Einigung mann vnd stete vnd der fürsten in der Slesia.

Off den tag zue Grottkaw haben sich die fürsten und lande u. stete Breslaw Swednitz u. Jawer sich eyntrechtiglich geeynet u. beslossen wider die kätzer in Behem, also hienoch stehet geschreben:

Zum irsten die festen an den grentzen vff eine landwer zu besetzen, also: Item hertzog Johannes von Monsterberg u. land u. stete Breslaw, Swidnitz und Jawer sullen 230 pferde legen uff das Smedewerg (Schmiedeberg), off den Schetzler (Schatzler), vf Swartzenwalde (Schwarzwaldau) u. vf Conradswalde (bei Grüssau). Item der bischof 70 pferde. Hertz. Ruprecht von Löbin vnd Ludwig sein bruder 35 pferdt, h. Ludwig vom Brige 60 pferdt und h. Conrad Canthner 60 pferdt sullen sie kein Brawnaw legen. Item so sullen die von Ratibor Jegerdorff selbir mit 50 pferden besetzen. Item h. Bolcke von Teschen 30 pf. und der junge h. Bolco 25 pf. in die Ostra legen. H. Bernhard mit 30 pf., h. Kaske mit 20 pf., und der weisse h. Conrad mit 20 pf. sollen h. Przemken helfen, wo her der helfe am notlichsten dann wird bedürfen, uff 1/4 jar. Item zu welchen vnder den besatzten slossen die ketzer zuziehen würden, den sullen die andern von den besatzten slossen zur hulffe kommen. Item ap sie swach weren vnd den fürsten hinder sich schreiben wörden, so hat iglich furste vff sein mit gantzer macht, die her vor jugent vnd von alder vffbrengen mag, ein feld wieder die ketzer zu machen, dass sullen auch thun mann vnd stete. Item dozu sol iglich furste in das schicken, das is an im nicht dorffe gebrechen, nach des bundes lawt und auch land vnd stete.

Item ap es sich geburte, welch furste odir land adir stad seine macht dem andern entzihn vnd den bund brechen welde, den wellen die andern vorclagen vor dem bobiste, vor dem cardinal vnd vor dem römischen konige, vnd werde zurathe, wie sie es an jm gehaben konnen, en zu holffen vnd den bunden in seinen würden zu halden.

Item ap die kätzer in die Slesie zien werden, so sal iglich furste land vnd stete, die im lande sein, mit gantzer macht vff sein, sam jederman gesessin ist, vnd en enkegen zien, ein feld zu machen, beide aus landen vnd steten etc. Item iglich furste sal bestellen in seinen landen vnd steten, das 10 gebawer einen waijn haben mit irer were vnd speise vff drei monden. Nemlich itzlich waijn sol haben eine kethe, die man nennt eine landzocht, zwey brethe, zwey grabescheit, eine schauffel, zwu czoë, eine haue adir zwu. Vnd itzlicher sal seine beste were mit jm nemen, also spisse, armbroste vnd suste so er beste mag. Das sullen auch tun die obgenante lande vnd stete. Item itzlicher furste sal seine stete heissen mete nemen weren so sie beste mögen vnd ouch die lannt. Item itzlich furste sal mit jm nemen bochsen, nachdeme also es im ist angeslagen. Item die Sweidnitzer land vnd stete sullen mit jn nemen eine grosse bochse, 15 tarrasssteinbüchsen vnd 100 pisschullen. Item die andern fursten vnd land vnd stete werden och mete nemen iglicher nach seinem anslage. Summa summarum der bochsen, 20 grosse bochsen, domete man mawren fellen mag, 300 tarrasssteinbüchsen, 2000 pisschullen.

Ussrichtung vnd gerethe in die herfart zu habin: capelan mit eynem ornat, messebuch, lichte, kelich, wein, ampullen alterstein. Gelt, wein, byr, fleisch, speck, seitenfleisch, schmaltz, fysche, putter, behmische kese, cleine kese, saltz, tyschlag, hant tücher, kessel, dreifuss, würze, vnsletlichte, wichsinne stöckel, spisse, exsse, grabescheit, haulkin, muldin, schauffeln, schlegel, kriptücher, pfele, strenge, futterstricke, getzelt mit stangen vnd sinem gerethe, futtersecke, hobir vnd ein moss dorzu, hulzyne kannen, kopperinne tringgefese, lythische schilde, pfannen, tringtoppen, roste, brantreithe, schutzemeister, balbirer, czymmerleuthe, bochsenmeister, bochsen, pulver, poffeysen, kawlin, fusseysen, eiserne flegel, erbis, zugemüse.

Am dornstage in der quatertempora vor Michaelis.

Úmluva manů a měst a knížat ve Slezsku.

Na sjezdu v Grotkově se knížata a země a města Vratislav, Svídnice a Javor svorně sjednotila a usnesla proti kacířům v Čechách, jak je dále psáno:

Předně obsadit pevnosti na hranicích k zemské obraně, a to takto: Vévoda Jan Minstrberský a země a města Vratislav, Svídnice a Javor mají položit 230 koní do Kowar (Schmiedeberg), na Žacléř, do Czarného Boru (Schwarzwaldau) a do Konradswaldau u Křesoboru. Dále biskup 70 koní. Vévoda Ruprecht Lubinský a Ludvík, jeho bratr, 35 koní, vévoda Ludvík Břežský 60 koní a vévoda Konrád Kantner 60 koní mají položit do Broumova. Dále ti z Ratiboře mají sami obsadit Krnov 50 koni. Dále vévoda Bolek Těšínský 30 koní a mladý vévoda Bolek 25 koní mají položit do Ostravy. Vévoda Bernard s 30 koni, vévoda Kaske s 20 koni a bílý vévoda Konrád s 20 koni mají pomáhat vévodovi Přemkovi, kde bude pomoci nejvíce potřebovat, na čtvrt roku. Dále ke kterému z obsazených hradů by kacíři táhli, tomu mají ostatní z obsazených hradů přijít na pomoc. Dále kdyby byli slabí a obrátili se o pomoc na knížata, má každý kníže vytáhnout s celou mocí, kterou může sebrat od mladých i starých, a postavit se kacířům v poli; totéž mají učinit i manové a města. Dále k tomu má každý kníže přispět tak, aby se u něho nic nedostávalo, podle znění svazu, a také země a města.

Dále kdyby se stalo, že by některý kníže nebo země nebo město chtěli ostatním odepřít svou moc a porušit svaz, toho chtějí ostatní obžalovat u papeže, u kardinála a u římského krále a poradí se, jak by ho mohli přimět, aby jim pomáhal a zachoval svaz v jeho platnosti.

Dále kdyby kacíři táhli do Slezska, má každý kníže, země a města, kteří jsou v zemi, vytáhnout s celou mocí, jak je kdo usedlý, táhnout jim vstříc a postavit se jim v poli, jak ze zemí, tak z měst atd. Dále má každý kníže ve svých zemích a městech zařídit, aby 10 sedláků mělo jeden vůz se svými zbraněmi a jídlem na tři měsíce. Totiž každý vůz má mít řetěz, kterému se říká landzocht, dvě prkna, dva rýče, jednu lopatu, dvoje vidle, jednu motyku nebo dvě. A každý si má vzít s sebou svou nejlepší zbraň, totiž kopí, kuše a jinak, co nejlépe může. Totéž mají učinit výše jmenované země a města. Dále má každý kníže svým městům nařídit, aby vzala zbraně, jak nejlépe mohou, a také venkov. Dále má každý kníže vzít s sebou pušky podle toho, jak je mu to rozvrženo. Dále Svídnická země a města mají vzít s sebou jednu velkou pušku, 15 tarasnic a 100 píšťal. Dále ostatní knížata a země a města vezmou také každý podle svého rozvrhu. Úhrnem pušek: 20 velkých pušek, kterými lze bořit zdi, 300 tarasnic, 2000 píšťal.

Výbava a potřeby, které je třeba mít na vojenskou výpravu: kaplan s ornátem, mešní kniha, svíce, kalich, víno, konvičky, oltářní kámen. Peníze, víno, pivo, maso, slanina, boční maso, sádlo, ryby, máslo, české sýry, malé sýry, sůl, ubrusy, ručníky, kotle, trojnožky, koření, lojové svíčky, voskové svíce, kopí, sekery, rýče, háky, díže, lopaty, palice, kriptücher, kůly, postraňky, provazy na píci, stan s tyčemi a jeho příslušenstvím, pytle na píci, oves a k tomu míra, dřevěné konvice, měděné nádoby na pití, lythische schilde, pánve, hrnky na pití, rošty, kozlíky na oheň, mistři střelců, lazebníci, tesaři, puškaři, pušky, prach, poffeysen, koule, fusseysen, železné cepy, hrách, zelenina.

Ve čtvrtek o suchých dnech před svatým Michalem.

1. Item dass man ausrufen hat, wenn die hussen zusammenkommen werden, dass itzlicher den hauptleüten an den enden, do sie beschieden worden, gehorsam zu sein.
2. und friedlichen unter enander zu leben, und wär einige fährde adir unwillen zwischen jemands, die soll gänzlichen gestillet, gefredet sin, bis itzliche parteie wieder zu sinen landen und heimwärts kummet,
3. und wer ouch eine missethat thäte, dem soll der hauptmann, under dem her ist, strafen nach gelegenheit der sachen, und soll auch keiner, unter des befehlnisse solicher missethätiger wäre, ihn beschirmen, sunder behulfen darzu sein, dass der bestrafet werde.
4. Item soll man kein würfelspil gestattin, und
5. keine gemeine frauen, besondere auch, wenn man zu felde ziehet, in das heer lassen.
6. Wäre dass einige fraue, magd odir jungfraue genotzüget würde, wer das thäte, den sall man strafen ahn alle gnade, als sich das gebürt.
7. So soll auch niemand den anderen, die sulchen zog riten, sie wären von städten oder andere, schmähen mit worten oder werken; wer das dorobir thäte, der sulde gestraft werden als sich gebüret, und soliche strafunge soll umme niemands willen vorsehen werden.

1. Má se vyhlásit, až se husité shromáždí, aby byl každý poslušen hejtmanů v místech, kam byli určeni,
2. a aby spolu žili v míru; a kdyby mezi kýmkoli byl nějaký svár nebo nevole, ať je zcela utišen a urovnán, dokud se každá strana nevrátí zpět do svých zemí a domů.
3. A kdo by se dopustil nějakého zločinu, toho ať potrestá hejtman, pod nímž slouží, podle povahy věci; a nikdo, pod jehož velením by takový provinilec byl, ho nemá chránit, nýbrž má pomoci k tomu, aby byl potrestán.
4. Nemá se dovolovat hra v kostky a
5. nemají se do vojska pouštět nevěstky, zvláště když se táhne do pole.
6. Kdyby byla znásilněna nějaká žena, děvečka nebo panna, kdo by to učinil, ať je bez milosti potrestán, jak se sluší.
7. Také nikdo nemá tupit slovy ani skutky ostatní, kteří jedou na takové tažení, ať jsou z měst, nebo odjinud; kdo by to přesto učinil, má být potrestán, jak se sluší, a takový trest nemá být nikomu k vůli prominut.

1. Zum ersten, dass unser herrn, die kurfürsten, alle fürsten, grafen, herrn, freien, ritter, knecht, städte, und all ander, die gott zu lobe und zu ehren, dem heiligen christenglauben zu stärkunge, die heilige römischen kirchen zu behalten und allen christenmenschen zu trost folgen, ziehen und thuen wollen wider die ketzer zu Beheim und die es mit ihn halten und den zulegung thuen, und denselben ketzern zu widerstehen etc. sollen sein und kommen gein Eger [Risenberg] oder an das nehst dorumb auf den sonntag sant Peters und sant Pauls tag, besunder die den daruf geboret zu ziehen.
2. Item die haubtleute des zogs schullen sein: [würden die drei erzbischof von Meincz, Coln und Trier iglicher selber kommen, so soll der erzbischof von Coln ein hauptmann sein; oder ob der nit käme, der erzbischof von Triere; würde auch der keiner kömmen, so soll das sein der erzbischof zu Meincz und bleiben, oder der all dar käme. Und welcher unter den ein hauptmann sein würdet, soll von den andern werntlichen fursten einen oder mehr, wie note sin würdet, an sich nehmen, und mit den noch eins hauptmanns überkommen, und welichs die also überkommen würden in einem hauptmann, der soll das mit sulchem vorgenannten hauptmann sein und bleiben und darwider nicht sprechen.]
3. Item der fürsten, der man zu hauptleuten ist überkommen, sollen und mögen zu ihn nehmen sechs oder mehr, achte redelich, ob sie des ein notdurft bedeuchte etc. Aus andern fürsten, herren, die dar kämen, und die sollen setzen, machen, ordiniren und schicken, wie man ziehen und folgen sollde, auch zu bestellen und heissen zu thunde, als des not zu thunde ist, und alle die, die also folgen, ziehen und kommen, niemand ausgenommen, sollen denselben fürsten oder ihrer gewalt ganz gehorsam sein und gewarten, ahne alle widerrede.
4. Item menglich soll ziehen uf sein selbs eigen köste und zehrunge, andern leuten ahne schaden. Doch wo man nit in städten und zu felde ist, mag man nehmen ein zemlich notdurft von heu und stroh ungefärlich; ob man das auch nicht gehaben möchte, es wäre futter oder speise, oder ze kauf bekomen, so mag man das wohl nehmen, wo man das mag gehaben, und man soll das redlich bezahlen nach der hauptleute, oder wen die dorzu schicken würden, erkentnisse.
5. Ein iglicher fürste, graf, herre und stadt sollen bestellen feilen kauf und sunderlich die, die an Beheimer lande sitzen und haben, dass notdurft zugefuhrt werde von allem dem, des not ist, und dieselben zufuhrer sullent für menglich sicher sein und unbeschädiget beleiben.
6. Item wär dorüber jemand das sein nehm wider seinen willen oder raubte, dem soll man ohn gnade sein haubte abhauen, und wer da stiehlet, dem soll auch sein recht geschehen, und das soll niemand wehren, noch sich darwider setzen, thuen oder schicken, gethan werden.
7. Item es soll auch keine frau, [spieler], noch kein ander pueberei, wie die genannt werden, mit ziehen oder nachfolgen.
8. Item ein iglicher soll zum minsten all wochen einmal beichten, und ein iglich fürste, hauptmann etc. soll darzu die seinen halten, und messe hören, welichs tags sie die mögen gehaben, und dass do bei gotte demütiglich, inniglichen und mit ganzem fleiss gedienet werde.
9. Item wer auch frevelich mit ufsatz swüre oder bos flüchte thäte gen einem andern menschen oder schulte, den sall man offentlichen sliessen in einem pranger, bis auf der hauptleute genade, oder soll den zu stund ausjagen blöss mit geiseln oder gärten.
10. Item wer auch sein swert, messer, beile oder ander wehre oder waffen über einen andern zückte oder ruckte frevelich, der soll ane gnade ein hand verloren han. Wäre aber, dass er darzu jemand wundete, dem soll das haupt abgehauen werden.
11. Item ob auch aufläufe, zwietracht oder stösse wörden under fürsten, herren, städten oder andern, so mögent obgenannt hauptmann zu ihn nehmen ander fürsten, oder wen sie sust wollten, die das nicht angieng, oder solich hauptleut mugent an ihr selbs statt, ob sie des nicht gewarten möchten, andere zu denselben schicken oder geben, und söllen solich sach richten, und wie es dieselben also geschedet und gerichtet hätten, dobei soll es beleiben, stete und unverbruchlichen gehalten werden.
12. Item niemand soll im lande zu Beheim mit volk nach futter oder icht reiten, gehn oder fahren, es sei dann dabei die banier, die von den haubtleuten davon geschickt ist oder der haubtleute geheisse etc., und niemand soll in demselben lande brennen oder anstossen, es werde es dann von den haubtleuten geheissen, oder es sei dann auch dobei die banier, die darzu ist gescheiden.
13. Item auch soll niemand keinen menschen morden oder abthun ohn redliche sach, es sei dann auf den rechten ketzern und die es mit ihn halten und ihn zulegunge thun, bei der obgenannten pöne des hals.
14. Item wenn die hauptleute oder ihr mächtige gewalt geleit geben, das soll von meniglich gehalten werden bei der obgenannten pöne.
15. Item wem die hauptleute oder ihr mächtige gewalt wachen, warten oder reiten gebieten, der soll des gehorsam sein ahn alle widerrede.
16. Item es soll auch niemand aufbrechen, fur- oder nachziehen, es sei dann dabei die banier, die darzu geschickt, und wenn die hauptleut heissen fur- oder nachziehen oder aust ziehen zu storme, zum streit, zum laufen oder zum stehen, der soll des alles gehorsam sein.
17. Item iglicher kurfürste und städte sollen bestellen mitzukommen zimmerleute, schutzen, buchsen, pulver, stein, pfeil, toressen [tarassen], leitern und ander gut wehre.
18. Item iglicher kürfürste soll zu fuss oder zu wagen schicken und bringen zwei hundert schützen aus seinen städten und lande, ausgescheiden die erzbischöfe von Trier und von Colne, der soll iglicher hundert schützen bringen.
19. Item dass die kürfürsten an einem ende, der herzog von Sachsen am andern, die us der Slesien am dritten, der herzog von Österreich am vierden enden einziehen, und dass das alles zugehe auf einen tag.
20. Item die behemischen herren und die andern, die noch fromm sein, zu besenden, ob die auch wollten ein feld machen, und mit zu überkommen nach dem allerpesten.
21. Item alle andern herre sollen auch warten, ob ihn die hauptleute, der man überkommen ist, botschaft thäten, bei sie zu kommen und ihn gehorsam sein etc. Worden auch dieselben herre also gedrungen, oder dass sie der hauptleut mit ihrem herre notdurftig worden, so sollen sie ihn botschaft thun, und die hauptleut schullen darauf bei sie kommen und ihn helfen und raten mit ganzer kraft.
22. Item dass iglicher herr mit den seinen bestelle, dass keiner, er sei ritter oder knecht, mehre hab, denn einen knaben oder renner, sunder als wehrhaftige und gewappent leute, ausgeschieden die fürsten und grafen.
23. Item zu versorgen, dass dieser vertrag einmale, drei oder vier, oder wie oft sein not würdet, jedermann verkundet werden, dass man dem gehörsam sei, und dass ein iglicher sich darnach wisse zu richten und darwider nit komme.
24. Item dass ein iglicher herre glob und bestelle in seinem heere, dass jedermann alle sölich sache und stücke dies vertragens globe seinem hauptmann mit hande und munde zu halten gänzlich bei treuen und ehren und bei der pöne.
25. Item eins iglichen fürsten, grafen, herren, ritters und knechtes, und auch einer iglicher stadt, lande und sloss, städte, märkte, gebiete, zugehorung und strassen, besunder der, die zu diesen sachen thäten zogen oder hülfen, sollen, dieweil sie nicht inländisch wären, sicher sein, unbeschädiget beliben und gelassen werden von allermeniglich, weliches staates, würdigkeit oder wesen der oder die sin oder wären. Und ob einer also uber das beschädiget wörde, wider den beschädiger, einen oder mehr, sollen wir andern kürfürsten, fürsten, herren und städte einträchtiglich sein, helfen und raten, also dass dem, der also beschädiget werde, wandel und ausrichtung widerfahre, und wir söllen sölich übergreifer für verwiesete leute haben, halten und durch des willen ihnen keinerlei genad zulegen, sie geleiten oder geleiten lassen, sunder zu ihrn leibe und gute griefen als zu einem schädlichen und ubersagten mann.
26. Item ein iglicher herr, stadt und auch andre sollen die zeit friede halten und keinen zugriff thuen.
27. Item sich soll kein fürste, herre oder stadt mit behelfen entschuldigen oder des zogen entreten durch oder mit dem andern durch seiner sumenisse oder keinerlei sachen willen, sunder der zog soll ganzen vorgang haben und gewinnen.
28. Item die herren mit hülfe der städte sollen bestellen, wann sie heraus ziehen, dass dann die nächsten sloss oder städte im lande Böheim gelegen, die christen sein, besetzt und bestallt werden zu täglichem kriege, also dass den ketzern kein ferderung geschehe, notdurft zugelegt oder zugeführt werde.
29. Item dass ein iglich bischofe gebiet geistlichen und weltlichen, gott zu dienen umb die sach auf nämlich tag in der wochen, und wer des nicht thäte, dass der swerlich gebüsset werde.
30. Item es soll kein fürste oder herre keinerlei guter, märkte, dörfer oder gebiete im lande zu Beheim verdingen, vertreten, schützen oder behüten, oder das zu thunde den seinen gestatten, oder eincherlei fürteil für den andern an speise oder futter do inne süchen oder sust in keinen andern sachen; fünde aber jemand futter oder speise für den andern, davon mag er sein notdurft auf dasmal nehmen, und darnach einen andern ouch zulassen.
31. Item es soll niemand nach keinerlei viehe umb willen der speise reiten, fahren oder senden, es sei denn mit des hauptmann geheiss, dann soll man von allen herren darzu schicken, das eigenlich ordiniren, und also darnach einträchtiglich bestellen, und solich spise nach gleicher anzahl theilen.
32. Item worden auch keinerlei sloss, städte, märkte oder vesten gewunnen, oder die sich ergeben worden, damit soll man es halten nach der hauptleut und der, die zu ihnen geschickt oder gegeben worden, erkenntnisse oder des mehren theils under ihn, und zu gute wenden.
33. Was auch ein jederman, der mit seinem herrn zu felde käme auf des herrn koste, versolden und zehrunge, gefangen gewönnen, die soll er demselben seinem herrn antworten und geben ahn widerrede. Was auch er sei, ritter oder knecht oder städte, der oder die auf ihr eigene köste, zehrung und ebenteuer gen Beheim zügen, gefangen ankämen, die mögen ihn sölich gefangen selber halten, oder damit thuen nach ihrem willen.
34. Item wer auch von den herren aus dem heere reiten wollte, der soll weder fried noch geleit haben, er hat dann der hauptleute [zeichen], kundschaft oder brief.
35. Item wer auch verbreche überführe oder schuldig, oder darumb flüchtig würde, derselbe soll in keines herrn lande, städten, märkten, gebieten oder an keinen enden geleit haben, sunder man soll dem gedenken nach innehalt der pöne an allen enden, als oben geschrieben steht.
36. Item die zween herren und erzbischöfe von Triere und von Colne sollen iglicher bringen IIII tarasbuchsen, XX hantbuchsen, und iglicher X^m pfeil, und iglicher II^c feuerpfeil, und darzu pulvers, stein und zeugs darzu ein notdurft, und iglicher drei büchsenmeister.
37. Item der erzbischofe von Meincz VI kammerbuchsen und XXX hantbüchsen, IIII tarasbüchsen, X^m pfeil, pulver, stein und gezeugs darzu ein notdurft; item II^c feuerpfeile und drei buchsenmeister.
38. Item glich soviel soll der pfalzgraf bei Reyne bringen oder schicken an allen gezeugen als der erzbischofe zu Meincz, und darüber ein gross steinbüchsen, die da schiesst anderthalben zenten. Item drei büchsenmeister.
39. Item der markgraf von Brandeburg ein gross steinbüchsen, IIII taresbüchsen, XX hantbüchsen, X^m pfeil, II^c feuerpfeil, pulver, steine und andere notdurft. Item sein büchsenmeister.
40. Item die herren von Beyeren im Niederlande ein steinbüchsen, die da schiesst zwei zentner, IIII kleine steinbuchsen, XXII hantbuchsen, X^m pfeil, II^c feuerpfeil, pulver, stein und ander notdurft. Item sein büchsenmeister.
41. Item herzog Johanns von Beiern ein gross büchsen, IIII taresbuchsen, XX hantbuchsen, X^m pfeil, stein, pulver und ander notdurft und gezeugs genüg. Item sein buchsenmeister.
42. Item die bischöfe von Babenberg und von Wirczburg sullen bringen buchsein klein und gross mit pfeilen, pulver und gezeuge, so sie mächtilichst mögen, und iglicher IIII buchsenmeister.
43. Item die stadt Nürenberg ein gross steinbuchsen, die da schiesst auf II zentner, VI klein steinbüchsen, XII taresbuchsen, LX hantbuchsen, XX^m pfeil, VI^c feuerpfeil und darzu gezeugs ein notdurft. Item sechs büchsenmeister.
44. Item Regensburgk ein gut gross steinbuchsen und fürter kleinbuchsen, pulver, gezeug etc. nach ihrem vermögen, und darzu ihre buchsenmeister.
45. Item die von Eger ein steinbuchs und sust buchsen, pulver, pfeil und gezeug nach ihrem vermügen mit ihren buchsenmeistern.
46. Item die von Elnpogen, der burggraf und die stadt süllen kommen mit ihrer macht und bringen ein gross steinbuchsen und ander buchsen, gross und klein, pulver, stein und pfeil, gezeugs nach ihrem vermügen mit ihren buchsenmeistern.
47. Item fürbass iglich stadt soll haben buchsen, pulver, stein und gezeug nach ihrem vermögen.
48. Item ob icht geprechens in diesem vertrage funden würde, den mögen die hauptleute des zoges bessern.

1. Zaprvé, že naši páni kurfiřti, všechna knížata, hrabata, páni, svobodní, rytíři, panoši, města a všichni ostatní, kteří chtějí Bohu ke chvále a ke cti, k posílení svaté křesťanské víry, k zachování svaté římské církve a pro útěchu všech křesťanů táhnout a jednat proti kacířům v Čechách a proti těm, kdo s nimi drží a poskytují jim pomoc, a těmto kacířům se postavit atd., se mají dostavit do Chebu [Risenberg] nebo na nejbližší místo v okolí na neděli, svátek svatého Petra a Pavla, zvláště ti, jimž přísluší tam táhnout.
2. Hejtmany výpravy mají být: [přijdou-li všichni tři arcibiskupové, mohučský, kolínský a trevírský, osobně, má být hejtmanem arcibiskup kolínský; nepřijde-li on, arcibiskup trevírský; nepřijde-li ani jeden z nich, má jím být a zůstat arcibiskup mohučský, přijde-li tam. A kdo z nich bude hejtmanem, má k sobě přibrat jednoho nebo více z ostatních světských knížat, jak bude třeba, a dohodnout se s nimi ještě na jednom hejtmanovi; a na kom se takto dohodnou, ten má být a zůstat hejtmanem spolu s oním hejtmanem a nemá proti tomu nic namítat.]
3. Knížata, na nichž se dohodli jako na hejtmanech, mohou k sobě přibrat šest nebo více, osm poctivých mužů, bude-li se jim to zdát potřebné atd., z jiných knížat a pánů, kteří tam přijdou. Ti mají ustanovit, určit, nařídit a uspořádat, jak se má táhnout a postupovat, a také zařídit a přikázat, co je třeba učinit. A všichni, kdo takto půjdou, potáhnou a přijdou, nikoho nevyjímaje, mají být těmto knížatům nebo jejich zmocněncům naprosto poslušni a řídit se jimi bez jakýchkoli námitek.
4. Každý má táhnout na vlastní náklad a stravu, bez škody jiným lidem. Kde však nejsou ve městech a jsou v poli, smějí si bez zlého úmyslu vzít přiměřenou potřebu sena a slámy. Kdyby to však nebylo možné získat, ať jde o píci, nebo o jídlo, ani koupit, smějí si to vzít, kde to lze dostat, a mají to poctivě zaplatit podle uvážení hejtmanů nebo těch, koho k tomu hejtmani vyšlou.
5. Každý kníže, hrabě, pán a město má zajistit trh, a zvláště ti, kdo sídlí a mají statky při české hranici, aby bylo přiváženo vše, čeho je třeba; a tito dovozci mají být přede všemi v bezpečí a zůstat nepoškozeni.
6. Kdo by nad to někomu vzal jeho majetek proti jeho vůli nebo loupil, tomu má být bez milosti sťata hlava; a kdo krade, i s tím má být naloženo podle práva. A nikdo tomu nemá bránit ani se proti tomu stavět, ať sám, nebo prostřednictvím jiných.
7. Také nemá táhnout ani následovat žádná žena, [hráč] ani žádná jiná chátra, ať se nazývá jakkoli.
8. Každý se má nejméně jednou týdně vyzpovídat a každý kníže, hejtman atd. má k tomu své lidi vést a dbát, aby slyšeli mši, ve které dny ji mohou mít, a aby přitom bylo Bohu slouženo pokorně, zbožně a s veškerou pílí.
9. Kdo by svévolně a úmyslně klel nebo zle proklínal jiného člověka nebo mu nadával, toho mají veřejně zavřít do pranýře až do milosti hejtmanů, nebo ho ihned vyhnat obnaženého biči nebo metlami.
10. Kdo by také svévolně tasil nebo vytrhl proti jinému meč, nůž, sekeru nebo jinou zbraň, má bez milosti přijít o ruku. Kdyby však někoho zranil, má mu být sťata hlava.
11. Kdyby došlo k srocení, rozepřím nebo potyčkám mezi knížaty, pány, městy nebo jinými, mohou jmenovaní hejtmani přibrat jiná knížata nebo kohokoli jiného, koho se věc netýká; nebo mohou tito hejtmani, nemohou-li se tomu sami věnovat, vyslat místo sebe jiné. Ti mají věc rozsoudit, a jak ji rozhodnou a rozsoudí, tak má zůstat a být pevně a neporušitelně dodržováno.
12. Nikdo v české zemi nemá s lidmi jet, jít ani vozit pro píci nebo pro cokoli jiného, leda by byla přitom korouhev, kterou k tomu vyslali hejtmani, nebo na rozkaz hejtmanů atd.; a nikdo nemá v této zemi pálit ani zakládat požáry, leda by to přikázali hejtmani nebo by byla přitom korouhev, která je k tomu určena.
13. Nikdo také nemá bez řádné příčiny vraždit nebo zabíjet žádného člověka, leda skutečné kacíře a ty, kdo s nimi drží a poskytují jim pomoc, pod výše uvedeným trestem ztráty hrdla.
14. Dají-li hejtmani nebo jejich zmocněnci glejt, mají ho všichni dodržovat pod výše uvedeným trestem.
15. Komu hejtmani nebo jejich zmocněnci přikážou držet stráž, být na hlídce nebo vyjet, ten má bez námitek poslechnout.
16. Nikdo také nemá vytáhnout ani jet napřed nebo vzadu, leda by byla přitom korouhev, která je k tomu určena. A když hejtmani přikážou táhnout napřed nebo vzadu nebo jinak táhnout ke szteči, do bitvy, běžet nebo stát, má ve všem poslechnout.
17. Každý kurfiřt a města mají zařídit, aby s nimi přišli tesaři, střelci a aby přivezli pušky, prach, kamení, šípy, tarasy (?), žebříky a jiné dobré zbraně.
18. Každý kurfiřt má pěšky nebo na vozech vyslat a přivést dvě stě střelců ze svých měst a země, vyjma arcibiskupy trevírského a kolínského, z nichž každý má přivést sto střelců.
19. Kurfiřti mají vtáhnout na jednom konci, vévoda saský na druhém, Slezané na třetím a vévoda rakouský na čtvrtém, a to vše má proběhnout v jeden den.
20. K českým pánům a ostatním, kteří jsou ještě pravověrní, vyslat posly, zda by také chtěli vytáhnout do pole, a dohodnout se s nimi co nejlépe.
21. Všechna ostatní vojska mají také vyčkávat, zda je hejtmani, na nichž se dohodli, nevyzvou, aby k nim přišla, a mají je poslouchat atd. Kdyby se tato vojska dostala do tísně nebo kdyby potřebovala hejtmany s jejich vojskem, mají jim poslat zprávu a hejtmani mají poté k nim přijít a celou silou jim pomoci a radit.
22. Každý pán má se svými lidmi zařídit, aby nikdo, ať rytíř, nebo panoš, neměl víc než jednoho pacholíka nebo jízdního pacholka, ale aby to byli samí bojeschopní a ozbrojení lidé, vyjma knížata a hrabata.
23. Zajistit, aby tato úmluva byla všem ohlášena jednou, třikrát, čtyřikrát nebo tak často, jak bude třeba, aby se jí poslouchalo, aby každý věděl, jak se jí řídit, a nejednal proti ní.
24. Každý pán má slíbit a ve svém vojsku zařídit, aby každý svému hejtmanovi rukou a ústy slíbil, že všechny tyto věci a články této úmluvy bude zcela dodržovat na svou věrnost a čest a pod trestem.
25. Každý kníže, hrabě, pán, rytíř a panoš a také každé město, země a hrad, města, trhy, území, příslušenství a cesty, zvláště těch, kdo se na této věci podílejí tažením nebo pomocí, mají být po dobu, kdy jsou mimo domov, v bezpečí, nepoškozeni a ponecháni v pokoji ode všech, ať jsou jakéhokoli stavu, důstojnosti či postavení. A kdyby přesto někdo utrpěl škodu, máme my ostatní kurfiřti, knížata, páni a města proti škůdci, jednomu či více, jednomyslně stát, pomáhat a radit, aby poškozenému bylo učiněno zadost a dostal náhradu. A takové útočníky máme mít a držet za vypovězené, a proto jim neprokazovat žádnou milost, nedávat jim glejt ani ho nedovolit dávat, nýbrž sáhnout na jejich život a statky jako na škodlivého a usvědčeného člověka.
26. Každý pán, město i ostatní mají po tu dobu zachovávat mír a nepodnikat žádné přepady.
27. Žádný kníže, pán ani město se nemá vymlouvat ani se z výpravy vyvazovat poukazem na jiného, na jeho liknavost nebo na jakoukoli jinou věc, nýbrž výprava má mít plný průběh a zdar.
28. Páni mají s pomocí měst zařídit, aby až vytáhnou, byly nejbližší hrady nebo města ležící v české zemi, která jsou křesťanská, obsazena a opatřena posádkou pro každodenní válku, aby kacíři nedostali žádnou podporu a nebyly jim dodávány ani přiváženy potřeby.
29. Každý biskup má nařídit duchovním i světským, aby v určitý den v týdnu sloužili Bohu za tuto věc; a kdo by to neučinil, má být přísně potrestán.
30. Žádný kníže ani pán nemá v české zemi žádné statky, trhy, vesnice nebo území brát ve smluvní ochranu (?), zastávat, chránit nebo opatrovat, ani to dovolit svým lidem, ani tam hledat jakoukoli výhodu před ostatními v jídle či píci nebo v jiných věcech. Najde-li však někdo píci nebo jídlo dříve než ostatní, smí si z toho vzít, co pro tu chvíli potřebuje, a potom k tomu pustit i jiné.
31. Nikdo nemá jet, vozit ani posílat pro dobytek kvůli jídlu, leda na rozkaz hejtmana; pak mají všichni páni k tomu vyslat lidi, řádně to uspořádat, jednomyslně zařídit a takové jídlo rozdělit rovným dílem.
32. Kdyby byly dobyty jakékoli hrady, města, trhy nebo tvrze, nebo kdyby se vzdaly, má se s nimi naložit podle rozhodnutí hejtmanů a těch, kdo jim byli přiděleni, nebo podle většiny z nich, a obrátit je k dobrému užitku.
33. Koho by kdokoli, kdo přišel se svým pánem do pole na pánův náklad, žold a stravu, zajal, toho má tomuto svému pánovi bez námitek vydat a odevzdat. Kdo by však, ať rytíř, panoš nebo města, táhl do Čech na vlastní náklad, stravu a riziko a zajal zajatce, smí si takové zajatce ponechat nebo s nimi naložit podle své vůle.
34. Kdo by z pánů chtěl z vojska odjet, nemá mít mír ani glejt, leda by měl od hejtmanů [znamení], osvědčení nebo list.
35. Kdo by se provinil a byl usvědčen a shledán vinným, nebo kvůli tomu uprchl, nemá mít glejt v zemi, městech, trzích a územích žádného pána ani nikde jinde, nýbrž má na něj být všude pamatováno podle trestu, jak je výše napsáno.
36. Oba páni a arcibiskupové trevírský a kolínský mají každý přivézt 4 tarasnice, 20 ručnic, každý 10 000 šípů a každý 200 zápalných šípů, k tomu prach, kamení a náčiní podle potřeby, a každý tři puškaře.
37. Arcibiskup mohučský 6 komorových pušek a 30 ručnic, 4 tarasnice, 10 000 šípů, prach, kamení a náčiní podle potřeby; dále 200 zápalných šípů a tři puškaře.
38. Právě tolik všeho náčiní má přivézt nebo poslat falckrabě rýnský jako arcibiskup mohučský, a navíc jednu velkou kamennou pušku, která střílí kámen o váze půldruhého centu. Dále tři puškaře.
39. Markrabě braniborský jednu velkou kamennou pušku, 4 tarasnice, 20 ručnic, 10 000 šípů, 200 zápalných šípů, prach, kamení a jiné potřeby. Dále své puškaře.
40. Páni bavorští v Dolní zemi (?) jednu kamennou pušku, která střílí kámen o váze dvou centů, 4 malé kamenné pušky, 22 ručnic, 10 000 šípů, 200 zápalných šípů, prach, kamení a jiné potřeby. Dále své puškaře.
41. Vévoda Jan Bavorský jednu velkou pušku, 4 tarasnice, 20 ručnic, 10 000 šípů, kamení, prach a jiné potřeby a dostatek náčiní. Dále své puškaře.
42. Biskupové bamberský a würzburský mají přivézt pušky malé i velké se šípy, prachem a náčiním, jak nejvíce mohou, a každý 4 puškaře.
43. Město Norimberk jednu velkou kamennou pušku, která střílí kámen o váze dvou centů, 6 malých kamenných pušek, 12 tarasnic, 60 ručnic, 20 000 šípů, 600 zápalných šípů a k tomu náčiní podle potřeby. Dále šest puškařů.
44. Řezno jednu dobrou velkou kamennou pušku a dále malé pušky, prach, náčiní atd. podle svých možností a k tomu své puškaře.
45. Chebští jednu kamennou pušku a jiné pušky, prach, šípy a náčiní podle svých možností se svými puškaři.
46. Loketští, purkrabí i město, mají přijít se svou mocí a přivézt jednu velkou kamennou pušku a jiné pušky, velké i malé, prach, kamení a šípy, náčiní podle svých možností se svými puškaři.
47. Dále má každé město mít pušky, prach, kamení a náčiní podle svých možností.
48. Kdyby se v této úmluvě našel nějaký nedostatek, mohou ho hejtmani výpravy napravit.

1. Item einen streitwagen zu bestellen.
2. Item in den städten 10 mann zu einem wagen.
3. Item auf den dörfern 20 mann zu einem wagen.
4. Item zu iglichem wagen zween büchsenschützen mit pulver und bleis genug.
5. Item zween schützen mit armbrust, iglicher schütz 2 schock pfeil.
6. Item 2 mann mit drischeln.
7. Item 2 mann mit spiessen, die hinden an der tülle ein eisen schneidende haken haben.
8. Item 2 mann mit stabschleudern.
9. Item vier starker pferde zu einem wagen.
10. Item 2 stark fuhrmann, die ihre wehre haben.
11. Item ein kurb uf den wagen, da man stein einlist.
12. Item 1 eisene schaufeln, 1 hauen, 1 mulden, 1 axt, 1 stein- pickel.
13. Item ein wagenketten, die als lang sei, als sunst ander drei sind.

1. Vybavit válečný vůz.
2. Ve městech 10 mužů k jednomu vozu.
3. Na vesnicích 20 mužů k jednomu vozu.
4. Ke každému vozu dva střelce z ručnic s dostatečným množstvím prachu a olova.
5. Dva střelce z kuší, každý střelec 2 kopy šipek.
6. Dva muži s cepy.
7. Dva muži s kopími, která mají vzadu na tuleji železný řezný hák.
8. Dva muži s praky na dřevěné násadě.
9. Čtyři silné koně ke každému vozu.
10. Dva silné vozataje, kteří mají své zbraně.
11. Jeden koš na jeden vůz, aby se naložil kámen.
12. Jedna železná lopata, 1 motyka, 1 díže, 1 sekyra, 1 krumpáč na kamení.
13. Jeden vozový řetěz, který ať je tak dlouhý, jako jinak tři ostatní.

1. Item zu einem stritwagen söllen gehören sechs schutzen, und zu jetlichem armbrost vier schock pfile, zween mann mit handbuchsen, zu jeglicher vier schock kugelin (klötz) und pulvers gnüg; vier mann mit haken, vier mann mit drischeln, zwo hacken, zwo schufeln, zwo kilhoven oder grabschit [schufeln].
2. Item zu jetlichem [wagen] vier stark hengst, welcher aber nit starker pferd [hengest] hant, der nehm sünst sechs; dass doch jeglicher wagen zween fürmann habe [wohl] gewappent.
3. Item die schufeln, grabschit und hacken dörfen nit [hon] sunder lüte, sunder wird man ihr dörfen, so nimmt man sie [wohl] aus dem hufen, da lut genug sin werden. Summa zu einem wagen 18 [48] person, die sich von dem wagen nit sullen scheiden, es si denne mit des hauptmanns geheiss [und auch sine willen].
4. Item sölicher starker wagen soll sin in fassonswise [eine messung wit] mit hohen leitern, gethariast von dem sels [felde] zwischen den leitern und under den leitern mit [guten] hangenden brettern an starken widen oder ketten.
5. Item zu jetlichem wagen sullen ketten sein, dieselben zu binden, ob es sin not wird [not sin wurde.]
6. Item allwegen zu fünf soll sein ein steinbuchs genannt howfnicze, und zu jetlicher ein schock stein zum mindsten und pulvers gnüg; und zu denselben [derselben] buchsen und ihren steinen muss man einen besunder wagen hon.
7. Item man muss och uf denselben wagen kein spis legen, sunder ein statt darauf lassen, darin man [der lut] wurfstein leget.
8. Item was übriger lut seind über befehlung der wägen [die bestellung der wagen], die sullen alle ihr wehre [gewehre] haben und thun nach geheiss des hoptmanns.
9. Item viel sache und befehlung [bestellung] mag man darzu thun, die da nit zu schriben, sunder nach gelegenheit der lute und ordnung uszerichten sind, als man denne für ögen sehen wird [also man das fur ougen sehen].
10. Item ehe man zu felde uszucht, dass danne alle obgeschrieben stucke bereit seiend.
11. Item zu allen obgeschrieben sachen sullen lute auserkorn sein, die alle ding besehent und ordnent, dass das vollkumelich zugehe.
12. Item es soll unter dem volk eine söliche ordnung sein, dass je zehn mann einen hoptmann haben, und hundert einen, und tusend einen, und also immer mehr für sich bis uf den obersten hoptmann, als man der lute genügig haben wird, die söliche sache und schickung wohl ordnen können, und dass je ein hoptmann uf den andern sehe, als denn [dann] ein gewohnheit ist.
13. Item man soll underston, dass alle huldung obsi.
14. Item dass jedermann uf si mit seim selbs libe.
15. Item wer aber von alter und krankheit selber nit geziehen möcht, der möcht einen andern an sein statt bestellen.
16. Item wer sich in den obgeschrieben sachen ungehorsam finden liesse, zu des lieb und gut man grifen soll, als zu einem zuleger und helfer der ketzer, ohn all gefährde.
17. Item dass reisige pferit [dass man reisig volk] zu ross ufbringen soll, so man meist mag, und dass man dem volke [fussvolk] och gereisig lüte in die wagenburg zuschicken sülle.
18. Item och süllen die fürsten, herren und städt gross und kleine buchsen und anderen gezüge mit ihn bringen, so sie meist mügen.

1. K jednomu válečnému vozu má patřit šest střelců a ke každé kuši čtyři kopy šípů, dva muži s ručnicemi, ke každé čtyři kopy kulek (klötz) a dost prachu; čtyři muži s háky, čtyři muži s cepy, dvě sekery, dvě lopaty, dva krumpáče nebo rýče [lopaty].
2. Ke každému [vozu] čtyři silní hřebci; kdo však nemá silné koně [hřebce], ať jich vezme šest; a ať má každý vůz dva [dobře] ozbrojené vozataje.
3. Lopaty, rýče a sekery nepotřebují [mít] zvláštní lidi; bude-li jich však třeba, vezmou se [dobře] z houfu, kde bude lidí dost. Celkem k jednomu vozu 18 [48] osob, které se od vozu nemají vzdalovat, leda na hejtmanův rozkaz [a také s jeho vůlí].
4. Takový silný vůz má být ve způsobu fasuňku [eine messung wit] s vysokými žebřinami, zatarasený od pole mezi žebřinami a pod žebřinami [dobrými] visutými prkny na silných houžvích nebo řetězech.
5. Ke každému vozu mají být řetězy, aby se vozy daly spojit, bude-li toho třeba.
6. Vždy na pět (vozů) má být jedna kamenná puška zvaná houfnice a ke každé nejméně kopa kamenů a dost prachu; a pro tyto pušky a jejich kameny je třeba mít zvláštní vůz.
7. Na tytéž vozy se také nesmí nakládat jídlo, ale má se na nich nechat místo, kam se [lidem] kladou kameny k házení.
8. Kolik lidí zbude nad obsazení vozů, ti všichni mají mít své zbraně a jednat podle hejtmanova rozkazu.
9. Mnoho věcí a opatření se k tomu dá přidat, které nelze sepsat, ale je třeba je zařídit podle poměrů lidí a řádu, jak to člověk uvidí na vlastní oči.
10. Než se vytáhne do pole, ať jsou všechny výše psané kusy připraveny.
11. Pro všechny výše psané věci mají být vybráni lidé, kteří vše prohlédnou a zařídí, aby se to provedlo úplně.
12. Mezi lidem má být takový řád, aby vždy deset mužů mělo jednoho hejtmana, a sto jednoho a tisíc jednoho, a tak dále výš až k nejvyššímu hejtmanovi, pokud bude dost lidí, kteří takovou věc a uspořádání dovedou dobře zařídit; a aby vždy jeden hejtman hleděl k druhému, jak je zvykem.
13. Má se usilovat o to, aby všechny poddanské svazky byly zrušeny (?).
14. Aby každý vytáhl osobně.
15. Kdo by však pro stáří a nemoc nemohl táhnout sám, ať může za sebe postavit jiného.
16. Kdo by se ve výše psaných věcech ukázal neposlušným, na jeho hrdlo a statek se má sáhnout jako na přívržence a pomocníka kacířů, bez veškeré zlé lsti.
17. Aby se sehnalo co nejvíce jízdních koní [aby se sehnalo co nejvíce jízdního lidu] na koních a aby se lidu [pěšímu lidu] do vozové hradby poslali také jízdní lidé.
18. Také knížata, páni a města mají s sebou přivézt velké i malé pušky a jiné válečné náčiní, co nejvíce mohou.

a)

1. Zum ersten ein ganze genug fertige wagenburg zu voller richtigkeit auf ganzen ernsten gehorsam aller volker in allen ernsten krigesgeschäften.
   Regierer alle genug thun.
2. Auch ein sunderliche schickung und auch gar ein richtige rotirunge alles reisigen zeuges neben der wagenburg ab- und zuzukommen.
   Alle hauptleute willig sein sullen. Gezelte.
3. Sunderlichen auch ein nutzliche fursichtigkeit, wie man soll brot, bier, futterunge und notdurft mit gutem rate erkriegen und gewinnen und dabei ganze sicherheit zu haben.
   Pert beware
   gelt enthalten.
4. Es ist auch zu wissen, welcherlei geräte ein jeglicher streitwagen sunderlichen haben soll zu sulchen ernsten kriegesgeschäften, die jezund gegenwärtig sein vor augen in landen.
   Ein teil in der feinde lande.
5. Ein jeglich streitwagen soll haben fünf starke pferde und zween richtig wagenknechte und fünf ledig reitsättel, sechs handbüchsen, je drei büchsen zu eim schutze.
   Setztartschen übrig geweren.
6. Auch soll sein dabei drei ketten, eine XXV ellen lang, eine X ellen lang und eine drei ellen lang, und auch kratze, hauen, äxte, grabscheit, schaufeln, eiserein stangen, pickel, feustel, schuch, eiserein brettnagel und häspen.
   Laufgraben mit pflugen.
7. Dabei sullen auch sein bei jeglichem streitwagen XXI person, ein zimmermann, ein maurer, ein steinmetz, ein schmied, ein wagner, ein gestellmacher und ein bergknapp, ob man mag gehaben auch fünf wahrhaftig auf die wagenpferde, vier zun püchsen, vier mit armbrosten, und über die XXI ein hauptmann zu einem wagen.
   Hogcken (?) mit leinen und grabenfüllen.
8. Sölich werkleute hie aber benennet worden, die sullen bei ihn haben jeglicher seinen werkgezeuge, harnasch, sein gewehr, als viel jeglichem not ist zu haben auf sulch ernste geschäfte zu furdernusse.
   Mehr wagen zu gewinnen.
9. Als gehoren sulcher streitwagen fünf zu einem geliede, und derselben wagen vier sullen dem fünften oder seinem hauptmann gehorsam sein. Sulcher geliede fünf machen einen bund, dar sei dann 25 wagen, die gehn nach einander in einer zeilen.
   Zeichen, spitzerreiter.
10. Sulcher bund vier, die machen dann ein rechte schickung, das sein ein hundert streitwagen, und die gehen nebeneinander in vier zeilen, und jeglicher bund hat seinen überhauptmann. Dieselben vier hauptleute haben dann einen sunderlichen überhauptmann uber die ganze schickunge derselben hundert streitwagen etc. Die haben iij^m (2500) volkes.
    Banier, gleichen teil.
11. Ein sulch ganz schickung soll haben ein richter mit vier schöpfen und einen vorstehnden prediger. Ein jeglich bund soll haben einen richtigen kaplan. Ein jeglich gelied soll haben ein eigen gezelt oder ein gesperre.
    Auf vier geschicke X^m volkes.
12. Sulch hundert streitwagen sullen auch haben hundert speiswagen, die sullen auch in sonderlicher schickunge geordiniret sein mit sunderlichen hauptleutein geleich den streitwagen.
    Reiten dabei.
13. Bei denselben speiswagen sullen sein bierbrauer, mälzer, müllner, becken, botener genug, mader, drescher, schnitter aller teil genüg sein, zu schaffen mühlwerk und braupfannen. Das muss man bescheren in stadten, märkten und auf schlosser, die dann werden gelegen sein.
    Stärken, pest
    mehren, gleichen teil.
14. Auch mancherlei tarras, schirmen und gut antwerk zum stormen, die werden wir dann ausrichten im felde, so die heere zusammen kommen werden, dass jegliche der heere mit fürsichtigkeit mögen zugehen gegen den feinden und dabei sicher beleiben.
    Antwerk zu usboren (sic).
15. Auch sulden ein jeglich glied besunder haben ein steinbuchsen oder tarasbüchsen auf ein halben wagen mit zweien pferden, und ein jeglich bund ein steinbuchsen auf einem wagen mit fünf pferden, und eine ganze schickunge mit hundert wägen ein gross steinbuchsen mit XVI, XVIII oder XX pferden.
    Pulver, steine, netze, spesse, gezelte, gelot genug.

a)

1. Za prvé úplná, dostatečně připravená vozová hradba v plném pořádku, s naprostou a vážnou poslušností všeho lidu ve všech vážných válečných záležitostech.
   Ať všichni, kdo velí, učiní zadost.
2. Také zvláštní uspořádání a řádné rozdělení veškeré jízdy do rot, aby mohla vedle vozové hradby odjíždět a přijíždět.
   Všichni hejtmani ať jsou ochotní. Stany.
3. Zvlášť také užitečná prozíravost, jak s dobrou rozvahou opatřit a získat chléb, pivo, píci a potřeby a mít přitom naprosté bezpečí.
   Chránit před morem
   peníze zadržet (?).
4. Také je třeba vědět, jaké náčiní má mít každý válečný vůz zvlášť k takovým vážným válečným záležitostem, které jsou nyní v zemích přímo před očima.
   Část v zemi nepřátel.
5. Každý válečný vůz má mít pět silných koní a dva zkušené vozové pacholky a pět volných jezdeckých sedel, šest ručnic, vždy tři pušky na jednoho střelce.
   Pavézy, ostatní zbraně.
6. Také mají být u něho tři řetězy, jeden 25 loket dlouhý, jeden 10 loket dlouhý a jeden tři lokte dlouhý, a také škrabky (?), motyky, sekery, rýče, lopaty, železné sochory, krumpáče, palice, brzdné botky (?), železné hřeby na prkna a závěsy (?).
   Zákopy s pluhy.
7. U každého válečného vozu má být také 21 osob: tesař, zedník, kameník, kovář, kolář, stelmach a horník, a pokud je lze získat, také pět branných mužů na vozové koně, čtyři k puškám, čtyři s kušemi a nad těmi 21 jeden hejtman k jednomu vozu.
   Hogcken (?) s provazy a zasypávání příkopů.
8. Řemeslníci, kteří jsou zde vyjmenováni, mají mít každý u sebe své nářadí, zbroj a svou zbraň, kolik kdo potřebuje k podpoře takových vážných záležitostí.
   Získat více vozů.
9. Pět takových válečných vozů patří k jednomu článku a čtyři z těchto vozů mají být poslušny pátého neboli jeho hejtmana. Pět takových článků tvoří jeden svaz, to je tedy 25 vozů, které jedou za sebou v jedné řadě.
   Znamení, přední jezdci (?).
10. Čtyři takové svazy tvoří pak řádný šik, to je sto válečných vozů, a ty jedou vedle sebe ve čtyřech řadách a každý svaz má svého vrchního hejtmana. Tito čtyři hejtmani mají pak zvláštního vrchního hejtmana nad celým šikem těchto sta válečných vozů atd. Ti mají 2500 lidu.
    Korouhev, stejný díl.
11. Takový celý šik má mít soudce se čtyřmi přísedícími a rozumného kazatele. Každý svaz má mít řádného kaplana. Každý článek má mít vlastní stan nebo přístřešek.
    Na čtyři šiky 10 000 lidu.
12. Těchto sto válečných vozů má mít také sto vozů se spíží, které mají být také zvlášť uspořádány pod zvláštními hejtmany stejně jako válečné vozy.
    Jízda při tom.
13. U týchž vozů se spíží má být dost pivovarníků, sladovníků, mlynářů, pekařů, bednářů (?), sekáčů, mlatců a žnců, od všeho dost, aby obstarali mlýny a pivovarské pánve. To se musí opatřit ve městech, městečkách a na hradech, které pak budou nablízku.
    Posílit, mor (?)
    rozmnožit, stejný díl.
14. Také rozličné tarasy, zástěny a dobré obléhací stroje ke zteči, ty připravíme v poli, až se vojska sejdou, aby každé z vojsk mohlo s prozíravostí postupovat proti nepřátelům a přitom zůstat v bezpečí.
    Obléhací stroje … (?).
15. Také má mít každý článek zvlášť jedno dělo na kamenné koule nebo tarasnici na polovičním voze se dvěma koňmi a každý svaz jedno dělo na kamenné koule na voze s pěti koňmi a celý šik se sto vozy jedno velké dělo na kamenné koule se 16, 18 nebo 20 koňmi.
    Prach, kamení, sítě, kopí, stany, olova dost.

b)

1. Eine ganze rechtfertige wagenburg zu ernstlichen kriegesgeschäften die soll haben in jeglichem geschicke hundert streitwagen wohl angericht. Bei solchen hundert streitwagen sullen geschicket sein zwei tausend fussvolkes und funf hundert mit reisigen pferden, und bei jeglichem wagen sullen bleiben nach sulcher schickunge zwanzig fussvolkes, und jeglich streitwagen soll haben fünf starke wagenpferd mit vier starken wahrhaftigen wagenknechten, die sullen ihren harnasch haben bei ihn auf ihren wagen.
2. Auch sullen bei jeglichem wagen aus den zwanzig fussgängeln fünf starke männer jeglicher sein harnasch bei ihm auf dem streitwagen haben, und dabei fünf ledige sattel auf die wagenpferd zu werfen, so es würde not thun. Also sullen auch bei jeglichem sein unter den zweinzig fussgängeln ein zimmermann, ein steinmetze, ein maurer, ein schmied, ein bergknappe, ein wagner, ein geschirrmeister, zween büchsenschiesser und etliche armbrostschützen, der jeglicher soll bei ihm haben sein werkzeug und dabei seinen harnasch und sein gewehre besundere.
3. Auf jeglichem wagen sullen auch sein zwu gute axte oder mehr, kratzen oder hauen, grabscheit, schaufeln, keilhauen, pickel, gänsfüss, feustel, eiserein stangen, guter ketten vier, troge, eiserein schuh, häspeln, brettnagel, und auf jeglichem streitwagen sechs handbüchsen, und je zu eim schutze drei büchsen.
4. Auch sollen bei solchen hundert streitwagen hundert speisewagen geschicket sein, gleich den streitwagen mit ihren sunderlichen schickung durch eigene hauptleute.
5. Auch soll ein iglich streitwagen besunder unter seinen zweinzig männern ein eigen hauptmann haben; und funf wagen, das ist ein glied, die stehen einem besunderen hauptmann zu gehorsam unter ihn selbs; und also machen fünf glied fünf und zweinzig wagen, die gehn nach einander in einer zeilen. Sulcher bunde vier gehen in vier zeilen, die haben vier oberhauptleute, und dieselben vier hauptleute die haben aber über ihn ein oberhauptmann mit eim roten fahn; der ist dann über hundert streitwagen.
6. Also sein dieselben hundert streitwägen eine rechte volle schickung auf dritthalb tausend volkes; oder die fünfhundert reisigen pferde, die in sulche schickunge mit hinein gehören, die haben auch ihre sunderliche rotten, mit sunderlicher regierung neben dem fussvolke in der wagenburg zu bleiben, oder aus der wagenburg zu rücken, als oft es not thun würde, mit einer nachfolge der funfhundert wagenpferd, die dann auch reisig geschickt würden, als oben begriffen ist.
7. Auch soll jeglich glied haben ein kleine steinbüchsen auf einem halben wagen zu führen mit zweien pferden; sunderlichen so soll in jeglichem glied ein erberger (sic) priester geschickt sein, die forchte gottes und den willigen gehorsam im volke zu bestätigen. Auch thät wohl not, dass ein jeglich glied ein sunderlich eigen gezelt haben möcht. Fürbass mehr, dass ein jeder bund soll haben eine besunder grosse steinbuchsen zu fünf oder sechs pferden, und also fugte sich wohl, dass ein ganze schickung möcht haben ein rechte grosse steinbuchs zu achtzehn oder zu zweinzig pferden, umb willen rechter ernstlicher hauptstürme zu schlossen und zu städten.
8. Durch willen grosser und mehrer gottlicher erkenntlichkeit in gutem willen und rechtem fürsatze alle werke der geschäfte ernstlichen zu vollbringen, thut wohl not, dass in jeglichen geschick ein williger und verständiger prediger zugegeben werde zu mehrung der seligkeit in dem volke gottes, und auch dass in einem jeglichen geschicke ein richter mit vier schöpfen gesetzt und von den obersten hauptleuten bestätiget werde, umb willen der mutwilligen und boshaftigen alle unredlichkeit zu stören. Sunderlich und zu voran vor allen dingen, dass der dienst gottes in ernster furchte unter allem volke ordentlichen bestätiget werde, gott zu lobe und aller christenheit zu gute.

b)

1. Celá řádná vozová hradba k vážným válečným záležitostem má mít v každém šiku sto dobře připravených válečných vozů. U těchto sta válečných vozů mají být určeny dva tisíce pěšího lidu a pět set s jízdními koňmi a u každého vozu má podle tohoto uspořádání zůstat dvacet pěších. Každý válečný vůz má mít pět silných vozových koní se čtyřmi silnými brannými vozovými pacholky, kteří mají mít svou zbroj u sebe na svém voze.
2. Také má mít u každého vozu pět silných mužů z dvaceti pěších každý svou zbroj u sebe na válečném voze a k tomu pět volných sedel, aby je v případě potřeby hodili na vozové koně. Také má být u každého vozu mezi dvaceti pěšími tesař, kameník, zedník, kovář, horník, kolář, postrojník (?), dva puškaři a několik kušníků, z nichž každý má mít u sebe své nářadí a k tomu zvlášť svou zbroj a svou zbraň.
3. Na každém voze mají být také dvě dobré sekery nebo více, škrabky (?) nebo motyky, rýče, lopaty, špičáky, krumpáče, páčidla (?), palice, železné sochory, čtyři dobré řetězy, necky (?), železné brzdné botky (?), rumpály (?), hřeby na prkna, a na každém válečném voze šest ručnic a vždy tři pušky na jednoho střelce.
4. Také má být u těchto sta válečných vozů určeno sto vozů se spíží, uspořádaných zvlášť stejně jako válečné vozy, pod vlastními hejtmany.
5. Také má mít každý válečný vůz zvlášť mezi svými dvaceti muži vlastního hejtmana. Pět vozů, to je jeden článek, je poslušno zvláštního hejtmana z jejich středu. A tak tvoří pět článků dvacet pět vozů, které jedou za sebou v jedné řadě. Čtyři takové svazy jedou ve čtyřech řadách a mají čtyři vrchní hejtmany a tito čtyři hejtmani mají nad sebou vrchního hejtmana s červeným praporcem; ten je pak nad sty válečnými vozy.
6. Tak je těchto sto válečných vozů řádným plným šikem na dva a půl tisíce lidu. Pět set jízdních koní, kteří do takového šiku patří, má také své zvláštní roty se zvláštním velením, aby zůstávali vedle pěšího lidu ve vozové hradbě nebo z vozové hradby vyráželi, kdykoli by bylo třeba, a za nimi pět set vozových koní, kteří by pak také byli vypraveni jako jízda, jak je výše uvedeno.
7. Také má mít každý článek malé dělo na kamenné koule, vezené na polovičním voze se dvěma koňmi. Zvlášť má být v každém článku počestný kněz, aby v lidu utvrzoval bázeň Boží a ochotnou poslušnost. Také by bylo dobře třeba, aby každý článek mohl mít zvláštní vlastní stan. Dále, aby každý svaz měl zvláštní velké dělo na kamenné koule na pět nebo šest koní, a tak by se dobře hodilo, aby celý šik mohl mít opravdu velké dělo na kamenné koule na osmnáct nebo dvacet koní, kvůli řádným a vážným hlavním útokům na hrady a města.
8. Kvůli většímu a hojnějšímu poznání Božímu a aby se všechna díla těchto záležitostí vážně vykonávala v dobré vůli a správném úmyslu, je dobře třeba, aby ke každému šiku byl přidělen ochotný a rozumný kazatel k rozmnožení spásy v lidu Božím, a také aby v každém šiku byl ustanoven soudce se čtyřmi přísedícími a potvrzen nejvyššími hejtmany, aby zamezil veškeré nepoctivosti svévolných a zlovolných. Zvláště a především ze všeho, aby služba Boží byla v celém lidu řádně utvrzena ve vážné bázni, Bohu ke chvále a celému křesťanstvu k dobru.

a)

Das ist die begreifunge, wie man sich in den heeren halden sall, als hernoch stehet geschrieben.

1. Item alle die, die in das heer kommen, sullin vore beichten und gottis leichenam empfoen und sich gottlichin halden.
2. Item der bischof von Mencz, der bischof von Kölln, der bischof von Tryren, der pfalzgrafe vom Reyne sullin ein herr und ein wagenburg haben und ihren streit bestellen.
3. Das ander der herzog von Sachsen, der lantgrafe von Doringin, der lantgrafe von Hessen, sullen auch ein heer und ein wagenburg haben und ihren streit bestellen.
4. Item der markgrafe von Brandenburg, der bischof von Wirczburg, der bischof von Bobinberg, die grafin und ritterschaft von Swabin und was aus dem lande der Franken kummen, die sullin auch ein heer und ein wagenburg haben und ihren streit bestellen.
5. Item der bischof von Maitburg, der bischof von Hildesheim, der bischof von der Halberstadt, die herzoginne von Brawnesczweyk und der markgrafe von Brandeburg von der Marke wegen, die sullin ein heer und eine wagenburg bestellen mit ihrem streite.
6. Item die reichsstädte sullin ein heer und ein wagenburg haben, und ihren streit bestellen, und sich mit ihrem vulke zu einem fursten halden, zu welchim sie wollen und thuen das recht, das es wohl bestellt sei.
7. Item die fursten, herrn aus der Slezia und Lowsicz und die VI städte und der deutsche meister von Prewssen sullin ein heer und ein wagenburg haben und bestellen einen streit.
8. Item alle herzoge von Osterreich sullen ein heer und wagenburg haben und ihren streit bestellen.
9. Und wenne die fursten, herrn und städte zusammen kommen mit ihren heeren in das land zu Behemin, so sullen sie denne ihren streit und wagenburg bestellin und das beste thuen, wie des sie eines werdin.
10. Item was ein itzlicher furste, hirre ader stadt fussgänger oder wappener brenget, die sollen gleich halb buchsen und halb armbrost haben mit pfeilen, blei, pulver und was dorzu gehöret.
11. Also sall man uber X fussganger einen hauptmann geben, und uber hundert einen hauptmann, uber tausint einen hauptmann.
12. Wer das, dass jemand so ubel tete, wer der wär, und von dem streite fliehen wurde, ader aus dem lande zu Behemin rette (reite), gienge oder fuhre ane seiner hauptleute willin ader wissin, der ader die, ehre weib und kinder sullin ewiglichen vortreben sein und all ihr gut ist verloren.
13. [Auch soll ein jeglicher, der in die heere führet spise, trank, kaufmannschaft, welicherlei das ist, zu und ab von den heeren sicher und fehlig sein vor aller menglich, niemand usgenommen, ohne gefährde, und wer dawider täte und sie beraubete oder verhinderte, der oder die sollent ihren lib verloren haben und soll kein gnad helfen.]
14. Ouch so sullen die fursten und herrn einen markt bestellen in dem heer, als das gewohnlich ist, und wer doweder täte, der soll seinen leib verloren haben.
15. [Ouch solle ein jeglich wagen, den man in das heer bringet, stark und gut sin, und soll ein isin kettin haben 15 schuh lang, und 2 dielen (pretter); und jeglich wagenknecht soll ein flegel haben, grabschufel und solich notdurft.]
16. Auch so sall kein furste ader stadt sich vor keine stadt oder burg legen, die zu notigen mit stormen länger denne eine nacht, is sei denne mit wissen und mit willen aller fursten, herrn und städte.
17. Auch sall man bestellin, wenne die herrn zusammen kommen, dass ein heer einen tag vor ziehe und das ander hernoch, [und darnoch alle tage ein heer vor, das ander noch], also das redelich und bequemlichen ist, und als man des eines wird.
18. Ouch soll ein itzlichs heer seine wäppener bestellen [rennbanner], welchir der von dem panierhen reitet ader fähret ahn des hauptmannes willen, denne ader den sall man seine pferde ader wagen nehmen, und sall das beuten, und do sall niemand umbreden, uf das, dass man dister gehorsamer in dem heer sei, und bei dem paniere bleiben.
19. Item so sall niemand in dem heer spelen; wer das täte, dem sall man eine hand abe slohen.
20. Item so sall niemand eine gemeine fraue do haben; wer das thuet, den sall man burnen.
21. Item wer ein messer gewinnet, und einen wundt, dem sall man eine hand abe slohen; ist dies aber eine fährliche wunde, ader tödt einen, das sall man richten nach rechte.
22. Auch sall man in dem heer nicht besaunen; besunder wenne man besaunet, so soll ein itzlicher bereit werdin, und an die statt kommen, do her hin wird geschicket.
23. Item wer da stehlet ader jemande das seine nimmt, is sei in dem heer, ader vor dem heer, wo das geschiet, is were harnusch ader pferdt, ader welchirlei das wäre, den sall man hängen, und ihm sall keine gnade helfen.
24. Ouch sall itzlicher furste, hirre, stadt in ihrem heer sunderliche schöppen dorzu haben und bestellen, ab eine klage vor sie käme, die darober richten und finden sullin, was do recht sei, und ihren stroffer dorbei haben, als das not wäre, dorober zu richten all zu hand.
25. Wär is auch, ob jemande im heer wurde mit dem andern zwetrachtig, welchirlei das wäre, der sall is dem andern nicht ofrucken noch gedenken in keinem wege, besunderer sall das gutlichen halden und lossin bestan bis zu seiner behausunge.
26. Auch sall man bestellen, ab ein oflauf in dem heer wurde, dass sich niemand dorzu woppen sall, und auch niemand dorzu laufen sall; besunder denne, die dorzu geschicket werden, also itzlichen fursten, herrn und städten dorzu zweene schicken sullin, und also viel dorzu, bis man eines wird, die dorzu kamen und den oflauf understehen und unfuge bewaren.
27. Item so sall ein itzlich heer vier oder funfe wohl gelehrte pfaffen haben, die dem volke predigen, und lehren, wie man sich halden sall, und um den heiligen christenlichen glauben streiten sall, so man das allerbeste ausgerichten kann.
28. Item sich sall auch kein heer in keinerlei sache unterwinden, auszurichten und einzunehmen, ader zu thuen ahn des obirsten hauptmanns willen und wissen.
29. [Item sich soll auch kein furst, herre oder stadt oder sust jemand keiner städte, märkt, dörfer oder anderlei annehmen, die zu versprechen oder zu vertedingen, es si dann mit wissen und willen der houptlut.
30. Auch soll ein jeglicher dem houptmann gehorsam sin, und solich gehorsam von jemand, wer der wer, gebrochen wurde, den oder die soll der houptmann stroffen nach dem und der bruch der gehorsams geschehen wär, und des soll sich niemand annehmen in kein wise.]

b)

Das ist der anschlag der büchsen und des gezeuges, das man haben sall.

1. Item der herzog von Sachsen soll haben XIIII steinbuchsen zu dem streite und eine grosse buchse und dorzu XII^m pfeile.
2. Item der landgrafe von Doringen VIII buchsen (und eine grosse buchse) und VI^m [10.000] pfeile.
3. It. der markgrafe von Brandenburg VII buchsen [zum strit] und eine grosse buchse und VI^m pfeile.
4. It. Herzog Albrecht und herzog Erinsteskind von Osterreich sullen haben so viel buchsen, gross und kleine, also sie der bedurfen und gehaben mogen, dorzu obir die geschoss [schutzen] XII^m pfeile.
5. It. der bischof von Salczburg VI buchsen, itzliche die scheisst als [gross als] ein haupt, und VI^m pfeile.
6. It. der bischof von Passaw IIII buchsen, der itzliche scheisst als ein haupt, und VI^m pfeile.
7. It. herzog Lodewig Mortain IIII buchsen in der vorgenannten mosse und eine grosse buchse und VI^m pfeile.
8. It. herzog Ernest, herzog Wilhelm von Beyeren VIII kammerbuchsen, dass eine scheisst als eine bosskaule, und VI^m pfeile.
9. Herzog Heynrich von Beyeren eine grosse buchse, VI kleine [kammerbuchsen], und sust dreie [die als] gross als ein haupt schiessen, und VI^m pfeile.
10. It. herzog Hanns II kleine buchsen [kammerbuchsen], eine grosse buchse und III [IV]^m pfeile.
11. It. herzog Otto mit des pfalzgrafen land zu Beyeren II buchsen, die gross schiessen als ein haupt, III^m pfeile.
12. (It. der bischof von Mencz IIII buchsen, der itzliche als ein haupt scheisst, und VI kleine und VI^m pfeile.)
13. [It. der bischof von Wirtzpurg 4 buchsen, der itzliche schiesse als ein heubt, 6 kammerbuchsen, und 6000 pfil.]
14. It. der bischof von Bobemberg II buchsen, die do schiessen als ein haupt, und IIII kammerbuchsen [und 4000 pfil].
15. It. der bischof von Aussburg VI^m pfeile.
16. It. der bischof von Anstat [Eystetten] eine buchse, die do scheisst als ein haupt, drei kleine [drie kammerbuchsen] und VI^m pfeile.
17. It. die Lusacia und die VI städte und alle fürsten in der Silesia, herren und städte sullen so viel buchsen haben zum streite, halb [sust andere buchsen] klein und gross mit en fuhren, als an ehren ort not ist und sie getragen mögen, und sullen sich dorin selbist anslohen und beladen nach redlichkeit, wenne wir ihr vermogen[s hie] nicht wissin.
18. It. die von Nurenberg sullen haben ihre [eine] grosse buchse, IIII steinbuchsen, IIII kammerbuchsen, VI^m pfeile.
19. [Item die von Regensburg 2 buchsen, die da schiessen als ein heubt, 4 kammerbuchsen und sechstusend pfil.]
20. It. die von Ratenburg [Rotenburg] II grosse buchsen [steinbuchsen], II kammerbuchsen, III^m [4000] pfeile.
21. It. die von Dingspugel [Dinckelsbuel] I steinbuchse, II kammerbuchsen, II^m [1500] pfeile.
22. It. die von Weisenburg ein steinbuchse, II kammerbuchsen, II^m pfeile.
23. It. die von Furdelingen [Nordlingen] II kammerbuchsen, II steinbuchsen, III^m pfeile.
24. It. Egern eine grosse buchse, VI kammerbuchsen, VI^m pfeile.
25. It. der Elbogen II steinbuchsen, die do schiessen als [gross als] ein haupt, III^m pfeile.
26. Ausburg VII kammerbuchsen [steinbuchsen], die schiessen als ein bosskaule, VI^m pfeile.
27. Ulmm VI steinbuchsen in derselben mosse, I^m pfeile.
28. Gemünd zwei buchsen in derselben mosse, I^m pfeile.
29. Erfurt eine grosse buchse, VIII steinbuchsen, die do schiessen als ein haupt, X^m pfeile.
30. Sweinfurt ein steinbuchse, II^m [1500] pfeile.
31. Franckefurt VI^m pfeile.
    Mencz VI^m „
    Bormss [Wormss] III^m „
    Speyrer IIII^m „
    Hill [Halle] IIII^m „
    Esslingen IIII^m „
    Hu[ey]lbronn IIII^m „
    Lindaw IIII^m „
    Schaffhausen IIII^m „
    Paszel VI^m „
    Hagnaw IIII^m „ [3000]
    Wympfen III^m „
    Custenicz VI^m „
    Rabelsburg [Ravensburg] III^m „ [4000]
    Bibbrach III^m „
    Mommingen III^m „
    Snygen [Gyngen] III^m „ [2000]
    Uberlingen IIII^m „
    Strossburg VI^m „
    Collmar III^m „
    Sleczstat III^m „
32. [Item der bischof von Meydeburg 4 steinbuchsen, 4000 pfil.
33. Item der bischof von Nuwenburg 2 steinbuchsen und zwei tarrasbuchsen, und dreitusent pfil.
34. Item der bischof von Merszburg 2 steinbuchsen, 3000 pfil.
35. Item iglich furste und städte, die vorgeschrieben stehen, sollen zu solichen ihren buchsen furen lassen stein und ander noitdurft, die darzu gehoret, und die auch mit buchsenmeistern bewahren, als sich das noch noitdorft geburt, und sollen auch sust ihren schutzen eine güte notdurft pfile geben über soliche anzahl der pfil, die einen jeglichen insunderheit in vorgerürter weis geschrieben sin.
36. Item ein jeglich furste und stadt, den also pfil zu haben zugeschrieben sin, sullent zu jeglichem tusend für pfil mit führen lossen.
37. Es sullen ouch sust alle fürsten und städte, die hie mit büssen und gezüge mit angeslagen sin, kammerbuchsen, die schiessen als gross als ein bosskugel, mit ihn bringen und führen lassen, so sie derein meisteil gehaben mögen etc.]

a)

Toto je ustanovení, jak se má ve vojscích chovat, jak je dále psáno.

1. Všichni, kdo přijdou do vojska, se mají předem vyzpovídat, přijmout tělo Boží a chovat se bohabojně.
2. Biskup mohučský, biskup kolínský, biskup trevírský a falckrabě rýnský mají mít jedno vojsko a jednu vozovou hradbu a zřídit svůj šik.
3. Druhé: vévoda saský, lantkrabě durynský a lantkrabě hesenský mají také mít jedno vojsko a jednu vozovou hradbu a zřídit svůj šik.
4. Markrabě braniborský, biskup würzburský, biskup bamberský, hrabata a rytířstvo ze Švábska a co přijde z Franků, ti mají také mít jedno vojsko a jednu vozovou hradbu a zřídit svůj šik.
5. Biskup magdeburský, biskup hildesheimský, biskup halberstadtský, vévodkyně brunšvická a markrabě braniborský za Marku, ti mají zřídit jedno vojsko a jednu vozovou hradbu se svým šikem.
6. Říšská města mají mít jedno vojsko a jednu vozovou hradbu, zřídit svůj šik a se svým lidem se připojit ke knížeti, ke kterému budou chtít, a učinit to tak, aby to bylo dobře zařízeno.
7. Knížata a páni ze Slezska a z Lužice, šest měst a německý mistr z Prus mají mít jedno vojsko a jednu vozovou hradbu a zřídit šik.
8. Všichni vévodové rakouští mají mít jedno vojsko a vozovou hradbu a zřídit svůj šik.
9. A když se knížata, páni a města se svými vojsky sejdou v zemi České, mají zřídit svůj šik a vozovou hradbu a učinit to nejlepší, jak se na tom shodnou.
10. Pěší nebo ozbrojence, které přivede kterýkoli kníže, pán nebo město, ti mají mít stejným dílem napůl pušky a napůl kuše, se šípy, olovem, prachem a vším, co k tomu patří.
11. Nad deset pěších se má ustanovit jeden hejtman, nad sto jeden hejtman a nad tisíc jeden hejtman.
12. Kdyby se kdokoli dopustil takového zla, že by z boje utekl nebo ze země České odjel, odešel či odvezl se bez vůle nebo vědomí svých hejtmanů, ten nebo ti mají být i se svými ženami a dětmi navěky vyhnáni a všechen jejich majetek propadá.
13. [Také každý, kdo do vojsk veze potraviny, pití nebo zboží, ať je to cokoli, má být cestou do vojsk i z nich bezpečný a chráněný přede všemi, nikoho nevyjímaje, bez úskoku. A kdo by proti tomu jednal a oloupil ho nebo mu překážel, ten nebo ti mají přijít o hrdlo a žádná milost jim nemá pomoci.]
14. Také mají knížata a páni zřídit ve vojsku trh, jak je obvyklé, a kdo by proti tomu jednal, má přijít o hrdlo.
15. [Také každý vůz, který se přiveze do vojska, má být silný a dobrý a má mít železný řetěz 15 stop dlouhý a 2 fošny (prkna). A každý vozový pacholek má mít cep, rýč a podobné potřeby.]
16. Také se žádný kníže ani město nemá položit před žádné město ani hrad a dobývat ho útokem déle než jednu noc, leda s vědomím a vůlí všech knížat, pánů a měst.
17. Také se má zařídit, aby až se páni sejdou, táhlo jedno vojsko jeden den vpředu a druhé za ním [a potom každý den jedno vojsko vpředu a druhé za ním], jak to bude rozumné a pohodlné a jak se na tom shodnou.
18. Také má každé vojsko zřídit své ozbrojence [korouhev předvoje]. Kdo by od korouhve odjel nebo odvezl se bez hejtmanovy vůle, tomu nebo těm se mají vzít koně nebo vozy a rozdělit jako kořist a nikdo se za ně nemá přimlouvat, aby byli ve vojsku tím poslušnější a zůstávali u korouhve.
19. Nikdo nemá ve vojsku hrát. Kdo by to učinil, tomu se má useknout ruka.
20. Nikdo nemá ve vojsku mít nevěstku. Kdo to učiní, toho mají upálit (?).
21. Kdo tasí nůž a někoho zraní, tomu se má useknout ruka. Je-li to však nebezpečná rána nebo někoho zabije, má se to soudit podle práva.
22. Také se ve vojsku nemá troubit. Až se však zatroubí, má se každý připravit a přijít na místo, kam bude poslán.
23. Kdo krade nebo někomu bere, co je jeho, ať ve vojsku, nebo před vojskem, kdekoli se to stane, ať je to zbroj, kůň nebo cokoli jiného, toho mají oběsit a žádná milost mu nemá pomoci.
24. Také má každý kníže, pán a město mít a ustanovit ve svém vojsku zvláštní přísedící, kteří by, kdyby před ně přišla žaloba, o ní soudili a nalezli, co je právo, a mít u sebe svého vykonavatele trestů, aby, bude-li třeba, hned rozsoudili.
25. Kdyby se také někdo ve vojsku s druhým znesvářil, v jakékoli věci, nemá mu to vyčítat ani mu to nijak oplácet, nýbrž má to snášet po dobrém a nechat být, dokud se nevrátí domů.
26. Také se má zařídit, že kdyby ve vojsku vzniklo srocení, nikdo se k tomu nemá ozbrojit a nikdo tam nemá běžet kromě těch, kdo tam budou vysláni. Každý kníže, pán a město mají k tomu vyslat dva, a tolik, na kolika se shodnou, aby tam přišli, srocení utišili a výtržnostem zabránili.
27. Také má mít každé vojsko čtyři nebo pět dobře učených kněží, kteří budou lidu kázat a učit ho, jak se má chovat a bojovat za svatou křesťanskou víru, jak nejlépe to dokážou.
28. Také se žádné vojsko nemá bez vůle a vědomí nejvyššího hejtmana odvažovat v žádné věci něco provádět, zabírat nebo činit.
29. [Také se žádný kníže, pán nebo město ani nikdo jiný nemá ujímat žádných měst, městeček, vsí ani čehokoli jiného, aby je zastával nebo hájil, leda s vědomím a vůlí hejtmanů.
30. Také má být každý poslušen hejtmana. A kdyby kdokoli tuto poslušnost porušil, toho nebo ty má hejtman potrestat podle toho, jak k porušení poslušnosti došlo, a nikdo se jich nemá nijak zastávat.]

b)

Toto je rozpis pušek a výstroje, které se mají mít.

1. Vévoda saský má mít 14 kamenných pušek do boje, jednu velkou pušku a k tomu 12 000 šípů.
2. Lantkrabě durynský 8 pušek (a jednu velkou pušku) a 6000 [10 000] šípů.
3. Markrabě braniborský 7 pušek [do boje], jednu velkou pušku a 6000 šípů.
4. Vévoda Albrecht a děti vévody Arnošta z Rakous mají mít tolik pušek, velkých i malých, kolik jich potřebují a mohou mít, a k tomu navíc ke střelivu [svých střelců] 12 000 šípů.
5. Biskup salcburský 6 pušek, z nichž každá střílí [kouli velkou] jako hlava, a 6000 šípů.
6. Biskup pasovský 4 pušky, z nichž každá střílí jako hlava, a 6000 šípů.
7. Vévoda Ludvík (hrabě z) Mortain 4 pušky téže velikosti, jednu velkou pušku a 6000 šípů.
8. Vévoda Arnošt a vévoda Vilém Bavorští 8 komorových pušek, z nichž každá střílí jako koule na kuželky, a 6000 šípů.
9. Vévoda Jindřich Bavorský jednu velkou pušku, 6 malých [komorových pušek] a k tomu tři, [které] střílejí jako hlava, a 6000 šípů.
10. Vévoda Jan 2 malé pušky [komorové pušky], jednu velkou pušku a 3000 [4000] šípů.
11. Vévoda Ota s falckrabětovou zemí v Bavorsku 2 pušky, které střílejí velké jako hlava, a 3000 šípů.
12. (Biskup mohučský 4 pušky, z nichž každá střílí jako hlava, 6 malých a 6000 šípů.)
13. [Biskup würzburský 4 pušky, z nichž každá střílí jako hlava, 6 komorových pušek a 6000 šípů.]
14. Biskup bamberský 2 pušky, které střílejí jako hlava, a 4 komorové pušky [a 4000 šípů].
15. Biskup augšpurský 6000 šípů.
16. Biskup z Anstatu [Eichstättu] jednu pušku, která střílí jako hlava, tři malé [tři komorové pušky] a 6000 šípů.
17. Lužice, šest měst a všechna knížata, páni a města ve Slezsku mají mít tolik pušek do boje, napůl [a jiných pušek] malých i velkých, a vézt je s sebou, kolik je v jejich kraji potřeba a kolik unesou. Mají se v tom sami rozepsat a zatížit podle slušnosti, neboť jejich možnosti [zde] neznáme.
18. Norimberští mají mít svou [jednu] velkou pušku, 4 kamenné pušky, 4 komorové pušky a 6000 šípů.
19. [Řezenští 2 pušky, které střílejí jako hlava, 4 komorové pušky a šest tisíc šípů.]
20. Rothenburští 2 velké pušky [kamenné pušky], 2 komorové pušky, 3000 [4000] šípů.
21. Dinkelsbühlští 1 kamennou pušku, 2 komorové pušky, 2000 [1500] šípů.
22. Weißenburští jednu kamennou pušku, 2 komorové pušky, 2000 šípů.
23. Nördlingenští 2 komorové pušky, 2 kamenné pušky, 3000 šípů.
24. Cheb jednu velkou pušku, 6 komorových pušek, 6000 šípů.
25. Loket 2 kamenné pušky, které střílejí [velké] jako hlava, 3000 šípů.
26. Augšpurk 7 komorových pušek [kamenných pušek], které střílejí jako koule na kuželky, 6000 šípů.
27. Ulm 6 kamenných pušek téže velikosti, 1000 šípů.
28. Gmünd dvě pušky téže velikosti, 1000 šípů.
29. Erfurt jednu velkou pušku, 8 kamenných pušek, které střílejí jako hlava, 10 000 šípů.
30. Schweinfurt jednu kamennou pušku, 2000 [1500] šípů.
31. Frankfurt 6000 šípů.
    Mohuč 6000 šípů.
    Worms 3000 šípů.
    Špýr 4000 šípů.
    Hall [Halle] 4000 šípů.
    Esslingen 4000 šípů.
    Heilbronn 4000 šípů.
    Lindava 4000 šípů.
    Schaffhausen 4000 šípů.
    Basilej 6000 šípů.
    Hagenau 4000 [3000] šípů.
    Wimpfen 3000 šípů.
    Kostnice 6000 šípů.
    Ravensburg 3000 [4000] šípů.
    Biberach 3000 šípů.
    Memmingen 3000 šípů.
    Giengen 3000 [2000] šípů.
    Überlingen 4000 šípů.
    Štrasburk 6000 šípů.
    Colmar 3000 šípů.
    Schlettstadt 3000 šípů.
32. [Biskup magdeburský 4 kamenné pušky, 4000 šípů.
33. Biskup naumburský 2 kamenné pušky, dvě tarasnice a tři tisíce šípů.
34. Biskup merseburský 2 kamenné pušky, 3000 šípů.
35. Každý kníže a město, kteří jsou výše zapsáni, mají ke svým puškám vézt kamení a jiné potřeby, které k nim patří, a opatřit je také puškaři, jak bude třeba. A mají také svým střelcům dát dostatek šípů navíc k počtu šípů, který je každému zvlášť výše zapsán.
36. Každý kníže a město, kterým je takto zapsáno mít šípy, mají ke každému tisíci vézt také zápalné šípy.
37. Také mají všechna ostatní knížata a města, která zde nejsou rozepsána na pušky a výstroj, přivézt s sebou komorové pušky, které střílejí velké jako koule na kuželky, kolik jich nejvíce mohou mít atd.]

Hernach ist vormerkt ein Ordnung, der unser gnädiger Herr Herzog Albrecht, Herzog zu Österreich und Markgraf zu Merhern x, und die Landschaft seines Lands wider die Ketzer von Pöheim sind überein worden.

1. Von erst, aus der Landschaft sechs Person aus den Landleuten sind benennt worden, dass sie daraus ein obristen Haubtman gedächten zu erwählen und zu benennen, hat dieselb Landschaft darauf gedacht, und gemeingleich Graf Johansen von Schaumberg benennet, dass ihn der zumal gefiel zu ein Haubtmann, ob ihn sein Krankheit nicht irret. Wurd ihn aber sein Krankheit daran verhindern, so gefall ihnen wohl, dass unser gnädiger Herr Herrn Leupolte von Kreyg zu einem obristen Haubtmann nähme; gefiel aber seiner Gnaden einer aus den andern vieren bass, dem wöllen sie auch gern gehorsam sein.
2. Von erst, dass aus der Pauerschaft allenthalben im Land die stärkisten und wehrlichsten, und auch die bass geschickisten Leut genommen werdent, und dass allweg die zehentist Person gesessner Leut werd aufgebracht und erwält, und dass die neun Person denselben zehentisten mit Zehrung und andern Notdurften versorgen und ausrichten soll, dass derselb Zehner in dieselb Reis nichts pflichtig soll sein zu leiden, denn als hernach geschrieben steht. Und sullen derselben Zehner zwainzig Person ein guten starken Gereiswagen mit einer Deichsel, vier Pferden und dreien Pretten haben, und darzu ein Ketten, die fünfzehen Schuh lang sei mit ein Ring und eim Hacken an dem andern Ort daran. Und soll mit Speis und andern Notdurften, die darzu gehörent, wohl zugericht sein, als hernach begriffen ist.
3. Aber nachdem meniger geistlicher und wertleicher Herrn und Landleut Holden und Hindersessen enthalb Tunnaw zu menigern malen von den Feinden fast verprennt und verderbt sein worden, ob denn durch solcher Beschwerung willen einer oder meniger unter denselben Landleuten und ihren Holden ungefährlich die zehentist Person als viel Person, die ein Wagen prächten, nicht aufbringen, mochten, und sunder nach solchem Verderben, als menigern ihr Pferd und ander ihr Gut ist genommen worden: dass der oder die dannoch ihr Holden, als sie der meist mügen, ungefährlich aufbringen, und das setzt man in ihr Treu und Gewissen, und dass den solcher Abgang dem andern oder denselben Landleuten wider die Pön und den Fall in der Ordnung begriffen, nicht zu Schaden chomme, sonder ihr halben unschädlich sei.
4. Item so ist begriffen und beredt worden, dass dieselben zwanzig Erwält' ihr eigen Wehr und Harnasch auf ihr selbs Geld haben sollen. Doch welich das nicht vermochten, den sullen die andern, die daheim bleibend, darinne zu statten kommen: und dass derselber zwanzig Person drei Büchsenschützen, acht Armbstschützen, vier mit Spiessen, vier mit Drischeln sein; und soll jeder darzu haben ein Schwert oder ein Messer, einen geringen Eisenhut oder ein Schesslir, ein Pantzir oder ein Schiessjoppen und zween Plechhandschuh.
5. Item es ist auch beredt worden, ob die zehentist Person, die also von den neun aufbracht unt erwält wurd, icht Weingarten, Aecker oder Wiesmahd hiet, dem sullen die neun zusammt der obgemeldt und hernach beschrieben Zehrung und Zurichtung in sein Abwesen seinen Erib, was er der hat, helfen zu pauen, und die Nutz daraus zu fechsen.
6. Item es soll jeder Püchsenschütz haben ein Pfund Pulver, Pleikugel ein Pfund schwer, und darzu ein Ladeisen und Mässl; und die Armbrustschützen soll ihr jeder zehn Geschoss in seim Köcher haben.
7. Item, dass unter denselben zwanzig Person eine der andern Hauptmann, und einer ihr Führmann sei.
8. Item, dass jeder Wagen werd gespeist gen den Feinden von erst mit Prod für vier Schilling Pfennig, Käs für sechzig Pfennig, ein Seiten Pecheinfleisch (Geräuchertes); gediegens Fleisch auf ein Vierteil eins Rinds, und mit ein Eimer Weins; und soll man dieselben Speise nicht angreifen noch zehrn, nur wo man nicht Nahrung findet, da mag man die gezehru und genutzen.
9. Item so ist beredt worden, dass man einer jeden Person, die in das Feld ziehen wirdet, auf ein Moneid sechs Schilling Pfennig geben soll, also dass die ein Haubtmann des Wagens inhabe, und sie denn mit Wissen der andern auf ihr aller Notdurft, und besunder umb Speis ausgebe, und damit handeln soll nach dem Pesten und Treuisten, als er dann versteht.
10. Item, dass allweg über zehen Wägen und das Volk, das darauf ist, ein Haubtmann werd gesetzt, und dass auch über fünfzig Wägen und das Volk darauf ein Haubtmann, und darnach über hundert Wägen auch ein Haubtman werd gegeben und gesetzt, und dass also hinfür nach der Menge der Wägen und des Volks, als viel des wird, Haubtleut gesetzt und gemacht werden, und dass denn ein obrister Haubtmann, wer der wird, die Haubtleut über die zehen Wägen und über die fünfzig, und über die hundert Wägen ordnen und setzen soll, damit der Zeug desto ordentlicher zugericht und geschickt werde.
11. Item ob einer under den Landleuten über die zwainzig Person, die bei einem Wagen sein wurden, ein oder etlich seiner Holden übrig hiet, die soll er einem andern oder menigen seiner Nachbauren, die nit erfolgen und von ihre Holden kein Wagen mügen gehaben, zuteilen, damit der oder die auch ein Wagen bestellen, als oben geschrieben steht. Wär aber, dass einer ungefährlich von sein übrigen Holden nicht ein Nachpauern darzu mocht gehaben, so soll er denselben sein Holden dennoch ein Abschlag thun, nach Inhaltung der Ordnung, und die dann ihm die andern sein Holden mittheiln, damit die nach derselben Ordnung ausgesten.
12. Item ob einer auch under den Landleuten geistlich oder wertleicher hinder zehen Holden hiet, und nicht die zehentist Person daraus gehaben mocht, so soll er ein andern seiner Nachpauren ungefährlich zu ihm nehmen, damit er und derselb sein Nachpauer auch die zehentist Person aufbringen, und die dem obristen Haubtmann zuschicken, damit von wehrlichen Leuten, und die zu dem Streit sind geschickt, auch Niemand ausgeste nach Ausweisung der ehegenannten Ordnung.
13. Gescheh aber, dass einer oder meniger under den Preleten, Herren, Rittern, Knechten, Pfarrern und auch Burgern, die Holden auf dem Land habent, einer oder meniger ihr Holden nach laut der Ordnung zu solchem Zug nicht ausprächten: als oft sie das ubernarund (sic) wissentlich gemacht wurden, so soll ihr jeder für itlichen derselben seiner Holden, den er nicht ausprächt hat, zweiunddreissig Pfund Pfenning verfallen sein; derselben Summ Pfenning sullen denn unserm genadigen Herren, dem Herzogen, zwei Theil gefallen, die denn ferrer zu dem gemein Nutz des Zugs sollen gewendet werden, und der dritt' Theil soll eim obristen Haubtmann, wer der wird, gepüren.
14. Wär aber, dass ein Amtmann von Saumniswegen durch Freundschaft, Gunst oder Gab willen oder sust listigleich etlicher seins Herrn Holden uberhub, und die nicht ausprächt nach laut der Ordnung, und dass das ahn desselben seins Herrn Wissen und Willen gescheh, der soll von jeder Person, die er also überhebt, zehen Pfund Pfenning geben, die denn auch in gemein Nutz sullen gekehrt werden, und soll darzu an Leib werden gepüsst.
15. Item so ist beredt worden, dass unser gnädiger Herr in allen Vierteiln Lands und in den Pfarrn bestellen und seinen Amtleuten emphehlen soll, dass sie sich erfahrn und auch fein Kundschaft haben, ob indert einer under den Landleuten, Geistlicher oder Wertlicher, funden wird, der sein Leut, einen oder menigern nach Inhaltung der Ordnung nicht genz ausbrächt, den oder dieselben, die nicht auspracht sind, sullen denn dieselben Amtleut, den er das emphehlen wird, lauter in Geschrift bringen und die unserm gnädigen Herrn dem Herzogen angeben, damit solich Ungehorsam nach der ehgenannten Ordnung und Pön gestraft werden.
16. Item von der Gäst Güter wegen, Geistlicher und Wertleicher, ist geraten worden, dass unser gnädiger Herre von Österreich zu igleichen Vierteil zween darzu geb und schaff, die derselben Gäst Leut auch nach Begreifung der Ordnung ausbringen. Wär aber, dass jemand under den Gästen nicht Holden, sunder liegund Güter und Land hiet, darauf soll unser gnädiger Herr gedenken, damit sie von denselben ihren Gütern leiden als ander Leut im Land nach Inhaltung der Ordnung.
17. Item so hat sich die Landschaft gemeinigleich unserm gnädigen Herrn dem Herzogen gewilligt und verfangen, dass ihm die Landleut all, wer vor Jugend und Alter mag, in eigner Person und auf ihr eigen Zehrung und Schäden ein ganz Moneit zu Dienst wider die ungläubigen Ketzer innerlands oder ausserlands reiten und dienen wollen nach ihrem Vermögen, doch ob sie in demselben Moneit von Haus aus in das Heer zu ziehen, oder süst in ander Weg von den Feinden icht Schaden nehmen wurden, dass sie unser Herr gnädigleich bedenk nach seiner Gnaden, denn nach Ausgang des Moneit soll er ihn für redlich und ritterlich Schäden stehn, der sie nehment von den Feinden nach Geschäft seiner Gnaden und seines obristen Haubtmanns, und ihn darumb Schädenbrief geben nach seins Hof Sitt und Gewohnheit, als er ihn dann in der Reis vor Prag geben hat, sie derselben Schäden zu entrichten nach seiner Rät Rat und Erkanntnuss.
18. Item hat sich unser gnädiger Herr, der Herzog, gegen der Landschaft verfangen, ob einer oder meniger under den Landleuten im Feld abgiengen und nicht Sun hinder ihn liessen, dass er die Lehen, die sie jetzt von ihm zu Lehen habent, ihrn Töchtern und andern nächsten Freunden von Gnaden leihen wölle.
19. Wär aber, dass sich jemand von edeln Leuten an etlich Ursach daheim enthielten und nicht aufprechen: wenn das wissentlich gemacht wird, den oder dieselben ungehorsamen soll unser gnädiger Herr an Leib und an Gut swerlichen bessern, und soll sich dawider Niemants insetzen, noch dawider reden in kein Weise.
20. Item so ist unsers gnädigen Herrn des Herzogen ernstliche Meinung, als sein Gnad der Landschaft selber geoffent und mündlich gesagt und emphohlen hat, dass aller Krieg, Unwillen und Feindschaft, so ein Landmann zu dem andern hat oder gehaben mag, von dem heuntigen Tag, das ist an Samstag vor sanct Philipps und sanct Jacobs Tag, gänzlich aufgehebt und angesten soll, unz dass unser gnädiger Herr wieder aus dem Feld kumpt und darnach uber vierzehn Tag, also dass in der Zeit einer mit dem andern in Ungüten und Unwillen gar nichts soll ze schaffen haben; und nach Ausgang derselben Zeit hat denn einer zu dem andern icht ze sprechen, der mag das thun mit eim Rechten.
21. Item dass derselb unser gnädiger Herr bestell in dem Heer ein frein Markt also, dass man seinem Heer Speis und Tränk und ander Notdurft zuführen mug, damit die Fuhrleut sicher und frei vor allermeniglich ab und zu dem heer chommen und gefahren mügen; und ob jemand solich Fuhrleut wider den Aufsatz beraubt oder hindert in kein Weise, der oder die sullen an Leib und an Gut gestraft werden ahn alle Gnad.
22. Item von der Pauerschaft wegen aufzebringen ist beredt worden, dass all Präleten, Herren, Ritter und Knecht, Pfarrer und auch Burger, die Holden auf dem Land haben, all diese ihr Holden selber nach Inhaltung der Ordnung fürderlich ufbringen sullen, also, dass die Landleut geistleich und werntleich in den undern Vierteiln enhalb und hie dieshalb Tunnau sich zu eigner Person und mit ihren Dienern und Holden zu unserm gnädigen Herrn dem Herzogen auf dem Samstag nach St Johanns Tag zu Sunbenden schierist kunftig gen Laa fügen, und dass denn ein iglich sein Leut und Holden und dartzu sein gereisig Volk, was des ein jeder für sich selber haben wird, angeben soll; damit er dasselbig ferrer wiss' zu ordnen. Was aber Landleut in den obern Vierteiln enhalb und hie dieshalb der Tunnau gesessen sein, die sullen mit ihrem gereisigen Volk und ihren Holden zu Egenburg chommen, zu Graf Johansen vom Schaumberg, Herrn Reinprechten von Wallsee und andern Landleuten, die oberhalb der Enns herab daselbs hin gen Egenburg chommen werdent, die denn ihr Volk und Leut, was des ihr jeder haben wird, auch den Anwelden, die man darzu schaffen wirdet, in Geschrift angeben süllen, damit man des ein Wipen hab, und dass ferrer mug geordnen und geschicken.
23. Item von Püchsen und anders Gezeugs wegen zu dem Streit, das sull unser gnädiger herr selber bedenken zu ordnen.

Zde je zaznamenán řád, na kterém se náš milostivý pán vévoda Albrecht, vévoda rakouský a markrabě moravský atd., a stavy jeho země usnesli proti kacířům z Čech.

1. Nejprve: když bylo stavům jmenováno šest osob ze zemanů, aby z nich uvážily volbu a jmenování nejvyššího hejtmana, stavy to uvážily a jednomyslně jmenovaly hraběte Jana ze Schaumbergu, neboť ten se jim za hejtmana zamlouval nejvíce, pokud mu v tom nezabrání jeho nemoc. Kdyby mu však nemoc v tom zabránila, jsou srozuměny s tím, aby náš milostivý pán vzal za nejvyššího hejtmana pana Lipolda z Kreygu; zamlouval-li by se však Jeho Milosti více některý z ostatních čtyř, budou i jemu rády poslušny.
2. Dále, aby byli po celé zemi vybráni ze sedláků ti nejsilnější, k boji nejschopnější a také nejzručnější lidé, a aby byl vždy postaven a vybrán každý desátý z usedlých lidí, a aby ostatních devět tohoto desátého opatřilo stravou a jinými potřebami a vypravilo ho tak, aby na té výpravě nemusel nést nic jiného, než co je psáno níže. A dvacet takových desátých mužů má mít jeden dobrý silný vůz na výpravu s ojí, čtyřmi koňmi a třemi prkny, a k tomu řetěz, který ať je patnáct stop dlouhý, s kruhem na jednom a hákem na druhém konci. A vůz má být dobře vypraven stravou a jinými potřebami, které k tomu patří, jak je popsáno níže.
3. Protože však poddané a podsedky mnoha duchovních i světských pánů a zemanů za Dunajem nepřátelé mnohokrát těžce vypálili a zpustošili: kdyby tedy pro takovou tíseň jeden nebo více z těchto zemanů nemohl ze svých poddaných poctivě postavit každého desátého muže, tolik osob, kolik by obsadilo vůz, zvláště po takové zkáze, kdy mnohým byli pobráni koně a jiný majetek, ať ten nebo ti přesto poctivě postaví ze svých poddaných tolik, kolik nejvíce mohou, a to se klade na jejich věrnost a svědomí; a aby jim ani ostatním zemanům takový úbytek nebyl na škodu vzhledem k pokutě a propadnutí, které řád stanoví, nýbrž aby jim byl bez újmy.
4. Dále bylo ujednáno a dohodnuto, že těchto dvacet vybraných má mít vlastní zbraň a zbroj za své vlastní peníze. Kdo by na to však neměl, tomu mají ostatní, kteří zůstanou doma, v tom pomoci. A z těchto dvaceti osob mají být tři střelci z pušek, osm střelců z kuší, čtyři s kopími a čtyři s cepy; a každý má mít k tomu meč nebo tesák, lehký železný klobouk nebo přilbu (?), pancíř nebo vycpávanou kazajku (?) a dvě plechové rukavice.
5. Dále bylo také ujednáno: má-li desátý muž, kterého takto devět ostatních postavilo a vybralo, nějakou vinici, pole nebo louku, mají mu ti devět kromě výše uvedené a níže popsané stravy a výbavy za jeho nepřítomnosti pomoci obdělávat jeho dědictví, co ho má, a sklidit z něho úrodu.
6. Dále má mít každý střelec z pušky jednu libru prachu, olověné kule o váze jedné libry a k tomu nabiják a odměrku (?); a každý ze střelců z kuše má mít v toulci deset střel.
7. Dále, aby z těchto dvaceti osob byl jeden hejtmanem ostatních a jeden jejich vozatajem.
8. Dále, aby byl každý vůz na cestu proti nepřátelům zpočátku zásoben chlebem za čtyři šilinky feniků, sýrem za šedesát feniků, jedním bokem uzeného masa; masem (?) na čtvrtinu hovězího a jedním vědrem vína; a na tuto stravu se nemá sahat ani ji jíst, leda tam, kde se nenajde potrava, tam ji smějí sníst a užít.
9. Dále bylo ujednáno, že se každé osobě, která potáhne do pole, dá na měsíc šest šilinků feniků, a to tak, že je bude mít u sebe hejtman vozu a s vědomím ostatních je vydá na potřeby všech, zejména na stravu, a má s nimi naložit co nejlépe a nejpoctivěji, jak rozumí.
10. Dále, aby byl vždy nad deset vozů a lid, který na nich je, ustanoven hejtman, a také nad padesát vozů a lid na nich hejtman, a potom nad sto vozů též aby byl dán a ustanoven hejtman, a aby tak dále podle množství vozů a lidu, kolik ho bude, byli ustanovováni hejtmané; a aby pak nejvyšší hejtman, ať jím bude kdokoli, hejtmany nad deseti, nad padesáti a nad sto vozy určil a ustanovil, aby bylo vojsko tím spořádaněji připraveno a vypraveno.
11. Dále, kdyby některý ze zemanů měl jednoho nebo několik svých poddaných navíc nad dvacet osob, které by připadly na jeden vůz, má je přidělit jinému nebo několika svým sousedům, kteří nedosáhnou počtu a ze svých poddaných nemohou vypravit žádný vůz, aby i ten nebo ti vypravili vůz, jak je psáno výše. Kdyby však některý pro své přebývající poddané poctivě nenašel souseda, má těmto svým poddaným přesto uložit podíl (?) podle znění řádu, a ostatní jeho poddaní ať se s nimi o něj rozdělí, aby ani oni podle téhož řádu nezůstali stranou.
12. Dále, kdyby některý ze zemanů, duchovní nebo světský, měl méně než deset poddaných a nemohl z nich postavit desátého muže, má k sobě poctivě přibrat jiného ze svých sousedů, aby on a tento jeho soused také postavili desátého muže a poslali ho nejvyššímu hejtmanovi, aby se podle znění výše jmenovaného řádu nikdo z lidí schopných a zdatných k boji nevyhnul.
13. Kdyby se však stalo, že jeden nebo více z prelátů, pánů, rytířů, panošů, farářů a také měšťanů, kteří mají poddané na venkově, podle znění řádu nevypravili na takové tažení jednoho nebo více svých poddaných: kolikrát by se prokázalo, že to přestoupili, má každý z nich za každého takového poddaného, kterého nevypravil, propadnout dvaatřicet liber feniků; z této sumy mají připadnout dva díly našemu milostivému pánu vévodovi, a ty se pak mají dále obrátit k obecnému užitku tažení, a třetí díl má náležet nejvyššímu hejtmanovi, ať jím bude kdokoli.
14. Kdyby však některý úředník z nedbalosti, pro přátelství, přízeň nebo dar či jinak lstivě ušetřil některé poddané svého pána a nevypravil je podle znění řádu, a stalo se to bez vědomí a vůle jeho pána, ten má za každou osobu, kterou takto ušetřil, dát témuž našemu milostivému pánu deset liber feniků, které se také mají obrátit k obecnému užitku, a má být k tomu potrestán na těle.
15. Dále bylo ujednáno, že náš milostivý pán má ve všech čtvrtích země a ve farnostech zařídit a svým úředníkům nařídit, aby se vyptávali a zjišťovali, zda by se někde našel některý ze zemanů, duchovní či světský, který by své lidi, jednoho nebo více, podle znění řádu zcela nevypravil; ty, kteří nejsou vypraveni, mají pak tito úředníci, jimž to nařídí, řádně sepsat a udat našemu milostivému pánu vévodovi, aby taková neposlušnost byla potrestána podle výše jmenovaného řádu a pokuty.
16. Dále bylo stran statků cizinců, duchovních i světských, uváženo, aby náš milostivý pán rakouský v každé čtvrti k tomu dal a ustanovil dva muže, kteří by i lidi těchto cizinců vypravili podle znění řádu. Kdyby však některý z cizinců neměl poddané, nýbrž nemovité statky v zemi, má na to náš milostivý pán pamatovat, aby i oni ze svých statků nesli břemeno jako ostatní lidé v zemi podle znění řádu.
17. Dále se stavy jednomyslně našemu milostivému pánu vévodovi uvolily a zavázaly, že mu všichni zemané, komu to mládí a stáří dovolí, budou osobně, na vlastní náklad a škodu, po celý měsíc sloužit, jezdit a bojovat proti nevěřícím kacířům v zemi i mimo zemi podle svých možností; kdyby však v tomto měsíci při tažení z domova do vojska nebo jinak utrpěli od nepřátel nějakou škodu, ať na ně náš pán podle své milosti milostivě pamatuje; po uplynutí toho měsíce jim však má ručit za poctivé a rytířské škody, které utrpí od nepřátel z rozkazu Jeho Milosti a jeho nejvyššího hejtmana, a vydat jim na to listy o škodách podle zvyku a obyčeje svého dvora, jak jim je vydal při tažení před Prahu, a tyto škody jim nahradit podle rady a uznání svých rádců.
18. Dále se náš milostivý pán vévoda zavázal stavům: kdyby jeden nebo více zemanů v poli padlo a nezanechalo po sobě syna, že léna, která od něho nyní drží, z milosti propůjčí jejich dcerám a jiným nejbližším příbuzným.
19. Kdyby se však někdo z urozených bez řádné příčiny zdržel doma a nevytáhl: jakmile se to prokáže, má náš milostivý pán toho nebo ty neposlušné těžce potrestat na těle i na statku, a nikdo se proti tomu nemá stavět ani to jakkoli rozmlouvat.
20. Dále je vážnou vůlí našeho milostivého pána vévody, jak Jeho Milost stavům sama oznámila, ústně řekla a nařídila, aby veškeré války, nevole a nepřátelství, které má jeden zeman vůči druhému nebo mít může, ode dneška, totiž od soboty před svátkem svatého Filipa a svatého Jakuba, zcela ustaly a byly odloženy, dokud se náš milostivý pán nevrátí z pole, a potom ještě čtrnáct dní, takže v té době nemá mít jeden s druhým ve zlém a v nevoli vůbec nic co činit; a má-li pak po uplynutí této doby jeden vůči druhému nějaký nárok, může jej uplatnit právní cestou.
21. Dále, aby náš milostivý pán zřídil ve vojsku svobodný trh tak, aby bylo možno jeho vojsku přivážet jídlo, pití a jiné potřeby a aby vozkové mohli přede všemi bezpečně a volně přijíždět do vojska i z něho odjíždět; a kdyby někdo takové vozky proti tomuto ustanovení oloupil nebo jakkoli zdržoval, ten nebo ti mají být potrestáni na těle a statku bez jakékoli milosti.
22. Dále bylo stran sedláků, kteří se mají postavit, ujednáno, že všichni preláti, páni, rytíři a panoši, faráři a také měšťané, kteří mají poddané na venkově, mají všechny tyto své poddané sami podle znění řádu neprodleně postavit, a to tak, že zemané, duchovní i světští, v dolních čtvrtích za Dunajem i na této straně Dunaje se mají osobně se svými služebníky a poddanými dostavit k našemu milostivému pánu vévodovi do Laa nejbližší sobotu po svátku svatého Jana o letním slunovratu, a aby pak každý udal své lidi a poddané a k tomu svůj jízdní lid, co ho kdo sám za sebe bude mít, aby je mohl dále rozdělit. Zemané usedlí v horních čtvrtích za Dunajem i na této straně Dunaje však mají přijít se svým jízdním lidem a se svými poddanými do Eggenburgu k hraběti Janovi ze Schaumbergu, panu Reinprechtovi z Wallsee a dalším zemanům, kteří tam do Eggenburgu přijdou shora od Enže; ti pak mají svůj lid a lidi, co kdo bude mít, udat písemně i zmocněncům, kteří k tomu budou určeni, aby se o tom vědělo a mohlo se to dále rozdělit a uspořádat.
23. Dále co se týče pušek a jiného válečného náčiní k boji, to má náš milostivý pán sám uvážit a uspořádat.

1. Zum ersten einen guten, starken, grossen fuhrweyn mit hohen raden, die beslagen sin, und dass der etwas weiter sei, dann andere weyen und darzu gute pferde, funfe oder sechse.
2. Item zum weyen zehn manne und vier oder funf gute armbrost mit sin pfilen im köcher, und iderman einen guten schild.
3. Item zum weyen vier gute lange lotbuchsen.
4. Item zu itzlicher buchsen 4 pfund pulver und zwee schock gelote.
5. Item zum weyen zwee schock pfeile.
6. Item zum weyen zwee glevenien.
7. Item zwee stark ketten, als die fuhrleute pflegen zu führen.
8. Item zu zwenzig weyen eine buchse, die ein stein schiesst alls ein gut haupt.
9. Item zum weyen eine haue, ein spaten und ein schufel.
10. Item zum weyne unden ein brett zweier guter finger dicke, das da reichet an der breite eine spannen von der erden.
11. Item itzlicher gebietiger soll mit seinen leuten und untersassen bestellen, dass man von zween oder drien warpen oder speiseweyen usrichte einen guten fuhrweyn, und dass die leute zusampen spannen und gute vier pferde darzu usrichten.

1. Jako první dobrý, silný, velký válečný vůz s vysokými koly, která jsou okovaná, a ať je o něco širší než ostatní vozy, a k tomu dobré koně, pět nebo šest.
2. K vozu deset mužů a čtyři nebo pět dobrých kuší a k nim šipky v toulci a každý s dobrým štítem.
3. K vozu čtyři dobré dlouhé tarasnice.
4. Ke každé tarasnici čtyři libry prachu a dvě kopy olověných kulí.
5. K vozu dvě kopy šipek.
6. K vozu dvě kopí.
7. Dva silné řetězy, jaké vozí vozatajové.
8. Ke dvaceti vozům jedno dělo, které střílí kámen velký jako dobrá hlava.
9. K vozu jedna motyka, jeden rýč a jedna lopata.
10. K vozu dole jedna deska, tlustá dobře na dva prsty, aby dostačovala na šířku jedné pídě od země.
11. Každý hejtman musí nařídit svými lidem a poddaným, aby byl každý takový válečný vůz vybaven dvěma nebo třemi vozy s proviantem nebo vojenským materiálem a aby lidé společně zapřahali a k tomu použili čtyři dobré koně.

Ouch haben wir fürgenommen und lüte bestallt mit der wagenburge dem volk zu widerstehn, und sollen tusent wagen, iglicher mit zwein starken knechten, die wohl gefahren können, und vier starken wagen- hengsten, wohl gemähnet und gestallt, mit leitern, zäunen, starken lüssen [leisten], halb mit leinem tuch gedeckt, und unden zwischen den zwein achsen an der langwide ein stark brett an ketten hangen, gestalt, dass man das anhenken und abthun möge, wann man will; und sollen je zween wagen ein ketten haben, die acht ellen lang sei, mit einem ring und einem hacken, dass man die an und abthün möge, wann man will; und sollen zu iglichen wagen zwo handbüchsen, und zu iglicher handbüchsen zum minsten sechzig bleiklötz, und zu zwein wagen ein kammerbüchs und darzu zum minsten dreissig stein, als gross als ein haupt ist, und zu iglichem wagen zween flegel, die beslagen und mit ketten angehenkt sind, zwoo gleen [gleven] und hacken daran, drei setztartschen von borten mit stecken hinden daran, ein schufel, ein haue und ein bickel gehören, und darumb so wollent uwer wagen also zustellen, und auch stein, pulver, blei und pfeil, so ihr meiste mögent mit uch bringen.
Dat. ut supra.

A máme sjednány a postaveny do služby muže k vozové hradbě, aby čelila lidem, a musí být postaveno tisíc vozů, každý s dvěma silnými pacholky, které mohou jet, a čtyřmi silnými tažnými hřebci, s žebřinami, bedněním, zesílenými líšněmi (vzpěry u vozu), z poloviny zakrytý lněným plátnem a dole mezi dvěma osami na podélné straně je třeba pověsit silnou desku na řetězy tak, aby se dala zavěsit a sundat, kdykoli člověk chce; a vždy dva vozy musí mít jeden řetěz, který je dlouhý osm loktů, s jedním kruhem a jedním hákem, které lze nasadit a sundat, kdykoli člověk chce; a ke každému vozu musí patřit dvě ručnice a ke každé ručnici nejméně šedesát olověných kulí a ke dvěma vozům jedna komorová puška (rychlice) a k tomu nejméně třicet kamenů velkých jako hlava, a ke každému vozu dva cepy, které jsou okované a ověšené řetězy, dvě glévy (kopí) a na nich háky, tři pavézy s řemeny a holemi vzadu, jedna lopata, jedna motyka, jeden krumpáč; tak tedy chcete svůj vůz vybavit také kameny, prachem, olovem a šipkami, to většinou chcete s sebou přinést.

1. Item darnach steht geschrieben, was man wägen und karren mitgenommen hat, die zu der wagenburg gehören, wenn man ausgezogen ist.
2. Item man hat zu dem ersten mitgenommen 2 wagenpüchsen, die Widersteinin genannt, darzu 50 stein, die hat man geladen auf 3 wägen, und darmseil darzu; und an die zween püchsenwägen 16 pferd, und an ein jeden steinwagen 4 pferd.
3. Item mer hat mitgenommen 3 wägen, darauf da lagen 3 püchsen mit einem kreuz, und auf jedlichem wagen 15 stein; an jedlichem wagen 4 pferd.
4. Item mer hat mitgenommen 2 karrenpüchsen mit zweien kreuzen, an einem karren 3 pferd, und zu jedlicher püchsen 25 stein, die soll man besunder legen auf einen wagen und 3 pferd daran.
5. Item mer hat mitgenommen 7 karrenpüchsen mit einem kreuz, und an ein jedlichem karren pferd, und zu jedlicher püchsen 25 stein, die soll man besunder legen auf ein wagen und 4 pferd daran.
6. Item mer hat mitgeführt 2 schermpüchsen auf karren, zu jedli- chem karren 20 pleikugeln, gezeichnet mit zwei strolen, die kugeln in ihrem trüchlein; an jedem karren 3 pferd.
7. Item mer 4 karren mit pleipüchsen, die schiessen pleikugeln als die taubeneier; an jedlichem karren 2 pferd.
8. Item wer aber, dass man her reisen wollt mit brennen oder feld zu slahen, so hat man nit als viel zeugs genommen als vor; sunder der püchsen soll man dester minner mit nehmen, ob es an ein treffen gieng, als vor Spalt, aber der stein hat man am halbteil genug.
9. Item zum ersten hat man mitgenommen 2 wägen mit pulver und hauspfeil und feuerpfeil und feuerkugeln, an einem wagen 4 pferd.
10. Item ein wagen mit pafesen und daran 4 pferd.
11. Item zween wagen mit leitern, lang und kurz, bei 7, und an eim wagen 4 pferd.
12. Item zwei wägen mit mauerbanken, an einem wagen 4 pferd.
13. Item man hat auch einem jedlichen geschrieben wagen geben ein ketten bei 1½ kloftern lang, ob man wollt ein wagenburg schliessen; und die ketten beschreib man, wenn man sie leiht, dass man sie wiss an ihm zu fordern.
14. Item man hat auch einem jedlichen viertelmeister hie heim ge- sendt von der stadt zeug 25 spiess und 25 helmparten, dass sie die ihren hauptleuten antworteten oder liehen, ob man auszug, dass einer eim ein wehr liehe, der keine hätt oder gehaben möcht, als vor geschrieben ist.
15. Item mer was bestellt zu einem jeden wagen ein grosse plahen, und wenn man auszohe, dass man die mitführet, ob sein not geschehe, dass man darein lüde.
16. Item mer hat man bestellt zu jedem wagen, der an dem sold war, ein grosse lagelen; und wenn man auszohe, so musst sie der wagen- mann füllen mit wasser und auf den wagen legen, wann der wein was gar teuer; auch was bei einem jeden wagen ein haue und ein schaufel.
17. Item dieselben wägen sammten sich am markt und den bott auf der Puchner und die aufdinger.
18. Item mer hätt bestellt bretter, und wenn man auszoch, so mussten sie die bretter an die wägen hängen, und welcher sie nicht anhieng, dem gab man dieselben wochen kein sold.

1. Poté stojí psáno, jaké jsme vzali s sebou vozy a káry, které náleží k vozové hradbě, když jsme vyrazili.
2. Jako první jsme vzali s sebou 2 vozy s děly, zvané Widersteinin, k tomu 50 kamenů, které se naložily na tři vozy, a k tomu provaz ze střev; a u obou vozů s děly 16 koní a u jednoho vozu s kameny čtyři koně.
3. Navíc jsme vzali s sebou tři vozy, na kterých tam ležely tři děla s křížem, a na každém voze 15 kamenů; u každého vozu 4 koně.
4. Navíc jsme vzali dvě komorové pušky (rychlice) se dvěma kříži, u jedné káry 3 koně, a ke každé houfnici 25 kamenů, jež je třeba položit jednotlivě na jeden vůz, a k tomu tři koně.
5. Navíc jsme vzali sedm komorových pušek s jedním křížem a u každé káry kůň a ke každému dělu 25 kamenů, jež je třeba položit jednotlivě na jeden vůz, a k tomu 4 koně.
6. Navíc jsme vzali s sebou dvě děla s dřevěným záklopem na vůz, ke každému vozu 20 olověných kulí, označených dvěma šípy; koule ve své truhličce; u každého vozu tři koně.
7. Navíc 4 vozy s děly, které střílí olověné kule jako holubí vejce; u každého vozu dva koně.
8. Kdo ale chce jet sem, aby zapálil nebo vyrazil do pole, nevezme si tolik věcí jako předtím; nýbrž o to méně děl musí vzít s sebou, ať se jedná o sraz jako před Spaltem, ale kamenů stačí polovina.
9. Jako první jsme vzali s sebou dva vozy s prachem, lehkými šipkami, zápalnými šípy a zápalnými kulemi, u jednoho vozu čtyři koně.
10. Jeden vůz s pavézami a k tomu čtyři koně.
11. Dva vozy s žebříky, dlouhým a krátkým, u 7, a u jednoho vozu čtyři koně.
12. Dva vozy s plnými dřevěnými bočnicemi, u jednoho vozu čtyři koně.
13. Ke každému uvedenému vozu se také přidal jeden řetěz u 1½ sáhu (asi 2.6 m) dlouhý; kdyby jeden chtěl uzavřít vozovou hradbu, a jeden tyto řetězy eviduje, že kdyby je půjčil, tak ať ví, u koho je požadovat zpět.
14. Každému správci čtvrti se zde poslalo z města 25 kopí a 25 halaparten, které předají nebo půjčí svým hejtmanům, když vyrazí do pole, a jeden druhému půjčí zbraň, kterou nemá nebo by chtěl mít, jak je předem psáno.
15. Navíc se ke každému vozu objedná jedna velká plachta, která se vezme s sebou, když se vyrazí do pole, aby se v případě nouze do ní zabalili.
16. Navíc se objednal ke každému vozu velký sud; a když se vyrazilo, musel ho velitel vozu naplnit vodou a naložit na vůz, neboť víno bylo příliš drahé; také byla u každého vozu motyka a lopata.
17. Tytéž vozy se shromažďovaly na trhu a svolávali je Puchner a svolavatelé.
18. Navíc se objednaly desky, a když se vyrazilo, musely se desky zavěsit na vozy, a kdo je nezavěsil, ten v příslušné týdny nedostal žold.

1. Man soll Graben und Bollwerk um die Wagenburg bessern, Büchsen und andere Geschoss an die vier Seiten vertheilen, die Pferde aus der äusseren Zeile entfernen.
2. Zu jedem Wagen sechs Mann zu Fuss bestellen, von dem reisigen Zeug soll ein Viertheil vor den Wagen bleiben, die übrigen zur Vertheilung in die Wagenburg geschickt werden.
3. An jegliches der zwei Thore kommen 1000 Mann Fussvolk mit einigen Reitern. An jedes äussere Eck der Wagenburg 500 Fussknecht, die da auf beiden Seiten, wo es Not wird, zur Wehre sind bis auf das andere Eck, das gegen sie herauf dient.
4. Zwei tausend sollen mitten auf dem Platz in der Wagenburg mit den andern Haufen bleiben, und von da aus, wo es Not thut, zu Hilfe eilen.
5. Die Wartleut sollen sich mit dem Feind in kein Scharmützel einlassen.
6. Hat ein Viertheil der Büchsen- und Armbrustschützen abge- schossen, soll das andere warten, bis das erste wieder geladen, oder die Armst gespannt hat.
7. Der Obersthauptmann und die ihm zugegebenen vier Hauptleut sollen mit dem frühesten herumreiten, und wo es Not thut, die Leute zur Wehr bringen.
8. (Zur Verfolgung des abgetriebenen Feindes werden besondere Abtheilungen bestimmt.)

1. Je třeba zlepšit příkop a opevnění (baštu) kolem vozové hradby; děla a další kule rozmístit na čtyři strany, odstranit koně z vnější řady.
2. Ke každému vozu postavit šest mužů pěšmo, z jezdectva musí zůstat jedna čtvrtina před vozy, ostatní je třeba poslat vozové hradby k rozdělení.
3. Ke každé z obou bran se dostaví 1000 pěšáků s několika jezdci. Ke každému vnějšímu rohu vozové hradby 500 pěšáků, kteří se tam na obou stranách, kde je to nutné, rozestaví k obraně až do druhého rohu, který slouží nahoře naproti nim.
4. Dva tisíce musí zůstat s dalšími houfy uprostřed na místě ve vozové hradbě a odtamtud přispěchat v případě nouze na pomoc.
5. Čekající lid se nesmí pustit s nepřítelem do šarvátky.
6. Jestliže odstřílela jedna čtvrtina střelců s ručnicemi a kušemi, musí ta druhá počkat, až první opět nabije nebo napne kuši.
7. Vrchní hejtman a jemu přidělení čtyři hejtmani musí co nejdříve jezdit okolo, a tam, kde je toho potřeba, přimět lidi k obraně.
8. (K pronásledování vyháněného nepřítele jsou určeny zvláštní oddíly.)

1. Zu der macht des heerzugs muss man haben tausend wagen
2. Item II^m dort in, ausserhalb der frunt ...
3. Item zu den tausent wagen sollen zu iglichen wagen X mann geordnet werden, das macht: X tausend mann, nemlich tausend wagenknecht, tausend schäufler, die da graben zu befestigung und notdurft des heers und gewinnung der sloss, und VIII^m guter gerüster drabanten; das ist die austeilung der zehner, die zu einem jeden wagen gehören, die bleiben halb bei den wagen, und halbe uf den platz.
4. Item ein iglicher wagen muss haben zwei schaufel, einen bickel, ein beiel und ein hauen.
5. Item zwu zaun gegen einander, und darüber ein höbelen (häub- lein) uf das geringst mit einer groben leinwand uberdeckt.
6. Item under den tausent wagen mussen IV^c wagen sein, die zu der äussersten zeil, die man beschliessen muss, dienen; der jeder muss haben ein britt, das man of der äusseren seiten anhenkt zu notdurft der wagenburg, das zuoberst an den leiterbaum gehenkt werden und herabreichen soll bis zu halbem rad, und unden an dem wagen zwuschen den rädern ein angehangen britt. Es mussen auch dieselben IIII^c wagen haben: ketten, damit man sie zusammen schleusset. Und die andern VI^c wagen sollen haben seil, damit man sie sperret als ander wagen, und mussen alle sein nach dem muster, das wir zu Berlin gelassen haben...

Ordenung eines heerzoges.

Item es zeihet (ziehet) E. G. mit einer grossen wagenborg, und sunderlich wenn die wagenborg im zoge ist, so bestelle E. G. die warte gar wohl und vorn, hinder und vordern wagenborg, und blibt mit allem volk in der mitte neben der wagenborg, ab sie hindern oder vorn angegriffen worden, dass man kan zu holfe kommen. Ein wagenborg kann nicht an allen orten ubern wasser, graben, thale, berge und holz in ihren IV zeilen, wie sich das geboret, gehen; und also sic IIzeilicht gehet, mussen sie sich gar lang erstrecken, daromb kann man zu zeiten hinden oder vorn ein rad abgehen, sunderlich als ich gehort, E. F. G. habe uber tausend heerwagen, ane (ohne) futterwagen, nechstmals im felde gehabt.

1. K síle vojenského tažení je třeba mít tisíc vozů …
2. Dále 2000 tam uvnitř, mimo frontu…
3. K tisícům vozů musí být ke každému vozu přiřazeno X mužů, tj. X tisíc mužů, tedy tisíc vozových pacholků, tisíc kopáčů, kteří kopají zeminu pro opevnění a potřebu vojska a dobytí zámku a 8000 dobře vyzbrojených trabantů; to je rozdělení do desítek, které patří ke každému vozu a ti zůstanou z poloviny na voze a z poloviny na místě.
4. Každý vůz musí mít dvě lopaty, jeden krumpáč, jednu sekeru a jednu motyku.
5. Dva ploty proti sobě a nad tím víko překryté nejméně jedním hrubým plátnem.
6. Mezi tisíci vozy musí být 400 vozů, které slouží k nejkrajnějšímu konci, který se musí uzavřít; každý musí mít jedno prkno, které v případě nutnosti zavěsí na vnější stranu vozové hradby, které se zavěsí úplně nahoru na štafle a musí sahat dolů až do poloviny kola a dole u dvou vozů mezi dvěma koly zavěšené prkno. Také těchto 400 vozů musí mít řetězy, aby se společně svázaly. A ostatních 600 vozů musí mít provaz, aby se zavřely jako jiné vozy, a všechny musí být podle vzoru, který jsme nechali v Berlíně….

Pořadí vojenského tažení

E.G. táhne s velkou vozovou hradbou a postaví stráž nejspíš dopředu, dozadu a před vozovou hradbu a zůstane s veškerým lidem uprostřed vedle vozové hradby, aby mohli přijít na pomoc, když budou napadeni zepředu nebo zezadu. Jedna vozová hradba nemůže jet na všech místech přes vodu, příkop, údolí, hory a lesy ve IV řadech, jak se patří, a musí se tedy roztáhnout do délky, proto se může občas vzadu nebo vpředu odklonit jedno kolo, obzvláště (když) jak jsem slyšel, měl E.F.G v poli přes tisíc vojenských vozů, bez vozů s proviantem.

1. Item bei Leib und Gut soll niemand keinen Freund beschädigen oder berauben und keinerlei Unfug treiben mit denen, die im (dem) Heere zuführen. Welcher darüber thut, der soll gestraft werden ohne Gnad mit dem Schwert, als Raubes Recht ist.
2. Item alle, die Rumor anheben, die sollen gestraft werden nach Erkenntnis meines gnädigen Herrn und seiner Gnaden Räthe, die sein Gnaden ungefährlich zu ihm nimmt, und ein jeder nach seiner Gebühr.
3. Item wo sich aber Rumor begeben, das doch nicht sein soll nach Verliesung der Strafe vor angezeigt, so soll niemand bei Verliesung des Leibs dem andern zulaufen, ausserhalb der, die daran geordnet sind, die sollen scheiden und darin handeln nach Gebühr bis an meinen gnädigen Herrn und Hauptleute. Denn wenn das sollt sein, dass jedermann zulief, so erschlügen wir alle cinander; sonst ist es leicht zu steuern; und man soll niemand darin ansehen, Freundschaft oder einigerlei Verwandnis dem andern, sondern einen gemeinen Nutzen darin suchen, zu Nutz meinem gnädigen Herrn, der Herrschaft und dem Heer. Und wer sich der Strafung enthielt (weigert), soll männiglich den Hilfe thun, die dazu beschieden sind, dass die strafen mögen und Ordnung halten.
4. Item wer da stiehlt, der soll ohne Gnade gestraft werden mit dem Strang.
5. Item wer den Freunden nehme, der soll ohne Gnade gestraft werden nach Erkenntnis meines gnädigen Herrn oder seiner Gnaden Haupt- leute nach Gestalt der Sachen.
6. Item es soll niemand futtern, dann wie es alle Nacht beruft wird auch nicht ausschlagen (ausziehen) ohne (in) Geschäft meines gnädigen Herrn oder des Hauptmanns. Welcher darüber thut, dem will man für keinen Schaden stehen, ob man was verlöre.
7. Item dass niemand keine Grube im Heere graben soll, dadurch die Leute am Reiten und Gehen verhindert würden.
8. Item dass man still sei im Heere.
9. Item so man futtern will, soll jedermann auf das Fähnlein und Wagen warten und alles nach dem Fähnlein reiten, fahren und gehen; und sollen futtern, da man sie hinzeigt, bei einander, unzertrennt; and ob sie an einem Ende nicht alle zu futtern fänden, so soll doch keiner heim- fahren, reiten oder gehen, sie haben denn alle gefuttert, und ferner mit einander fahren, wo man Futterung findet; und sollen dann, so sie alle gefuttert haben, in der Ordnung wieder heim ziehen, als sie ausgezogen sind. Und soll der Nicolastkan (Nikolassken) mit den Wagen und Tra- banten, so viele man deren schafft, mitziehen.
10. Item der Futterhauptmann, dem wird man alle Wege zuordnen, davon er die Feld bestellt und die warten, das Volk zu bewahren.
11. Item wo man futtern will, da soll man alle Wege voraus das besichtigen lassen.
12. Item alle Morgen, es sei in Städten oder im Feld, soll man ausschicken Knechte, den zu verwahren ist, die da besichtigen alle Ding, ehe man auszieht zu futtern oder anderes, und nach ihnen wieder zu- sperren, bis sie wieder kommen.
13. Item dass man Ordnung mache und das Heer theile in 8 Theile, dass alle Tage der Theile eines das Heer Tag und Nacht bewahre in Fut- terung und wo es Not ist. Derselbigen Theile einen lege man zu den Büchsen, damit kommt es in 8 Tagen wieder an einen.
14. Item wo man Buchsen wird legen, dass man dazu lege tausend, darunter 200 Reisiger mit Wagenknechten und allem, die sich vergraben bei den Büchsen, damit die Büchsen allweg bewahrt sind und man nicht alle Tage ab darf wechseln.
15. Item dass niemand jage aus dem Heer oder aus den Städten, sondern wenn man auftrummet (trompetet), dass jedermann auf den Platz zu Haufen rücke, es sei in dem Heer oder in den Städten, wie jeder ge- ordnet sei, so lang, dass die Hauptleute das Ding besichtigen lassen und zu Rathe werden, wie man thun will; dass man auch dann heem (heimlich) Geschäft handle. durft.
16. Item zu bestellen die Scharwächter Tag und Nacht nach Nothdurft.
17. Item zu ordnen über jegliche Zeile einen Hauptmann, der alle Nacht wisse, was sich seine Zeil mindert oder mehrt, oder wer Fremdes darin käme, das den Hauptleuten wisse zu entdecken.
18. Item Viertelmeister zu setzen im Heer in den äusseren Zeil, in jeglichem Viertel zwei, auf dass man wisse allwege Tag und Nacht, dass die Wagenburg bewahrt sei.
19. Item alle Nacht je über 10 Wagen bei der Nacht ein klein Feuer zu machen, einen Steinwurf von der Wagenburg.

1. Nikdo nesmí žádného přítele poškodit na těle a statku nebo oloupit ani provádět žádné hanebnosti s těmi, kteří jsou přivedeni do vojska. Kdož takto činí, bude bez milosti potrestán mečem, jak praví při loupeži zákon.
2. Všichni, kdož sváry podněcují, budou potrestáni podle uvážení mého milostivého pána a rádců jeho milosti, které jeho milost bezpečně k němu přivede, a každý tak, jak mu náleží.
3. Kdež ale nastanou sváry, které se neukázaly po opuštění trestu, nesmí nikdo po opuštění těla k druhému přiběhnout, kromě těch k tomu jmenovaných, ti se musí oddělit a jednat podle pokynů mého milostivého pána a hejtmanů. Neboť když to bude tak, že každý přiběhne, pak se pobijeme všichni navzájem; jinak je možné to lehce uřídit; přitom se nesmí k nikomu přihlížet, ať z přátelství ani jakéhosi příbuzenství, ale hledat v tom obecný užitek k prospěchu mého milostivého pána, panstva a vojska. A kdož se vzpírá potrestání, má mužně pomoci těm, kteří jsou k tomu určeni, aby trestali a udržovali pořádek.
4. Kdož krade, bude bez milosti potrestán oprátkou.
5. Kdož okrade přítele, bude bez milosti potrestán podle uvážení mého milostivého pána nebo hejtmanů jeho milosti podle povahy věci.
6. Nikdo nesmí přivést proviant, než budou všichni v noci svoláni, ani vycházet bez povolení mého milostivého pána nebo hejtmana. Kdož tak učiní, neručí se mu za žádnou škodu, pokud by něco ztratil.
7. Nikdo nesmí vykopat ve vojsku žádnou jámu, aby se lidem nebránilo v jízdě a chůzi.
8. Ve vojsku je třeba být tiše.
9. Každý, kdo chce přivést proviant, musí počkat na korouhev a vůz a všichni musí jet, jít a vést se podle korouhve; a musí složit proviant tam, kde se jim ukáže, při sobě, dohromady; a jestli na jednom konci nebudou moci najít proviant, přece nesmí nikdo jet nebo jít domů, dokud se všichni nebudou nasyceni; a dále jet společně, kde se najde proviant; a musí pak, jakmile se všichni nasytí, v pořádku opět táhnout domů, jak vyrazili. A Nikolassken musí táhnout s vozy a trabanty, kolik jich zvládne.
10. Hejtmanovi, který se stará o proviant, se přiřadí všechny cesty, které bude hlídat, aby uchránil lid.
11. Kde se chce přijímat proviant, musí se prohlédnout všechny cesty předem.
12. Každé ráno, ať ve městě nebo v poli, se musí vyslat pacholci, kterým je třeba uložit, aby prohlédli všechny věci, než se vyrazí k proviantu nebo něčemu jinému, a po nich opět uzavřít, dokud zase nepřijdou.
13. Pro udržení pořádku se vojsko rozdělí do osmi oddílů, aby se po všechny dny uchovala pro každý oddíl proviant tam, kde je nouze. Těmto oddílům se pak přidělí dělo, aby se v osmi dnech zase sloučily v jeden.
14. Tam, kde se umístí dělo, položí se k nim tisíc mužů, mezi nimi 200 jezdců s vozovými pacholky a všemi, kteří se u děl skryjí do zákopů, aby se děla všude uchránila a nesměla se po všechny dny měnit.
15. Aby se nikdo nehnal z vojska nebo z měst, nýbrž aby se každý při zvuku trubky posunul na místo do houfu, ať ve vojsku nebo ve městě, a zůstal takto v řadě tak dlouho, aby si ho mohli hejtmani zkontrolovat a poradit, co může dělat; a on pak utajeně prováděl svou činnost.
16. Ustanovit hlídače houfu ve dne, v noci podle potřeby.
17. Zařídit nad každou řadou jednoho hejtmana, který ví po všechny noci, zda se jeho řada zvětšuje nebo zmenšuje, nebo kdož cizí do ní vstoupí, aby ho hejtmani uměli odhalit.
18. Ustanovit ve vnějších řadách vojska znalce, v každé čtvrtině dva, aby se po všechny dny a noci vědělo, že je vozová hradba chráněna.
19. Po všechny noci udržovat vždy u každých 10 vozů malý oheň, na jeden hod kamenem od vozové hradby.

Zu merken notdurft, ordnung und geschick der wagenburg in ein feld zu den feinden und von den feinden.
Zum ersten.

1. It. ein gut wagenburgmeister, dem man getrauen möge und der wiss ime anfang und alle zugehorung zu geben und das zu sagen, und wess auch antwort um die frage der wagenburg, was die wagenburg innen halt, entscheid zu geben.
   Wie die reiswägen geschickt sollen sein.
2. It. ein jeglicher reiswagen zu der wagenburg geschickt mit ketten.
3. It. zu jeglichem reiswagen gehorn drei redlich knecht zuvorderst, dass der ein kunn wohl fahren, und die zween sollen wohl gerüst sein mit ihren wehren und mit ihren dartschen uf den seiten, die allwegen uf den wagen warten und helfen futtern.
4. It. ein jeglicher wagen soll haben zwue schaufeln und zwue hauen, und zween harken oder pickeln, und zwei multerlein, und etlich ubrig seile, auch ein oder zween ubrig sättel, die zugericht sein mit gurteu und stegeraf.
5. It. es soll auch ein jeglicher wagen haben ein gut eimerich fäss- lein, das wohl gebundt sei und wasser halten möge.
6. It. ein jegliche wagenburg soll (haben) sechszehn grosser fähnlen, die zwue farb haben, rot und weiss, der sichtbarlichkeit willen.
7. It. darzu vier grosser fähnleiu bedarf der wagenburgmeister, die vier farb haben; an das eine gemalt sei hauptbuchsen, an das ander arm- brust, an das dritt helmbart und an das viert spiess, damit man dem volk unterrichtung geben möge.
8. It. mehr gehort darzu, dass der wagenburgmeister hab ein red- lichen hauptmann bei ihme, mit dem er uber die wagenburg und der not- durft schaffen moge.
9. It. mehr muss ein wagenburgmeister haben einen gezimmerten galgen und den henker darzu; das soll man alles führn auf ein wagen mit der wagenburg.
10. It. es soll auch an dem galgen hangen ein schwert, ein kolb, ein strick, ein beil und ein besen.
    Nun merk die ausweisung der genannten stuck am galgen.
11. Item zum ersten, wer raubt, den soll man mit dem schwert richten.
12. It. wer da stiehlt in dem heer, soll man an den galgen henken.
13. It. wer im heer aufruhr macht mit schlagen oder anderen an des marschalks oder der hauptleut wissen und willen, den soll man mit dem beil umb cin hand strafen und ihme die abhauen.
14. It. wer lügen aufbringt von den feinden, den soll man strafen mit dem besen oder nach ungenaden mit dem kolben durch die zeil oder gassen der wagenburg.
15. It. vierundzwanzig geschickter und redlicher knecht sollen in- sonder auf den wagenburgmeister warten; der soll ihn unterrichtung gehen, die zeil der wagenburg zu führen.
16. It. es soll auch zehen wägen ein antreiber haben.
17. It. die führer der wagenburg sollen verständig und keck sein, und die weg des landes, die ebenen, berg und thale wissen haben.
18. It. ein summ kammerbuchsen, die mit der wagenburg gehn und stein schiessen als gross als passkugel.
19. It. ein summ buchsen, die blei schiessen als gross als die eier.
20. It. aber mehr buchsen, die man nennt wagenbuchsen, der eine sechs zentner schwer sei.
21. It. von solchen buchsen soll man ordnen zu den rennwägen: die hackenbuchsen mit zweien grossen buchsen und mit zweien klein buchsen, als sie vor genannt sein.
22. It. zu diesem geschoss allen soll buchsenmeister, die domit schiessen können, und was notdurft zu den buchsen gehoren, das soll alles darzu gemacht werden und mit den buchsen führen.
23. It. es soll auch darzu etlich hundert stabschlingen gemacht und geordnent werden, damit man stein werf, das ist zum sturm, auch ime schlagen wider ross und mann, fast gut.
    Brücken.
24. It. vier brücken gemacht mit balken oder tramen und mit brittern dass je ein wagen ein brücken tragen möge, wo es nöt geschehe, dass man damit die zeil der wagen über graben oder moose geführen möge.
25. It. etlich hundert beschlagener mit zacken und ringen flegl oder drischl genannt, die dienen zu dem schlagen.
26. It. auch etlich hundert aalspiess, die dienen zu dem sturm in die wagenburg.
    Wie man sich schicken soll mit der wagenburg über graben und über moose mit derm [denen?] brucken, die vorgeschrieben sein.
27. It. die vordersten wägen soll die brucken tragen, und so es not würd, so legt man solch brucken dar, und so das heer überkommt, so legt man die brucken wieder auf ihre wägen, und dieselben wägen sollen wieder hiefür an ihr ersten stätt, ob ihr wieder not würd, sein.
28. It. der wagenburgmeister soll mit etlichen, die uf ihn warten, die moos und die gräben, vor che das heer darzu kommt, begehen und wohl ersuchen, wo die an dem engsten und am besten überzufahren wär; und ob er bei dem moos und graben holz findt, oder ehe er darzu käme, durch holz zuge, das soll er alles sammen bei zeit besehen, und sich darzu schicken, dass er wellen oder buschel machen lass, der jegliche mit dreien wieden gebundt sei, und in die graben und auf das moos legen lassen, damit den weg machen, dass die wagen und zeug darüber kommen mogen; ob aber die büsche zu weit von dem graben wären, so leg uf jeglichen wagen zwue, drei oder vier wellen, also gebundt, bis zu den graben oder moos führen.
    Nun merk, wie man die wagenburg, so das heer an ein hohe gebirg gedrungen würdt von den feinden, und nit von den bergen kommen mogt, über das gebirg zu bringen sei.
29. It. so soll der wagenburgmeister das fussvolk theilen und einem jeden wagen zehn oder zwanzig zugeben, und jeglicher seinen theil hinauf auf den berg bringen und wieder an den wagen antworten und machen.
30. It. desgleichen so soll man die ross in aftersilen fassen, und bei den ersten auf die seiten dem ross zween oder drei zugeben, und auch bei dem kopf helfen, das pferd schalten oder ziehen, und das solchs gar heimlich an geschrei auf das stillst zugehe und geschche bei nacht, dass die feind nit wissen, was man thue oder handel.
31. It. der wagenburgmeister soll die äusseren zeil der wägen, so gegen den feind ist, zum ersten abräumen lassen, und das gut, das so die- selben zeilwägen geben, ob das verloren sei, das muss man wägen, und bei derselben zeil herein in der wagenburg soll der wagenburgmeister ein verlorne rott volks schicken, dass dieselben in derselbigen zeil viel dampfs und rauchs machen mit feuchtem stroh oder heu, oder anders, was das mag gesein, damit man die feind mocht blenden, aber nichtdesterminder dabei die wart bestellen, ob die feind etwas wollten fürnehmen, das man des mocht innen werden.
32. It. dasselbig volk und gesellen und das ander volk alles die nacht wachen und die ganze nacht zimmern, hauen, arbeten und klopfen, also wollt man den feind da beuten; mit dem geht die wagenburg und das volk dazwischen auf den berg; und so man auf den berg kommt, so mag man dann wohl aufblasen, ob man will. Dies ist das geschick der wagenburg über die berg.
33. It. nun merk, wie man die langen spiess mit den hacken an dem sturm des vorigen heimlichen brauchen soll.
34. It. nun merk die wagenburg, so du die vergraben willt, so mach den graben drei schritt weit hintan von den rädern der wagen.
35. It. darzu vergiss des heimlichen grabens nit, der offentlich nit zu nennen ist.
    Der wagenburgmeister soll erkennen, was zu der wagenburg und dem läger gehöre.
36. It. holz, wasser und fütterung zu finden, steht der wagenburg und dem volk darinne zu; darnach soll der wagenburgmeister die wagenburg legen, und ob es sein not ist, alle nacht darumb fürschlagen.
37. It. der wagenburgmeister soll selber alle läger, darzu die weg, auch berg und thale bei tag und nacht suchen, und niemand anders dann ihme selbst darumb getrauen.
    So man ein wagenburg zu machen anheben und ordnen will.
38. It. so soll der wagenburgmeister das volk überschlahen zu ross und zu fuss, und darauf, wie viel er wagen haben soll, darzu sein summ machen und anslaben, was man dessen notdürftig ist und am feld darzu haben muss.
39. It. so der wagenburgmeister die wägen zählt und ein theilung damit macht nach fülle des volks zu ross und zu fuss, wie es darzu not- dürftig ist:
40. It. so müssen zwölf tausend*) fussknecht ungefährlich sechst- halb hundert wägen haben.
41. It. zu drei tausend pferden muss man haben drei hundert wagen.
42. It. zu den obgemelten summ volks macht neunthalb hundert wägen, die man haben muss zu ihr notdurft.
43. It. aus der summ magst du theilung nehmen.
44. It. die mittelsten zwue zeil, darauf der platz soll werden, die soll haben hundert wägen, und an jeder zeil fünfzig wägen.
45. It. die nächsten zwue zeil darnach uf beiden seiten sollen auch haben hundert wägen.
46. It. darnach die äussersten zwue zeil sollen haben drei hundert wägen, und die drei hundert wägen soll man strecken in das feld, die sechs zeil hinuber das feld, als man reisen will.*)
47. It. ob man dann daraus wollt machen acht zeil, so brich mitten die äusser zeil uf beiden seiten eine ab, und führ sie herfür zu der vor- dersten banner, so werden der zeil acht, so sie alle gleich fahren; und ob man mehr zeil wollt machen, so thue imme, wie vor geschrieben steht.
    So man von haus aus kommt zu dem nachtläger.
48. It. so soll man halten uf der weide und äussersten zeil wieder machen am läger mit der wagenburg, und dass die nit gar scheibelicht sei, sunder gestreckt nach der länge, und dass es hab ein gevierte gestalt und einen weiten, geraumen platz.
49. It. so man in das läger gefahren ist, und etlich wägen über- blieben sein, so treih die zeil der wägen hart zusammen oder zu hauf, so kommen die übrigen wägen auch hinan; ob aber etlich wägen zu wenig wäre an den zeilen, so streck die wägen hinter sich, so wird die zeil ganz.
50. It. so in den gassen nit thore sein, da sollen hinten und vornen aus jeglicher seiten drei wagen mit allen den, so zu den wagen gehören, stehen bleiben, und dieselben sollen darauf warten, das man ihnen über die läng die gassen nicht angewinne.
51. It. es soll alle nacht ein jeglicher zeilführer für des obersten hauptmanns gezelt kommen, und soll die losung und auch, was man des morgens thun woll, ihm zu sagen fordern und das hören, und deshalb, soviel ihme gebühret, seiner zeil verkunden.
52. It. ob man muss wägen haben und die nach speis oder ander notdurft schicken, dieselben wagen sollt du von allen zeilen von jeglicher ein theil nehmen, und dieselbigen lücken, da du die wägen ausgenommen hast, mach wieder zu und ganz. Und also ruck dieselbigen zeilen hinter sich und für sich, also machst du's wieder ganz; und so dann die wägen wieder kommen, so ruck dieselben zeil, dahin sie gehoren, wieder, wie vor- geschrieben steht, so kommen auch dieselbigen wägen wieder an ihren ort.
53. It. mitten in dem platz soll der fürst liegen, und auf der rechten seiten sollen liegen des fürsten kammerer, und soll niemands anders uf dem platz liegen, dann der fürst mit seinen zugehorungen, rossen, hütten, gezelten, kanzleien, küchen, kirchen, kellern, und sunst anders niemands, dann von sein genad zu ihme auf den platz haben wollt.
54. It. an der nächsten zeil an dem ring uf beden seiten solln liegen die grafen, freien, ritter und edeln.
55. It. an den äussersten zween zeilen solln liegen die gemeinen guten leut von der landschaft.
56. It. die besten von den städten solln liegen an den vier orten bei den thorn, dieselben sollen der thor hüten und der merken.
57. It. der markt vor der wagenburg thor, darauf man wein und brot feil haben soll, die sollen zu den zweien seiten hinden an der wagen- burg liegen.
58. It. man soll auch haben einen heerschreier, der do verkundt geleit und der wagenburg freiung und anders, das dem heer not ist.
59. It. die buchsen uf den wägen und karren, auch das pulver, blei und ander gezeug, so zu der wagenburg gehort, darzu soll man einen besundern hauptmann geben, derselbig hauptmann soll des tags vor den wagen liegen, beschlossen in einem sundern haus.
    So man aus dem läger will fahren.
60. It. wie viel zeil liegen, also führ man sie hinaus die vordersten, wägen, und die in der krumb liegen, dieselben sollen sich strecken für- derlin, das ist uf rechten seiten; und uf der linken seiten zwuterhinaus, so vor die zeil gestreckt werden mag. Alsdaun so soll er halten bis so lang, dass die ander zeil mit dem banner herfür kommen und vornen gleich stehen.
    Also hat man die ordnung über land und dass jedermann wiss, wie er sich halten soll nach der rechten ordenung, so hör und hab acht.
61. Item zu der zeit, so man das erstmal ime heer aufbläst, so soll jeglicher sein ross tränken und futtern; und so man zum andermal bläst so soll jedermann anspannen; und so man zum drittenmal bläst, so soll jedermann auf den pferden sein und warten, wenn man sie von stat heisst fahren oder ziehen.
    Sunder arbeiter mit schaufeln zu den wägen.
62. It. hundert schaufel muss man zu allen andern vorgeschrieben stücken in der wagenburg auch haben, und denselbigen schaufeln muss man ein eigen hauptmann geben, der sie allemal dem wagenburgmeister antwort, so er der begeehrt und notdürftig ist, die zeilwege damit zu machen und raumen, die gräben auszuwerfen, und was die notdurft damit zu thun erheischt.
    Wie man ein wagenburg schicken soll zu dem streit, so man des warten(d) ist.
63. It. so soll der wagenburgmeister acht haben und sehen auf des feind wagenburg, und siehe auf der eben in der feind spitzen ihrer wagen- burg und arbeit ihr wagenburg mit den geschoss auf der rechten seiten, und siehe eben auf der feind wagenburg und ihren hauptmann, dass sie dir nit den vortheil angewinnen, darumb so brauch dein geschoss der buchsen gegen ihn bezeit, doch zu rechter mass, und mach sie mit dein geschoss irre, dass dir der wagenburghauptmann mit seinem geschick und vortheil zu nahent komm, ehe denn das volk an den streit tritt.
    Ob beide heer inne (sic) oder an bergen gegen oder zu einander kämen.
64. It. so soll der wagenburgmeister ernstlich und fleissig sein, dass er mit seiner wagenburg die weiten und grossen hohe vor den feinden mit ersten einnehme, dass er mit seiner wagenburg gegen den feind gein thal sunken moge, und ob er vorkommen moge, dass die feind solchen vortheil vor ihme nit einnehmen, das thu er; ob es aber wär, dass du in deinem vortheil lägst zwuschen den feinden, und der hauptmann oder der wagenburgmeister konnt zu keinem andern vortheil kommen, so verziehe in deinem vortheil und begibe den nit, und lass dich die feind suchen und zu dir kommen, und lass dich keins wegs aus dem vortheil reissen.
    Die wagenburg zu dem streit führen gegen den feind thue also:
65. It. mach acht zeil die wagenburg gemeinlich; ob aber des rei- sigen zeugs und des fussvolks so viel wär, so magst du zwölf oder vier- zehn daraus machen; und dass die wagenburg gleich in die vierung stund, so kann man daraus oder darinnen streits pflegen und auch das nacht- läger dem volk dester sicher darin haben; es soll auch die wagenburg mit dreien plätzen stehen und gehn gegen den feind.
66. It. auch soll der wagenburgmeister schicken, dass die äusseren zeil mit den püchsenwägen und karren allweg unterfahren werden, zwuschen fünf wägen ein, so man anders die gehaben mag.*)
    Nun merk, wie man ein wagenburg schicken soll, eilens und bald zu schlagen.
67. It. so sie über land geht, so nehm der wagenburgmeister von den inderen zeilen allein ein theil wägen, und theil sie an die äussere zeil zu den vier orten, hinden und vorn; und so die wagenburg gehn würd, so schleuss mit denselben ortern die wagenburg zu, so mag man darinnen das volk schicken.
    Wie man die wagenburg legen soll, so man darin sturms warten will.
68. It. der wagenburgmeister soll die wagenburg schicken mit acht oder zehen zeilen, oder soviel man notdürftig ist zu dem zeug, und solle die wagenburg legen in die vierung, dass sie gleich lieg nach der läng und nach der breit. Der wagenburgmeister soll auch die äusseren zwue zeil mit dem buchsengeschoss auf karren und wägen an den vier orten der wagenburg und dazwuschen nach notdurft wohl versorgen.
69. It. man soll auch die ross von der äussersten zeil der wägen nehmen und sie binden hinein in die inneren zeil, dass das volk an den wägen an dem sturm davon kein irrung hab.
70. It. man soll auch die wagenburg nit zu eng führn mit dem an- fahren, dass man die buchsen gegen den feind daraus brauchen mag; darzu soll man auch die wagen nit zu eng in einander führen, dass die haupt- buchsenschützen *) nit zu hoch darumb schiessen müssen, sunder der feind pferd zu den fürbugen zielen und schiessen.
71. It. man soll auch in der wagenburg gassen durch die zeil machen, dass die haufen mögen zusammenkommen und einer dem andern zu hilf und auch an den sturm mogen reiten.
    So man gern darinnen wäre, wie man sich eilens darzu schicken soll bei nacht oder tag.
72. It. so wend sich der fuhrmann auf die linken seiten, der ander auf die rechten seiten auf den platz; verstehe und merks recht: die drei zeil auf der rechten hand, die wenden sich auf die linken seiten, und die zu der linken seiten wenden sich auf die rechten hand, inmassen wie sie in dem läger stehn, dass sie auf dem platz aus dem läger fahren, auf welche seiten sie welln.
    Wie man von den feinden ziehen muss an ein besser gewahrsam, ob man von den feinden an ein läger zusehr beschwert würd.
73. It. so soll der wagenburgmeister etlich wägen in der äussersten zeil, die do leer sein, zu gesicht den feinden in der nacht oder an dem tag stehn lassen; und so man durch eine enge muss fahren, so soll der wagenburgmeister vier zeilen führn, und soll sie vornen kurz lassen und dieselbigen lassen still halten. Dardurch lässt man gelin den ganzen zeug und darzu die wagenburg; und so das alles überkommt, so schliess vornen, bis das hintertheil auch hin nachkommt; alsdann so geht die wagenburg also, wie vor angezeigt.*)
74. It. wär es aber, dass du durch einen wald musst mit der wagen- burg, der einer halben tagreis breit wär ongefährt, so schick die wagen- burg uf das genest **) zusammen in vier zeil, und soviel fussknecht darzu mit hauen oder hacken, als du gehaben magst, dass sie den zeilen der wägen raume machen neben dem weg; und so man dann über wald kommt, so schick und richt die wagenburg wieder über land zu gehn mit soviel zeilen, als man der feind halben notdürftig ist.
    So du willt ufbrechen mit dem heer und willt von den feinden oder sunst an ein ander statt ziehen.
75. It. so soll zuvorderst, ehe man aufbricht, der feldhauptmann oder der fürst, so er selber ime feld ist, durch die heerschreier lassen gebieten bei leib und gut, dass jedermann sein herdstatt und feuer ab- löscht, damit kein feuer auskomme, dass dem heer nit entzundung und schaden brächt.
76. It. ist dann das feld enge, so theil das volk zu ross und zu fuss, wie das feld leiden mag, so sie nit in der wagenburg konnen ziehen.
77. It. so du abbrichst und die wagenburg geht über land mit acht zeilen, und willt du dann machen sechszehn ***) zeil, so chaff [schaff?] uf der rechten seiten die vier zeil nach mit vier roten bannern, und im abbruch mach vier gelber banner, und auf der rechten hand ein farbe; desgleichen mach uf der linken seiten im abbruch auch ein farb, und auf der linken seiten zwuschen den zeilen auch vier banner, die weiss sein, und vornen im ab- bruch vier banner auch mit einer farb.
    Also hast du die ordenung eigentlich, wie und was aus notdurft zu einer wagenburg gehört.

1. Item wie du mit wenig wägen ein wagenburg machen sollt, dich mit grosserem darnach habst zu richten.
2. Item wenn einer III hundert wagen hot, und will die zu einer wagenburg machen, so soll er machen:
3. Item XLV wagen zu der ersten zeil, item XXV wagen zu der andern zeil, item XV wagen zu der dritten zeil, item XV wagen zu der vierten zeil, item XXV wagen zu der fünften zeil.
4. Item XLV wagen aber zu der äussern zeil.
5. Item darnach soll er machen zween schliessflügel, der jeglicher flügel einer soll haben item XV oder XIIII wagen.
6. Item er soll auch zween lang rennflügel,*) der jeglicher einer soll haben, wie hernach folgt, item XXXXX oder ein wenig minder wagen.
7. Item dieselben sollen uf jeglicher seiten einer am alleräussersten sein, und wo das not thut, so sollen die fürschlagen und zu statten kommen, das alles konn ein verständiger geübter hauptmann wohl bessern.

K zapamatování potřeby, uspořádání a obratnosti vozové hradby v jednom poli k nepřátelům a od nepřátel.
Za prvé.

1. Dobrý velitel vozové hradby, kterému lze důvěřovat, který zná veškerou sounáležitost a umí dát rozhodnou odpověď na otázku, co udržuje vozová hradba uvnitř.
   Jak musí být cestovní vozy uspořádány.
2. Každý cestovní vůz je třeba připevnit k vozové hradbě řetězy.
3. Ke každému cestovnímu vozu náleží tři poctiví pacholci zcela vpředu, aby jeden mohl řídit, a dva musí být vyzbrojeni svými zbraněmi a se svými štíty čekat na stranách a pomáhat nabíjet.
4. Každý vůz musí mít dvě lopaty a dvě motyky a dvoje hrábě nebo krumpáče a dva mutterlein (srpy na dlouhé násadě a malým háčkem na zadní straně) a několik zbylých provazů, také jedno nebo dvě zbylá sedla, která jsou vybavena řemeny a třmeny.
5. Každý vůz musí mít dobrý soudek, který může udržet vodu.
6. Každá vozová hradba musí mít šestnáct velkých vlajek ve dvou barvách, červené a bílé, kvůli viditelnosti.
7. K tomu čtyři velké vlajky pro potřebu velitele hradby, které mají čtyři barvy; na jedné je nakreslena houfnice, na druhé samostříl (kuše), na třetí podbradí a na čtvrté kopí, aby mohl být lid informován.
8. Navíc k tomu náleží to, že velitel vozové hradby má u sebe poctivého hejtmana, se kterým může obstarávat potřeby vozové hradby.
9. Navíc musí mít velitel vozové hradby šibenici ze dřeva a k ní kata, to vše se musí vézt na jednom voze s vozovou hradbou.
10. Na šibenici musí také viset meč, karabáč, oprátka, sekera a koště.
    Nyní si zapamatuj označení jmenovaných předmětů u šibenice
11. Za prvé, kdo loupí, bude popraven mečem.
12. Kdo krade ve vojsku, musí viset na oprátce.
13. Kdo násilím vyvolá vzpouru ve vojsku nebo jedná proti vůli maršálka a hejtmanů, musí mu být useknuta sekerou ruka.
14. Kdo roznáší lži o nepříteli, musí být ztrestán výpraskem nebo v nemilosti hnán karabáčem řadou nebo uličkou vozové hradby.
15. Dvacet čtyři zručných a poctivých pacholků musí počkat na velitele vozové hradby; ten jim musí dát pokyny, jak vést řadu vozové hradby.
16. Také deset vozů musí mít jednoho popoháněče.
17. Vůdci vozové hradby musí být rozvážní a udatní a znát cestu zeměmi, rovinami, horami a údolími.
18. Velký počet komorových pušek (rychlic), které jedou s vozovou hradbou a střílí kameny velké jako koule.
19. Velký počet děl, které střílí olovo velké jako vejce.
20. Ale více houfnic, které se nazývají vozové houfnice a váží šest centů.
21. Z takových houfnic je třeba uspořádat k jízdním vozům: arkebuzy se dvěma velkými houfnicemi a dvěma malými houfnicemi, jak jsou předem uváděny.
22. K veškeré této zbroji musí znalci houfnic, kteří s nimi umí střílet, učinit vše, co v případě potřeby k houfnicím náleží, a s oněmi houfnicemi vozit.
23. K tomu se musí vyrobit a uspořádat také několik set tyčových praků (Stabschlinge) k házení kamenů, což je nutné k útoku a také k tlučení proti koním a mužům.
    Mosty
24. Postaveny čtyři mosty s nosníky nebo trámy a s deskami, aby každý jeden vůz mohl nést jeden most, a tam, kde je potřeba, se mohla vést řada vozů přes příkopy nebo močály.
25. Několik set okovaných s hroty a kruhy, nazývané cepy, které slouží k mlácení.
26. Také několik set šídel, která slouží k útoku ve vozové hradbě.
    Jak se musí šikovat s vozovou hradbou přes příkopy a bažiny s oněmi mosty, které jsou předepsány.
27. Nejpřednější vozy musí nést mosty a položit je v případě potřeby tak, a jak vojsko projde, položí se mosty opět na své vozy a tytéž vozy musí být v případě potřeby opět na svém místě.
28. Velitel vozové hradby musí s několika lidmi, kteří na něho čekají, předtím, než dorazí vojsko, vykonat obhlídku příkopů a bažin, kde jsou nejužší a nejlepší k přejezdu; a zda u bažin a příkopů najde dřevo, nebo dříve, než by k tomu přišel, musí to vše prohlédnout a nechat udělat chomáče („wellen“) nebo trsy svázané třemi pruty a položit do příkopů a na bažiny, aby se vytvořila cesta a vozy a věci přes ně mohly přejet; pokud by ale houštiny byly příliš daleko od příkopů, pak položí na několik vozů dva, tři nebo čtyři chomáče, také svázané, a zaveze až k příkopu nebo bažině. Nyní si zapamatuj, jak je třeba převést vozovou hradbu přes hory, když by bylo vojsko zahnáno nepřáteli na vysoký kopec a nemohlo z hor sejít.
29. Tehdy musí velitel vozové hradby rozdělit pěší lid a přidělit každému vozu deset nebo dvacet a každý musí vynést svou část nahoru na kopec a opět naložit na vůz.
30. Rovněž je třeba koně zapřáhnout do postraňků a k prvním na strany ke koni přidat dva nebo tři, a také u hlavy pomáhat koně pohánět nebo táhnout, a to vše musí probíhat zcela tajně, bez křiku a co nejtišeji v noci, aby nepřítel nevěděl, co se činí nebo podniká.
31. Velitel vozové hradby musí nejprve dát vyklidit vnější řadu vozů, která je obrácena k nepříteli, a zboží, které tyto vozy řady nesou, zda by bylo ztraceno, to je třeba zvážit, a k téže řadě uvnitř vozové hradby musí velitel vyslat ztracenou četu lidí, aby tito v oné řadě vytvořili hodně dýmu a kouře z vlhké slámy nebo sena, nebo čehokoli jiného, čím by se dalo oslepit nepřátele, ale přesto při tom postavit stráže, aby, pokud by nepřítel chtěl něco podniknout, o tom bylo možné se dovědět.
32. Tentýž lid a tovaryši a ostatní lid musí celou noc bdít a celou noc tesařit, sekat, pracovat a bušit, jako by chtěli nepřítele na místě potřít; s tím se vozová hradba a lid mezi nimi pohnou na horu; a když se dostane na horu, může se pak dát troubení, pokud se tak chce. Toto je umění převedení vozové hradby přes hory.
33. Nyní si zapamatuj, jak se mají při útoku tajně použít dlouhá kopí s háky z předchozího bodu.
34. Nyní si zapamatuj o vozové hradbě: chceš-li ji opevnit příkopem, udělej příkop tři kroky za koly vozů.
35. K tomu nezapomeň na tajný příkop, který veřejně není třeba jmenovat.
    Velitel vozové hradby musí poznat, co k vozové hradbě a ležení náleží.
36. Najít dřevo, vodu a krmivo náleží vozové hradbě a lidu v ní; podle toho musí velitel vozové hradby rozložit hradbu, a je-li to třeba, každou noc okolo ní zarazit zábrany.
37. Velitel vozové hradby musí sám prohlížet všechna ležení, k tomu cesty, také hory a údolí ve dne i v noci, a nikomu jinému než sobě samému v tom nedůvěřovat.
    Chce-li se začít stavět a uspořádat vozovou hradbu.
38. Tehdy musí velitel vozové hradby odhadnout lid na koních i pěšky, a podle toho, kolik vozů má mít, si spočítat celkový počet a určit, čeho je zapotřebí a co musí mít v poli.
39. Když velitel vozové hradby spočítá vozy a provede rozdělení podle množství lidu na koních i pěšky, jak je toho zapotřebí:
40. Tehdy musí dvanáct tisíc pěších pacholků mít přibližně pět set padesát vozů.
41. K třem tisícům koní je třeba mít tři sta vozů.
42. K výše zmíněnému počtu lidu činí osm set padesát vozů, které je třeba mít pro jejich potřebu.
43. Z tohoto počtu si můžeš vzít rozdělení.
44. Prostřední dvě řady, na nichž má být náměstí, mají mít sto vozů, a v každé řadě padesát vozů.
45. Následující dvě řady po obou stranách mají mít rovněž sto vozů.
46. Poté nejzevnější dvě řady mají mít tři sta vozů, a ty tři sta vozů se mají roztáhnout do pole, šest řad přes pole tak, jak se chce táhnout.
47. Chtěl-li by z toho někdo udělat osm řad, tak rozpoj uprostřed vnější řadu po obou stranách a zaveď je vpřed k přednímu praporu, tak bude řad osm, když budou všechny stejně jet; a chtěl-li by někdo udělat více řad, učiň tak, jak je předepsáno.
    Když se přijde z domova k nočnímu ležení.
48. Tehdy se má zastavit na pastvině a znovu utvořit nejzevnější řadu u ležení s vozovou hradbou, a ta nemá být zcela okrouhlá, nýbrž protáhlá po délce, a mít čtverhranný tvar a široké, prostorné náměstí.
49. Když se vjede do ležení a některé vozy přebývají, tak sesuň řadu vozů těsně k sobě nebo na hromadu, a pak se vejdou i zbylé vozy; pokud by ale v řadách bylo vozů příliš málo, natáhni vozy dozadu a řada se zcelí.
50. Tam, kde v uličkách nejsou brány, mají vzadu i vpředu z každé strany zůstat tři vozy se vším, co k nim náleží, a tytéž mají hlídat, aby jim přes délku nepřítel ulice nezískal.
51. Každou noc má každý velitel řady přijít před stan nejvyššího hejtmana a má žádat sdělení hesla a toho, co se chce činit ráno, a vyslechnout to, a poté, pokud mu to přísluší, oznámit své řadě.
52. Když je třeba mít vozy a vyslat je pro zásoby nebo jiné potřeby, tytéž vozy máš odebrat ze všech řad, z každé část, a mezery, odkud jsi vozy odebral, znovu uzavři a zcel. A tak posuň tyto řady dozadu i dopředu, a tak je opět zcelíš; a když se vozy vrátí, posuň tytéž řady tam, kam náleží, zpět, jak je předepsáno, a vozy se opět dostanou na své místo.
53. Uprostřed náměstí má ležet kníže, a na pravé straně mají ležet knížecí komorníci, a nikdo jiný nemá na náměstí ležet než kníže se svými příslušnostmi, koňmi, boudami, stany, kancelářemi, kuchyněmi, kostely, sklepy, a nikdo jiný, než koho by si Jeho Milost chtěla na náměstí pozvat.
54. V nejbližší řadě na okruhu po obou stranách mají ležet hrabata, svobodní páni, rytíři a šlechtici.
55. V nejzevnějších dvou řadách mají ležet prostí dobří lidé z kraje.
56. Nejlepší z měst mají ležet na čtyřech rozích u bran, tito mají hlídat brány a trhy.
57. Trh před branou vozové hradby, na němž se má nabízet víno a chléb, má být po obou stranách vzadu u vozové hradby.
58. Musí se také mít jeden vojenský vyvolávač, který vyhlašuje doprovod a ochranu vozové hradby a jiné věci, které vojsko potřebuje.
59. Houfnice na vozech a kárách, také prach, olovo a jiné příslušenství, které k vozové hradbě náleží, k tomu se má dát zvláštní hejtman, tentýž hejtman má přes den ležet před vozy, uzavřen ve zvláštním domku.
    Chce-li se vyrazit z ležení.
60. Kolik řad leží, tak se vyvedou ven přední vozy, a ty, které leží v záhybu, se mají natáhnout vpřed, to jest na pravou stranu; a na levé straně ven, pokud lze řadu natáhnout. Poté má zastavit tak dlouho, dokud druhá řada s praporem nepřijde vpřed a nebude stát vpředu rovně.
    Tak je dán řád přes zemi a aby každý věděl, jak se má chovat podle správného řádu, tak poslouchej a dávej pozor.
61. V čase, kdy se poprvé ve vojsku zatroubí, má každý napojit a nakrmit svého koně; a když se zatroubí podruhé, má každý zapřáhnout; a když se zatroubí potřetí, má každý být na koních a čekat, kdy se jim přikáže vyrazit nebo táhnout.
    Zvláštní dělníci s lopatami k vozům.
62. Sto lopat se musí mít ke všem ostatním předepsaným věcem ve vozové hradbě, a k těmto lopatám se musí dát vlastní hejtman, který je pokaždé přivede veliteli vozové hradby, když si jich vyžádá a potřebuje je, aby s nimi upravoval a uklízel cesty v řadách, vyházel příkopy, a co jiného potřeba vyžaduje.
    Jak se má šikovat vozová hradba k boji, očekává-li se.
63. Velitel vozové hradby musí bedlivě sledovat nepřítelovu vozovou hradbu, a na rovině sledovat hrot nepřítelovy vozové hradby, a opracovávat jeho hradbu střelbou na pravé straně, a bedlivě sledovat nepřítelovu vozovou hradbu a jejího velitele, aby ti nezískali výhodu, proto používej včas střelbu houfnic proti nim, ale s pravou mírou, a způsob jim zmatek střelbou, aby se ti velitel vozové hradby se svou obratností a výhodou nepřiblížil příliš, dříve než lid přistoupí k boji.
    Kdyby obě vojska přišla na rovinách nebo u hor proti sobě nebo k sobě.
64. Velitel vozové hradby musí být vážný a pilný, aby svou vozovou hradbou jako první obsadil daleké a vysoké výšiny před nepřáteli, aby mohl se svou vozovou hradbou klesnout proti nepříteli do údolí, a může-li zabránit, aby nepřátelé takovou výhodu před ním nezabrali, ať tak učiní; pokud by ale bylo tak, že ležíš ve své výhodě mezi nepřáteli, a hejtman nebo velitel vozové hradby by nemohl dospět k jiné výhodě, tak setrvej ve své výhodě a nevzdávej se jí, a nech nepřátele, ať tě hledají a přijdou k tobě, a nenech se žádným způsobem z výhody vytrhnout.
    Vozovou hradbu k boji proti nepříteli vést učiň takto:
65. Udělej obecně osm řad vozové hradby; pokud by ale jízdního vojska a pěšáků bylo tolik, můžeš z toho udělat dvanáct nebo čtrnáct; a aby vozová hradba stála rovně do čtverce, pak se z ní nebo v ní může bojovat a také mít pro lid bezpečnější noční ležení; vozová hradba má také stát a jít se třemi náměstími proti nepříteli.
66. Také musí velitel vozové hradby zařídit, aby vnější řady byly vždy proloženy dělostřeleckými vozy a kárami, po jednom mezi pěti vozy, pokud je možné jich tolik mít.
    Nyní si zapamatuj, jak se má šikovat vozová hradba, aby se rychle a brzy mohlo bojovat.
67. Když jde přes zemi, tak ať velitel vozové hradby odebere z vnitřních řad pouze část vozů a přidělí je k vnější řadě na čtyři rohy, vzadu i vpředu; a když se vozová hradba pohne, tak uzavře těmito rohy vozovou hradbu, a pak se v ní může šikovat lid.
    Jak se má rozložit vozová hradba, chce-li se v ní čekat na útok.
68. Velitel vozové hradby má šikovat vozovou hradbu v osmi nebo deseti řadách, nebo v tolika, kolik je zapotřebí pro výzbroj, a má rozložit vozovou hradbu do čtverce, aby ležela rovně na délku i na šířku. Velitel má také dobře zásobit vnější dvě řady dělostřelectvem na kárách a vozech na čtyřech rozích vozové hradby a mezi nimi dle potřeby.
69. Musí se také odebrat koně z nejzevnější řady vozů a přivázat je dovnitř do vnitřních řad, aby lid u vozů nebyl při útoku ničím rušen.
70. Musí se také vozová hradba nestahovat příliš těsně, aby se z ní mohly houfnice používat proti nepříteli; k tomu se také nemají vozy příliš těsně za sebe řadit, aby hlavní střelci z houfnic nemuseli střílet příliš vysoko, nýbrž aby mohli mířit a střílet nepřítelovy koně do plecí.
71. Musí se také ve vozové hradbě udělat ulice skrze řady, aby se houfy mohly sejít a jeden druhému přijít na pomoc a také přijet k útoku.
    Když by se chtělo být uvnitř, jak se k tomu má rychle přichystat v noci nebo ve dne.
72. Pak se vozka otočí na levou stranu, druhý na pravou stranu na náměstí; rozuměj a zapamatuj si správně: tři řady po pravé ruce se otáčejí na levou stranu, a ty na levé straně se otáčejí na pravou ruku, právě tak, jak stojí v ležení, aby mohly z ležení vyjet na náměstí, na kteroukoli stranu chtějí.
    Jak se musí od nepřátel táhnout na bezpečnější místo, pokud by byl od nepřátel v ležení příliš tísněn.
73. Velitel vozové hradby má nechat stát některé vozy v nejzevnější řadě, které jsou prázdné, nepřátelům na očích v noci nebo ve dne; a musí-li se projet úžinou, má velitel vozové hradby vést čtyři řady a nechat je vpředu krátké a nechat je tiše stát. Tím se nechá pomalu projet celá výzbroj a k tomu vozová hradba; a když to vše projede, uzavři vpředu, dokud i zadní díl nepřijde; poté jede vozová hradba tak, jak bylo předem ukázáno.
74. Pokud by ale bylo tak, že musíš s vozovou hradbou projet lesem, který je asi půl dne cesty široký, tak sešikuj vozovou hradbu co nejtěsněji do čtyř řad, a tolik pěších pacholků k tomu s motykami nebo sekerami, kolik můžeš mít, aby řadám vozů udělali místo vedle cesty; a když se pak dostane přes les, sešikuj a zařiď vozovou hradbu opět k cestě přes zemi s tolika řadami, kolik je jich zapotřebí kvůli nepřátelům.
    Chceš-li vyrazit s vojskem a táhnout od nepřátel nebo jinam na jiné místo.
75. Předně, než se vyrazí, má polní hejtman nebo kníže, je-li sám v poli, dát skrze vojenské vyvolávače přikázat pod hrdlem a statkem, aby každý uhasil svá ohniště a oheň, aby nevypukl požár, který by vojsku přinesl zkázu a škodu.
76. Je-li pak pole úzké, rozděl lid na koních i pěšky, jak pole dovoluje, nemohou-li táhnout ve vozové hradbě.
77. Když vyrazíš a vozová hradba jde přes zemi v osmi řadách a chceš z toho udělat šestnáct řad, tak na pravé straně zařiď čtyři řady se čtyřmi červenými prapory a při odjezdu udělej čtyři žluté prapory a na pravé ruce jednu barvu; rovněž udělej na levé straně při odjezdu také jednu barvu a na levé straně mezi řadami rovněž čtyři prapory, které jsou bílé, a vpředu při odjezdu čtyři prapory také jedné barvy.
    Tak máš řád skutečně, jak a co z potřeby k vozové hradbě náleží.

1. Jak máš s málo vozy zřídit vozovou hradbu, abys se podle toho mohl řídit i s větším počtem.
2. Když má někdo tři sta vozů a chce z nich udělat vozovou hradbu, má uspořádat:
3. XLV vozů do první řady, XXV vozů do druhé řady, XV vozů do třetí řady, XV vozů do čtvrté řady, XXV vozů do páté řady.
4. XLV vozů pak do vnější řady.
5. Poté má udělat dvě uzavírací křídla, z nichž každé jedno křídlo má mít XV nebo XIIII vozů.
6. Má také mít dvě dlouhá přední křídla, z nichž každé jedno má mít, jak následuje, XXXXX nebo o něco méně vozů.
7. Tato mají být na každé straně jedno zcela na vnějšku, a kde to je třeba, mají zasáhnout a přijít na pomoc, to vše může rozumný a zkušený hejtman dobře vylepšit.

Aber von der wagenpurg

Aber die wagenpurg voran, so die feind nahet sein, süllen an einer sichern stat gemacht werden, besunder do holtz genüg und futer genüg ist und auch wassers genüg ist. Und ob lenger do zu bleyben sey, so sol erwelt werden gesuntheit der stat. Es ist zu hütten, das kein nahender perg sey bey der wagenpurg, also daz die feind den perg nit ein nemen und in belegern. Auch daz das feld mit guss wasser nit gewon sey zu überwessern, von welhem das heer ungemach leyden müst. Auch nach der zal reitter und knecht und auch des zeugs, so zu inne gehört sein, die wagenpurg zu bewaren, nit daz die mengin des folcks bezwungen werd in ein engin oder die wenig in ein weittin mer dan not ist sich auss zu brayten etc.

Von der wagenpurg

Unter weile gefiert wagenpurg, zu zeitten dreyeket und zu zeitten halb sinwel, dar nach die statt oder notturfft haischet, sein die wagenpurg zu machen. Aber daz tor, daz man heist pretoriam, sol eintweders gegen der sunne auffgang stan oder gegen der stat, do man dan die feind sicht. Ist aber sach, das man im zug ist, so sol es an den tail sehen, da hin dan der zeug ziehen wil, auff welhem sy dan die erste cohortes, daz ist der erst hauff, gezelt, paner und zaichen geordnet. Aber die port, die man heist decumanam, die ist nach der port, die dan pretoria heist, und ist die port, durch welche die straff wirdige ritter zu der pen gefürt werden etc.

Wie man die wagenpurg beware sol

Der wagenpurg bewarung ist mangerlay, aber besunder dreyerlei. Wan ist das grosse nott nit bezwingt, so sol man die wagenpurg mit wasen umb machen oder mit ertreich, und auss dem wirt gemacht gleich als ein maur dreyer schüch hoch, also das vornen an ein grab wirt und das ertreich hin ein an die wege geworffen von dem, so die wasen hin dan genomen sind. Wirt dar nach ein grab siben oder acht schüch brayt und wirt sechs schüch hoch. Aber da man die feind am meisten besorgt, so sol der recht grab der wagenpurg bewart werden, also das er x schüch brayt sey und x schüch hoch nach der linien, als man dan spricht, x schüch. Auch auff die graben der wagenpurg sol man gut zeün machen, und das ertreich, das dan hin und her auss graben wirt, sol man zu samen tragen. Das selb ertreich bringt in die höch des grabes fier schüch. Also wirt der grab x schüch hoch und x schüch brayt, zu welchem man haben müss getüll stecken von starcken holtz, die dan die trabanten oder fuss knecht gewon sein zu tragen, dar zu hawen und schauffel und auch gute beichel, gut flegel, sensen und sichel genüg. Item auff yettlichem wagen, der dan an der wagenpurg stet, ein langen spiess, der xxiiij schüch lang sey und forne ein scharpffs eysen, daz gut stechen sey, und ein hacken an dem eysen, und ein Behemische dryschel mit eysnen zencken, und auch auff yettlichem wagen zwen haken büchsen schützen mit irem zeug, wan es mag gesein etc.

Wie man die wagenpurg beware sol so der feind nahet ist

Wan sölichs gering ist, wa nit feind sein, die wagenpurg zu bewaren. So aber der feind zu statt, so sol der ganz gereisig zeug und der halb tayl der fuss knecht ab zu treiben den einbruch an eine spitz geordnet werden, und die andern nach in graben machen und die wagenpurg bewaren. Und durch den auffbietter gezaigt werden, welche erste centuria, welche andre, welche dritte ein yettlichs werck vol bracht hab. Dar nach wirt von den centuriones geheissen daz beschawet und gemessen, und die sölichs mit sawmnuss getan haben, werdent gestrafft. Dar umb zu solicher gewonheit ist zu ordnen der new ritter, wan sölichs not aischet, das die wagenpurg on irrung und behend mügen bewart und versehen werden etc.

Von römischer bewarung reitter und fuss knecht

Darumb ist alte gewonheit beliben, und durch die auffsetzung Augusti und auch Adriani wirt gepoten, das zu dreyen maln in dem monet die reitter und auch die fuss knecht spacieren gefürt würden, wan mit dem wort wirt sölichs übung bedeut. Also die fuss knecht wurden geheissen zu gen und wider keren in die wagenpurg geharnascht und gerüst mit allerlay wer x tausent schritt, also das sy ein tail des wegs mit lauffen vol prachten. Auch die reitter getaylt in turmas und geharnascht vol brachten so vil wegs, also daz sy nach reyttlicher ordnung zu zeitten nach volgten und zu zeitten wichen und mit wider lauff gleich mit einer ungestiem wider umb kerten. Aber nit alain in dem feld, sunder auch in tellern und hohen stetten auff und ab zu steigen wart yettweder spitz bezwungen, dar um daz kein sach beschehen möcht, das dann streng vest ritter mit steter übung vor nit hettend erlernet etc.

Dále o vozové hradbě

Vozová hradba se má stavět především tehdy, když se blíží nepřítel, na bezpečném místě, zvláště tam, kde je dost dřeva, dost píce a také dost vody. A má-li se tam zůstat déle, má se vybrat zdravé místo. Je třeba dbát, aby u vozové hradby nebyl blízký kopec, aby ho nepřítel neobsadil a vozovou hradbu neoblehl. Také aby pole nebývalo zaplavováno přívalovou vodou, od níž by vojsko muselo trpět nesnáze. Také se má vozová hradba opevnit podle počtu jezdců a pěších a také výstroje, která k nim patří, aby nebylo množství lidu vtěsnáno do úzkého prostoru nebo aby se malý počet nerozprostřel na širokém prostoru víc, než je nutné atd.

O vozové hradbě

Vozové hradby se stavějí někdy čtvercové, někdy trojúhelníkové a někdy půlkruhové, podle toho, co si místo nebo potřeba žádá. Brána, které se říká praetoria, má stát buď proti východu slunce, nebo proti místu, odkud je vidět nepřítele. Je-li však vojsko na pochodu, má hledět na tu stranu, kam chce vojsko táhnout, a za ní se rozestaví první kohorty, to jest první houf, stany, praporce a znamení. Brána, které se říká decumana, je za branou, které se říká praetoria, a je to brána, kterou jsou vojáci hodní trestu vyváděni k potrestání atd.

Jak se má vozová hradba opevnit

Opevnění vozové hradby je mnohé, zvláště však trojí. Když nedoléhá velká nouze, má se vozová hradba obehnat drny nebo zeminou a z toho se udělá jakoby zeď tři stopy vysoká, takže vpředu vznikne příkop, a zemina se nahází dovnitř (?) z místa, odkud byly drny vzaty. Potom se udělá příkop sedm nebo osm stop široký a šest stop hluboký. Kde se však nepřítele nejvíce obávají, má se vozová hradba opevnit řádným příkopem, aby byl x stop široký a x stop hluboký pod čarou, jak se říká, x stop. Také se mají na příkopech vozové hradby udělat dobré ploty a zemina, která se z příkopu sem a tam vykope, se má snést dohromady. Tato zemina přidá výšce příkopu čtyři stopy. Tak bude příkop x stop hluboký a x stop široký. K tomu je třeba mít kůly na palisádu ze silného dřeva, které trabanti nebo pěší pacholci obvykle nosí, dále motyky a lopaty a také dobré sekery, dobré cepy, kosy a srpy v dostatečném množství. Dále na každém voze, který stojí ve vozové hradbě, dlouhé kopí, které má být 24 stop dlouhé a má mít vpředu ostré železo dobré k bodání a na železe hák, a český cep s železnými hroty a také na každém voze dva střelce z hákovnic s jejich výstrojí, je-li to možné atd.

Jak se má vozová hradba opevnit, když se blíží nepřítel

Opevnit vozovou hradbu je snadné tam, kde nejsou nepřátelé. Je-li však nepřítel nablízku, má se celá jízda a polovina pěších pacholků seřadit do šiku, aby odrazili útok, a ostatní za nimi mají kopat příkopy a opevňovat vozovou hradbu. A vyvolávač má oznámit, která setnina dokončila své dílo jako první, která jako druhá a která jako třetí. Potom setníci dají vše prohlédnout a změřit a ti, kdo pracovali liknavě, jsou potrestáni. Proto je třeba nové vojáky vést k takovému zvyku, aby vozovou hradbu, když to nouze žádá, mohli opevnit a zajistit bez zmatku a rychle atd.

O římském cvičení jezdců a pěších

Proto zůstal starý zvyk a nařízením Augusta i Hadriána se přikazuje, aby jezdci i pěší pacholci byli třikrát do měsíce vyváděni na procházku, neboť tímto slovem se takové cvičení označuje. Pěší pacholci totiž dostávali rozkaz jít v plné zbroji a vystrojení všemi zbraněmi deset tisíc kroků a vrátit se do vozové hradby, přičemž část cesty urazili během. Také jezdci, rozdělení do turm a v plné zbroji, urazili stejný kus cesty, a to tak, že podle jezdeckého řádu jednou pronásledovali, jindy ustupovali a pak se zase prudkým protiútokem obraceli. A nejen v poli, ale i v údolích a na vysokých místech musel každý šik stoupat nahoru a dolů, aby se nemohlo stát nic, co by se stateční a pevní vojáci předtím neustálým cvičením nenaučili atd.