Dobytí Nového Herštejna a smíření Hanse Degenberga s Albrechtem IV. (1475)

Dobytí pohraničního hradu Nový Herštejn u Kdyně roku 1475 a souběžné smíření bývalého bocklerského mluvčího Hanse z Degenbergu s mnichovským vévodouAlbrechtem IV. uzavírají symbolicky šestiletou éru, která začala vítězstvím vévody nad rytířským spolkem jednorožce počátkem roku 1469. Nový Herštejn padl jako poslední z menších opěrných bodů, na nichž se po skončení bocklerské války ukrývaly drobné družiny pohraničního ražení.

Kontext

Hrad Nový Herštejn založila ve 14. století větev pánů z Herštejna jako pohraniční sídlo nedaleko Kdyně, na české straně pomezí s Bavorským lesem. V 15. století procházel rychlými změnami držitelů a v době bocklerské války a následujících záští se stal jedním z opěrných bodů drobných oddílů, které operovaly na česko-bavorském pomezí mezi Domažlicemi a Cham. Část jeho posádky tvořili veteráni bocklerské družiny.

Hans z Degenbergu, mluvčí původního bocklerského spolku a hlavní iniciátor odporu proti Albrechtovi IV. v letech 1466–1469, byl po porážce v lednu 1469 nucen kapitulovat a přijmout vévodovy podmínky. V dalších letech byl pod přímým dohledem mnichovského dvora, ale jeho rod si nakonec udržel významnou část původních panství v Bavorském lese. Smíření s vévodou vrcholilo v polovině 70. let a rok 1475 představoval jeho symbolické naplnění.

Průběh

V průběhu roku 1475 bylo dobyto a vyklizeno panství Nového Herštejna. Akce byla vedena s tichou součinností české a bavorské strany: zatímco vlastní obléhání proběhlo na české půdě a jako záležitost domažlického hejtmana, podpora přicházela i ze sousedních bavorských oddílů, zainteresovaných na ukončení činnosti pohraničních družin. Posádka Nového Herštejna se po krátkém obléhání vzdala; část mužů přešla do legitimní žoldnéřské služby u Albrechta IV. nebo u některých západočeských pánů, část byla rozprášena.

Souběžně probíhala diplomatická jednání mezi Albrechtem IV. a Hansem z Degenbergu, jejichž výsledkem bylo formální smíření a potvrzení degenberského lenního statusu. Pro vévodu šlo o potvrzení vlastní velkorysosti vůči někdejšímu nepříteli, pro Degenberga o zajištění rodové kontinuity. Detailní průběh obléhání Nového Herštejna a mírových rozhovorů vyžaduje primární prameny (Jánský 2003).

Účastníci a důsledky

Rok 1475 představuje symbolický předěl v dějinách česko- bavorského pohraničí: rytířská opozice z bocklerské éry je definitivně neutralizována, vévodská zemská moc v Bavorsku- Mnichově je upevněna a velké rytířské spolky se znovu objeví až ve formě Löwlerbundu v letech 1489–1493. Hans z Degenbergu po roce 1475 zůstal v ústraní; jeho rod však přežil ve významné části Bavorského lesa do počátku 17. století. Pro českou stranu znamenalo dobytí Nového Herštejna stabilizaci pohraničí kolem Domažlic a Kdyně po dvou desetiletích nestability. Současně rok 1475 představuje zlomový bod, po němž se těžiště česko-bavorské žoldnéřské aktivity přesouvá do nových konfliktů – do záští Břeňka z Ronšperka s pasovským biskupem (1475–1476) a později do velkých říšských válek konce století.

Použitá literatura: