České vojenské řády a spisy

Ktoz jsu bozi boyownici
(jak zapsáno jest v Jistebnickém kancionálu)

Ktoz jsu bozi boyownici
a zakona jeho
prosstez od boha pomoci
a uffayte w nyeho
ze konecnye wzdicki s nim swytiezite

Kristus wam za skodi stoji
stokrate wiecz slibuye
pakli kto proń źywot slozi
wieczny źywot mieti bude
blaze kazdemu ktoz na prawdye sende

Tent pan welit sse nebaty
zahubci tyelesnych
welit y źywot slozity
pro lasku swich blyznych

Protoz strzelci kopynici
rzadu rytyerskeho
sudlycznyci a czepnyci
lydu rozliczneho
pomnyetez wsichny na pana scyedreho

Neprzatel se nelekayte
na mnozstwie nehledie
pana sweho w srdci mieyte
proń a s nim boyuyte
a przed neprzately neutiekayte

Dawno czechowe rzyekali
a pzyslowie mieli
ze podle dobreho pana
dobra jiezda bywa

Wy pakosti a drabanti
na dusse pomnyete
pro lakomstwie a lupeze
źywotow netratьte
a na korzystech se nezastawuyte

Heslo wsichny pamatuyte
kterez wam wydano
swych hauptmanow pozotuyte
retuj druh druheho
hlediz a drź se kazdy ssiku sweho

A s tiem wesele krzyknete
rzkuc na ne hr na ne
brań swu rukama chutnayte
Boh pan nas krzyknete

Ktož jsú boží bojovníci

Ktož jsú boží bojovníci
a zákona jeho,
prostež od boha pomoci
a úfajtě v něho,
že konečně vždycky s ním zvítězíte.

Kristus vám za škody stojí,
stokráte viec slibuje,
pakli kdo proň život složí,
věčný život mieti bude,
blaze každému, kdož na pravdě sejde.

Tenť pán velíť se nebáti
záhubci tělesných,
velíť i život složiti
pro lásku svých bližních.

Protož střelci, kopinici
řádu rytieřského,
sudličníci a cepníci
lidu rozličného,
pomnětež všichni na Pána štědrého.

Nepřátel se nelekejte,
na množstvie nehleďte,
Pána svého v srdci mějte,
proň a sním bojujte
a před nepřáteli neutiekajte.

Dávno Čechové řiekali
a příslovie měli,
že podle dobrého pána
dobrá jiezda bývá.

Vy pakosti a drabanti
na duše pomněte,
pro lakomstvie a lúpeže
životóv netraťte
a na kořistech se nezastavujte.

Heslo všichni pamatujte,
kteréž vám vydáno,
svých hauptmanóv pozorujte,
retuj druh druhého,
hlediž a drž se každý šiku svého.

A s tiem vesele křikněte,
řkúc: Na ně, hr na ně !
Braň svú rukama chutnajte,
Bóh pán náš ! křikněte.

1. I když lebka je v dnešní terminologii specifický typ přilby, zde je tím míněna jakákoli přilba. Vzhledem k době zápisu přichází v úvahu nejčasteji klobouk nebo šalíř.
2. Šípy jsou v moderní terminologii míněny šipky - střely do kuše.

Potom jednoho času táhl jest Žižka do Moravy a podmaňoval sobě lidi; i přitáhl také k Kramicu, a tu jest některý čas ležal. A bratří naň domlúvali, aby někam taženie učinil; a on zpraviv čtyři řady vozuov, a děl což mohl najviece, i táhl jest přes hory do Uher. A tu sú jemu Uhři taženie nebránili, a nikdiež jemu nepřekáželi, chtiec zdaby se ubezpečil i z řádu některak povystúpil, zdaby jej tak kde poraziti mohli. Neb sú se naň velmi silně jezdecky sebrali, a sebravše se naň sú táhli, i množstvie děl měli. A on porozuměv tomu, že dobře nenie, obrátiv sobě k Moravské zemi zase vozy, i takto je zpravil: najprvé sobě lidi u voziech zpravil, jiezdné i pěší, a táhl jest s zavřenými vozy. A takto sobě krajní vozy zpravil: proti každým vozuom se dvěma pavézama, a za ty pavézy po dvú neb po třech střelcích; a to z té příčiny udělal, jest-li žeby mu na tažení chtěli do vozuov skočiti, aby toho ti bránili. Neb ten den těžké mu taženie před nimi přišlo; neb kdež se najméně pozastavil, velmi mu do vojska bili. I nemohl jim nic odolati, ale táhl jest až do noci; a to z té příčiny, aby ho nemohli tak v noci shlednúti, kde se položí, a do vojska mu bíti; a v svém vojště nedal žádných ohňuov dělati. A oni pojezdiec okolo něho, nemajíc kde koňuov vázati, musili do vsí jeti a to podál, aby před ním také bezpečni byli. Tu on poležav, což mu se zdálo, táhl jest nazajtřie k jednomu jezeru, kdežto jezero mezi jedniem vrchem. A takto se u něho položil: jednú stranú k jezeru a druhú stranú pod vršek; a to z té příčiny, chtěli-li by do vojska střieleti, aby jej přestřelovali. A sám takto udělal: pojav pícní vozy, vytočil je na ten vršek, udělal z nich u přední brány baštu i u zadní druhú; i vkopal je, a vkopav je vpravil do nich děla. I nedal jim nikdiež na těch vrších ostati. A tak ten den bezpečně tu ležal i tu noc. Opět potom třetí den od toho jezera táhl jest k jedné vodě, kteráž teče k Narhedu, i položil se u té vody; i tu jest se velmi bál poraženie, aby přepustíc mu něco lidí přes tu vodu, (do zadních vozuov jemu nevskočili. A protož) celú noc vkopával krajní vozy od jednoho břehu až k druhému; a z druhé strany vody přepravil sobě pícní vozy, i též je vkopával tak, aby na ně úprkem jiezdní nemohli. A všecky břehy skopal, aby mohl všemi čtyřmi řady táhnúti přes tu vodu. Kdež oni vpustivše jej do té vody s vozy, i pokusili mu se k zadním vozuom; kdež jest on je od těch zákopuov odbil, kdež sú i pěšky i jezdecky k němu šturmovali. Tu jich je mnoho zranil i pobil; a odbiv je, na onu stranu přepravil se s vozy i s lidem svým. I děkoval pánu Bohu, že mu pán Buoh ráčil pomoci přes tu vodu se přepraviti. I hned táhl jest odtud mezi jedny lesy, kdež jsú bahna a luhové, i položil se takto mezi zákutí; a to z té příčiny, aby k němu z děl biti nemohli. I tu jest přes noc zuostal. Čtvrtý den táhl jest k jezeruom jedněm, a neboli k stavuom, kdež jsú za Trnavú. A tu sobě zpravoval vozy, vybieraje z placních řaduov, a to z té příčiny, kdež mu v krajních vozích v řadích mnoho koní i vozuov polámali i pobili. A tehdáž ho ponechali. A on položiv se u těch stavuov, zpraviv sobě ty všecky věci, v pátý den táhl jest k jedné stráni. Tu sú naň opět přitáhli jezdecky i s děly. A on jest táhl podlé té stráně, že měl jednú stranú obranu, že jemu snáze bylo jedné strany brániti nežli obú. A oni vidúc, že jemu nemohú nic učiniti, i táhli sú pryč od něho; a on položil se na jednom vrchu. Kdež tak pravie lidé, že jest veliká psota a bieda tu na nich byla, tak že za jeden košťál zelený byli by drahně peněz dali; a to z té příčiny, že jim z vozuov nikam nedali, že sú mu jiezdnými silni byli, a naň se dáti pěšky nesměli. Než když kolivěk je k tomu připravili, že sú jiezdní doluov ssedali a pěšky k němu šturmovali, neb se s ním bili, že je vždycky porazil, aneb od něho velmi biti byli. Neb jináč se strojí jezdecky k bitvě a jináč pěšky, že jim to jest neobyčejná věc; neb kdež se mají čemu učiti, zvyknú, žeby musil k tomu nějaký čas býti neb nějaká chvíle.

Šesté taženie Žižkovo, když se hnul od té stráně, kdež se jemu dostalo táhnúti k horám, i kdež mu ten den na jeden řad vozuov přišlo k tažení, že jináč táhnúti nemohl. Tehdá Uhři vidúce to, táhli naň velmi silně, nadějíce se, že již jeho zpráva ani jeho šikové nic jemu neprospějí, že ven z vozuov musejí. A on takto proti tomu strojil, bráně se toho: položil se u samých lesov pod jedním vrškem, a to pro tu příčinu, budú-li k němu z děl bíti, aby jej přestřelovali; a sám s svými děly utekl se k tomu vršku. A potom kázal koně z vozuov vypřahati, a na ně s sekyrami, s lopatami a s rejči vsedati, aby cesty zohledovali, jest-li žeby jemu kde zarubali; a to z té příčiny, aby po stranách na ně na vozy jiní udeřiti nemohli, cesty velmi dobře kázal opraviti. A když měl z lesuov ven vytáhnúti, as za puoldruhých honuov, kázal s jedné strany cesty staré novú cestu dělati, a s druhé strany druhú; a to z té příčiny, aby předtáhnú-li jej nepřátelé, aby tú starú cestú děla a pěší sobě obrátil; a to proto, jest-li žeby mu chtěli toho pole brániti, kudyž jest z lesu měl vyjeti, aby je tudy vystřílel a vybil; jakož se jest pak stalo tak. I takto s oné strany lesuov vozy sobě zpravili: udělal sobě z těch čtyř řaduov, v kterýchž táhl, dva; a pojav sobě pícovní vozy, i protrhl sobě vozy, i udělal sobě z nich řady čtyřmi jakožto zeď, aneb jakožto baštu od jednoho konce lesu až k druhému. A kázal je húžvemi svírati v hromadu, aby mu jich roztrhnúti aneb převraceli tak snadně nemohli. A to udělal proto, jest-li žeby chtěli jemu do vozuov skočiti, aneb děla z zadu pobrati, aby oni tu se bránili za těmi vozy jako za zdí; jakož se pak tak stalo. I takto jest púštěl do lesu, najprvé děla, což mu se zdálo, i pustil něco pěších, a potom padesát vozuov po pravé ruce. A když těch padesát vozuov vyšlo jest, opět dal mezi ně něco pěších, což mu se zdálo; i pustil opět druhých padesát vozuov z levé strany, a opět mezi ně dal něco pěších. A tak vždycky dával, pokudž mu těch vozuov stačilo, po padesáti; a mezi ně pěší dával, pokudž ta potřeba kázala. A to z té příčiny, jest-li žeby mu chtěli na lesích vozataje zbíti, aneb vozy také vybrati, aby ti pěší, kteří jdú mezi vozy, toho bránili. Tehdy kdy poslední vozy púštěl na zad, tehdy obořili se Uhři, chtiec mu děla pobrati. Tehdy oni s toho vršku utáhli za ty pícovní vozy, kdež jest sobě z nich řady zdělal; tu se v těch vozích zavřeli, a pěší se z nich bránili, tak až oni s děly do lesa ujeli, i pěší potom za nimi táhli. A tak se Uhruov nic nebáli; než sú se oni do těch vozuov dobyli, až oni něco i cesty zarubali, aby za nimi jezdecky táhnúti nemohli. To vidúce Uhři, že jemu žádné škody udělati nemohli, i někteří táhli předeň, chtiec mu z lesuov brániti; a někteří táhli domuov, praviec tak, že nenie člověk, než že je čert, že mu ty rozumy dává, neb že se nám ničímž užiti nedá. I takto se jest z lesa vypravoval ven, kdež sú byla nějaká pole mezi nějakými stráněmi: když přitáhl k těm cestám, kdež sobě nové zdělal, najprvé těm padesáti vozuom kázal hnúti tú novú cestu, kterú sobě novú udělal po pravé ruce; i když sú na pole vytáhli, podlé samé stráně, a to z té příčiny, že od pole měli pěší vozy, a za sebú stráně, a tak tudy se jiezdných nebáli. A z druhého řadu po levé straně též kázal hnúti podlé druhé stráně; a tú starú cestú vypustil děla ven z lesa, i byl opanoval sobě to pole. A tak pomalu vždy vozy těmi ven vytahoval; neb sobě byl též také vozy zpravil všecky v jeden řad, že je zprovíjel jako věnec. A to proto udělal, aby oba řady sobě pojednú dělal, aby je sobě z toho pole vytiskl mocnú rukú. Neb tak jemu těch vozuov vždy přibývalo ven, až jimi všemi vytáhl ven. A tak jemu pán Buoh pomohl z Uher vytáhnúti. Ale jakž jest Žižka počal bojovati, najtěžší jemu přišlo.

Potom táhl Žižka na Moravu a podmaňoval si lidi. Přitáhl také ke Kroměříži/Hranicím? a nějaký čas tu (s vojskem) ležel. A bratři ho přemlouvali, aby někam vytáhl. On postavil čyři řady vozů a co nejvíce děl mohl a táhl přes hory do Uher. Uhři mu v postupu nijak nebránili a nikde nekladli odpor, chtíce aby polevil v ostražitosti a ztratil pořádek (ve vojsku), aby jej pak mohli porazit, neboť na něj vytáhli se silnou jízdou i množstvím děl. A on pochopil, že je zle, obrátil se i s vozy zpět na Moravu a takto je zorganizoval: Nejprve přidělil lidi k vozům, jízdní i pěší a táhl s uzavřenými řady (vozů). A takto zorganizoval krajní vozy: Ke každému vozu dva muže se pavézami a za ně dva nebo tři střelce a to proto, že kdyby mu chtěli během přesunu (Uhři) vniknout do vozů, aby tomu dotyční zabránili. Ten den jej čekalo náročné tažení, protože kdyby se jen na chvíli zastavil, hned by na jeho vojsko zaútočili. A protože se jim nemohl ubránit jinak, táhl až dlouho do noci, a to proto, aby (Uhři) neviděli, kde se (s vojskem) položí a nemohli na něj zaútočit. Přikázal svému vojsku nezapalovat žádné ohně a Uhři, kteří kolem něj ještě chvíli jezdili, museli nakonec obsadit okolní vsi aby měli kde uvázat koně a také sami se před ním zabezpečit. Tady zůstal jak uznal za vhodné a nazítří táhl k jednomu jezeru, u kterého bylo návrší. A takto se u něj položil: Jednu stranu k jezeru a druhou stranu pod vršek a to protože kdyb na něj (Uhři) chtěli stříleti, aby jej přestřelovali. A takto to udělal: vzal pícní vozy, vyjel s nimi na to návrší a udělal z nich u přední brány baštu a u zadní brány druhou. Tam je zakopal a osadil do nich děla. A tak nedovolil Uhrům obsadit okolní vrchy. Opět potom třetí den od toho jezera táhl k jedné řece, která teče k Nyárhídu a položil se u té řeky. A zde se velmi bál porážky, aby ho nenechali napředed pustit část lidí přes řeku a pak aby mu nenapadli zadní vozy. A proto celou noc zakopával krajní vozy od jednoho břehu až k druhému, a na druhý břeh přepravil pícní vozy a také je tam zakopal, aby na ně nemohla zaútočit jízda. A oba břehy nechal upravit tak, aby přes tu řeku mohl táhnout se všemi čtyřmi řady vozů. Když jej (Uhři) nechali vejít s vozy do řeky, zaútočili mu na zadní vozy, on je však od těch zákopů odrazil i když na něj útočili pěšky i koňmo. Při tom jich mnoho pobil a zranil a když je odrazil, přepravil se na druhý břeh řeky s vozy i svými lidmi. A tak děkoval pánu Bohu, že mu pán Bůh ráčil pomoci přes tu řeku se přepraviti. A hned odtamtud táhl mezi jedny lesy, kde jsou bažiny a podmáčené louky. A položil se mezi zákoutí a to z toho důvodu, aby na něj nemohli střílet z děl. A tady zůstal přes noc. Čtvrtý den táhl k jedněm jezerům za Trnavou. A tam přeorganizoval vozy, vybírajíc z placních řadů, a to z toho důvodu, protože mu v krajních řadech mnoho vozů zničili a koní pobili. A tehdy ho nechali na pokoji a on, když se položil u těch jezer, zařídil výše zmíněné věci a pátý den táhl k jedné stráni. Tu na něj opět přitáhli s jízdou i s děly. A on táhl podél té stráně tak, aby musel bránit pouze jednu stranu místo obou. A oni vida, že mu nemohou ublížit, odtáhli od něj pryč a on se položil na jednom vrchu. A lidé říkají, že zde na ně (Čechy) přišly veliké útrapy a bída taková, že by za jedno čerstvé zelí by dali spoustu peněz. A to z toho důvodu, že je (Uhři) z vozů nikam nepustili a že nad ním měli velkou převahu v jízdě a nechtělo se jim (Uhrům) na něj útočit pěšky. Jenže nakonec jim nic jiného nezbylo, než z koní sesednout a útočit na něj pěšky, ale on je vždy porazil a způsobil jim velké ztráty, protože jinak vede boj jízda a jinak pěchota, což neuměli. Aby se naučili pořádně vést boj pěšky, museli by k tomu mít nějaký čas.

Šesté tažení Žižkovo bylo, když se pohnul od té stráně, a věděl, že musí táhnout k horám, i když to znamenalo, že bude muset táhnout všemi vozy v jednom řadu, protože to jinak nešlo (byl před nim hustý les). Když to viděli Uhři, vytáhli na něj s velkými silami, domnívajíc se, že jeho organizace vozů ani jeho šiky mu nepomohou, protože se nemohou uzavřít mezi vozy. A on se takto připravil k obraně: Položil se těsně před lesem pod jedním vrškem a to z toho důvodu, že když na něj budou střílet z děl, aby jej přestřelovali. Sám se svými děly úchýlil na ten vršek. Potom přikázal vypřáhnout koně z vozů, posadit na ně lidi se sekyrami, lopatami a rýči, aby našli boční cesty a zahradili je záseky a to z toho důvodu aby jim ze stran nikdo nemohl na vozy zaútočit. A také přikázal velmi dobře připravit a opravit hlavní cestu. A půl druhého honu před koncem lesa (asi 200 m) přikázal z jedné strany původní cesty udělat cestu novou a z druhé strany původní cesty také a to z toho důvodu, že kdyby jej Uhři předešli, tak aby tou původní cestou mohl táhnout s pěšími a děly. A to proto, že kdyby chtěli bránit to pole, kam ústí cesta/y z lesa, tak aby je tudy vystřílel a vybil, jak se nakonec i stalo. A takto z té první strany lesa vozy zorganizovali: Udělal z původních čtyř řadů dva. Pak vzal pícní vozy, projel s nimi mezi ostatními a postavil čtyři vedle sebe jako zeď od jednoho konce lesa k druhému (tj. čtyři vozy podélně vedle sebe, tak, že dohromady zabíraly šířku lesní cesty). A přikázal je silnými lany svázat dohromady, aby mu je nemohli tak snadno roztrhnout nebo převrátit. A udělal to proto, že kdyby mu chtěli vpadnout do vozů nebo děla zezadu zajmout, aby oni (Češi) se bránili za vozy jako za zdí, jak se pak i stalo. A tak pouštěl do lesa: Nejprve děla, pak něco málo pěších a potom padesát vozů, co měl po pravé ruce. A když těch padesát vozů vyrazilo, opět dal mezi ně něco málo pěších a pustil dalších padesát vozů z levé strany a opět mezi ně dal něco málo pěších. A tak vždycky posílal vozy po padesáti dokud nějaké měl a mezi ně pěší, jak bylo potřeba. A to z toho důvodu, že kdyby mu v lese chtěli vozataje zabít nebo vozy vykrást, aby ti pěší, kteří jsou mezi vozy, tomu zabránili. Když posílal posledních vozy, tehdy naň zaútočili Uhři, chtějíce mu děla pobrati. Tehdy oni (Češi) z toho vršku, kde si z nich udělali řady, ty pícní vozy odtáhli a zavřeli s nimi vstup do lesa a za nimi se bránili, dokud dále do lesa s děly neodjeli a potom se za nimi i pěší vydali. A tak se Uhrů vůbec nebáli, protože než ti se přes ty vozy probili, oni (Češi) už za sebou zahradili cestu záseky, aby se za nimi nemohli vydat koňmo. Když Uhři viděli, že mu nemohli způsobit žádnou škodu, táhli někteří z nich napřed, chtějíce mu zabránit ve vyjetí z lesa. A někteří z nich táhli domů, pravíce, že není člověk, ale čert že mu ty rozumy dává, neboť nám ničeho dosáhnout nedovolí. A tak se chystal z lesa ven, kde byla nějaká pole mezi stráněmi: Když přitáhl k těm dvěma novým cestám, co předtím přikázal udělat, tak prvním padesáti vozům přikázal vydat se tou novou cestou, kterou měl po pravé ruce, aby když vytáhnou na to pole, tak aby mohli rovnou pokračovat podél té pravé stráně a to z toho důvodu, že směrem od pole budou mít připravené pěší i vozy a za sebou stráň, odkud se nebudou muset bát útoku jízdy. Druhému řadu rovněž kázal vydat se podél levé stráně a původní cestou poslal ven děla a tak celé to pole opanoval. A tak pomalu vždy s těmi (padesáti) vozy táhl, protože předtím z nich udělal jeden řad, jako když se vije věnec a teď z nich chtěl zase dva řady vytvořit, aby s nimi mohl současně vyjet z lesa. A tak mu pán Bůh pomohl z Uher vytáhnout

Takto máš šikovati jízdné, pěší i vozy.

Sto koní takto máš šikovati: 20 koní v honcích a 30 v posilcích a 50 v haufci za nimi. Každý haufec má jmíti jedoho staršieho, aby je vedl; a v těch padesáti koní v haufě s každé strany dva střelce v stracencích, dva kopinníky na špici, tři za nimi, po čtyřech ať jedú za nimi.

Dvě stě koní takto máš šikovati: aby v posilcích bylo tomuto prvnímu haufci sto koní, dvoje stracence, v jedněch 25 koní, v druhých 35, a v baufě 140 koní. První stracence dva na špici, tři za nimi a po čtyřech ať jedú; a v druhých stracencích ať jedú tři na špici, čtyři za nimi a po pěti ať jedú v šiku.

Tři sta koní takto máš šikovati: 32 koní v stracencích, a druhé stracence 42, v haufě 226 koní. V jedněch stracencích tři na špici, člyři za nimi, a po pěti ať jedú v šiku. Každý haufec ať jeden vede, a v haufě pět na špici, šest za nimi, po sedmi (ať jedú v šiku.)

Čtyři sta koní takto máš šikovati: 50 koní v jedněch stracencích, 3 na špici, 4 za nimi, po čtyřech ať jedú v šiku. V druhém haufci sto koní, pět na špici, šest za nimi, po šesti ať jedú v šiku za nimi; a v haufě ať je 250 koní, 5 na špici, 6 za nimi, po 7 ať jedú za nimi a po 8 ať jedú v šiku za nimi; a každý haufec ať jeden vede.

Pět set koní takto máš šikovati : 80 koní v jedněch stracencích, a v druhých tolikéž koní, na špici 4, a po 5 za nimi, a po 6 ať jedú v šiku; v haufě 350 koní, 5 na špici, 6 za nimi, po 8 ať jedú v šiku.

Šest set koní taklo máš šikovati: 100 V jedněch stracencích a v druhých také 100; po 5 na špici, po 6 za nimi, po 7 ať jedú v šiku; 400 v haufě, 7 na špici, 9 za nimi a po 11 ať jedú v šiku za nimi.

Sedm set koní takto máš šikovati: po 125 koní ve dvoje stracence, po 5 na špici, po 6 za nimi, po 7 ať jedú v šiku, 450 koní v haufē, 7 na špici, 9 za nimi, po 11 ať jedú v šiku za nimi.

Osm set koní takto máš šikovati: dvoje stracence po 150 koní, 5 na špici, 6 za nimi, po 7 ať v šicích jedú za nimi; 500 v haufě, 9 na špici, 10 za nimi, po 11 ať v šicích jedú za nimi.

Devět set koní takto máš šikovati: dvoje stracence po 150 koní, po 5 na špicích, 6 za nimi, po 7 v šicích ať jedú za nimi. V haufě 600, 9 na špici, 11 za nimi a 14 v šicích ať jedú za nimi. Haufy ať dva vedú, každé stracence ať jeden vede.

Tisíc koní takto máš šikovati: 150 v jedněch stracencích a 200 v druhých stracencích a v haufě 650. Jedny stracence 5 na špici, 6 za nimi, po 7 ať v šicích jedú za nimi. V druhých stracencích, ve dvú set koní, 7 na špici a po 9 ať jedú za nimi. 650 v haufě, 10 na špici, 11 za nimi, po 14 ať jedú v šicích za nimi. Hauf ať vedú dva, každé stracence ať jeden vede.

Tisíc pět set koní takto máš šikovati: dvoje stracence, každých 250 koní, 7 na špici, po 9 za nimi v šicích. V haufě tisíc koní, 11 na špici, 13 za nimi, po 15 ať jedú v šicích za nimi. hauf ať vedú dva, a každé stracence ať jeden vede.

Dva tisíce koní takto máš šikovati : dvoje stracence po 400 koní s každé strany, 7 na špicích, po 8 za nimi, po 9 ať jedú za nimi. V haufe 12 set koní, na špici 14, za nimi po 16 ať jedú v šiku za nimi. Hauf ať dva vedú a každé stracence ať vede jeden.

Tři tisíce koní takto máš šikovati: dvoje stracence po 500 na každú stranu, po 9 na špici, po 10 za nimi, po 12 ať jedú v šicích. V haufě 2000 koní, 18 na špici, 20 za nimi, po 22 ať jedú v šicích.

Čtyry tisíce koní takto máš šikovati: po 700 ve dvojích stracencích s každé strany haufu, po 9 na špicích, po 10 za nimi, po 12 v šicích ať jedú za nimi; v haufě 2600, 20 na špicích, 23 za nimi, po 25 ať jedú v šicích za nimi.

Pět tisíc koní takto máš šikovati: po tisíci ve dvoje stracence podlé haufuov - s každé strany; po 9 na špicích, po 11 za nimi a po 15 ať jedú v šicích za nimi. V haufě 3000 koní, po 25 na špici, 27 za nimi, 28 ať jedú v šicích za nimi.

Šest tisíc koní takto máš šikovati: po 12 stech v stracencích s každé strany, 12 na špici, 14 za nimi, po 16 at jedú v šicích. V haufě 3600 koní, 28 na špici, 31 za nimi, 33 ať jedú v šicích; tři ať vedú hauf, a ty každé stracence ať dva vedú.

Sedm tisíc koní takto máš šikovati: po 1500 v stracencích s každé strany haufu, po 11 na špicích, po 15 za nimi, po 18 v šicích at jedú, 3000 v haufě, 35 na špici, 37 za nimi, 39 ať jedú v šicích; tři ať vedú hauf, a ty dvoje stracence každý ať dva vedeta.

Osm tisíc koní takto máš šikovati: po 1500 ve dvoje stracence s každé strany, 35 na špici, 37 za nimi, po 40 v šicích. Pět tisíc v haufě, 38 na špici, 41 za nimi, po 44 at jedú v šicích. Ten ať tři vedú, a každý hauf v stracencích ať dva vedeta.

V těch všech haufích učiní summa 40.000 koní.

Ty dva haufy poslední nebo i tři aby opeřil pěšími oděnými a pavézníky i těmi sudličníky a cepníky, a mezi ně s ručnicemi. A ti haufové tři ať stojí pohotově u vozích na placu, a z vozuo jich nevypúštěli, leč by toho potřeba kázala. Jeden z těch aby byl napřed vozuov vuokřídlí, a jeden z zadu vuokřídlí, a ten a najvětší u vozich v prostředku na placu. A ostatek pěších v krajních vozích s obú stran vojska, a na každém krajním voze ať jsú dvě hákovnice; a napřed před okřídlím ať jest najméň 10 haufnic, a 10 harcovnic, a nazad vojska rovně též ; a na bociech vojska vně po několiko haufnicích, aby je zvláště vozili, kdeby potřebí bylo, a zvláště proti Turkóm. A tak má napraveno vojsko býti.

Králi milý! Tato šikování jsú proti Turkóm; proto veliké stracence mají býti, aby trojnásob haufové mohli jíti. Pak ti velicí haufové v stracencích mohú sobě jiné stracence opět zdělati; a tak by mohli haufové zpraveni býti pateronásob, proti těm silným Turkóm. A což byste Rácuov měli a Vlachuov, té zběři, ježto by se k šikování nehodili, ty pusťte všecky na harc, a jednomu je poručte rozumnému, aby jimi potiskal nepřátel a zase aby jimi postupovati uměl; a to aby jim návěští dal po trubačích, kdyby měli honili, a po bubních také abyste jim dali znáti, aby dále nehonili. A to jim rozkázati, aby toho pilně poslúchali, kdyby zatrúbili, aby chutně tiskli, a kdyžby bubnovali, aby chutně stáli a dále nehonili. A s vozy vždy za nimi potiskati i s jinými haufy, a bohdá je polomíte, byť jich bylo najviec. Pakli byste se jměli biti bez vozuov, tak na ně trhněte s milým Buohem, šikujíce tak jakož tuto psáno stojí. A k bitvě mievajle heslo: „Pán Buoh s námi a svatý Michal!“ uzřite buohdá, žeť před vámi nic neostojí.

Do valního haufu dajte korúhev Uherskú, kdež osm tisíc koní; před valným haufem do toho haufu, kdež sedm tisíc koní, dajte Českú korúhev; do toho haufa, kdež šest tisíc, dajte Moravskú korúhev; do toho, kde pět tisíc, Slezskú korúhev; do toho haufu, kde čtyři tisíce, dajte hončí korúhev; do toho, kde tři tisíce, dajte Bozenského krále korúhev; do toho haufu, kde dva tisíce, dajte některého knížetstvie korúhev; do toho haufu, kdež 15 set koní, dajte některého pána korúhev, který má počátek bitvy mieti činiti; do toho haufu, který má tisíc koní v honcích, dajte některého hajtmana korúhev, at jest hned za harcovníky; poručeni komu budú, dajte jemu nějakú korúhev, ať se harcovníci znají.

U valním haufě, v kterém král JMť bude, ráčí-li býti v tom šiku před korúhvemi, dajte jeden šik s nahými mečmi a palcáty, a za nimi v ten šik, kdež korúhev bude. Pakli ráčí svuoj haufec jmíti, padesát koní neb sto, aby ho hlédali při haufu, to také muož býti. A tak v jiných dvúch húfích před královským haufem mají býti dva šiky s nahými mečmi a palcáty při korúhvi, a pěší s obúch stran, jakož psáno stojí. A střelci, kteříž před pacholaty pojedau, kdyžby k potkání bylo, mají býti v stracencích z bokuov s obúch stran vedle špice; a mají vystřeliti na nepřátely, než se hauf potká, a najlépe v koně, aby jim koni jsúc raněni šik jich zrušili; a ti střelci mají (býti) vedle špice; a tak u všech haufuov aby jim rozkázáno bylo. A jest-li žeby naši přední haufové potiskáni aneb rozraženi byli, jehož Buože nedaj! má jim povědieno býti, aby dále neběželi než k valniemu haufu, a tu konečně aby se postavili, a vedlé valního haufu aby tak učinili, jako na dobré lidi sluší; a to má povědieno býti každému haufu. A u každého valního haufu má býti nazad v stracencích dva šiky kopinníkuov a tři šiky střeleuov dobrých. Tak budú buohdá haufové opatřeni dobře.

Králi milý! Teď VMti posielám spis k šikování. Daj Buoh, aby VMti i vší České koruně ke cti bylo. Jest-li že mnoho lidí budete míti, tak máte zpraviti; pakli bude tisíc, dva, tři, nebo koní sto, dvě stě, tu všecko najdete, od sta až do tisíce, od tisíce až do 40 tisíc.

Králi mily! Jest-li že kde budete proti sobě lidí míti a vojska proti sobě lehnú, takto je buohdá sklamáte: hleďte vždy zištného místa, položiti se při vrchu nebo při stráni nevysoké, aby se mohl při tom vrchu položiti, aby krajné vozy nahoře na vrchu byly a vojsko při strani doluov. Jest-li žeby proti vám táhli, poživete jich dobře z děl; vy budete moci k nim bíti, ale oni k vám nic; a v rovné dolině rovně též. Pakli by byli vám silní, a chtěli okolo k vám, tehdy muožte hned odtáhnúti okolo toho vrchu a též se opet položiti jako prvé okolo vrchu a krajné vozy na vrch; a vy k nim budete opět moci bíti, ale oni k vám nic. Tak vždy, kolikkrát by vám potřebí bylo.

Králi milý! To druhý kus: jest-li že byšte viděli, žel jsau silně na picování z vojska vytáhli, trhněte svým vojskem mezi ně v prostřed; jedni druhých nebudú moci retovati, některé vždy ztepete, nebo ty z vojska, ježto budú chtíti picovníky retovati, aneb ježto by picovníci chtěli zase do vojska přibyti.

Králi milý! Opět zištný kus tuto třetí: kdež proti vám vytáhnú na pole v několika haufích, chtie vás shledávati aneb harcovati, nebo proti vám na stráži stáli, šikujte se za vrchem anebo u vojště, což najtajněji budete moci, s svými haufy. Bude-li jich tisíc, pošlete k nim koní sto nebo dvě; oniť nepoběhnú před vašimi, neb se jich nebudú báti. A když již blízko budú, ať vaši stojí a zastaví se s tím haufkem jako by chtěli s nimi rokovati. Poženú-liť vaše, přivedúť je vaši na vás; pakliť vaši blízko stanú a nepoženú jich, hned rychle pusťte hauf po haufu svým na pomoc. Tak když nepřátelé uzří, a vy rychle táhnete s svými haufy tomu svému haufci na pomoc, nepřátelé budú chtíti utíkati před vámi, i obrátí se chtíc domuov táhnúti. A ten haufek váš vskočí jim hned ve hřbet, budú je biti, zbádati, a vy zatím a svými přibudete, a tak je buohdá zčesáte a porazíte.

A také každému haufu menšímu račte dáti jednoho, ať vede hauf, a každému valnímu dajte dva, a to ať jsau srdce dobrého, aby vedli a před haufem se potkali mužsky. A nehodili-li by se rotmistři k tomu, ale jiné dajte, vyberúce z haufuov jiných. Také což se tkne vozuov zpravovati, má míti počet vozuov, a kdož klade, ten je má zpraviti; ale hajtman má rozkazovati, kde je má položiti proti nepřátelóm v zištních místech, aby vždy nějaký fortel měli. Když vojsko proti vojsku leží, aby hleděl vrchu a strání, aby mohli k svým nepřátelóm z děl bíti a oni k tobě nic. A jsú-li po rovni doliny jaké, také dobře, aby všeho vojska nemohli viděti, ani k němu mohli biti. Ten hleď toho vždy, aby měl jeden krajní řad nad tú dolinú, buď rovně neb při vrchu; i nebudúť se moci přiložiti k tobě bez škody; neb vy k nim budete moci bíti a oni k vám nic. Pakli by silni byli vám a chtěli se položiti proti vám z duolu, poživete jich z děl a muožete se hned za vrch položiti, že opět nebudú moci k vám bíti a vy k nim budete moci. Než vždy hleďte toho, aby na vrchu byl jeden řad vozuov, a to kolikkrát by toho potřebí bylo, a jiní za vrchem. A pěší ať jsú v krajných vozích všudy vuokol, a jiní pěší u bran, a jiní haufové na placu jízdní i pěší při králi, a odtud posilovati, kdeby bylo potřebí. A prostě když bude deset kop vozuov a u každého vozu šestnácte lidí, to také bude 9600 lidu; a když bude dvakrát více vozuov, tedy bude 19.200 lidu.

Každému řadu dajte rozumného, ať vedú trefně, aby nevedli úzce ani široce; a dva opět každému řadu, aby dorazili a rozkazovali trefně vozy v hromadu strhovati; a zavierku ať dva vedú, každý jeden řad. A napřed výkřídlí aby jeden vedl s pravé strany, a druhý s levé, aby se ohlédaťi jeden na druhého, aby nesužovali ani šířili, než cožby bylo v tref, aby zároveň vojsko táhlo. A korouhvice at jsú při každém předním voze, aby rovně zajedno šli vozové. A kdyžby rovno nebylo, a musely by vozy jíti přes rokle, přes potoky, přes lesy, z každého řadu ať dadí lidi s motykami a rýče s sekyrami, aby hned udělali cesty, aby se vozy nemeškaly, bud po pěti nebo deseti; kdežby bylo horší táhnúti, tu více. A jeden ať těm každý den hotovu býti káže, a pomněti nebo napsati, kdo ten den dadí, aby vždy druhý den jiným rozkázal; a tak aby se jednomu pravda dála jako druhému. A na taženi vojska aby rozdelili všecky jízdné i pěší na tré, kteří nejsú v krajných vozích, jedni jeden den ať jsau napřed, a druzí druhý den a třetí třetí den. A tak ať je vždycky; lečby nepřátelé tu hned byli, tehdy ať táhnú, jak se k bitvě šikují, jakož napřed psáno stojí. A kdyžby bylo ku potřebě, měj děla vně vedle krajních vozuov s obú stran vojska po několiko haufnicech, a k nim koně zvláštní, aby mohli těmi děly sem i tam potrhovati, kdežby toho potřebí bylo, i pozuostaviti. A na krajních vozích ať jsú na každém dvě hakovnice, aby nemohli blízko přiharcovati.

Haufy jizdné ať táhnú na placu, jakož se šikovalo ; a zbytní někteří haufové vnitř vedlé krajných vozuov, aby je mohl bokem ven vypúštěti ku potřebě a zase do řaduov.

Kdyžby bez vozuov k bitvě táhl, máš-li pěších dosti, opeř ten hauf jimi, kteří před valním haufem, a valní hauf též, a jiných nie, než ať táhnú vedlé zřízení před se.

Když vojsko veliké táhne, pust dvě stě koní napřed; a ti ať koněberky z sebe vyšlí a stráže drží a hlédají. Item pusť za nimi puoltřetiho sta koní v honcích. It. pusť za nimi pět set v posilcích. It. za těmi tisíc. It. za těmi dva tisíce; a tak dále jiné haufy zprav jeden po druhém, jakož prvé psáno stojí.

Bude-li vojsko větší, více daj ve všecky ty haufy; a bude-li menší, tehdy méně. A zavrú-liť se Švajcari nebo Němci kteří kolivěk pěšky v své šiky, nechť tak stojí, takéť žádného neztepú, stojíc v jednom mistě. A vy třete jedno vždy před se na jízdné, když jste již nad nimi silní, a uzříte, že je od pěších odtržete a bohdá ztepete i polámete; a potom s pěšími naložíte, jakž sami chcete, svezúce děla na ně. A jest-li žeť vás dočekají v zákopách, nestřelte na ně; uhlédajíc sobě zištné místo, položte se podle nich nevelmi blízko, ať vám z děl neuškodí. A když na picování potáhnú, aneb když se z toho místa hýbati budú, buďte jich pilni, a budete na nich na hýbání; a shledáte buohdá že bude dobře, a vyhráte a je polomite. Amen, tak buohdá se stane.

A když již k bitvě puojdete, poklekněte a proste milého pána Boha, at vám ráčí pomoci svítěziti. A tak se buohdá stane.

Takto máš šikovati jízdní, pěší i vozy.

Sto jezdců takto máš šikovati: 20 jezdců v prvním předvoji a 30 ve druhém předvoji a 50 ve voji za nimi. Každý oddíl má mít jednoho staršího, aby jej vedl a v tom 50 členném šiku mají být z každé strany dva (jízdní) střelci, na špici dva (jízdní) kopiníci, tři za nimi a dále po čtyřech.

Dvě stě jezdců takto máš šikovati: Aby 100 jezdců bylo určeno jako posila tomu prvnímu houfu, dva krajní šiky, v jednom 25 jezdců a ve druhém 35 jezdců a ve voji 140 jezdců. V prvním krajním oddílu ať jsou dva na špici, tři za nimi a pak ať jedou po čtyřech. A v druhém krajním oddíle ať jedou tři na špici, čtyři za nimi a pak ať jedou v šiku po pěti.

Tři sta jezdců takto máš šikovati: Na jedné straně oddíl 32 jezdců, na druhé straně oddíl 42 jezdců a ve voji 226 jezdců. Na jedné straně tři na špici, čtyři za nimi a pak ať jedou v šiku po pěti. Každý oddíl ať jeden vede a ve voji pět na špici, šest za nimi a pak ať jedou v šiku po sedmi.

Čtyři sta jezdců takto máš šikovati: oddíl 50 jezdců na jedné straně - 3 na špici, 4 za nimi a dále po ať jedou v šiku po čtyřech. V druhém oddíle sto jezdců - 5 na špici, 6 za nimi a dále ať jedou v šiku po šesti. Ve voji ať je 250 koní - 5 na špici, 6 za nimi a dále ať jedou v šiku po osmi.

Pět set jezdců takto máš šikovati: Po obou stranách oddíl 80 jezdců - 4 na špici, 5 za nimi a dále ať jedou v šiku po šesti. Ve voji 350 jezdců, 5 na špici, 6 za nimi a dále ať jedou v šiku po 8.

Šest set jezdců takto máš šikovati: Po 100 jezdcích v oddílech na každé straně - po 5 na špici, po 6 za nimi a dále ať jedou v šiku po 7. 400 jezdců ve voji, 7 na špici, 9 za nimi a dále ať jedou v šiku po 11.

Sedm set jezdců takto máš šikovati: Po 125 jezdcích ve dvou krajních oddílech, po 5 na špici, po 6 za nimi a dále ať jedou v šiku po 7. 450 jezdců ve voji, 7 na špici, 9 za nimi a dále ať jedou v šiku po 11.

Osm set jezdců takto máš šikovati: Dva krajní oddíly 150 jezdcích, 5 na špicí, 6 za nimi a dále ať jedou v šiku po 7. 500 jezdců ve voji, 9 na špici, 10 za nimi a dále ať jedou v šicích po 11.

Devět set jezdců takto máš šikovati: Dva krajní oddíly po 150 jezdcích, po 5 na špicích, 6 za nimi, a dále ať jedou v šicích po 7. Ve voji 600, 9 na špici, 11 za nimi a dále ať jedou v šicích po 14. Voje ať dva vedou, každý boční oddíl ať jeden vede.

Tisíc jezdců takto máš šikovati: 150 v jednom krajním oddíle a 200 v druhém krajním oddíle a ve voji 650. V jednom krajním oddílu 5 na špici, 6 za nimi a dále ať jedou v šicích po 7. V druhém krajním oddílu 7 na špici a dále ať jedou po 9. 650 ve voji, 10 na špici, 11 za nimi a dále ať jedou v šicích po 14. Voj ať vedou dva, každý krajní oddíl ať jeden vede.

Tisíc pět set jezdců takto máš šikovati: Dva krajní oddíly, v každém 250 jezdců - 7 na špici, po v šicích 9 za nimi. Ve voji tisíc jezdců, 11 na špici, 13 za nimi a dále ať jedou v šicích po 15. Voj ať vedou dva a každý krajní oddíl ať jeden vede.

Dva tisíce jezdců takto máš šikovati: Dva krajní oddíly po 400 jezdcích, 7 na špicích, po 8 za nimi a dále ať jedou po 9. Ve voji 12 set jezdců, na špici 14 a dále ať jedou v šiku po 16. Voj ať vedou dva a každý krajní oddíl ať vede jeden.

Tři tisíce jezdců takto máš šikovati: Dva krajní oddíly po 500 jezdcích, po 9 na špici, po 10 za nimi a dále ať jedou v šicích po 12. Ve voji 2000 jezdů, 18 na špici, 20 za nimi a dále ať jedou v šicích po 22.

Čtyři tisíce jezdců takto máš šikovati: Po 700 ve dvou krajních oddílech z každé strany voje, po 9 na špicích, po 10 za nimi a dále ať jedou v šicích po 12. Ve voji 2600 (jezdů), 20 na špicích, 23 za nimi a dále ať jedou v šicích po 25.

Pět tisíc jezdců takto máš šikovati: Po tisíci ve dvou krajních oddílech vedle vojů - z každé strany. Po 9 na špicích, po 11 za nimi a dále ať jedou v šicích po 15. Ve voji 3000 jezdců, po 25 na špici, 27 za nimi a dále ať jedou v šicích po 28.

Šest tisíc jezdců takto máš šikovati: Po 12 stech v krajních oddílech z každé strany, 12 na špici, 14 za nimi a dále ať jedou v šicích po 16. Ve voji 3600 jezdců, 28 na špici, 31 za nimi a dále ať jedou v šicích po 33. Tři ať vedou voj a každý krajní oddíl ať vedou dva.

Sedm tisíc jezdců takto máš šikovati: po 1500 v krajních oddílech z každé strany voje, po 11 na špicích, po 15 za nimi a dále ať jedou v šicích po 18. 3000 ve voji (pozn. zde je nejspíš chyba v přepisu, správné číslo má být pravděpodobně 4000) 35 na špici, 37 za nimi a dále ať jedou v šicích po 39. Tři ať vedou voj a každý z těch dvou krajních oddílů ať vedou dva.

Osm tisíc jezdců takto máš šikovati: po 1500 v krajních oddílech z každé strany (voje), 35 na špici, 37 za nimi, po 40 v šicích. Pět tisíc ve voji, 38 na špici, 41 za nimi a dále ať jedou v šicích po 44. Ten ať vedou tři a každý krajní oddíl ať vedou dva.

V těch všech houfech učiní suma 40 000 jezdců.

Ty dva nebo i tři poslední houfy obklop pěšími v plné zbroji a pavézníky i sudličníky a cepníky a mezi ně dej také muže s ručnicemi. A ty tři houfy ať stojí v pohotovosti na prostranství u vozů a od těch vozů je nevysílejte, leda že by toho bylo opravdu nutně zapotřebí. Jeden z těch houfů aby byl před vozy v okřídlí a jeden vzadu v okřídlí a ten největší na na prostranství mezi vozy. A zbytek pěších v krajních vozech z obou stran vojska a na každém krajním voze ať jsou dvě hákovnice. A v čele před okřídlím ať je nejméně 10 houfnic a 10 harcovnic a nazad vojska rovně též. A na bocích po několika houfnicích, zejména aby je vozili tam, kde by jich bylo zrovna za potřebí a zvlášť proti Turkům. A tak má být vojsko zorganizováno.

Milý králi! Tato šikování jsou proti Turkům - proto mají být krajní oddíly veliké, aby mohly houfy procházet po třech. Z těch velkých krajních oddílů se pak mohou vyčlenit jiné krajní oddíly a tak může být pět oddílů vysláno proti těm silným Turkům. A pokud byste ve vojsku měli Srby a Valachy, tu sebranku, která se k šikování nehodí, vyšlete je všechny na harc a dejte je pod velení někoho rozumného, aby jimi tlačil na nepřítele a zase s nimi uměl ustupovat a to tak, že jim dá znamení k útoku po trubačích a znamení k ústupu po bubenících. A rozkažte jim, aby pečlivě poslouchali a jestliže uslyší troubení, aby rázně útočili a jestliže uslyší bubnování aby se ihned zastavili a dále nepřítele nepronásledovali. A vždy za nimi postupujte s vozy i jinými oddíly a bůh dá, že je přemůžete i kdyby jich bylo sebevíc. Pokud byste se měli bít bez vozů, tak na ně vtrhněte s milým Bohem, šikujíce tak, jak tady stojí psáno. A do bitvy mějte heslo: „Pán Bůh s námi a svatý Michal!“ bůh dá uvidíte, že proti vám nic neobstojí.

Do hlavního houfu, kde je osm tisíc jezdců, dejte uherskou korouhev. Do houfu před hlavním houfem, kde je sedm tisíc jezdců, dejte českou korouhev. Do toho houfu, kde je šest tisíc jezdců, dejte moravskou korouhev. Do toho, kde je pět tisíc, slezskou korouhev, do toho houfu, kde jsou čtyři tisíce, dejte hončí korouhev. Do toho, kde jsou tři tisíce, dejte korouhev bosenského krále.Do toho houfu, kde jsou dva tisíce, dejte korouhev některého knížectví. A do toho houfu, kde je patnáct set jezdců, dejte korouhev toho pána, který má bitvu zahájit. Do toho houfu, který má tisíc koní, dejte korouhev některého hejtmana, ať je hned za harcovníky. Tomu, komu budou svěřeni do velení, dejte nějakou korouhev, kterou harcovníci poznají.

Pokud by si král přál být v hlavním houfu, ať je v něm před korouhvemi a umístěte k němu jednu řadu jezdců s tasenými meči a palcáty a druhou do té řady, kde bude i korouhev. Pokud by si přál mít svůj oddíl, tak ať ho střeží padesát nebo sto jezdců. I tak to může být. Pak však v jiných dvou oddílech před královským oddílem mají být dvě řady s tasenými meči a palcáty u korouhve a pěší z obou stran, jak psáno stojí. A pokud by se schylovalo ke střetu mají střelci, kteří pojedou před panoši, být v krajních oddílech po obou stranách špice a vystřelit na nepřátele ještě než se voje střetnou a nejlépe na koně, aby jim ti zranění koně porušili jejich šiky. A jestliže by naše přední oddíly byly zatlačeny nebo rozehnány, čehož Bože nedej!, mají být instruováni, aby neustupovali dále než k hlavnímu houfu a vedle něj se znovu postavili (nepříteli), jak se na dobré lidi sluší. A to má být řečeno každému houfu. A u každého hlavního houfu mají být vzadu ve dvou krajních oddílech dvě řady kopiníků a tři řady zkušených střelců. Tak bůh dá budou houfy dobře zajištěny.

Králi milý! Teď Vám posílám spis o šikování. Dej Bůh aby Vám i vší České koruně ke cti bylo. Jak máte zorganizovat mnoho svých lidí, i když jich bude tisíc, dva, tři, nebo jezdců sto,dvě stě, tady všechno najdete, od sta až do tisíce, od tisíce až do 40 tisíc.

Králi milý! Jestliže proti vám nepřátelé vytáhnou a vojska se proti sobě položí, takto je bůh dá oklamete: Hleďte vždy najít výhodné místo, vrch nebo nevysokou stráň, abyste se mohl s vojskem položit tak, že krajní vozy budete mít na vrchu a zbytek vojska pak ze stráně dolů. Jestliže by proti vám táhli, poživte je dobře z děl (pozn. ten obrat se mi tak líbil, že jsem ho nechal téměř bez úpravy). Vy tak na ně můžete udeřit, ale oni na vás ne. A v rovné dolině stejně. Jestliže by byli vůči vám početně silnější a chtěli vás obejít, tak můžete hned odtáhnout s vojskem kolem toho vrchu a položit se s vojskem jako prve, akorát na druhé straně, krajní vozy zase na vrchu. Opět na ně budete moci udeřit, ale oni na vás ne. Tak to proveďte tolikrát, kolikrát bude zapotřebí.

Králi milý! Toto je druhý kus: jestliže byste viděl, že velká část vojska vytáhla na spížování, vtrhněte se svým vojskem doprostřed mezi spížující a hlavní voj. Takto jedni nebudou moci druhým pomoci, některé vždy pobijete, buď ty, kteří budou chtít spížujícím pomoci nebo spížující, kteří se budou chtít k vojsku vrátit.

Králi milý! Další výhodný kus, již třetí: Když proti vám vytáhnou do pole v několika houfech aby vás našli nebo harcovali, či aby před vámi strážili, šikujte se co nejtajněji budete moci za nějakým vrchem u bojiště. Bude-li jich tisíc, pošlete k nim 100 nebo 200 jezdců. Oni před vámi neutečou, protože se jich nebudou bát. Ať se ti (vaši) jezdci nedaleko před nimi zastaví, jako by s nimi rokovat chtěli. Pokud na ty vaše jezdce vytáhnou, tak ti je zavedou k vašemu vojsku. Pokud na ně nevytáhnou, pošlete svým houf po houfu na pomoc. Tak když nepřátelé uzří, že rychle táhnete se svými houfy na pomoc tomu svému oddílu, budou chtít před vámi utéct a obrátí se aby táhli domů. V tu chvíli jim ten váš oddíl vpadne do týla a vy zatím přijedete se svými posilami. A tak bůh dá, je rozčísnete a porazíte.

A také ke každému menšímu houfu dejte jednoho, ať ten houf vede a ke každému velkému dejta dva. A ať jsou odvážní, aby stáli v čele houfu a udatně se střetli s nepřítelem. Pokud by se k tomu rotmistři nehodili, nahraďte je jinými, které vyberete z ostatních houfů. Také co se týká organizace vozů, máte mít početnou vozbu a ten, kdo je postavil, je také organizuje, ale hejtman rozkazuje, kde je má položit proti nepříteli ve výhodných místech aby vždy nějakou výhodu měly. Když vojsko proti vojsku leží, aby si hleděl vrchů a strání, abyste mohli své nepřátele postřelovat z děl a oni vás ne. Jsou-li na pláni nějaká údolí je to také dobře, aby nemohli vidět celé vojsko ani ho napadnout. Jen vždy hleď na to, abys měl jeden krajní řad nad tím údolím buď rovně nebo při vrchu a tak se nebudou moci beze ztrát položit blízko tebe, protože vy po nich budete moci střílet a oni po vás ne. Pokud by byli početně silnější a chtěli se položit proti vám zdola, nakrmte je z děl a můžete se hned za vrch položit, že opět na vás nebudou moci a vy na ně ano. Ale vždy dbejte, aby na vrchu byla jedna řada vozů a tolikrát, kolikrát by toho za potřebí bylo a jiní za vrchem. A pěší ať jsou všude okolo krajních vozů a jiní pěší u bran a další oddíly, jízdní i pěší, na placu u krále a odtud ať posilují obranu, kde by toho bylo zapotřebí. A když bude 600 vozů a u každého vozu 16 lidí, tak to bude 9600 lidí. A když bude vozů dvakrát více, tak to bude 19.200 lidí.

Každému řadu (vozů) dejte jednoho rozumného, ať je přesně vedou, ani široce ani úzce, ještě a další dva, kteří budou jezdit podél řadu a udržovali jej pohromadě. A zavírku ať vedou dva, každý jeden řad. A napřed okřídlí aby vedl jeden z pravé a druhý z levé strany, aby se dívali jeden na druhého a nezužovali či nerozšiřovali více, pouze tak, aby se setkali. A u každého předního vozu ať jsou korouhvice aby vozy jely stejně. A pokud by vozy musely jet přes rokle, přes potoky, přes lesy ať z každého řadu přidělí 5 až 10 lidí, pokud by byl horší terén tak i více, s motykami, rýči a sekerami aby hned udělali cesty aby vozy nemeškaly. A jeden ať je každý den připraven jim velet a ať si buď zapamatuje nebo zapíše, kdo byl ten den vyčleněn na tyto práce, aby vždy další den jiným rozkázal, aby všem tato povinnost byla spravedlivě rozdělena. Na tažení rozdělte všechny pěší i jízdní, kteří nenáleží ke krajním vozům, na tři skupiny. Jedni ať jdou o den napřed, druzí druhý den a třetí třetí den. A tak ať je to vždy, ledaže by nepřátelé byli blízko, pak táhněte jako když se šikujete k bitvě, jak stojí psáno výše. A měj děla vně vedle krajních vozů, kdyby jich bylo potřeba. Z obou stran vojska po několika houfnicích a k nim koně, aby mohli ta děla přesouvat a postavit tam, kde by jich zapotřebí bylo. A na krajních vozech ať jsou na každém dvě hákovnice, aby (nepřátelé) nemohli blízko přiharcovat.

Jízdní oddíly ať táhnou na placu, jak se šikovalo a některé volné houfy ať táhnou uvnitř vedle krajních vozů aby mohli být bokem vypouštěni a zase vpouštěni do řadů, když by to bylo potřeba.

Pokud bys měl dost pěších a táhl do bitvy bez vozů, opatři jimi hlavní houf a houf před hlavním vojem a jiné (houfy) ne, ale ať táhnou podle nařízení před sebou.

Když velké vojsko táhne, pusť dvě stě jezdců napřed a ti ať dělají koněberky, drží stráže a hlídají. Dále pusť za nimi 250 jezdců jako honce a dále pusť za nimi 500 jezdců jako posilu, za těmi tisíc a za těmi dva tisíce a tak dále vyšli jeden po druhém, jak stojí psáno výše.

Bude-li vojsko větší, vytvoř houfy větší a pokud bude vojsko menší, vytvoř menší houfy. A zformují-li se Švýcaři nebo Němci do svých pěších šiků, nech je tak stát, nikomu neublíží, když stojí na jednom místě. Vždy napřed napadněte jízdní, pokud jste silnější, a uvidíte, že je od pěších odeženete a dá-li bůh tak i pobijete. A potom na pěší svezte děla a naložte s nimi, jak chcete. A jestliže na vás čekají v zákopech, položte se vedle nich, nepříliš blízko, ať vám z děl neuškodí. A když potáhnou na spížování nebo jinak se z toho místa pohnou, napadněte je a dá-li bůh uvidíte že bude dobře a vyhrajete a rozeženete je. Amen, tak dá-li bůh se stane.

A když již do bitvy půjdete, poklekněte a proste milého pána Boha, ať vám ráčí pomoci zvítězit. A tak se dá-li bůh stane.

Co se pak tkne pěších šikování bez vuzuov

Když máš sto pěších zpraviti, dej šest s pavézkami napřed v stracencích s ručnicemi, kdyžby ručnic neměli, ale s kušemi. Dej po nich tři pavezníky napřed a tři sudličníky za nimi; pak sedm pavézníkuov za nimi podál jako přes jizbu. Opět za nimi sudličníky; a za nimi dříví praporečné má býti pochýleno přes pavézníky, aby na ně jízdní nemohli dojíti bez škody. It. týmž obyčejem tři sta nebo čtyři sta. It. pět set týmž během: vezmi 20 pěších v stracence s ručnicemi, nemají-li ručnic, ale s kušemi; deset pavézníkuov před valním haufem, a za nimi deset sudličníkuov ; a za těmi podále přes jizbu 15 pavézníkuov, a za nimi opět tolikéž sudličníkuov, anebo s oštípy, a dřěví praporcčué holé bez praporcuov ať též přes pavézniky pochýleno jest a tuze v temi drží, pro jízdné, kdyby na pěší třeli, aby jim tím dřívím odepřeli. Než ať se nepotýkají jdúce s jízdnými, než ať se zatnú, aby se oni ustrčili a mohli pevně státi. A kdyžby již nemohli rozraziti, teprve předse na ně šikem, ažby pak jízdní prchli. A ostatek pavézníkuov ať se zastrú s boku jakž mohú. A kdyžby jízdní nemohli na ně doraziti a prchli, teprv za nimi aby hnuli. A ti střelci, kteříž budú za pavézníky, aby jim stříleli koně před potkáním i po potkání. A tak více-li bude pěších, více dávaj v stracence, tiem během jakož napřed psáno stojí.

A když máš pěších při jízdných, tehdy je šikuj s každé strany jízdného haufu týmž během; pakli chceš, muožeš je prostřed jízdných jmíti, aby jim s každé strany jízdný houf byl a oni u prostředku. A před nimi dva šiky střelcuov na koních, ty kteříš mají býti v stracencích u jízdných, aby jimi pěší zakryl. A když bude ku potkání, aby ti jízdní před pěšími před se tiskli a na nepřátely vystřelili; a pěší tak budú odkryti; a tak at se zatnů jízdní i pěší, kdyžby bylo ku potkání, ať pěší prvé vystúpí před jízdné, a na nepřátely ať trú a střélejí; a ti jízdní s obú stran at také táhnú předse na nepřátely; neb jim pěší šiky zruší, a jízdní na ně tu chvíli doskočte s obú stran.

A tak když pak nebudete jmíti na ně hajtmanuov rozumných, šikujte sami, aneb rozkažte leckomus rozumnému, když budete jmíti toto sepsání, nahlédnúce toto písmo, každý to bude uměti. A tak jest konec toho šikování, a buohdá vám k dobrému puojde. A když bude tak šikováno, jakož tuto stojí, shledáte to bohdá, žeť proti vám nic neostojí.

Když VMť potáhnete s vojskem velikým, jako na mocného pána sluší, mějte vojsko malé jedno, a v tom vojště mějte děla svá veliká, pušek čtyři anebo pět, srubnic, haufnic, tarasnic, což potřebí k tém věcem, a najméně sto vozuov, a tak bude k těm dělóm, a druhých sto vozov o k jiné potřebě, ať vezú totiž prachy, hakovnice, šípy ohnivé, kule ohnivé, řebříky, sekyry, motyky, rýče, aby mohli koše nasypovati a příkopy dělati a cesty k těm dělóm a tomu vojsku. A přidajte jim čtyři anebo šest řaduov vozuov, a (u) těch vozuov ať jest pět nebo šest tisíc pěších. A tomu malému vojsku dajte hejtmana k těm věcem rozumného, ať zřízeně táhnú; a k dělom druhého, aby kladl, kdežby toho potřebí bylo, a zase bral a klidil, kdyžby čas byl. A to vojsko malé ať napřed táhne, ať hledí toho hajtmané, ať se přiblíží vratami k městu skrze předměstí. A tu hned ať kladau děla a položí v těch miestech, kdežby mohli ke zdem biti, ať hned tepú, ať se práší prvé ještě než vojsko veliké za nimi se položí, ať se strojí k šturmu, ať haufové pohotově stojí, kdyžby se již zeď bořila, aby hned nemohli zase v městě tarasovati, přistúpiti hned s Bohem k šturmu, a tak dobudete buohdá beze vší obrany. Než když byšte z děl bili a nešli hned, oni by v noci hned se zatarasovali zase, a zdělali by snad lépe než jest první zeď byla. A vždy některých haufuov nechte u vojště při vozích, a některých, ať stojí nad šturmem, jest-li žeby nepřátelé jezdecky anebo pěšky s města doluov stekli na ty, kteříž přistúpí k šturmu, anebo na ty, kterých u vozuov necháte, aby ti haufové vaši těm odepřeli, a tito jiní ať před se šturmují. A když tak buohdá šturm zpravíte, uzříte bohdá, že všeho dobudete, a že proti vám nic neostojí. A tak se buohdá stane, Amen.

Co se pak týká šikování pěších, bez vozů

Když máš sešikovat sto pěších, nejprve umísti na boky šest pavézníků spolu se střelci z ručnic, popřípadě z kuší. Pak umísti na hrot tři pavézníky a za ně tři sudličníky. Za ně pak sedm pavézníků, ve vzdálenosti jako přes místnost. Za ně opět sudličníky a za nimi dlouhá kopí, na kterých obvykle bývají nošeny korouhve, mají být nachýlena přes pavézníky, aby se k nim jízdní nedostali bez újmy. Podle stejného vzorce šikuj i tři sta nebo čtyři sta pěších. Pět set pěších stejným postupem: Postav 20 pěších s ručnicemi, popřípadě s kušemi, na boky, 10 pavezníků před hlavní voj a za ně 10 sudličníků a za ty ve vzdálenosti přes místnost 15 pavezníků a za ně opět stejné množství sudličníků nebo kopiníků a korouhevní kopí bez korouhví ať jsou nachýlena přes pavézníky a pevně zaražena do země, aby jimi bylo možno odrážet výpady jízdy. Ale ať nevyráží bojovat s jízdou, nýbrž ať stojí na místě aby se o ně jízda rozbila. A když už vás jízda nebude moci rozrazit, teprve potom proti ní v šiku vyražte aby se jezdci dali na útěk. A zbylí pavézníci ať se zakryjí z boku jak mohou. A když už budou jezdci na útěku a nebudou je moci ohrozit, teprve potom ať se za nimi vydají. A ti střelci, kteří budou za pavézníky ať střílí těm jezdcům na koně před střetem i po střetu. A když bude více pěších, víc jich umísti na boky stejným postupem jako bylo popsáno výše.

Pokud máš pěší s jízdními, tak je šikuj z každé strany jízdního voje stejným postupem. Pokud chceš, můžeš je mít uprostřed jízdních aby měli z každé strany jízdní voj a sami byli uprostřed. A před nimi dva šiky střelců na koních, ty, které mají být na bocích u jízdních aby jimi byli pěší zakryti. A když se bude blížit střet, ať se ti jízdní shromáždí před pěšími, a na nepřátele vystřelí. Pěší tak budou odkryti. A tak se zastaví jízdní i pěší a když to bude vypadat, že dojde ke střetu, ať pěší vystoupí před jízdní a na nepřátele dotírají a střílejí. A ti jízdní střelci z obou stran ať také táhnou na nepřítele neboť jim naruší pěší šiky a v tu chvíli ať na ně vpadne těžká jízda z obou stran.

A když pro své vojáky nebudete mít rozumné hejtmany, šikujte je sami nebo to rozkažte komukoli rozumnému. Když budete mít tento spis, tak každý, kdo si ho přečte, bude umět takto šikovat. A to je vše k tomuto šikování a Bůh dá, že vám bude k užitku. A když bude šikováno tak, jak tu stojí, Bůh dá shledáte, že proti vám nic neobstojí.

Když potáhnete velkým vojskem, jak se na mocného pána sluší, mějte jedno malé vojsko a v tom mějte svá obléhací děla, čtyři nebo pět polních děl, srubnic, houfnic, tarasnic a vše, co je k nim zapotřebí. A nejméně sto vozů a dalších sto vozů na jiné věci, totiž ať vezou prach, hákovnice, zápalné šípy, zápalné kule, žebříky, sekery, motyky, rýče, aby mohli nasypat koše, dělat příkopy a cesty k těm dělům a upravovat cesty pro to vojsko. A přidejte k nim čtyři nebo šest řadů vozů a s těmi vozy pět nebo šest tisíc pěších. A k tomuto malému vojsku přiřaďte hejtmana těch věcí znalého, ať spořádaně táhnou a k dělům druhého, aby je pokládal, kde bude zapotřebí a zase je sklízel až bude čas. A toto malé vojsko ať táhne napřed a ti hejtmané ať dbají na to, aby se přiblížili k městu vraty skrz předměstí. A hned ať položí děla tak aby mohla střílet do (hradebních) zdí, ještě dříve než dorazí hlavní vojsko, a ať okamžitě zahájí palbu a pěší oddíly ať jsou připraveni s Bohem zaútočit hned jak se hradba zboří, aby se obránci nemohli ve městě zatarasit a tak je, dá-li bůh, dobudete ještě než zorganizují obranu. Ale kdybyste jen stříleli z děl a nezaútočili hned, oni by se v noci zatarasili a ty zátarasy by udělali ještě silnější, než byla původní zeď. A vždy některé oddíly nechte na bojišti u vozů a jiné ať stojí nad utočícími jednotkami, kdyby nepřátelé provedli výpad z města, ať už pěšky nebo na koních, ať už proti útočícím jednotkám nebo vozům, tak aby jim v tom zabránili. A když takto dá-li bůh útok zorganizujete, uvidíte dá-li bůh, že všechno dobyjete a že proti vám nic neobstojí. A tak se, dí-li bůh, stane. Amen.

Jiné šikování vuzuov

Jest-li žeby VMti bylo potřebí k boji s nepřátely vašimi, takto se rač kázati připraviti a boj postaviti, aby k tisíci vozuov dvadceti tisíc branných lidí bylo.

Což bude vozuov v prostředních řadech počtem, aby puoldruhéhokrát v krajných řadech tolikéž bylo na pravé i na levé ruce, aby se zavříti mohl předek i zadek.

Osm korúhví znamenitých neb zřetedlných k tomu má býti; a najlépe jest bílých a černých. Jedna korúhev aby byla na předním voze na pravé ruce, a druhá korúhev též má býti na předním voze na levé ruce. A to proto, ktož povede který ruku pravú nebo levú, aby jeden na druhého korúhev hleděl, aby vozuov nesužovali, aby lidé pro těsnost vozuov ven nebyli vytištění. It. pro zavření vozuov, aby jeden na druhého hleděl, aby rovně vozy zavřeli.

Druhé dvě korúhve máte býti, kdež plac koňóm bude zuostaven prostřed vozuov, na krajních vozích na každém řadu jedna, a to proto, kdyžby již nepřátelé prchli, aby lidé mohli uhoditi k svým vozóm; a to lidem má býti oznámeno před bojem.

Opět jiné dvě korúhvi mají býti na najkrajnějším řadu, jedna na pravé ruce a druhá na najkrajnějším řadu na levé ruce, a to na najzadnějším vozu, a to proto, aby viděl, které vozy nazad k zavření zastavíš, aby viděl, kterým řadem má přitrhnúti, aby pravě zadek zavřel.

Ostatní dvě korúhvi mají býti na krajních vozích, kteříž nazad ostaveni k zavření budú, aby chutně uměl uhoditi k těm vouom, kterými zavříti má.

Z těch tisíce vozuov má býti vybráno na pravú i na levú ruku najlepší vozové s fasunky, a šperlochové všichni mají býti sebráni s nich k boji; a v každém voze jedné čtyři vozníci mají býti a víc nic. A vozataji na ty koně mají vsazeni býti nestrašliví s lebkami a pavézami; a také má býti k každému vozu jiný šikován proto, jest-li žeby který zabit byl, aby miesto něho jiný na ty kone vsedl. A u desíti vozuov u krajních řaduov má býti jeden desátník, aby dorážeti kázal.

Což bude na pravé i na levé ruce, má býti na krajnich řadech taras s berlú a s děrú ; a pod každým vozem má viseti prkno, aby lidí nemohli raniti a koní též. Což bude u vojště píšťal a šípuov, k každému vozu mají dvě píštadle býti šikovány, dvě libře prachu, kopa kulek a dvě kopě šípuov a dvoje cepy železné a dva háky železné.

Do vozuov má býti, z čehož koně krmí, žlab na dél přivázán býti, a kameni do toho naklásti, jest-li žeby k vozóm prilnuli, aby přes vozy bili.

K těm vozóm napřed haufnic deset; pakli víc, a lépe. It. nazad u vozuov haufnice čtyři, pakli víc, a lép.

Na každém boce v krajních řadech vozích na pravé i na levé ruce po čtyřech haufnicích; a to právě dosti.

Před každým řadem vozuov, což koli jich bude, aby bylo dvadceti pěších s motykami, s lopalami a s sekyrami, aby cesty opravovali.

Pak takto mají lidé do těch vozuov šikováni býti: což bude jízdních, aby s koní ssedali, ostrohy vypínali, škorně zúvali, lehce se v své odění ubrali; a koni jejich mají na plac u prostřed vozuov uvedeni býti, k oněm dvěma korúhvem; a ty mají pacholata a lidé nebranní držeti.

Lidé pak do vozuov takto rozděleni býti mají: což jich napřed šikuješ, aby polovice také tolikéž v zadek šikoval, a to proto, jest-li žeby se haufové jezdecky obořili a chtěli v zadek vskočiti.

Pak na pravé ruce i na levé v krajních řadech mají býti haufci zděláni, jako po stu branných, uvedeni za ty řady, aby bránili vozuov jako zdí.

Pak máta dva haufce zuostavena a rozdělena býti, a hauf má každý jmíti svého hajtmana a jeden praporec anebo jednu korúhev a více nic. A ti haufové mají býti uvedeni na ten plac, kdež koně stojí: jest-li žeby bylo těžko předku, aby jeden hauf posílil; pakli by v zadek vskočili, aby druhý hauf zadku posílil,

Kdyžby k boji táhl, tohoto fortele aby hleděl, by se pak neměl den, dva nebo tři nebiti: vítr aby na ně šel; a to proto, že hluk, jek, prach z pušek, všecko na ne puojde, a tak že strach na ně přijde. A hleděti vždy fortele, aby (po) jedné ruce měl rokle nebo bahna nebo příkopy, kteréžby se ruce zdařily. Pakli by se událo, žeby s nimi boje neměl, ale polož se od nich čtvrt míle anebo puol; tak rozkáže svým lidem tajně a šikuje je, rozkažiž ať každý u svého vozu oheň což najvětší muože udělá; tiehniž k nim šiky, a stráž svú silně napřed jezdecky vyprav, aťby nemohli sezříti, by na ně s vozy táhl. A tak jest-li žeby se přihodilo, byť jměli dvadceti na jeden, nebudúť věděti, co mají činiti.

Jiné šikování vozů

Jestliže by vám to bylo zapotřebí k boji s vašimi nepřáteli, račte takto rozkázat se připravit a k boji postavit: Aby k tisíci vozům bylo dvacet tisíc ozbrojenců.

Aby v krajních řadech bylo jeden a půlkrát více vozů než v prostředních řadech aby se mohl zavřít předek i zadek.

Osm nápadných a zřetelných korouhví, nejlépe černých a bílých, je k tomu určeno. Jedna korouhev aby byla na předním voze na pravé ruce a druhá korouhev má být také na předním voze na levé ruce. A to proto aby se ten, kdo povede řad, ať už na levé nebo pravé ruce, díval na korouhev toho druhého aby rozteč mezi vozy nezužovali aby lidé nebyli vytlačeni ven z řadů a také pro zavření vozů, aby se jeden na druhého dívali a vozy rovně zavřeli.

Druhé dvě korouhve mají být uprostřed vozů tam, kde bude zřízen plac pro koně, na každém krajním řadu jedna, a to proto, aby lidé našli cestu ke svým vozům když už by nepřátelé prchli. A toto (kdo kam patří) má být lidem oznámeno před bojem.

Opět jiné dvě korouhve mají být na nejkrajnějším řadu, jedna pravé ruce a druhá na nejkrajnějším řadu na levé ruce a to na nejzadnějším vozu a to proto, abys viděl, které vozy vzadu k zavření zastavíš a abys viděl, kterým řadem pohnout abys rovně zadek zavřel.

Zbylé dvě korouhve mají být na krajních vozech, které budou ponechány vzadu k zavření, abys rychle trefil k vozům, kterými má být zavřena (hradba).

Z toho tisíce vozů mají být na levou i pravou stranu vybrány ty nejlepší vozy s bedněním a před bojem z nich mají být odstraněny plachty. V každém voze mají být zapřaženi čtyři koně a víc ne. A na ty koně mají být posazeni stateční vozatajové s přilbami a pavézami. A také má být ke každému vozu šikován ještě druhý (vozataj) aby nasedl na koně v případě, že by ten první padl. A u každých deseti vozů v krajních řadech má být jeden desátník, aby přikazoval vozům dojíždět (mezery).

Co bude na pravé, bude i na levé ruce: Na každém krajním řadu má být kryt s podpěrou a dírou a pod každým vozem má viset prkno aby lidi ani koně nemohli být zraněni. Ke každému vozu mají být šikovány dvě píšťaly, dvě libry prachu, kopa kulek a dvě kopy šipek, dva okované cepy a dvoje kopí s hákem.

Do vozů má být žlab, ze kterého koně krmí, podélně přivázán a naplněn kamením, jestliže by (nepřátelé) k vozům přilnuli abyste jej mohli přes vozy vrhat.

K předním vozům dejte nejméně deset houfnic, čím více, tím lépe. K zadním vozům alespoň čtyři houfnice, čím více, tím lépe.

Na každém boku v krajních řadech po čtyřech houfnicích. To je tak akorát.

Před každým řadem vozů, a je jedno, kolik jich bude, ať je dvacet pěších s motykami, lopatami a sekerami, aby upravovali a rovnali cesty.

Pak k těm vozům mají být ozbrojenci takto šikováni: Všichni jízdní ať sesednou z koní, sundají si ostruhy, sabatony a obléknou se (do zbroje) na lehko. A jejich koně mají být přivedeni na plac uprostřed vozů k těm výše zmíněným korouhvím a zde je mají držet neozbrojení a pacholata.

Takto pak mají být ozbrojenci rozděleni k vozům: Stejný počet jako šikuješ na předek šikuj i na zadek a to proto, kdyby chtěl nepřítel náhle zaútočit jízdou na tvůj zadek.

Pak na pravé i levé ruce mají v krajních řadech být vytvořeny oddíly po stu ozbrojencích, a přivedeni za ty řady aby bránili vozy jako zdi.

Pak mají být postaveny dva oddíly, každý má mít svého hejtmana a jeden praporec nebo jednu korouhev. Tyto dva oddíly mají být přivedeny na ten plac, kde stojí koně. Pokud by byla situace špatná na předku, má jej jeden oddíly posílit a stejně tak kdyby nepřítel zaútočil na zadek, má jej druhý oddíl posílit.

Pokud byste táhl do boje, do kterého by však zbýval den, dva nebo tři, užijte tohoto úskoku: Jděte (k nepříteli) po větru a to proto, že hluk, jekot a kouř z pušek a děl, všechno na ně půjde a tak na ně přijde strach. A také dbej abys měl po jedné ruce rokle, bažiny nebo uměle vybudované příkopy. Pokud by se vyhýbali střetu, tak se od nich polož čtvrt nebo půl míle, tak budeš moci rozkazovat a šikovat skrytě, a rozkaž, ať každý u svého vozu udělá co největší oheň. Táhni k nim se šiky a napřed pošli silnou jízdní stráž aby neviděli, jestli na ně táhneš s vozy. A tak i kdyby se stalo, že budou mít přesilu dvacet ku jedné, nebudou vědět, co mají dělat.