Manská soustava

Manská soustava byl středověký systém územních a organizačních jednotek vázaných na hrady. Jednotlivá území byla vlastníkem dědičně propůjčována osobám (manům), kteří mu zato byli vázáni službami vojenské a hospodářské povahy. Manové spolu s pozemky získali i jistá právní, soudní a ekonomická privilegia.

Podle povahy žádaných protislužeb se rozlišuje manství ušlechtilá (manové museli poskytovat vojenské protislužby) a manství robotná (manové museli pomáhat s provozem hradu nebo údržbou panství).

Manský systém byl v českých zemích poprvé použit asi na statcích Bruna ze Schauenburgu a bývá spojován s příchodem německého práva. Historické bádání však nedokázalo počátky manské soustavy v Čechách a na Moravě zatím uspokojivě objasnit.

Vzhledem k nedostatku písemných pramenů je poznání manského systému neucelené. K nejlépe poznaným patří manské systémy hradů Karlštejn, Křivoklát a některých hradů ve východních Čechách (Náchod, Trutnov). Manské systémy mohly mít i menší šlechtické hrady. Například ke hradu Nový Žeberk patřila manství v Kundraticích, Kyjicích, Újezdě, Boleboři a Bernově.

Křivoklát

Počátky křivoklátského manského systému lze spolehlivě vysledovat do období vlády Jana Lucemburského (konkrétně po roce 1337), ze kterého pocházejí první dochované listiny, v nichž byly stanoveny podmínky lenního vztahu a rozsah majetku, k němuž se lenní povinnost vázala. Největší počet těchto listin pak pochází z doby Václava IV.

Z počátku se manství udělovala jen do smrti držitele, později dědičně a to výhradně jen mužům. Vdova mohla držet manství jen s výslovným královským povolením, pokud se nějaký muž zaručil přísahou, že za vdovu převezme služební povinnosti. Man nesměl bez králova svolení manský statek prodat, zadlužit ani dát jako věno - takový úkon byl neplatný.

Po manově smrti dědili manství synové a vnuci, kteří museli zapatit poplatek zvaný laudemium, do roka se ohlásit u purkrabího (nebo hejtmana, pokud purkrabí nebyl k dispozici) a složit manskou přísahu. Byla-li tato lhůta promeškána, spadlo manství zpět na krále jako promlčené. To se stalo Majírkovi ze Sence roku 1389 a Valentovi z Kounova roku 1567, který koupil roku 1558 manský statek v Kounově od kněževeského rychtáře Havla za 700 kop grošů, ale nevložil jej do knih manských ani nepřišel složit přísahu pod věž na Křivoklát a proto statek roku 1567 propadl na arciknížete Ferdinanda.

Manové přijímali léno složením přísahy u železných vrat pod čtverhranou průchoditou věží. Poté byli uvedeni do rytířské síně a zde jim byla ohlášena jejich povinnost a předána skříň pro uložení zbroje a jiných věcí. Při tom manové obdarovali hejtmana kloboukem s chocholem (mit Federpusch).

K zápisům manství měly sloužit desky manské, které byly roku 1454 založeny na Křivoklátě, ale manové se často pojišťovali ještě zápisem do desk dvorských. Roku 1560 nařídil Šternberkovi arcikníže Ferdinand otevřeným dopisem svolat všechny many aby se se svými majestáty dostavili na hrad. Po prohlédnutí všech listin jim bylo nařízeno, aby se řidili jen knihami manskými a neuchylovali se pod jinou pravomoc než křivoklátského hejtmana. Od této doby již nesměli manové zapisovat do desk dvorských, přesto máme doklady, že manové desky manské opomíjeli a zapisovali jen do desk dvorských.

Proč bylo naléháno na to, aby se u všech hradů vedly manské knihy vysvětluje zápis dvorského soudu z roku 1479: „Zjistilo se, že mnoho dědin manských bylo již od koruny české odtrženo, jeden druhému dědiny prodávaje, druhému listy královské vydává bez povolení králova; když pak listové ztratí se, tu manské dědiny vyjdou z paměti a za svobodné se vydávají. Tak služba králova hyne a úřad dvorský chudne.“

Manství mohlo zaniknout buď felonií, t.j. proušením věrnosti, nesložil-li man přísahu včas, urážkou panovníkovy osoby, nekonáním povinosti a jiným spáchaným zločinem, nebo svedením služebnosti (např. Hedčany) ať už zdarma, za věrné služby nebo za úhradu. Král nemohl sám svodit manství bez povolení pánů z té příčiny, protože manství nebylo čistě statkem komorním (patřící králi), ale statkem zemským (státním).

Zkázou statku uděleného v manství služebnost nezanikala, ale pouze se zmenšila. Když byly za husitských válek úplně spáleny vsi Pístný, Okrouhlík, Šimín a Olešek, k nim vázané povinnosti přešly na držitele pozemků pozůstalých po pustých vesnicích.

Manské spory vyřizoval zvláštní manský soud, který soudil svéprávně, ale lovci a hajní měli svou zvláštní porotu. Tento soud byl složen z 12 manů jako přísežných soudců neboli konšelů. Původce (žalobce) i pohnaný (žalovaný) si každý zvolil 6 manů za soudce.Takto Jan z Tyter vypověděl roku 1456 před soudem dvorským: „Když nás 12 manów a služebníków sedlo na sud k rozkázání pana Alše Holického (ze Šternberka), súdili smě o dědictví v Sadlně a to přisúdili smě Drahoňovi.“

Po smrti Aleše Holického ze Šternberka (+1455) přestal manský soud fungovat a tak se (ušlechtilí) manové obraceli na dvorský soud, kdežto hajní zůstali při soudě hradském: Když roku 1454 pohnala Dorota z Chyňavy hajné Václava Panošku a Jana Rybsu k dvorskému soudu, že jí neprávem drží dědinu hajničí, psal purkrabí Jan z Kozojed dvorskému soudu, že „ti hajní k soudu dvorskému nepřináleží a mají od starodávna svůj zvláštní soud na Besedici.“

Jedno z posledních zasedání manského soudu v 15. století nastalo, když bratři Jindřich a Jan Borňové ze Slabec pohnali roku 1456 Jana Drahoně o dědinu v Sadlně. Tehdy zemský správce Jiří z Poděbrad nařídil, aby si každá strana sehnala 6 služebníků (manů) ke své spravedlnosti.

Roku 1460 bylo nařízeno, aby všichni obecní služebníci královi (manové) a rychtáři vsí královských o všechny dluhy, dědiny, škody a zmatky souzeni byli před sudím dvorským, kdežto hlásní, pověžní a vrátní hradů královských o malé věci před purkrabím svého hradu.
Jenže když pak roku 1479 Jan Drahoň ze Sadlna pohnal Sulka ze Šlovic před soud dvorský o dvůr v Panoším Újezdě, oznámeno bylo původu (žalobci) že nesmí se souditi přes svého purkrabího rozkázání.
Také Kateřině Václavkově z Panošího Újezda roku 1487 nařízeno od soudu dvorského, aby obžalovaného Jana Babtistu hledala na právě hradském.

Roku 1529 vzešly hned tři spory najednou: Mlynář Daniel v tůči pod Rakovníkem odpověděl městské radě, že s ní nemá co činiti, ale dle majestátu krále Vladislava má se spravovati jen hradským hejtmanem. Václav Strojetický na Chříči měl spor s many s Hlohovic o louky a Jindřich Krakovský utkal se s hejtmanem o lesy.

Tu teprve hejtman Albrech z Vřesovic psal soudu dvorskému, že je potřeba znovu osadit manský soud, aby manové mohli dosáhnout spravedlnosti a nemuseli jít pokaždé k dvorskéomu soudu. Nevědělo se ani kým a jakým způsobem má být soud osazen neboť k tomu nebyly zachované žádné registry a ani si to již nikdo nepamatoval. Zpráva také uvádí, že „osoby rytířské služeb manských nekonají, sedmi i osmi nebožátky statek osadili a ta služby zastávati musí.“

Nejvyšší sudí Václav Bezdružický toto podání vyšetřil a roku 1531 psal radám české komory, že „pořádek při soudě manském na Křivoklátě stejný jest jako na Karlštejně, Hluboké, a Zvíkově. Totiž původ (žalobce) pohání šesti služebníky (many) strany své spravedlnosti k osazení soudu a pohnaný též šesti k roku od úředníků desk dvorských položenému; a těch 12 soudců zahájíce soud, strany slyšeli a nález učinili aneb strany na mocné smluvce (ubrmany) podali. Také páni soudu dvorského (aby) many před soud na Křivoklát podávali a teprve když tam porovnáni nebyli, tehdy od purkrabí k úředníkům dvorským obehnáni byli. Ale hajní křivoklátští od starodávna na Besedici zvláštní svůj soud mívali.“

Základem k následujícímu soupisu služebností byl popis manů Hrádku Křivoklátu z roku 1552, který byl doplněn z mnohých jiných pramenů.

Manství služebná

1. Všetaty 5 dvorů a k nim ves Loučko. Držitel musil na rozkaz purkrabího na koni přijeti na hrad a tu býti, pokud potřeba toho káže. Nic jiného se mu dáti nemá než jísti a píti.
2. Hlivojedy a Jezevce vsi celé (obě splynuly s Petrovicemi). Držitel obou statků má dva oděnce na koních k zámku vypraviti na ten způsob jako u Všetat se píše.
3. Hracholusky ves s tvrzí a dvůr poplužní. Držitel má ve všem odění přijeti na zámek a tu býti, dokud páni káží. Dá se mu jísti a píti.
4. Šlovice ves s tvrzí a dvůr poplužní, Sadlno dvůr poplužní, r. 1431 přidána k nim ves Smrk. Man sám druhý má přijeti na zámek ve všem holém železe.
5. Vlčí Hora tvrz a dvůr poplužní, vypraví jednoho oděnce na hrad (díl pustiny časem přidělen k Lubné, druhý ke Hvozdu).
6. Příčina dvůr poplužní zvaný Dětřichovský s dvojím poplužím a dvory kmetcí. Pán má otavu do záchodu na hrad voziti. Též jsou tu čtyři osedlí, kteří z práva vězňů na hradě hlídají.
7. Třtice tvrz, dvůr poplužní a ves, držitel má v železe na zámek přijíti a to dělati, což mu páni káží.
8. Hnidousy dva dvory poplužní. Pán má v železném odění na zámku sloužiti a k tomu krevního psa králi připraviti.
9. Hedčany dvůr poplužní, dvory kmetcí, lesy a potok. Držitel má se samostřílem na hrad přijíti, tu šípy dají se mu dělati na královský groš.
10. Kožlany dvůr poplužní s 1 lánem a potokem. Man má se samostřílem na hradě sloužiti, šípy dají se mu dělati na královský groš.
11. Plaveč tvrz s dvorem poplužním a Šiškov (Čížkov) ves. Držitel sám druhý má v odění se samostříly přijíti na hrad a tu býti, dokud páni káží. Dá se mu jen jísti a píti.
12. Březnice dvůr poplužní, od r. 1474 i dvory kmetcí. Manství propuštěno r. 1527 (viz Hedčany).
13. Kolešov Veliký 11 dvorů kmetčích s 10 lány dědin. Pán má se vydati na zámek ve všem holém železe. Svedeno r. 1529 (viz Hečďany).
14. Skalka dům u hradu Křivoklátu s lukami pod ním, 8 lánů ve vsi Chrášťanech a ves celá Kalubice. Man má sám třetí přijíti na zámek, mimo jísti a píti nic jiného se mu nedá. Již roku 1411 byly rozděleny.
15. Chrášťany 8 lánů dědin. Pán má v železném odění přijíti na zámek a tu býti, dokud páni káží.
16. Přílepy 5 dvorů kmetcích. Držitel má každý rok dáti 6 samostřílů nových a 4 střelce ústavně (vždy) na hrad poslati. Jiného se jim dáti nemá, než oděv a obuv.
17. Žehrovice dvůr s jedním lánem. Má oděnce na zámek vyslati a tu býti, dokud páni káží.
18. Lišná. Pán má v odění na hradě sloužiti. Znovu vysazena roku 1552 s pustatinami Okrouhlíkem a Řebříkem Jiříkovi Mniškovskému z Entenšlanku, aby dle potřeby s jedním koněm na hradě sloužil, v přední i zadní zbroji s oboječkem, v šorci a zárukaví brněném, piklhaubcem, ručnicí a sviním oštěpem, jak na střelce jízdného náleží.
19. Krakov dvůr poplužní, k němu vesnice Rousinov, Šípy a Všesulov. Pán má se 4 kopami (kopiníky) na hrad přijíti. Povinnost tato byla roku 1363 převedena na hrad Krakovec, ale svedena roku 1497.
20. Chříč tvrz s dvorem poplužním a dvory kmetcí. Man má v železném odění přijíti na hrad a dělati, co mu páni přikáží.
21. Kounov a Lhota. Král Václav dal roku 1402 Jaroslavovi z Nevida 8 lánů bez ¼ v Kounově a 12 lánů pustých ve Lhotce, aby s jedním koněm zbrojným a s kuší na hradě sloužil.
22. Ruda a Lhota (Česká) vsi celé. Pán má sám druhý v železném odění přijíti na hrad a tu býti, dokud páni káží.
23. Krušovice dvůr poplužní s 2 lány dědin. Držitel na rozkaz přijde se samostřílem na hrad a tu šípy dají se mu dělati.
24. Žilina dvůr poplužní, jehož držitel přijda se samostřílem na hrad činil, co mu páni kázali.
25. Okrouhlík jinak Borňov (někdy tvrz pod Unhoštěm). Pán má před vojskem páliti. Neobyklou služebnost jest třeba vyjasniti. Již Dalimil praví, že panovníci čeští, jsouce pozváni k císařskému dvoru do Němec, pouštěli před sebou oheň. Král Václav IV. byv pozván r. 1370 do Norimberka, při příchodu svém dle způsobu předků činiti dal oheň veliký na dvou místech, aby oznámen byl příchod jeho, neboť od starodávna králové mají právo v plamenech a ohni přicházeti. Knížata němečtí a měšťané jsouce ohněm upozorněni na příjezd králův, vyjeli mu v ústrety. Druhý palič byl v Městečku.
26. Újezd Panoší tři dvory poplužní. Dva držel roku 1508 Boreň ze Slabec s povinností, kdyby se války strhly, na vyzvání hejtmana na hrad přijíti, tu 4 týdny pobýti, po té době, kdyby potřebován byl, měl zůstat a služba žoldnéřská (plat) se mu dá.
    Jeden z těchto dvorů r. 1552 držel Jan Kfelíř ze Zakšova, který byl povinen se samostřílem přijíti a činiti, co mu páni káží.
    Druhý dvůr (Kubovský) držel Jiřík Kfelíř s toutéž povinností. Třetí dvůr (Jiráskovský) s 1 ½ lánem držel Mikuláš ze Vlenec s toutéž povinností.
27. Senec ves s tvrzí a dvorem poplužním. Otíkovi Majírkovi byla roku 1389 obnovena povinnost na rozkaz purkrabího s kuší dostaviti se na hrad. Ale Václav Chotek na Senci přiznal se roku 1581, že má povinnost v červené sukni a žlutou čepičkou na bílém koni dostaviti se na hrad, kuší bez tětivy s naloženým jílitem proti králi mířiti, když do zámku vjíždí.
28. Hrádkov (nyní Hradecko). Král Ludvík roku 1525 vysadil ves pustou Hrádkov právem manství Martinovi z Kozlova, kdyžby král přijel na Křivoklát a toho žádal, aby s 2 koňmi na hrad se dostavil a tu sloužil, dokud král neodjede. Strava, obrok a jiné potřeby dají se mu na královský groš.

Manství robotná

1. Budy pod hradem. Roku 1457 dům manský a něco luk řečených Ležice, k tomu 5 lánů s podsedkem, ale r. 1552 ves, o níž čte se, že osadníci spouštějí do sklepů na hradě vína a jiná pití drahá. Strava dá se jim na hradě. Také jest tu jeden, který má do Častonic pro posly choditi.
2. Městečko u zámku. Ti z rok do roka dřevo před pivovar vozí, když rozkaz jim dán. Také jest tu jeden, který cožkoli v městě Rakovníce se koupí, má na zámek přinésti. Jiný má každou sobotu na zádech přinésti z Rakovníka 4 kopy vajec, od chůze dají se mu 4 vejce. Jest tu poustka, na které seděl Jan Rudlík. Držitel jest povinen, když paní královna v šestinedělích s mladým králem leží, jí slavíky k zpívání pod okna honiti. Jiný má povinnost, kdyby někdo koho na panství zamordoval nebo něco neřádného učinil, v jeho statek se uvázati a opatřiti, aby vše bylo zachováno. Jakub Carda má služebnost s králem táhnouti a páliti, kde by král kázal. Tomu dá se bílý kůň a červené šaty (viz Okrouhlík). Jiní mají přihnati na zámek, cožkoli kuchmistr k masu koupí. Všickni jsou povinni, ten palič s nimi, dobytek z jednoho dvora do druhého honiti, na lov choditi, škodlivou zvěř chytati a tenata voziti.
3. Roztoky. Jsou tu dva hlásní a jeden dobře osedlý, který má před sladovnu k hvozdění sladu dřeva voziti. Ještě jsou dva pivovarničí, ti mají piva na hradě vařiti, když páni poručí. Také jsou dva hajní nebo úředníci, kteří lesy hlídají, jichž je na zdéli 1/3 míle, zšíři za 2 míle, a písaři lesnímu pomáhají důchodů dobývati. Jiný má přihnati na hrad, cožkoli kuchař k masu koupí. Jeden ptáčník dává na každou neděli kopu sýkor, počnouc od neděle po sv. Petru až do sv. Václava a 2 veveřice až do masopustu. O velikonocích dá tetřeva hluchého, též má lapati jestřáby a sbírati krahujce, když páni káží. Jest tu také dědina hradovému kuchaři k ruce. Nade vsí v Rybářích jsou dva převozníci, kteří mají posly, psy a tenata k hradu zdarma převoziti. Také jsou povinni hrad rybami zásobiti.
4. Městečko Zbečno. Někteří mají hrad zametati a věže kliditi. Jiní mají velikou světnici na hradě vytápěti od sv. Havla do sv. Jiří. Jeden má lopaty dělati, by se jimi hrad čistil a trucky k nošení hnoje. Tři holoty musí na rozkaz pánů na lov jíti. Jsou také 4 rybáři, z nichž každý dává každý pátek za 14 peněz ryb. Jeden dává o Velikonocích k stolu pana purkrabího hluchého tetřeva. Ještě jsou š ptáčníci, ti dávají kopu sýkor a stehlíků každou neděli od sv. Petra až do Václava a tolik veveřic, kolik dnů je v masopustě. Zvlášť jest jeden lovec zvířecí. Jeden dává z rok do roka do kuchyně na hrad 2 kosíře a sekeru masnou. Kdyby se který zlámal, musí ihned jiný udělati. Jeden jménem Havlů má dáti Čtvera nosidla, na kterých se kámen nosí a 11 lopat, jako jimi zámek strouží. K těm potřebám dá se mju dříví navoziti. Jeden má k stolu páně purkrabovu dáti tolik veveřic, kolik neděl je v masopustě.
5. Sýkořice. Osadníci mají na lov choditi, vrata přední neb prostřední hlídati, když jim páni poručí. Při třetím toku i v říji jelenů vozy vedle bukovských spravovati, mazati, tenata na vůz nakládati, do kolen voziti a je usušiti. Na jaře, když tetřevi pukají, a na podzim, když jeleni řvou, po jednom týdnu hlídati.
6. Račice. Ti mají na každý týden dáti 12 hrnců a 12 kahanců a na zádech je donésti. Jeden má z práva s věžníky choditi na lov na svině.
7. Újezd nad Zbečnem. Ti mají zvěřinu nésti nebo voziti každý čas, když páni káží. Jest tu jeden topič veliké jizby na hradě. Jiný je holota, ten má na hony choditi.
8. Buková. Tu jsou holoty a tenetníci, kteří mají z práva na lov choditi, vozy mazati, plátna a tenata voziti i sušiti a zvěř škodlivou v lečích obcházeti. Také jsou tu tři hajní, kteří bukovské lesy hlídají; těch lesů jest za 7/4 míle zdelí a 2 míle zšíří.
9. Branov. Čtyři vrátní mají ustavičně přední vrata hlídati, střídajíce se dva a dva. Tři střelci mají na lov choditi aneb se samostříly na hrad přijíti. Ještě jsou dva poslové, kteří chodí s listy do Plzeňska, Vltavska a jiných krajů.
10. Nezabudice. Ve vsi jsou dva pekaři, kteří mají na hradě chléb péci. Jeden má se samostřílem bez tětivy na hradě býti a pan purkrabí dá jemu sám tětivy dělati. Král Vladislav r. 1500 dovolil, aby ze dvoru poplužního a krčmy držitelé neplatili jiných úroků než na Štědrý den 2 kapouny aneb za každého 15 grošů m.
11. Lašovice. Jest tu jeden hajný, který hlídá bukovských lesů, a jeden posel, který chodí s listy do Žatecka.
12. Ryšín. Jest tu jeden posel, který chodí s listy až ke Kadani a toho kraje žateckého.
13. Pustověty. Tu jsou tři střelci, Jan, Běluch, Albrecht Bořen; ti mají se samostříly býti na hradě a to činiti, co a kdy páni káží.
14. Vníče (Míče) víska. V ní jest jeden služebník, který dává 12 číší pících na každou neděli pro stůl pana purkrabího. Jiný dává na každou neděli jeden džber vodní neb 2 střezy. Jedna dědina jest pustá, z ní měl by bečvář kádi, sudy, džbery a jiné věci pobíjeti.
15. Častonice, ves celá dobře osedlá. V ní jsou všickni poslové do Prahy a za Prahu do těch krajin, kam a kdy páni poručí. Také jest tu jeden lovec, který má z práva zvěř honiti. (Později vozili všecky potřeby pro psy do myslivny na Skalce u hradu.)
16. Lužná. Rychta svobodná s 2 lány a dvěma poddanými, jedním řezníkem, druhým pekařem. K ní mlýn svobodný, krčma, zahrada ve 4 strychy a louka Hvozdec (r. 1348). Z ní na každé vánoce dávají se 4 zajíci (1552 dva manové, kteří dávali po 2 zajících). Rychtář má ještě jeden lán hajnový, z toho má úředníkům býti nad lesy. Mimo to má půl lánů dědiny, za který povinen jest porybnému a lovcům dáti spotřebu chleba, když rybník Královský pode vsí se loví.
    Někteří osadníci byli povinni v době říje potýkající se jeleny rozháněti. Za to měli spravedlnost k svým potřebám roubati jim vykázaný les (jedlinu). Ten dosud sluje manská jedle. Přilehlé hájemství nese jméno zvířecí seč. Byla to lesní louka (spíše palouk), na které se těžilo k zimnímu krmení zvěře.
17. Hlohovice. V nich je 9 služebníků, kteří mají se samostříly býti na hradě, kdykoliv se poroučí, a to činiti, co páni káží. Zejména z jara tetřevy v toku a na podzim jeleny v říji hlídají. Také jest tu dvůr poplužní, k němu mlýn a výheň. Král Vladislav r. 1497 potvrdil manům jejich stará práva; kdykoliv potřeba bude, mají jednoho se zbrojí vyslati na hrad. Kdekoliv jedou neb jdou, mýta ani tržného neplatí. Mají býti souzeni jen při soudě manském na hradě a od toho hradu nemají býti nikdy odtrženi, neb jsou se dobrovolně předkové jejich v tu službu poddali. Roku 1714 byly všecky povinnosti manské svedeny na statek Kvítkovský s krčmou.
18. Hlohovičky. Ves dobře osedlá, v ní jest 11 služebníků, kteří mají se samostříly na hradě býti, hradu hlídati nebo i jiné věci učiniti, jeti nebo jíti, kam páni poručí. Není třeba za to platiti, neb to z práva učiniti mají.(1527 propuštěny z manství, viz Hedčany).
19. Otročiněves, ti manové mají čtyřem vozatajům platiti (t. j. čtyři povozy postaviti).
20. Újezd Panoší jest ves veliká, dobře osedlá. V ní jest 17 manův (panoší, odtud jméno vsi), ti mají se samostříly na hradě býti, když jim poručeno, a to činiti, což páni káží. Není třeba jiného jim dávati, než toliko stravu.
    Hejtman Oulička r. 1566 dosvědčil, že poddaní z Ujezda odedávna dostávali týdně 48 bochníků chleba a 8 gr. malých, ale pan Šternberk (1560) dávku tuto zrušil.
    Snadno se dopočítame, že prvotně bylo 16 manů, z nichž každý dostával 3 bochníky a půl groše.
    Písař register r. 1552 sestaviv služebnosti v celek dodal: Služebností jest drahně více, ale registra jsou trošku pokažena, že se s dostatkem vyčísti nemohla, tudy toho pominuto, než lidská paměť těch služebností ještě jest.
    Soupis pak uzavřel dodatkem: Ještě jest 5 vesnic, které v jiné služebnosti nejsou, než hlásky na hradě mají konati. Známe je jmenovitě a jsou to:
21. Zavidov. Krčma svobodná a lán dědiny, který byl deseti lidem rozdán pod purkrecht.
22. Hostokryje. Dvůr kmetcí s lánem dědiny (1481 prodán k Příčině).
23. Novosedly. Ves celá.
24. Kalubice. Ves celá, grunty jsou jen malé a chalupy (viz Skalka). Osadníci řídili se r. 1550 knihami purkrechtními, ale co se jim od vrchnosti poručí, to povinni jsou vykonávati.
25. Pavlíkov. Rychta svobodná s 3 lány a dvůr poplužní s 1 lánem.
    Hejtman Albrecht z Vřesovic učinil r. 1529 české komoře návrh, aby služba vrátných a hlásných byla zrušena. Lépe bylo by povvinisti manů těch změniti na plat běžný a oni by raději slušný plat s sebe dali, z kterého ustaviční a věrností poznali lidé by se vydržovali. Kdyžby nepokoj byl, hejtman nemohl by věděti, zda na hlásku přicházejí hlásní či zrádci.
    Námět Vřesovcův uskutečnil dílem Šternberk, dílem teprve hejtman Kaplíř (1640). Služebnosti, které písař z pokažených register nemohl vyčísti, dohledali jsme jinde:
26. Dvůr Kunšův (pod Všetaty). S 1 lánem. Držitel byl povinen na tok ptačí a k hlídání zvěře do lesů osobu hodnou na týden vypraviti.
27. Hředle. Rychta se třemi lány dědin; k ní krčma vysadní, řezník a pekař. Služebnost neznáme.
28. Kněževes. Rychta s 1 lánem a 9 jitry, krčma svobodná, řezník s krámem masným a pekař. Kdyžby důležitá potřeba ukázala, rychtář jest povinen koně jízdného chovati.
29. Chlum. Rychtář platí 3 groše na posly za hranice vyslané.
30. Mlečice. Rychta s lánem dědiny a 2 podsedkové.
31. Svinařov. Rychra a dvůr poplužní s 2 lány.
32. Myslice. (1383 mlýn, 1543 dvůr, 1610 převoz pod hradem Týřovem.) Držitel dával každý pátek za 3 groše ryb říčních, choval psa slídníka, s kterým zvěř hledal, tenetníkům a holotám v Broumech oznamoval, v kterém místě najíti se mají.
33. Broumy, tenetníci a holoty mají při honech sloužiti.
34. Hudlice, ves celá. Dva mají povinnost úředníky nebo hajnými býti a opatrovati lesy, jichž jest za 5/4 míle zdelí a míli zšíří. 14 osedlých má na hony choditi.
35. Svojetín. Jeden osedlý (Hans Porth) byl povinen při honech čeleď panskou a psy náležitou stravou vychovávati.
36. Některé křoviny pod rybníkem u hradu Nižboru s chmelnicí pustou a 24 strychy dědin jest propůjčka králů českých (list krále Karla z r. asi 1370).
37. Chyňava. Nic neplatí, všickni osadníci toliko lesy hlídají.
38. Bezděkov (Dolní). Tři osedlí jsou úředníky nad lesy, jichž jest za 2 míle zdelí a zšíří.
39. Vašírov, pět osedlých jsou povinni úředníky lesními býti a důchody vybírati. V jejich úřadě jest lesů za 2 míle zdelí a zšíří. Také jsou povinni státi nad sekáči a dělníky na louce slově „Ptyně“, aby dobře dělali.
40. Rakovník. Měšťané jsou nad pamět lidskou povinni k honům královským lid i koně postaviti a ložní šat pro dvořany královské na hrad půjčiti.
41. Strašecí. Osadníci odedávna chodili na hon a dodávali potřebné povozy k dopravě tenat a plátna. Poněvadž časové i hejtmani se mění, sdělán na to list r. 1549.
42. Žatec. Měšťané dávali od r. 1399 z každého vinohradu půl vědra vína na Křivoklát. Roku 1611 změněno na roční plat 25 kop.

Použitá literatura: