Razie Albrechta IV. na lupiče Petra Gewolfa z Degenberga a Hanse Nussbergera (1470)

Po vítězství v bocklerské válce počátkem roku 1469 zahájil bavorsko-mnichovský vévoda Albrecht IV. systematické čištění Bavorského lesa a dolnobavorského pohraničí od družin, které zde po skončení velkého konfliktu pokračovaly v loupežném podnikání. Razie z roku 1470 proti Petrovi Gewolfovi z Degenbergu a Hansovi Nussbergerovi patří k první vlně těchto akcí a ukazuje, jak vévoda po skončení bocklerské války upevňoval zemskou moc nad rytířskou opozicí.

Kontext

Petr Gewolf z Degenberga byl příbuzným Hanse z Degenbergu, mluvčího bocklerského spolku, jehož panství v Bavorském lese byla v letech 1468–1469 obsazena vévodským vojskem. Po formálním podrobení rodu zůstala část degenberské čeledi nezávislá a pokračovala v přepadech kupců a menších tvrzí. Hans Nussberger, příslušník další staré dolnobavorské rytířské rodiny, vedl podobnou družinu z okolí Nussberga (Nußberg) u Viechtachu. Obě skupiny operovaly v součinnosti s některými českými žoldnéři pošumavského původu, kteří se po skončení bocklerské války neuplatnili v žádné další velké službě.

Pro Albrechta IV. představovaly tyto družiny dvojí problém: přímé hospodářské škody na obchodu mezi Bavorskem a Čechami a ohrožení autority zemské moci, kterou si po vítězství nad bocklery snažil dlouhodobě upevnit. Vévoda měl k dispozici dvorské žoldnéřské vojsko a modernizované dělostřelectvo, které se v letech 1468–1469 osvědčilo proti bocklerským hradům. Razie z roku 1470 byla vedena s týmiž prostředky, jen v menším měřítku a s větší rychlostí.

Průběh

V průběhu jara a léta 1470 vévodské oddíly systematicky obsadily a zničily opěrné body Petra Gewolfa z Degenberga a Hanse Nussbergera v Bavorském lese. Akce byly vedeny z Mnichova s podporou zemské hotovosti dolnobavorských měst (Straubing, Deggendorf, Cham) a jejich cílem nebylo dlouhodobé obléhání, ale rychlé přepadové operace proti shromaždištím loupežných oddílů a zatýkání jejich vůdců. Část zajatých byla popravena, část poslána do vévodských věží jako rukojmí pro zajištění klidu v regionu.

Razie zasáhla i některé česko-bavorské vazby: část mužů z degenberské a nussbergské družiny pocházela z pošumavských rodů, jejichž zázemí leželo na české straně hranice. Albrechtova akce tedy nevyhnutelně narážela na otázku spolupráce s klatovským a sušickým hejtmanem; podrobné rekonstrukce této spolupráce vyžadují primární prameny (Jánský 2003).

Účastníci a důsledky

Razie ukázala, že po vítězství v bocklerské válce již Albrecht IV. nepřipouštěl návrat k tradičnímu rytířskému záští jako legitimní formě řešení sporů. Za jeho dlouhé vlády (1465–1508) byla zemská moc v Bavorsku-Mnichově konsolidována do té míry, že kolektivní rytířská opozice se znovu objevila až ve formě Löwlerbundu v letech 1489–1493. Petr Gewolf z Degenbergu po roce 1470 patrně upadl do zajetí, Hans Nussberger se podle pozdějších nepřímých zmínek pokoušel uniknout přes hranice do Čech. Pro česko-bavorský pohraniční prostor znamenala razie zúžení prostoru pro drobné záští a přesun žoldnéřské aktivity buď do hlubšího říšského zázemí (pasovsko-falcké pomezí) nebo do služeb jednotlivých českých pánů – Ronšperků, Gutštejnů, Kolovratů.

Použitá literatura: