarians did not allow them to leave the wagons and had a significant cavalry advantage, and they were reluctant to attack on foot. Eventually, they had no choice but to dismount and attack on foot, but he always defeated them, causing great losses because the cavalry and infantry fight differently, and they did not know how to fight properly on foot. To learn to fight on foot properly, they would need some time.

The sixth campaign of Žižka was when he moved from the slope, knowing he had to march to the mountains, even though it meant moving all the wagons in one row because it was impossible otherwise (due to the dense forest). When the Hungarians saw this, they advanced with great force, thinking his wagon organization and formation would not help him since they could not close ranks among the wagons. He prepared for defense: He camped just before the forest under a hill so that when they shot at him with cannons, they would overshoot. He placed his cannons on the hill. Then he ordered the horses to be unhitched from the wagons, and the people with axes, shovels, and picks to find side paths and block them with barricades to prevent side attacks on the wagons. He also ordered the main path to be well prepared and repaired. A field and a half before the forest's edge (about 200 meters), he ordered new paths to be made on either side of the original path so that if the Hungarians blocked the field where the paths exited the forest, he could shoot them out and clear them, as indeed happened. He organized the wagons on the first side of the forest as follows: He made two rows from the original four. Then he took the supply wagons, drove them between the others, and placed four side by side like a wall from one end of the forest to the other (i.e., four wagons lengthwise next to each other, covering the width of the forest path). He ordered them to be tied together with strong ropes so they could not be easily torn apart or overturned. This was so that if they wanted to break into the wagons or capture the cannons from behind, they (the Czechs) could defend themselves behind the wagons as if behind a wall, which indeed happened. He sent the cannons into the forest first, followed by a few infantrymen, then fifty wagons from his right hand. After these fifty wagons, he again placed a few infantrymen and sent another fifty wagons from the left side, again placing a few infantrymen among them. He continued sending the wagons in fifties with infantry among them as needed. This was to prevent the drivers from being killed or the wagons looted in the forest. When he sent the last wagons, the Hungarians attacked, wanting to capture his cannons. At that time, the Czechs from the hill where they had made rows from the supply wagons pulled those wagons back and closed the entrance to the forest with them, defending themselves until they moved the cannons further into the forest, and then the infantry followed them. Thus, they were not afraid of the Hungarians because before they could break through the wagons, they (the Czechs) had already barricaded the path behind them to prevent cavalry from following. When the Hungarians saw they could not cause any harm, some advanced to block his exit from the forest, while others returned home, saying he was not a man but a devil giving him such wisdom, as he would not let them achieve anything. He then prepared to exit the forest, where there were fields between the slopes: When he reached the two new paths he had ordered made earlier, he commanded the first fifty wagons to take the new path on the right so that when they reached the field, they could continue along the right slope, having infantry and wagons prepared from the field side and the slope behind them, safe from cavalry attack. The second row was likewise ordered to take the left slope, and the original path was used to send out the cannons, thus occupying the entire field. He then slowly marched with the wagons, forming a single line as before, now making two rows to exit the forest simultaneously. Thus, God helped him to leave Hungary.

Takto máš šikovati jízdné, pěší i vozy.

Sto koní takto máš šikovati: 20 koní v honcích a 30 v posilcích a 50 v haufci za nimi. Každý haufec má jmíti jedoho staršieho, aby je vedl; a v těch padesáti koní v haufě s každé strany dva střelce v stracencích, dva kopinníky na špici, tři za nimi, po čtyřech ať jedú za nimi.

Dvě stě koní takto máš šikovati: aby v posilcích bylo tomuto prvnímu haufci sto koní, dvoje stracence, v jedněch 25 koní, v druhých 35, a v baufě 140 koní. První stracence dva na špici, tři za nimi a po čtyřech ať jedú; a v druhých stracencích ať jedú tři na špici, čtyři za nimi a po pěti ať jedú v šiku.

Tři sta koní takto máš šikovati: 32 koní v stracencích, a druhé stracence 42, v haufě 226 koní. V jedněch stracencích tři na špici, člyři za nimi, a po pěti ať jedú v šiku. Každý haufec ať jeden vede, a v haufě pět na špici, šest za nimi, po sedmi (ať jedú v šiku.)

Čtyři sta koní takto máš šikovati: 50 koní v jedněch stracencích, 3 na špici, 4 za nimi, po čtyřech ať jedú v šiku. V druhém haufci sto koní, pět na špici, šest za nimi, po šesti ať jedú v šiku za nimi; a v haufě ať je 250 koní, 5 na špici, 6 za nimi, po 7 ať jedú za nimi a po 8 ať jedú v šiku za nimi; a každý haufec ať jeden vede.

Pět set koní takto máš šikovati : 80 koní v jedněch stracencích, a v druhých tolikéž koní, na špici 4, a po 5 za nimi, a po 6 ať jedú v šiku; v haufě 350 koní, 5 na špici, 6 za nimi, po 8 ať jedú v šiku.

Šest set koní taklo máš šikovati: 100 V jedněch stracencích a v druhých také 100; po 5 na špici, po 6 za nimi, po 7 ať jedú v šiku; 400 v haufě, 7 na špici, 9 za nimi a po 11 ať jedú v šiku za nimi.

Sedm set koní takto máš šikovati: po 125 koní ve dvoje stracence, po 5 na špici, po 6 za nimi, po 7 ať jedú v šiku, 450 koní v haufē, 7 na špici, 9 za nimi, po 11 ať jedú v šiku za nimi.

Osm set koní takto máš šikovati: dvoje stracence po 150 koní, 5 na špici, 6 za nimi, po 7 ať v šicích jedú za nimi; 500 v haufě, 9 na špici, 10 za nimi, po 11 ať v šicích jedú za nimi.

Devět set koní takto máš šikovati: dvoje stracence po 150 koní, po 5 na špicích, 6 za nimi, po 7 v šicích ať jedú za nimi. V haufě 600, 9 na špici, 11 za nimi a 14 v šicích ať jedú za nimi. Haufy ať dva vedú, každé stracence ať jeden vede.

Tisíc koní takto máš šikovati: 150 v jedněch stracencích a 200 v druhých stracencích a v haufě 650. Jedny stracence 5 na špici, 6 za nimi, po 7 ať v šicích jedú za nimi. V druhých stracencích, ve dvú set koní, 7 na špici a po 9 ať jedú za nimi. 650 v haufě, 10 na špici, 11 za nimi, po 14 ať jedú v šicích za nimi. Hauf ať vedú dva, každé stracence ať jeden vede.

Tisíc pět set koní takto máš šikovati: dvoje stracence, každých 250 koní, 7 na špici, po 9 za nimi v šicích. V haufě tisíc koní, 11 na špici, 13 za nimi, po 15 ať jedú v šicích za nimi. hauf ať vedú dva, a každé stracence ať jeden vede.

Dva tisíce koní takto máš šikovati : dvoje stracence po 400 koní s každé strany, 7 na špicích, po 8 za nimi, po 9 ať jedú za nimi. V haufe 12 set koní, na špici 14, za nimi po 16 ať jedú v šiku za nimi. Hauf ať dva vedú a každé stracence ať vede jeden.

Tři tisíce koní takto máš šikovati: dvoje stracence po 500 na každú stranu, po 9 na špici, po 10 za nimi, po 12 ať jedú v šicích. V haufě 2000 koní, 18 na špici, 20 za nimi, po 22 ať jedú v šicích.

Čtyry tisíce koní takto máš šikovati: po 700 ve dvojích stracencích s každé strany haufu, po 9 na špicích, po 10 za nimi, po 12 v šicích ať jedú za nimi; v haufě 2600, 20 na špicích, 23 za nimi, po 25 ať jedú v šicích za nimi.

Pět tisíc koní takto máš šikovati: po tisíci ve dvoje stracence podlé haufuov - s každé strany; po 9 na špicích, po 11 za nimi a po 15 ať jedú v šicích za nimi. V haufě 3000 koní, po 25 na špici, 27 za nimi, 28 ať jedú v šicích za nimi.

Šest tisíc koní takto máš šikovati: po 12 stech v stracencích s každé strany, 12 na špici, 14 za nimi, po 16 at jedú v šicích. V haufě 3600 koní, 28 na špici, 31 za nimi, 33 ať jedú v šicích; tři ať vedú hauf, a ty každé stracence ať dva vedú.

Sedm tisíc koní takto máš šikovati: po 1500 v stracencích s každé strany haufu, po 11 na špicích, po 15 za nimi, po 18 v šicích at jedú, 3000 v haufě, 35 na špici, 37 za nimi, 39 ať jedú v šicích; tři ať vedú hauf, a ty dvoje stracence každý ať dva vedeta.

Osm tisíc koní takto máš šikovati: po 1500 ve dvoje stracence s každé strany, 35 na špici, 37 za nimi, po 40 v šicích. Pět tisíc v haufě, 38 na špici, 41 za nimi, po 44 at jedú v šicích. Ten ať tři vedú, a každý hauf v stracencích ať dva vedeta.

V těch všech haufích učiní summa 40.000 koní.

Ty dva haufy poslední nebo i tři aby opeřil pěšími oděnými a pavézníky i těmi sudličníky a cepníky, a mezi ně s ručnicemi. A ti haufové tři ať stojí pohotově u vozích na placu, a z vozuo jich nevypúštěli, leč by toho potřeba kázala. Jeden z těch aby byl napřed vozuov vuokřídlí, a jeden z zadu vuokřídlí, a ten a najvětší u vozich v prostředku na placu. A ostatek pěších v krajních vozích s obú stran vojska, a na každém krajním voze ať jsú dvě hákovnice; a napřed před okřídlím ať jest najméň 10 haufnic, a 10 harcovnic, a nazad vojska rovně též ; a na bociech vojska vně po několiko haufnicích, aby je zvláště vozili, kdeby potřebí bylo, a zvláště proti Turkóm. A tak má napraveno vojsko býti.

Králi milý! Tato šikování jsú proti Turkóm; proto veliké stracence mají býti, aby trojnásob haufové mohli jíti. Pak ti velicí haufové v stracencích mohú sobě jiné stracence opět zdělati; a tak by mohli haufové zpraveni býti pateronásob, proti těm silným Turkóm. A což byste Rácuov měli a Vlachuov, té zběři, ježto by se k šikování nehodili, ty pusťte všecky na harc, a jednomu je poručte rozumnému, aby jimi potiskal nepřátel a zase aby jimi postupovati uměl; a to aby jim návěští dal po trubačích, kdyby měli honili, a po bubních také abyste jim dali znáti, aby dále nehonili. A to jim rozkázati, aby toho pilně poslúchali, kdyby zatrúbili, aby chutně tiskli, a kdyžby bubnovali, aby chutně stáli a dále nehonili. A s vozy vždy za nimi potiskati i s jinými haufy, a bohdá je polomíte, byť jich bylo najviec. Pakli byste se jměli biti bez vozuov, tak na ně trhněte s milým Buohem, šikujíce tak jakož tuto psáno stojí. A k bitvě mievajle heslo: „Pán Buoh s námi a svatý Michal!“ uzřite buohdá, žeť před vámi nic neostojí.

Do valního haufu dajte korúhev Uherskú, kdež osm tisíc koní; před valným haufem do toho haufu, kdež sedm tisíc koní, dajte Českú korúhev; do toho haufa, kdež šest tisíc, dajte Moravskú korúhev; do toho, kde pět tisíc, Slezskú korúhev; do toho haufu, kde čtyři tisíce, dajte hončí korúhev; do toho, kde tři tisíce, dajte Bozenského krále korúhev; do toho haufu, kde dva tisíce, dajte některého knížetstvie korúhev; do toho haufu, kdež 15 set koní, dajte některého pána korúhev, který má počátek bitvy mieti činiti; do toho haufu, který má tisíc koní v honcích, dajte některého hajtmana korúhev, at jest hned za harcovníky; poručeni komu budú, dajte jemu nějakú korúhev, ať se harcovníci znají.

U valním haufě, v kterém král JMť bude, ráčí-li býti v tom šiku před korúhvemi, dajte jeden šik s nahými mečmi a palcáty, a za nimi v ten šik, kdež korúhev bude. Pakli ráčí svuoj haufec jmíti, padesát koní neb sto, aby ho hlédali při haufu, to také muož býti. A tak v jiných dvúch húfích před královským haufem mají býti dva šiky s nahými mečmi a palcáty při korúhvi, a pěší s obúch stran, jakož psáno stojí. A střelci, kteříž před pacholaty pojedau, kdyžby k potkání bylo, mají býti v stracencích z bokuov s obúch stran vedle špice; a mají vystřeliti na nepřátely, než se hauf potká, a najlépe v koně, aby jim koni jsúc raněni šik jich zrušili; a ti střelci mají (býti) vedle špice; a tak u všech haufuov aby jim rozkázáno bylo. A jest-li žeby naši přední haufové potiskáni aneb rozraženi byli, jehož Buože nedaj! má jim povědieno býti, aby dále neběželi než k valniemu haufu, a tu konečně aby se postavili, a vedlé valního haufu aby tak učinili, jako na dobré lidi sluší; a to má povědieno býti každému haufu. A u každého valního haufu má býti nazad v stracencích dva šiky kopinníkuov a tři šiky střeleuov dobrých. Tak budú buohdá haufové opatřeni dobře.

Králi milý! Teď VMti posielám spis k šikování. Daj Buoh, aby VMti i vší České koruně ke cti bylo. Jest-li že mnoho lidí budete míti, tak máte zpraviti; pakli bude tisíc, dva, tři, nebo koní sto, dvě stě, tu všecko najdete, od sta až do tisíce, od tisíce až do 40 tisíc.

Králi mily! Jest-li že kde budete proti sobě lidí míti a vojska proti sobě lehnú, takto je buohdá sklamáte: hleďte vždy zištného místa, položiti se při vrchu nebo při stráni nevysoké, aby se mohl při tom vrchu položiti, aby krajné vozy nahoře na vrchu byly a vojsko při strani doluov. Jest-li žeby proti vám táhli, poživete jich dobře z děl; vy budete moci k nim bíti, ale oni k vám nic; a v rovné dolině rovně též. Pakli by byli vám silní, a chtěli okolo k vám, tehdy muožte hned odtáhnúti okolo toho vrchu a též se opet položiti jako prvé okolo vrchu a krajné vozy na vrch; a vy k nim budete opět moci bíti, ale oni k vám nic. Tak vždy, kolikkrát by vám potřebí bylo.

Králi milý! To druhý kus: jest-li že byšte viděli, žel jsau silně na picování z vojska vytáhli, trhněte svým vojskem mezi ně v prostřed; jedni druhých nebudú moci retovati, některé vždy ztepete, nebo ty z vojska, ježto budú chtíti picovníky retovati, aneb ježto by picovníci chtěli zase do vojska přibyti.

Králi milý! Opět zištný kus tuto třetí: kdež proti vám vytáhnú na pole v několika haufích, chtie vás shledávati aneb harcovati, nebo proti vám na stráži stáli, šikujte se za vrchem anebo u vojště, což najtajněji budete moci, s svými haufy. Bude-li jich tisíc, pošlete k nim koní sto nebo dvě; oniť nepoběhnú před vašimi, neb se jich nebudú báti. A když již blízko budú, ať vaši stojí a zastaví se s tím haufkem jako by chtěli s nimi rokovati. Poženú-liť vaše, přivedúť je vaši na vás; pakliť vaši blízko stanú a nepoženú jich, hned rychle pusťte hauf po haufu svým na pomoc. Tak když nepřátelé uzří, a vy rychle táhnete s svými haufy tomu svému haufci na pomoc, nepřátelé budú chtíti utíkati před vámi, i obrátí se chtíc domuov táhnúti. A ten haufek váš vskočí jim hned ve hřbet, budú je biti, zbádati, a vy zatím a svými přibudete, a tak je buohdá zčesáte a porazíte.

A také každému haufu menšímu račte dáti jednoho, ať vede hauf, a každému valnímu dajte dva, a to ať jsau srdce dobrého, aby vedli a před haufem se potkali mužsky. A nehodili-li by se rotmistři k tomu, ale jiné dajte, vyberúce z haufuov jiných. Také což se tkne vozuov zpravovati, má míti počet vozuov, a kdož klade, ten je má zpraviti; ale hajtman má rozkazovati, kde je má položiti proti nepřátelóm v zištních místech, aby vždy nějaký fortel měli. Když vojsko proti vojsku leží, aby hleděl vrchu a strání, aby mohli k svým nepřátelóm z děl bíti a oni k tobě nic. A jsú-li po rovni doliny jaké, také dobře, aby všeho vojska nemohli viděti, ani k němu mohli biti. Ten hleď toho vždy, aby měl jeden krajní řad nad tú dolinú, buď rovně neb při vrchu; i nebudúť se moci přiložiti k tobě bez škody; neb vy k nim budete moci bíti a oni k vám nic. Pakli by silni byli vám a chtěli se položiti proti vám z duolu, poživete jich z děl a muožete se hned za vrch položiti, že opět nebudú moci k vám bíti a vy k nim budete moci. Než vždy hleďte toho, aby na vrchu byl jeden řad vozuov, a to kolikkrát by toho potřebí bylo, a jiní za vrchem. A pěší ať jsú v krajných vozích všudy vuokol, a jiní pěší u bran, a jiní haufové na placu jízdní i pěší při králi, a odtud posilovati, kdeby bylo potřebí. A prostě když bude deset kop vozuov a u každého vozu šestnácte lidí, to také bude 9600 lidu; a když bude dvakrát více vozuov, tedy bude 19.200 lidu.

Každému řadu dajte rozumného, ať vedú trefně, aby nevedli úzce ani široce; a dva opět každému řadu, aby dorazili a rozkazovali trefně vozy v hromadu strhovati; a zavierku ať dva vedú, každý jeden řad. A napřed výkřídlí aby jeden vedl s pravé strany, a druhý s levé, aby se ohlédaťi jeden na druhého, aby nesužovali ani šířili, než cožby bylo v tref, aby zároveň vojsko táhlo. A korouhvice at jsú při každém předním voze, aby rovně zajedno šli vozové. A kdyžby rovno nebylo, a musely by vozy jíti přes rokle, přes potoky, přes lesy, z každého řadu ať dadí lidi s motykami a rýče s sekyrami, aby hned udělali cesty, aby se vozy nemeškaly, bud po pěti nebo deseti; kdežby bylo horší táhnúti, tu více. A jeden ať těm každý den hotovu býti káže, a pomněti nebo napsati, kdo ten den dadí, aby vždy druhý den jiným rozkázal; a tak aby se jednomu pravda dála jako druhému. A na taženi vojska aby rozdelili všecky jízdné i pěší na tré, kteří nejsú v krajných vozích, jedni jeden den ať jsau napřed, a druzí druhý den a třetí třetí den. A tak ať je vždycky; lečby nepřátelé tu hned byli, tehdy ať táhnú, jak se k bitvě šikují, jakož napřed psáno stojí. A kdyžby bylo ku potřebě, měj děla vně vedle krajních vozuov s obú stran vojska po několiko haufnicech, a k nim koně zvláštní, aby mohli těmi děly sem i tam potrhovati, kdežby toho potřebí bylo, i pozuostaviti. A na krajních vozích ať jsú na každém dvě hakovnice, aby nemohli blízko přiharcovati.

Haufy jizdné ať táhnú na placu, jakož se šikovalo ; a zbytní někteří haufové vnitř vedlé krajných vozuov, aby je mohl bokem ven vypúštěti ku potřebě a zase do řaduov.

Kdyžby bez vozuov k bitvě táhl, máš-li pěších dosti, opeř ten hauf jimi, kteří před valním haufem, a valní hauf též, a jiných nie, než ať táhnú vedlé zřízení před se.

Když vojsko veliké táhne, pust dvě stě koní napřed; a ti ať koněberky z sebe vyšlí a stráže drží a hlédají. Item pusť za nimi puoltřetiho sta koní v honcích. It. pusť za nimi pět set v posilcích. It. za těmi tisíc. It. za těmi dva tisíce; a tak dále jiné haufy zprav jeden po druhém, jakož prvé psáno stojí.

Bude-li vojsko větší, více daj ve všecky ty haufy; a bude-li menší, tehdy méně. A zavrú-liť se Švajcari nebo Němci kteří kolivěk pěšky v své šiky, nechť tak stojí, takéť žádného neztepú, stojíc v jednom mistě. A vy třete jedno vždy před se na jízdné, když jste již nad nimi silní, a uzříte, že je od pěších odtržete a bohdá ztepete i polámete; a potom s pěšími naložíte, jakž sami chcete, svezúce děla na ně. A jest-li žeť vás dočekají v zákopách, nestřelte na ně; uhlédajíc sobě zištné místo, položte se podle nich nevelmi blízko, ať vám z děl neuškodí. A když na picování potáhnú, aneb když se z toho místa hýbati budú, buďte jich pilni, a budete na nich na hýbání; a shledáte buohdá že bude dobře, a vyhráte a je polomite. Amen, tak buohdá se stane.

A když již k bitvě puojdete, poklekněte a proste milého pána Boha, at vám ráčí pomoci svítěziti. A tak se buohdá stane.

This is how you make formations of cavalry, infantry and wagons.

A hundred horsemen are to be set up in this way: 20 riders in the first vanguard, 30 in the second vanguard, and 50 in the troop behind them. Each troop is to have one elder to lead it, and in that 50-member formation there are to be two (cavalry) shooters on each side, two (cavalry) spearmen at the top, three behind them and then have them follow them on all fours.

Two hundred horsemen are to be set up in this way: 100 horsemen are to be assigned as reinforcements to the first band, two ranks on the sides, 25 horsemen on one, 35 horsemen on the other, and 140 horsemen in the main army. On the first edge section, let there be two at the top, three behind them, and then let them go on four. And on the second edge section, let three go at the top, four behind them, and then let them go in the lines of five.

Three hundred horsemen are to be set up in this way: on one side a detachment of 32 horsemen, on the other side a detachment of 42 horsemen, and in the main army 226 horsemen. On one side three in the front, four behind them, and then five in a row. Let each troop to be lead by one, and in the main body five at the head, six behind them, and then go in lines of seven.

Four hundred horsemen are to be set up in this way: a party of 50 horsemen on one side - 3 at the top, 4 behind them, and on the other, in a formation of four. In the second section, one hundred horsemen - five at the top, six behind them, and six in a line. Let there be 250 horses in the main army - 5 at the top, 6 behind them, and then let them go in the lines of eight.

Five hundred horsemen are to be set up in this way: on both sides a detachment of 80 horsemen - 4 at the top, 5 behind them, and then in a line of six. There are 350 riders in the main army, 5 at the top, 6 behind them, and then let them go in the lines of eight.

Six hundred horsemen are to be set up in this way: 100 riders in sections on each side - 5 at the top, 6 behind them, and then 7 in a line. 400 horsemen in line, 7 at the top, 9 behind them, and then in the lines of 11.

Seven hundred horsemen are to be set up in this way: 125 riders in the two extreme sections, 5 at the top, 6 behind them, and then 7 in a row. 450 horsemen in the main army, 7 at the top, 9 behind them, and then let them go in formation 11 in line.

Eight hundred horsemen are to be set up in this way: two outermost squads of 150 horsemen, five at the top, six behind them, and seven in line. 500 horsemen in the army, 9 at the top, 10 behind them, and then let them ride in formation 11 in line.

Nine hundred horsemen are to be set up in this way: two squads on the sides of 150 horsemen, 5 at the front, 6 behind them, and then 7 in the lines. In the army 600, 9 at the top, 11 behind them and then let them go in lines of 14. Let two lead the troops, and let one lead the squad on each side.

Thousand of riders you should array in this way: 150 in one extreme section and 200 in the other extreme section and 650 in the main army. On one of the files at the sides 5 at the top, 6 behind them and then let them go in in lines of 7. In the second files on the sides - 7 on the top and then let them go in lines of 9. 650 in the main army, 10 at the top, 11 behind them, and then let them go in the lines of 14. Let two lead the army, and let one lead each of the side troops.

A thousand of riders you should array in this way: 150 in one extreme section and 200 in the other extreme section and 650 in the main army. On one of the files at the sides 5 at the top, 6 behind them and then let them go in in lines of 7. In the second files on the sides - 7 on the top and then let them go in lines of 9. 650 in the main army, 10 at the top, 11 behind them, and then let them go in the lines of 14. Let two lead the army, and let one lead each of the side troops.

Two thousand horsemen are to be arrayed in this way: two troops of 400 horsemen at the sides, 7 on tips, 8 behind them, and then let them ride in the lines of 9. There are 12 hundred riders in the army, 14 at the top and 16 in the lines behind them. Let two lead the army, and let one lead each of the side troops.

Three thousand horsemen are to be arrayed in this way: two squads on the sides of 500 horsemen, 9 at the front, 10 behind them, and then 12 in the lines. There are 1000 riders in the main army, 18 at the top, 20 behind them, and then in formation of the lines of 22.

Four thousand horsemen are to be arrayed in this way: 700 in the two squads on each side of the army, 9 at the tips, 10 behind them, and then let them ride in the lines of 12. There are 2600 riders in the main army, 20 at the top, 23 behind them, and then in formation in the lines of 25.

Five thousand horsemen are to be arrayed in this way: a thousand in each of the two squads - on each side. 9 on the tip, 11 behind them, and then in the lines of 15. There are 3000 riders in the main army, 25 at the top, 27 behind them, and then in formation in lines of 28.

Six thousand horsemen are to be arrayed in this way: 12 hundred in the squads on each side, 12 at the tip, 14 behind them, and then 16 in the lines. There are 3600 riders in the main army, 28 at the top, 31 behind them, and then in the lines of 33 in formation. Let three lead the army, and let two lead each of the side squads.

Seven thousand riders should be arrayed in this way: 1500 in each of the squads on the sides, 11 in the tip, 15 behind them, and then let them ride in the lines of 18. 3000 in the main army (trancribers note - probably a mistake in the transcription - the correct number most likely should be 4000), 35 in the front, 37 behind them, and then let them ride in the ranks of 39. Let three lead the army, and let two lead each of the side squads.

Eight thousand riders should be arrayed in this way: 1500 in each of the squads on the sides, 35 in the front, 37 behind them, and then in the lines of 40. Five thousand in the main army, 38 in the front, 41 behind them, and then let them ride in the ranks of 44. Let three lead the army, and let two lead each of the side squads.

In all of these armies, the sum of riders is 40 000.

The last two or even three troops - surround them with infantry in full armour, pavisemen and men with halberds and flailes, and among them set the gunners as well. And these three troops should stand ready at the open space near the wagons, and do not send them away from the wagons, except if the need is very dire. One of these troops to be in front of the wagons at the sides (wings), other in the back at the wings and the largest in the open among the wagons. The rest of the infantry is in the wagons at both sides of the army, and on each of the side wagons should be two hand guns. And in the front of the wing at least 10 houfnice (howitzer) and 10 smaller canons, and in the back of the army should be the same. And on the sides some houfnice, especially they should be carried there, where they are necessary, and even more so against the Turks. And so an army should be arrayed.

Dear king! This arrangements of formations are to be used against the Turks. That's why the squads on the sides are large, so the troops can go through in the groups of three. From the large squads on the sides can more sections be selected, and so five squads can be sent against these strong Turks. And if you had some Serbians and Wallachians in your army, the rabble not suitable for formations, send them all to skirmish, and have someone reasonable to command them, so he can press against the enemy with them, and be also able to withdraw again, and to do so, signal with a horn for the attack, and with a drum for the withdrawal. And command them, to listen carefully, and if they hear the horn, they attack vigorously, and if they hear the drums, they should stop and not pursue the enemy any further. And behind them, advance with the wagons and even other troops, and God will give, that you'll prevail even the most numerous foes. If you should fight without the wagons, then attack them, and with dear God, array your army as here stands written. And to the battle use the motto: ”God with us! And Saint Michael!” And you'll see, God will give, that nothing will stand against you.

In the main troop, where eight thousand riders are, put the hungarian banner. In the troop in front of the main troop, where is seven thousand riders, put the bohemian banner. In the troop, where is six thousand riders, put the moravian banner. In the one, where is five thousand riders, put the silesian banner, and where is four thousand, put the skirmisher's banner. Where are three thousand riders, put the banner of the bosnian king. In the one, where are two thousand, put a banner of some principality. And in the one, where is fifteen hundred riders, put the banner of the lord, who will start the battle. And in the troup, which has thousand horses, put the banner of some hauptmann, and let him go right after the skirmishers. Who will be in command, should have some banner recognizable by the skirmishers.

If the king wishes to be in the main troop, he should be in front of the banners, and put a line of riders with swords and maces drawn to him, and another to the line, where the banner is. If he wishes to have own troop, so a fifty or a hundred of riders should guard him. Even this way it can be done. And then in two more squads in front of the royal troop should be two lines of men with swords and maces drawn, and at the banner. And infantry from both sides, like it has been written. And if the battle is at hand, the shooters, riding in front of the squires, should be at both sides of the tip, and shoot at the foe, before the armies clash, and preferably aim at the horses, so the injured horses will disrupt their ranks. And if our front ranks are pushed back, or disperse, which, God give, won't happen, they should be instructed not to go further than to the main army, and then stand again next to the main army, against the foe, as befits for the good people. And this should be told to every troop. And at the main army should be in the back in two squads two lines of spearmen, and three lines of experienced shooters. So, God will give, that your troops are well secured.

Dear King! Now I am sending you this file about arraying formations of the army. God give it will be to your honor, and to the honor of the Bohemian crown. How should you organize many of your man-at-arms, even if you have a thousand, two, three, riders hundred, two hundred, all of that you can find here, from hundred to thousand, from thousand to 40 thousand.

Dear King! If the enemies will march against you, and armies will be set against each other, this way, God give, you'll fool them: alway find a better place, a hill or at least a slope, so you can put your army so you have the side wagons on the top and then the rest of the army downhill. If they are marching against you, feed them properly from your cannons. So then you can strike against them, but they against you can not. And the same in a flat valley. If they are more numerous, and want to go around you, you can march with your army around the hill, same as the first, just on the other side, with the side wagons on the top again. Again, you'll be able to strike at them, but they won't be able to strike you. Do this as many times is necessary.

Dear King! This is the second piece: If you see that a large part of the army is gone ransacking for the provisions, charge with your army in the middle of the ransacking and the main army. This way they won't be able to help each other, you'll defeat some of them, the ones who'll want to help the ransackers, or the ones wanting to return to the main army.

Dear King! Another advantageous piece, a third one already: If they march against you in several troops, to find you, or to skirmish, or to guard against you, you should array so secretely as possible behind some hill near the battlefield. If they are thousand, sent a hundred or two of riders against them. They will not flee in front of you, as they will not be afraid. So your riders should stop in front of them, quite near, as if they wanted to talk to them. If they charge against your riders, they should lead them to your army. If they do not charge, sent a troop after a troop to help your people. This way when the enemies see, you are quickly marching to help your squad, they will want to flee and will turn around to go home. And in that moment, your squad will attack in their rear, meanwhile you'll come with your reinforcements. And, God give, you'll split them and defeat them.

And so put to every small troop or squad a one to command the troop, and to every big troop, put two. And they should be courageous, to stand in the front of the troop, and clash bravely with the enemy. If the rottenmeisters are not fit for this, choose someone else from the other troops. Regarding the organisation of the wagons, you should have many of them, and the one, who built them, should organize them, but it's the hauptmann, who commands where to put them in positions, so they always have some advantage. If an army is set against another, you should care about hills and slopes, so you can shoot your foes from cannons and they can't shoot at you. If there are some valleys on the plains, it's also good, so they can't see the whole army, or attack it. But always see that you have on rank on the side above that valley, be it straight or at the top, so they cannot safely get close to you, as you will be able to shoot at them, but they won't at you. If they are more numerous, and want to get against you from below, feed them from cannons, and then you can set right behind the top, as they will not be able to get at you, but you at them at your will. But always see that you have one line of wagons at the top, and as many times as necessary, and the rest behind the hill. Infantry should be around the side wagons, and other footmen at the gates, and other troops, cavalry and infantry, in the open near the king, and from that place they reinforce the defense, if necessary. And if you have 600 wagons, and at each wagon 16 men, it will be 9600 men. If you have twice as much wagons, that is 19,200 men.

To each line of the wagons, give someone reasonable, to guide them accurately, not too wide, not too narrow, and two more, who'll ride along the line, and help to hold it together. And the last one, two should lead, one for each line. And in the front wings, one should lead from the right, and other from the left, so they see each other, and do not extend or narrow ranks, just so they meet. And at each of the front wagons should be one banner, so the wagons go in the same way. And if the wagons have to cross ravines, streams, forests, have 5 to 10 people from each rank, and if the terrain is worse, even more, with shovels, axes and hoes, so they make roads right away, and so the wagons won't be delayed. And one should be ready to command them every day, and he must remember, or write it down, who was selected for these works each day, so he can command others the other day, and so this work is divided fairly. For the campaign, divided all the infantry and cavalry, not belonging to the side wagons, to three groups. First should go a day ahead, the second should go on the second day, and the third should go on the third day. And so it should always be, save for the enemies be close, in that case, march as if arraying for battle, as stands above. And have the cannons out of the side wagons, in case they are necessary. From both sides of the army have several howitzers and some horses for them, so the cannons can move, and be set up where necessary. And on the side wagons should be two hand cannons for each wagon, so the enemies can't get close.

Cavalry troops should ride in the open, as when put in formation, and some of the free troops should march inside next to the wagons, so they can be let out and in if needed.

If you have enough of the infantry, and you are marching to the battle without wagons, have them in the main army, and the troop in front of the main army, but not the other troops, and they should march as commanded in front of each other.

When a large army is on the march, let 200 riders loose in the front, so they ransack, guard and look for the enemy. Behind them let 250 riders go as skirmishers, and then 500 riders as reinforcements, behind them a thousand, and after that two thousands, and so let them ride one after another, as written above.

If your army is larger, make your troops larger, and if smaller, make the troops smaller. And if the Swiss or Germans form their infantry ranks, let them stand - they won't hurt anyone, when standing on one place. Always attack the riders first, if you are stronger, and you'll see, you'll drive them away from the infantry, and God give, even slay them. And then drive your cannons upon the infantry, and deal with them, as you like. And if they await you in trenches, set your army next to them - not too close, so their cannons won't hurt you. And if they go ransacking, or else from that place, attack them, and God give, it will be good and you'll win and disperse them. Amen, as God will give, so it will happen.

And if you go to the battle, knee, and plead our good Lord, so he'll help you win. And so, God willing, it will happen.

Co se pak tkne pěších šikování bez vuzuov

Když máš sto pěších zpraviti, dej šest s pavézkami napřed v stracencích s ručnicemi, kdyžby ručnic neměli, ale s kušemi. Dej po nich tři pavezníky napřed a tři sudličníky za nimi; pak sedm pavézníkuov za nimi podál jako přes jizbu. Opět za nimi sudličníky; a za nimi dříví praporečné má býti pochýleno přes pavézníky, aby na ně jízdní nemohli dojíti bez škody. It. týmž obyčejem tři sta nebo čtyři sta. It. pět set týmž během: vezmi 20 pěších v stracence s ručnicemi, nemají-li ručnic, ale s kušemi; deset pavézníkuov před valním haufem, a za nimi deset sudličníkuov ; a za těmi podále přes jizbu 15 pavézníkuov, a za nimi opět tolikéž sudličníkuov, anebo s oštípy, a dřěví praporcčué holé bez praporcuov ať též přes pavézniky pochýleno jest a tuze v temi drží, pro jízdné, kdyby na pěší třeli, aby jim tím dřívím odepřeli. Než ať se nepotýkají jdúce s jízdnými, než ať se zatnú, aby se oni ustrčili a mohli pevně státi. A kdyžby již nemohli rozraziti, teprve předse na ně šikem, ažby pak jízdní prchli. A ostatek pavézníkuov ať se zastrú s boku jakž mohú. A kdyžby jízdní nemohli na ně doraziti a prchli, teprv za nimi aby hnuli. A ti střelci, kteříž budú za pavézníky, aby jim stříleli koně před potkáním i po potkání. A tak více-li bude pěších, více dávaj v stracence, tiem během jakož napřed psáno stojí.

A když máš pěších při jízdných, tehdy je šikuj s každé strany jízdného haufu týmž během; pakli chceš, muožeš je prostřed jízdných jmíti, aby jim s každé strany jízdný houf byl a oni u prostředku. A před nimi dva šiky střelcuov na koních, ty kteříš mají býti v stracencích u jízdných, aby jimi pěší zakryl. A když bude ku potkání, aby ti jízdní před pěšími před se tiskli a na nepřátely vystřelili; a pěší tak budú odkryti; a tak at se zatnů jízdní i pěší, kdyžby bylo ku potkání, ať pěší prvé vystúpí před jízdné, a na nepřátely ať trú a střélejí; a ti jízdní s obú stran at také táhnú předse na nepřátely; neb jim pěší šiky zruší, a jízdní na ně tu chvíli doskočte s obú stran.

A tak když pak nebudete jmíti na ně hajtmanuov rozumných, šikujte sami, aneb rozkažte leckomus rozumnému, když budete jmíti toto sepsání, nahlédnúce toto písmo, každý to bude uměti. A tak jest konec toho šikování, a buohdá vám k dobrému puojde. A když bude tak šikováno, jakož tuto stojí, shledáte to bohdá, žeť proti vám nic neostojí.

Když VMť potáhnete s vojskem velikým, jako na mocného pána sluší, mějte vojsko malé jedno, a v tom vojště mějte děla svá veliká, pušek čtyři anebo pět, srubnic, haufnic, tarasnic, což potřebí k tém věcem, a najméně sto vozuov, a tak bude k těm dělóm, a druhých sto vozov o k jiné potřebě, ať vezú totiž prachy, hakovnice, šípy ohnivé, kule ohnivé, řebříky, sekyry, motyky, rýče, aby mohli koše nasypovati a příkopy dělati a cesty k těm dělóm a tomu vojsku. A přidajte jim čtyři anebo šest řaduov vozuov, a (u) těch vozuov ať jest pět nebo šest tisíc pěších. A tomu malému vojsku dajte hejtmana k těm věcem rozumného, ať zřízeně táhnú; a k dělom druhého, aby kladl, kdežby toho potřebí bylo, a zase bral a klidil, kdyžby čas byl. A to vojsko malé ať napřed táhne, ať hledí toho hajtmané, ať se přiblíží vratami k městu skrze předměstí. A tu hned ať kladau děla a položí v těch miestech, kdežby mohli ke zdem biti, ať hned tepú, ať se práší prvé ještě než vojsko veliké za nimi se položí, ať se strojí k šturmu, ať haufové pohotově stojí, kdyžby se již zeď bořila, aby hned nemohli zase v městě tarasovati, přistúpiti hned s Bohem k šturmu, a tak dobudete buohdá beze vší obrany. Než když byšte z děl bili a nešli hned, oni by v noci hned se zatarasovali zase, a zdělali by snad lépe než jest první zeď byla. A vždy některých haufuov nechte u vojště při vozích, a některých, ať stojí nad šturmem, jest-li žeby nepřátelé jezdecky anebo pěšky s města doluov stekli na ty, kteříž přistúpí k šturmu, anebo na ty, kterých u vozuov necháte, aby ti haufové vaši těm odepřeli, a tito jiní ať před se šturmují. A když tak buohdá šturm zpravíte, uzříte bohdá, že všeho dobudete, a že proti vám nic neostojí. A tak se buohdá stane, Amen.

What concerns the formations of the infantry, without wagons.

If you are to array up a hundred infantry, first place six pavisemen on the sides, along with shooters from handgunnes or crossbows. Then place three pavisemen on the tip and three halberdiers behind them. Behind them are seven pavisemen, at a distance like across the room. Behind them, once again, the halberdiers, and behind them the long spears on which the banners are usually carried, are to be tilted over the pavises so that the horsemen do not reach them unharmed. By the same formula, form even three hundred or four hundred infantrymen. 500 footmen in the same manner: place 20 footmen with gonnes or crossbows on their sides, 10 pavises in front of the main army and 10 halberdiers behind them, and 15 pavisemen behind those at a distance across the room and the same number of halberdiers or spearmen behind them, and let the standard-bearer spear without banners be bent over the pavises and firmly driven into the ground, so that they can reflect the attacks of the cavalry. But do not let them go forth to fight with the cavalry, but stand in place so that the cavalry may break upon them. And when the cavalry can no longer break you, only then charge against it in a formation so that the riders run away. And let the rest of the pavisemen cover themselves as best they can. And when the riders are on the run and can no longer threaten them, only then let them go after them. And those shooters who will be behind the pavisemen, let them shoot on the rider's horses before and after the clash. And when there are more infantry, put more of them on the sides in the same way as described above.

If you have a infantry with cavalry, then put them from each side of the cavalry in the same way. If you want, you can have them in the middle of the cavalry so that they have a cavalry unit on each side and they themselves are in the middle. And in front of them are two lines of shooters on horseback, those that are to be on the sides of the horsemen to be covered by them on foot. And when the clash is at hand, let the horsemen gather in front of the infantry and shoot at the enemy. Infantry will be exposed so. And so the cavalry and the infantry will stop and when it looks like there will be a clash, let the infantry get out in the front of the cavalry and hit the foes and shoot at them. And those mounted shooters from both sides should also move on the enemy because they will disrupt their infantry lines and at that moment let them be attacked by a heavy cavalry from both sides.

And if you do not have reasonable hauptmanns for your soldiers, you can either command them yourself or order that to anyone reasonable. And if you have this file, anyone, who reads it, will be able to form such formations. And that's everything to these formations, and God give, it will be to your use. And if the formations are as written here, God will give, nothing will stand against you.

If you march with a large army, as befits a mighty lord, have one small army, and in it have your siege guns, four or five field guns, srubnice guns, howitzers, tarasnice guns, and all that is needed for them. And not less than a hundred wagons, and another hundred carts for other things, that they may carry powder, and gonnes, and flaming arrows and balls, and ladders, and axes, and hoes, and spades, that they may fill baskets, and make trenches, and paths for the guns, and make paths for the army. And add to them four or six rows of wagons, and with these wagons five or six thousand infantrymen. And to this small army assign a hauptmann, who knows these things, that they may move in an orderly manner, and to the guns of another, that he may lay them where it is needed, and gather them again when the time is right. And let this small army go ahead, and let the hauptmanns take care that they approach the city through the gates of the suburbs. And immediately let them lay down their guns so that they can shoot at the walls, even before the main army arrives, and let them immediately open fire and the infantry troops be ready with God to attack as soon as the wall collapses, so that the defenders cannot block the city and so, God willing, you will conquer them before they organize the defense. But if you just fired the cannons and didn't attack right away, they would have barricaded themselves at night, and they would have made those barricades even stronger than the original wall. And always leave some troops on the battlefield by the wagons, and others to stand over the atacking units, if the enemies make an attack from the city, whether on foot or on horseback, whether against the attacking units or wagons, so as to prevent them from doing so. And if God wiling, you organize your attack this way, if God gives, then you will see that you will conquer everything and that nothing will stand against you. And so, God willing, it will happen. Amen.

Jiné šikování vuzuov

Jest-li žeby VMti bylo potřebí k boji s nepřátely vašimi, takto se rač kázati připraviti a boj postaviti, aby k tisíci vozuov dvadceti tisíc branných lidí bylo.

Což bude vozuov v prostředních řadech počtem, aby puoldruhéhokrát v krajných řadech tolikéž bylo na pravé i na levé ruce, aby se zavříti mohl předek i zadek.

Osm korúhví znamenitých neb zřetedlných k tomu má býti; a najlépe jest bílých a černých. Jedna korúhev aby byla na předním voze na pravé ruce, a druhá korúhev též má býti na předním voze na levé ruce. A to proto, ktož povede který ruku pravú nebo levú, aby jeden na druhého korúhev hleděl, aby vozuov nesužovali, aby lidé pro těsnost vozuov ven nebyli vytištění. It. pro zavření vozuov, aby jeden na druhého hleděl, aby rovně vozy zavřeli.

Druhé dvě korúhve máte býti, kdež plac koňóm bude zuostaven prostřed vozuov, na krajních vozích na každém řadu jedna, a to proto, kdyžby již nepřátelé prchli, aby lidé mohli uhoditi k svým vozóm; a to lidem má býti oznámeno před bojem.

Opět jiné dvě korúhvi mají býti na najkrajnějším řadu, jedna na pravé ruce a druhá na najkrajnějším řadu na levé ruce, a to na najzadnějším vozu, a to proto, aby viděl, které vozy nazad k zavření zastavíš, aby viděl, kterým řadem má přitrhnúti, aby pravě zadek zavřel.

Ostatní dvě korúhvi mají býti na krajních vozích, kteříž nazad ostaveni k zavření budú, aby chutně uměl uhoditi k těm vouom, kterými zavříti má.

Z těch tisíce vozuov má býti vybráno na pravú i na levú ruku najlepší vozové s fasunky, a šperlochové všichni mají býti sebráni s nich k boji; a v každém voze jedné čtyři vozníci mají býti a víc nic. A vozataji na ty koně mají vsazeni býti nestrašliví s lebkami a pavézami; a také má býti k každému vozu jiný šikován proto, jest-li žeby který zabit byl, aby miesto něho jiný na ty kone vsedl. A u desíti vozuov u krajních řaduov má býti jeden desátník, aby dorážeti kázal.

Což bude na pravé i na levé ruce, má býti na krajnich řadech taras s berlú a s děrú ; a pod každým vozem má viseti prkno, aby lidí nemohli raniti a koní též. Což bude u vojště píšťal a šípuov, k každému vozu mají dvě píštadle býti šikovány, dvě libře prachu, kopa kulek a dvě kopě šípuov a dvoje cepy železné a dva háky železné.

Do vozuov má býti, z čehož koně krmí, žlab na dél přivázán býti, a kameni do toho naklásti, jest-li žeby k vozóm prilnuli, aby přes vozy bili.

K těm vozóm napřed haufnic deset; pakli víc, a lépe. It. nazad u vozuov haufnice čtyři, pakli víc, a lép.

Na každém boce v krajních řadech vozích na pravé i na levé ruce po čtyřech haufnicích; a to právě dosti.

Před každým řadem vozuov, což koli jich bude, aby bylo dvadceti pěších s motykami, s lopalami a s sekyrami, aby cesty opravovali.

Pak takto mají lidé do těch vozuov šikováni býti: což bude jízdních, aby s koní ssedali, ostrohy vypínali, škorně zúvali, lehce se v své odění ubrali; a koni jejich mají na plac u prostřed vozuov uvedeni býti, k oněm dvěma korúhvem; a ty mají pacholata a lidé nebranní držeti.

Lidé pak do vozuov takto rozděleni býti mají: což jich napřed šikuješ, aby polovice také tolikéž v zadek šikoval, a to proto, jest-li žeby se haufové jezdecky obořili a chtěli v zadek vskočiti.

Pak na pravé ruce i na levé v krajních řadech mají býti haufci zděláni, jako po stu branných, uvedeni za ty řady, aby bránili vozuov jako zdí.

Pak máta dva haufce zuostavena a rozdělena býti, a hauf má každý jmíti svého hajtmana a jeden praporec anebo jednu korúhev a více nic. A ti haufové mají býti uvedeni na ten plac, kdež koně stojí: jest-li žeby bylo těžko předku, aby jeden hauf posílil; pakli by v zadek vskočili, aby druhý hauf zadku posílil,

Kdyžby k boji táhl, tohoto fortele aby hleděl, by se pak neměl den, dva nebo tři nebiti: vítr aby na ně šel; a to proto, že hluk, jek, prach z pušek, všecko na ne puojde, a tak že strach na ně přijde. A hleděti vždy fortele, aby (po) jedné ruce měl rokle nebo bahna nebo příkopy, kteréžby se ruce zdařily. Pakli by se událo, žeby s nimi boje neměl, ale polož se od nich čtvrt míle anebo puol; tak rozkáže svým lidem tajně a šikuje je, rozkažiž ať každý u svého vozu oheň což najvětší muože udělá; tiehniž k nim šiky, a stráž svú silně napřed jezdecky vyprav, aťby nemohli sezříti, by na ně s vozy táhl. A tak jest-li žeby se přihodilo, byť jměli dvadceti na jeden, nebudúť věděti, co mají činiti.

Another way of wagon array

If it be necessary for you to fight your enemies, give orders to prepare and stand up for battle in this way: that there may be 20,000 armed men with a thousand wagons.

So that there are one and a half times more wagons on the sides than in the middle rows so that both the front and the rear can be closed.

Eight striking and distinct banners, preferably black and white, are intended for this. One banner should be on the front wagon on the right hand and the other banner should also be on the front wagon on the left hand. And this is so that the one who leads the ranks, whether on the left or right hand, looks at the banner of the other so that the spacing between the wagons does not narrow so that people are not pushed out of the ranks and also for closing the wagons, so that they look at each other and close the wagons straight.

The other two banners are to be placed in the middle of the wagons, where a square for horses will be set up, one on each side row, so that the people can find their way to their wagons when the enemies have already fled. This - where everyone belongs - is what people should be told before the battle.

Again the other two banners are to be on the farthest row, one on the right hand and the other on the farthest row on the left hand and on the farthest back wagon and that's to see which rear wagon to close and to see which row to move to close the rear straight.

The remaining two banners are to be on the sided wagons, which will be left behind for closing, so that you quickly get to the wagons, which are for closing of the wall.

Of this thousand of wagons, for the right and for the left side, the best wagons with strong form are to be selected, and before the battle, any tarps should be removed from them. Four horses are to be harnessed in each wagon and no more. And on those horses are to be mounted brave riders with helmets and pavises. Each of the wagons is to be fitted with a second rider to mount the horse in case the first one falls. And for every ten wagons on the side ranks, there is to be one corporal to command the wagons to fill the gaps.

What will be on the right hand will also be on the left: on each side row is to be a cover with a support and a hole ("taras s berlú a ďerů"), and under each wagon should be a board hanging, so the people nor the horses can be injured. Two hand guns, two pounds of powder, a pile ("kopa"/"schock"=60 pieces) of bullets and two piles of arrows, two forged flails and two spears with a hook are to be set to each wagon.

To each wagon, the gutter from which the horses are fed, is to be tied lengthwise and filled with stones, if they (the enemies) cling to the wagons so that you can throw it over the wagons.

To the front wagons, put at least ten howitzers, the more, the better. To the rear wagons, at least four howitzers, the more, the better.

On each side row, four howitzers. That's just right.

In front of each row of wagons, and it does not matter how many there are, let there be twenty footmen with hoes, shovels and axes to adjust and level the paths.

Then to these wagons, men are to be armed as such: all the horsemen are to dismount, take off their spurs, sabatons, and dress (in armour) lightly. And their horses are to be brought to the square in the middle of the waggons, to the banners mentioned above, and here they are to be kept by the unarmed and young.

This is how the armed men are to be divided to the wagons: the same number as you put on the front, put on the rear, and this is because if the enemy suddenly wants to attack by the cavalry in your rear.

Then on the right and left hand, in the side ranks, units of one hundred militants are to be formed, and brought behind those ranks to defend the wagons as walls.

Then two units are to be built, each with its own hauptmann, and one banner or one flag. These two units are to be brought to the square where the horses stand. If the situation was bad at the front, one unit should strengthen it, and similarly, if the enemy attacked the rear, the second unit should strengthen it.

If you were to go into battle with a day, two or three to go, employ this ruse :go (to the enemy) downwind, and that's because the noise, the screaming and the smoke from the guns and cannons, everything will go to them, and so fear will come to them. And also make sure that you have ravines, swamps or man-made ditches on one hand. If they should avoid the clash, lay within a quarter or a half mile of them, so that you may command and manoeuvre in secret, and command each man make as large fire as possible near his wagon. Go to them with the units and first send a strong cavalry guard so that they do not see if you are pulling your wagons with you. So even if they happen to outnumber you twenty to one, they won't know what to do.