Porážka Buriana z Gutštejna u Plzně a tažení Jana Planknára proti Chebsku (1478)

Roku 1478 vyvrcholily dvě paralelní akce v západočesko-chebském pomezí, jež společně tvoří jeden z mezníků pohraničních záští druhé poloviny 70. let 15. století. Burian z Gutštejna, hlava jednoho z nejmocnějších rodů západních Čech, se po sérii sporů s královským městem Plzní dostal do otevřeného konfliktu, jenž skončil polní porážkou jeho oddílů v blízkosti města. V téže době vedl chebský žoldnéřský velitel Jan Planknár odvetné tažení proti záštníkům v chebsko-pluhovském okruhu.

Kontext

Páni z Gutštejna patřili k předním rodům západočeského pomezí, jejichž doménová síť pokrývala oblast Tachovska, Stříbrska a okolí Plzně. Burian z Gutštejna, klíčová postava rodu v poslední třetině 15. století, byl současně účastníkem řezenských záští 1475–1479 a dalších drobných sporů s říšskými městy. V roce 1478 se však dostal do otevřeného konfliktu s královskou Plzní, jejíž rada se cítila ohrožena jeho rostoucí mocí a přepady kupců na cestě do Norimberka. Plzeňští povolali zemskou hotovost plzeňského kraje a najali žoldnéřský oddíl. Souběžně chebská obec, povzbuzená úspěchem trestného tažení proti Hynčíkovi Pluhovi v roce 1477, podpořila Jana Planknára v dalších výpravách proti záštníkům.

Průběh

K rozhodujícímu střetu mezi plzeňskými a Burianem z Gutštejna došlo v průběhu roku 1478 v blízkosti Plzně. Plzeňský oddíl, posílený o sousední městské kontingenty a dělostřelectvo, donutil Burianovo vojsko k polnímu střetnutí, v němž bylo gutštejnské vojsko poraženo. Burian sám se zachránil ústupem na rodové hrady, část jeho jezdců padla nebo se dostala do plzeňského zajetí. Porážka oslabila gutštejnskou pozici a přinutila rod ke smíru s Plzní vykoupenému majetkovými ústupky. Souběžně vedl Jan Planknár z chebské strany odvetné tažení proti záštníkům — zejména proti zbylým opěrným bodům Hynčíka Pluha a jeho příbuzných v chebsko-rabštejnské oblasti. Planknárovo tažení mělo charakter série drobných výpadů a dobytí několika drobných tvrzí.

Účastníci a důsledky

Plzeňské vítězství i Planknárovo chebské tažení v roce 1478 představují vyvrcholení protizáštních aktivit královských a říšských měst v západních Čechách. Drobná pohraniční záští let 1471–1478 tím sice nevymizela — i v 80. letech se objevují nové konflikty —, ale prokazatelně se zúžil prostor, v němž mohli záštníci typu Buriana z Gutštejna nebo Hynčíka Pluha efektivně operovat. Burian si však zachoval značnou rodovou moc a Gutštejnové zůstali jednou z předních rodin západních Čech ještě v první polovině 16. století. Detail polního střetu a chebského tažení vyžaduje primární prameny — Jánský 2003, sv. III věnuje rokům 1477–1478 v západočesko-chebské oblasti samostatnou kapitolu.

Použitá literatura: