Hornické povstání v Jáchymově (1525)

Hornické povstání v Jáchymově (něm. Joachimsthal) na jaře 1525 bylo ozbrojeným protestem stříbrokopů a horníků jednoho z nejvýznamnějších rudných center pozdně středověké Evropy. Vzpoura byla ohlasem soudobé německé selské války, hutmanské krize cen stříbra a sporu se zeměpanskou vrchností hraběcího rodu Šliků, kterému Jáchymov patřil. Povstání bylo potlačeno mírovou cestou, ale dlouhodobě poznamenalo vztah hornické obce ke šlikovské správě a předznamenalo přechod jáchymovských dolů do královských rukou v polovině 16. století.

Předehra

Jáchymov byl založen Šliky v letech 1516–1520 jako horní město na krušnohorské stříbrné žíle Geyer–Schlettau–Joachimsthal. Během deseti let vyrostl na druhé největší město království po Praze; počet obyvatel přesáhl 18 000 a tamní mincovna razila proslulé guldengroschen — tzv. Joachimsthaler, později jen tolar. Šlikovská správa prosazovala přísnou hornickou zřízenost (něm. Bergordnung) z let 1518 a 1521; ta upravovala mzdy, pracovní dobu i podíly horníků na výtěžku, ovšem ve prospěch těžařů. V první polovině 20. let došlo na evropském trhu se stříbrem k poklesu cen, a Šlikové reagovali snížením podílů a tlakem na mzdové škrty.

Průběh

Vzpoura propukla na jaře 1525, ve stejné době, kdy v Sasku a Frankách vrcholila selská válka. Jáchymovští horníci, organizovaní v silných cechovních strukturách Knappschaftu, vystoupili proti snižování mezd a proti šlikovským zástavním poplatkům. Vzbouřenci ovládli na několik týdnů sídlo radnice a požadovali obnovení starších, výhodnějších podmínek hornické zřízenosti. Šlikové jednali s povstalci přes ústní dohody — vzpoura neeskalovala v ozbrojené střetnutí, ale v urputné stávce a v opakovaných shromážděních horníků. Stávkové výpady se odehrávaly u nejedné šachty a krušnohorské hutě.

Výsledek

Šlikovská správa pod tlakem horní obce přistoupila na revizi hornické zřízenosti — nová verze z roku 1525 obsahovala dílčí ústupky ve prospěch horníků (zvýšení podílů, omezení nedělní práce, lepší pracovní bezpečnost). Stávkové akce po několika týdnech ustaly. Z politického hlediska však vzpoura odhalila slabost soukromé šlikovské vrchnosti vůči nejmocnějšímu hornímu městu království a posílila zájem panovníka o přímou královskou správu jáchymovských dolů. K úplnému převzetí Jáchymova královskou komorou došlo postupně po roce 1528 a definitivně roku 1545; ve stejné době zaniklo právo Šliků razit vlastní mince.

Primární prameny

Pro hornické povstání v Jáchymově jsou nezastupitelné jáchymovské městské knihy a Bergordnungy šlikovské správy z let 1518, 1521 a 1525, které dnes uchovává Státní okresní archiv Karlovy Vary (fond Jáchymov) a Státní oblastní archiv v Plzni. Dílčí texty hornických řádů byly vydány v 19. století ve sbírce Codex iuris bohemici Hermenegildem Jirečkem.

Klíčový pramen pro každodenní život jáchymovské hornické obce a ohlas povstání 1525 je Johannes Mathesius (1504–1565), evangelický farář v Jáchymově, autor sbírky kázání Sarepta oder Bergpostille (Norimberk 1562, dříve datovaná též 1551–1562). Mathesius v šestnácté kazatelské knize popisuje vzpomínky pamětníků na konflikt se Šliky a podává podrobný obraz horního stavu, mezd, řemeslnické obce i sociálních napětí.

Šlikovské edikty a mincovní patenty z let 1519–1528 jsou částečně digitalizovány v digi20 Bavorské státní knihovny (BSB, Mnichov). Dějiny rodu a jáchymovských dolů zpracoval v 19. století August Sedláček v Hradech a zámcích (sv. XIII) a v regionální produkci shrnul roku 1923 Karel Kuča v Městech a městečkách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Účast českých žoldnéřů

Vzpoura v Jáchymově byla regionální vnitřní událostí Českého království, vyřešená vyjednáváním a nikoliv vojenskou exekucí. Žádné polní oddíly, ani české žoldnéřské roty, k ní nebyly povolány. Hornická obec sama disponovala silným ozbrojeným potenciálem — krušnohorští horníci 16. století byli vesměs vycvičeni v používání střelných zbraní, formovali milici a v době války je zeměpán povolával jako pěchotu (mimo jiné u Moháče 1526 padl Štěpán Šlik v čele oddílu, v jehož řadách byli i jáchymovští horníci). Po skončení vzpoury sloužili jáchymovští horníci jako součást Šlikových kontingentů v uherské mobilizaci 1526.

Použitá literatura: